Něco o původu písně:

Balada se nám zachovala ve dvou na sobě nezávislých zápisech. Starší, vydaný v roce 1822, nám poskytl H. C. Lyngbye, dánský pastor a znalec mořských řas, který avšak neuměl faersky, takže nám své dílo podal foneticky. Mladší z roku 1846 nebo 1851 pořídil Venceslaus Ulricus Hammershaimb, faerský lingvista a tvůrce moderní faerštiny. Právě na tomto zápisu stavím svůj překlad.

Je až neuvěřitelné, jak dlouho se staří bohové dokázali udržet v povědomí lidí.

Následuje můj překlad:

Refrén:
Jak to dopadne s tou harfou,
která mi pod rukou hraje?
Najdu duši mě oddanou
následovat v cizí kraje?

1.
Hospodář s obrem utkání hrál,
obr byl lepší a muž prohrál.

2.
"Splnil jsem závazek svůj,
patří mi odteď syn tvůj.

3.
Bude můj syn, jehož chováš,
těžko jej přede mnou schováš."

4.
Hospodář synu uložil:
"Ódina pros, by se vložil."

5.
"Vzývám Ódina, Ásů krále,
ochránce, ukryj ho do dále."

6.
"Přeji si, Ódine, bys byl tady,
a kam ho ukrýt si věděl rady."

7.
Dříve, než domluvit stačil,
Ódin ke stolu přikvačil.

8.
"Ódine, slyš, hovořím k tobě,
musíš uschovat moje robě."

9.
Ódin a chlapec ubyli,
manželé nešťastni byli,

10.
Ódin užil hned svou moc,
nechal vzrůst lán za touž noc.

11.
To sám Ódin způsobil,
že hned z chlapce klásek byl.

12.
Mezi polem kláskem jedním,
jen jedním ze zrn v ječmeni.

13.
"Lež v tomto klásku němě,
když zvolám, doraž ke mě.

14.
Lež zde v klásku bez bázně,
když zavolám, vylez vně."

15.
Obr má srdce tvrdé jak roh,
pažemi rval pole, jak jen moh´.

16.
Obr již zrnko tiskne v dlaň
a tasí nad ním ostrou zbraň.

17.
A ostrý meč tiskne v dlaň,
chystá se jím máchnout naň.

18.
To byl chlapec strachem zastižen,
zrnko ječmene vypadlo ven.

19.
Tehdy chlapec zasténal,
Ódin si ho zavolal.

20.
Ódin s chlapcem jel domů zpět
rodiče vítali je hned.

21.
"Tady je synáček tvůj,
vykonal jsem záměr svůj."

22.
Hospodář synu uložil:
"Höniho pros, by se vložil."

23.
"Přeji si, Hönire, bys byl tady,
a kam ho ukrýt si věděl rady."

24.
Dříve, než domluvit stačil,
Hönir ke stolu přikvačil.

25.
"Hönire, slyš, hovořím k tobě,
musíš uschovat moje robě."

26.
Hönir a chlapec ubyli,
manželé nešťastni byli.

27.
Hönir šel tam po svěží zemině,
letělo sedm labutí v úžině.

28.
Dvě labutě na východ letěly,
obě poblíž Höniho přistály.

29.
To sám Hönir způsobil,
že hned chlapec pírkem byl.


30.
"Lež zde na hlavě němě,
když zvolám, doraž ke mě.

31.
Lež na hlavě bez bázně,
když zavolám, vylez vně."

32.
Stvůra šla po svěží zemině,
letíc sedm labutí v úžině.

33.
Příšera na kolena sjela,
chopila labuť kolem čela.

34.
Obr labuti oškubal čelo,
po ramena jí roztrhl hrdlo.

35.
Chlapec byl strachem zastižen,
pírko z dlaní vypadlo ven.

36.
Tehdy chlapec zasténal,
Hönir si ho zavolal.

37.
Hönir s chlapcem jel domů zpět
rodiče vítali je hned.

38.
"Tady je synáček tvůj,
vykonal jsem záměr svůj."

39.
Hospodář synu uložil:
"Lokkiho pros, by se vložil."

40.
"Přeji si, Lokki, bys byl tady,
a kam ho ukrýt si věděl rady."

41.
Dříve, než domluvit stačil,
Lokki ke stolu přikvačil.

42.
"Nemůžeš mou chápat nouzi,
trol vzít život synka touží.

