Eyvindovou matkou měla být Gunnhilda Hálfdansdóttir, dcera jarla Hálfdana a Ingebjörgy, dcery Haralda Krásnovlasého. Otcem byl Finn Šilhavec, syn leníka Eyvinda Jehněte a Sigrid ze Sandnesu. Sám Eyvind byl otcem Háreka z Þjótty, jenž vedl část vojsk proti králi Ólafu Svatém ke Stiklastadu.

Eyvind byl hlavním skáldem, rádcem a družiníkem krále Hákona Haraldssona Dobrého. Po bitvě u Fitjí (961), kde král zemřel, napsal oslavnou píseň Hákonarmál, v níž použil prvky využité v dřívější básni na Eiríka Krvavou sekeru. Později se stal skáldem jarla Hákona Sigurdarsona Mocného, na nějž napsal píseň Háleygjatal, podobnou dřívějšímu Ynglingatalu. Kvůli tomuto jednání se mu dostalo hanlivého přídomku, ačkoli někteří učenci jej vykládají opačným významem. Skládal i pro jiné důležité osobnosti, jedná se však jen o volné verše. Na rozdíl od od typických "cestujících skáldů" si básnictvím nezajišťoval obživu, nýbrž spíše vyjadřoval politické sympatie. Jeho básně jsou metricky nenáročné.

Zemřel někdy okolo roky 990 v dnešním Alstahaugu.

Díla:

1. Hákonarmál/Píseň o Hákonovi - složena na památku krále Hákon. Vypráví jeho přijetí do Valhally.
2. Háleygjatal/Výčet Háleygjovců - zmiňuje předky jarla Hákona až k Ódinovi a vypráví o jejich smrti.
3. čtrnáct volných slok na události a osobnosti

Zdroje:
Medailon autora pod písní (nosky)
Články na Wikipedii (anglicky, norsky, německy)
STARÝ, Jiří. Skaldská poezie. PLAV : Staroseverština:Soumrak bohů. 2009, V., 9, s. 12. ISSN 1802-4734.