Báseň se skládá z patnácti veršů, sagy o svatém Olavu jich obsahuje jedenáct, zbylé čtyři se ani v jednom jejím přepisu neobjevují.
Je jisté, že básník se bitvy se zúčastnil též, jak vyplývá z posledního verše. Bitva byla pro krále Óláfa klíčová, protože po ní upevnil své postavení na norském trůnu.
Verši, které nejsou obsaženy ve výše zmíněné saze, jsou verše číslo 1, 6, 13, 15. Je pro úplnost básně přeložil Tomáš Vlasatý.
| 1. Fór ór Vík á vári válaust konungr austan, þeir kníðu bló báðir borð, en jarl kom norðan. Kank sigviðum segja (sund) hvé þeira fundir œrin skil, þeims órut, at bórusk, þar (skórusk). |
1. Spěchal zjara z Víku z východu král valem, hnaly lodě hnědé, hbitě spěl jarl na jih. Mohu směle stvrdit, že sund, v němž se střetli, blízkost potvrzuje pravé seče, boje. |
| 2. Veitti sókn, þars sótti, siklingr firum mikla (blóð fell rautt á Róða rein) í höfn at Sveini. Snjallr helt at, sás olli, eirlaust konungr, þeira, en Sveins liðar, sýnum, saman bundu skip, fundi. |
2. K přístavu král přijel, aby přepad jarla. Rek rozpoutal rázem rozhorčenou bitvu. Krev z ran bohatýrům kvapem tekla v moře. Svein svázány měl lodi všechny k sobě. |
| 3. Þat erum kunt, hvé kennir Karlhöfða lét jarli odda frosts fyr austan Agðir nær of lagðan. |
3. Od východu vyjel vítěz častý v bitvách. V lítém boji loď svou k lodi jarla přihnal. |
| 4. Vasa sigmána Sveini sverða gnýs at frýja góðs né górrar hríðar gunnreifum Óleifi, þvít kvistingar kostu (koma herr í stað verra) óttu sín, þars sóttusk, seggir hvárra tveggja. |
4. V bouři prudké bitvy bránil se Svein statně. Oštěp za oštěpem vrhal Olav smělý. Rány rozdávali reků obou druzi. Nikdy v nebezpečí větším nebyl jarl. |
| 5. Teitr, sák okr í ítru allvalds liði falla (gerðisk harðr) of herðar (hjördynr) svalar brynjur. En mín at flug fleina falsk und hjalm enn valska (okr vissak svá, sessi) svört skör (við her görva). |
5. Zaleskly se zbraně, zařinčely meče, krunýře nám kryly kovem chladným těla. Přilby pozlacené přikryly čerň vlasů. Bezpečni jsme byli v divém ryku boje. |
| 6. Fekk meira lið miklu mildr an gløggr til hildar, hirð þás hugði forðask heið þjóðkonungs reiði, en vinlausum vísa varð, þeim es fé sparði, (háðisk víg fyr víðum vangi) þunt of stangir. |
6. Mnohem větší houfy hanebný měl dárce; družstva vale dala, davů pán za děsu. Bez přátel bohatýr byl, jenž daně šetřil, v lánech válku vedl - u vlajek šik skrovný. |
| 7. Stöng óð gyld, þars gengu Göndlar serks und merkjum gnýs með göfgum ræsi greiðendr í skip reiðir. Þeygi vas, sem þessum þengils, á jó strengjar, mjöð, fyr malma kveðju, mær heiðþegum bæri. |
7. Vlajka krále vlála vpředu vojska všeho. Rány mečů rozkoš jinou rozdávaly, než když pohár plní panny medovinou statným rekům v síni slaveného vládce. |
| 8. Vér drifum hvatt, þars heyra hátt vápnabrak knátti, (rönd klufu roðnir brandar) reiðir upp í skeiðar, en fyr borð, þars börðusk, - búin fengusk skip - gengu (nár flaut) ört (við eyri ófár) búendr sárir. |
8. Ryk boje tu rostl rychle. Meče ostré štítů nešetřily, štípaly je v kusy. Sedlák za sedlákem padal v siné moře. Královou se lodi kořistí teď staly. |
| 9. Öld vann ossa skjöldu (auðsætt vas þat) rauða (hljóms) þás hvítir kómu (hringmiðlöndum) þingat; þar hykk ungan gram göngu (gunn- sylg) en vér fylgðum (blóðs fekk -svörr) þars slæðusk sverð upp í skip gerðu. |
9. Čisté naše štíty červeně se skvěly krví. Krkavci se kolem slétli houfem, mladý král když mečem měřil s nepřítelem sílu. Vojsko věrné statečně si vedlo. |
| 10. Sjalfr bað svartar kylfur Sveinn harðliga skeina; - nær vas áðr í óra auðvón róit hónum, - þás til góðs, en gjóði, gört, fengusk hræ svörtum Yggs, lét herr of höggvit hrafni skeiðar stafna. |
10. Poručil Svein lana lodí přesekati, kořist korábů by královu se vojsku nedostala v ruce. Nikdy Ódinovi ptáci neměli snad pastvu bohatější. |
| 11. Þess getk, meir at missi morðórr, sás kom norðan, harða margr í hǫrðum heimkvómu styr þeima. Sökk af sunda blakki sunnu mörg til grunna, satt's at Sveini mœttum, samknúta, vér úti. |
11. Mnoho mužů, myslím, moře pohltilo, kteří ze severu s jarlem Sveinem spěli v bitvu proti králi. Beze slávy nyní v kraj svůj zas se vrací, když život zachránili. |
| 12. Frýrat oss í ári innþrœnzk, þótt lið minna, gört hugðak svá, snertu snotr mær, konungs væri. Brúðr mun heldr at háði hafa drótt, þás framm sótti (fold ruðum skers), ef skyldi, skeggi, aðra tveggja. |
12. Výsměchem dnes vůdce válečného loďstva stíhat sotva bude ze severu paní. Smích by padnout musil na Sveinovu hlavu. Vždyť vojsko jarla bylo větší nežli naše. |
| 13. Né hœfileg hreifa hykk dróttinsvik þóttu, elds þeims allvel heldu orð sín, viðum, forðum. |
13. Nepatřičným mají muži, kteří dávno slavně drželi slovo, podvod pána, myslím. |
| 14. Afli vex, þvít efla Upplendingar sendi (Sveinn funduð þat) þenna þilblakks, konungs, vilja; raun es hins, at Heinir (hrælinns) megu vinna (þeir œxla flug) fleira folkreks an öl drekka. |
14. Naděj na vítězství náhle vzrostla králi, z upplandských když krajů udatní mu reci v pomoc přispěchali. Chlapci z Hedemarky v půtkách vyznají se líp než v pití piva. |
| 15. Hirð Óleifs vann harða hríð - en svá varðk bíða, peitneskum feltk, páska - palmsunnudag - hjalmi. |
15. Velkou válku vyhrálo vojsko Olavovo. Takto před svátky, neděle květné, poitskou jsem nasadil přílbu. |
Zdroje:
Snorri Sturluson: Sága o svatém Olavu. Přeložil Ladislav Heger; Lidová demokracie, Praha 1967
Slovník výrazů užitých ve verších
Originály veršů
Porovnání originálů veršů
Objasnění některých básnických opisů
Článek o bitvě u Nesjí na Wikipedii
Za objasnění kenningu ve verši a celkovou pomoc bych chtěl mnohokrát poděkovat svému příteli Davidu Šimečkovi.
Formát pro tisk
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.