43.
Lokki, slyš, hovořím k tobě,
musíš uschovat moje robě.

44.
Uschovej ho svou silou skvělou,
ukryt ať je před stvůrou smělou."

45.
"Mám-li ukrýt syna tvého,
musíš dostát přání mého!

46.
Ty postavíš lodní dům,
zatímco já odejdu.

47.
Velkou škvíru v něj vtesej sám,
umísti v ní železný trám!"

48.
Lokki a chlapec ubyli,
manželé nešťastni byli.

49.
Lokki si po břehu běží,
s člunem pluje u pobřeží.

50.
K dalnému útesu se plaví,
kterak to stará moudra praví.

51.
Lokki neplýtval více slovy,
kámen s háčkem hodil do vody.

52.
Kámen s háčkem klesl ke dnu,
táhl platýze, jenž bral mu.

53.
Bere jeden, bere druhý,
i třetí, s černými pruhy.

54.
To sám Lokki způsobil,
že hned chlapec jikrou byl.

55.
"Lež s jikrami němě,
když zvolám, doraž ke mě!

56.
Lež s jikrami bez bázně,
když zavolám, vylez vně!"

57.
Lokki pluje tam, co je břeh,
obr se tam staví na střeh.

58.
Obr se ho ihned zeptal:
"Lokki, co jsi v noci dělal?"

59.
"Slabě bych nyní vesloval,
celé moře jsem zcestoval."

60.
Obr spustil svůj člun železný,
Lokki zařval, že zlé jsou vlny.

61.
Lokki řekl to, co zde stojí:
"obře, dovol, ať se připojím."

62.
Obr v pěst kormidlo vrazil,
od země Lokki odrazil.

63.
Lokki předalekou cestu chystá,
železný člun nechce se hnout z místa.

64.
Lokki slibuje dle pravdy,
"umím řídit lépe než ty."

65.
Obr usedl, by vesloval,
hned člun celé moře zcestoval.

66.
Obr dlouhou trať připravuje,
brzy Lokki zas v čele pluje.

67.
Dalný útes má trol v chtíči,
jak to stará moudra líčí.

68.
Obr neplýtval více slovy,
kámen s háčkem hodil do vody.

69.
Kámen s háčkem klesl ke dnu,
táhl platýze, jenž bral mu.

70.
Bere jeden, bere druhý,
i třetí, s černými pruhy.

71.
Lokki přísahá na svou čest:
"obře, rybu vrať naručest."

72.
Obr odvětil, říkaje ne,
"ne, tobě se jí nedostane."

73.
Vstrčil rybu mezi nohy své,
do sčítání jiker pustil se.

74.
Každé spočetl vejce,
chlapce obr zajmout chce.

75.
Chlapec byl strachem zastižen,
jikra z dlaně vypadla ven.

76.
Tehdy chlapec zasténal,
Lokki si ho zavolal.

77.
"Zpět za záda mi usedni,
ať na tebe vidět není!

78.
Musíš zlehka našlapovat,
nesmí stopy zpozorovat!

79.
Obr vesluje zpět k břehu,
rovně k bílemu jak sněhu.

80.
Obr vesluje k pobřeží sem,
Lokki obrací člun k nebi dnem.

81.
Obr vytáhl příď na břeh,
chlapec nařízení dbal všech.

82.
Obr na zem poulí oči,
tam, kam dětstká noha vkročí.

83.
Chlapec slabě našlapoval,
nikdo ho nevystopoval.

84.
Obr dupe v okraj moře,
po kolena se tím boře.

85.
Chlapec běží, co mu stačí um,
vběhl přímo v otcův lodní dům.

86.
V otcovo vbíhá stavení právě,
obr za ním drží těsný závěs.

87.
Upřeně trol hledí v škvíru,
trám mu v lebce stvořil díru.

88.
Lokki na nic nečekal,
nohu mu hned odsekal.

89.
Obru to je ke srandy kopě
rány se opět celí k sobě.

90.
Lokki na nic nečekal,
nohu mu hned odsekal.

91.
Druhou nohu hned usekal,
kámen a trám doprostřed dal.

92.
Syn měl o zábavu postaráno,
když zřel obří tělo rozsekáno.

93.
Lokki s chlapcem jel domů zpět
rodiče vítali je hned.

94.
"Tady je synáček tvůj,
vykonal jsem záměr svůj.

95.
Dodržel jsem daná slova,
konec je bytí obrova."

Slovutné osobě užívající pseudonym Sigrem Bergelmi v hluboké úctě připsáno.

V roce 2010 v faerštiny přeložil Tomáš Vlasatý.