Sigvat Þórðarson či Sigvat Skáld byl islandským básníkem. Narodil se v roce 995 a vyrůstal u jezera Apavatnu. Své básnictví měl získat snězením rybí hlavy. V roce 1015 připlul do Norska, kde byl jeho otec královským lokajem. Sigvat byl, jak vyplývá z jeho veršů, křesťanem. Je o něm napsáno, že byl málomluvným, ale kdykoli něco vyslovil, jako by to bylo složeno ve verších. Sigvat se stal skáldem krále Óláfa II. Norského a byl jeho předním skáldem a dobrým přítelem. Jeho básnická tvorba je jednodušší a není příliš umělecká, přátelství s králem ji ovlivnilo, ale přesto nebyl nástrojem královy propagandy. Skládal též na další krále, jimiž byly Knut Veliký, Magnus Dobrý, a Anund Jakob. Zemřel do roku 1047.

Díla:

1. Víkingarvísur ("Verše o nájezdech") - vypráví o raných činech krále Ólafa.
2. Nesjavísur ("Neské verše") - o bitvě u Nesjí
3. Austrfararvísur ("Verše z cesty po východě") - báseň o cestě do Švédska.
4. Drápa um Óláf Konung ("Drápa na krále Óláfa")
5. Vestrfararvísur ("Verše z cesty po západě") - o cestě do Francie a Anglie
6. Kvæði um Erling Skjalgsson ("Báseň na Erlinga Skjalgssona")
7. Flokkr um Erling Skjalgsson. ("Flokk na Erlinga Skjalgssona")
8. Tryggvaflokkr ("Flokk na Tryggviho")
9. Kvæði um Ástríði Dróttningu ("Báseň na královnu Ástríd")
10. Knútsdrápa ("Drápa na Knúta")
11. Bersöglisvísur ("Přímočaré verše") - pokárání krále Magna
12. Erfidrápa Óláfs helga. ("Pohřební drápa na Óláfa Svatého") - na památku krále
13. Lausavísur
14. Brot. ("Zlomky")

Zdroje:
Výčet děl
Anglická, islandská a německá verze na Wikipedii