Plisování na ženském oděvu

Převzato z Bau, 1981: 14.

Převzato z Bau, 1981: 14.

Na žádné současné rekonstrukci spodních šatů jsem plisování dosud neviděl, a když jsem dnes večer spatřil jisté album s rekonstrukcí na VK.com, nedalo mi to a rozhodl jsem se napsat krátký článek doplněný fotografiemi. Odborné informace čerpám z článků
http://urd.priv.no/viking/serk.html
http://urd.priv.no/viking/smokkr.html

Co o plisování víme? To, že se používalo na spodních i svrchních, nebarvených i barvených, lněných i vlněných ženských šatech, a to zpravidla šatech vysoce postavených žen. Je velmi pravděpodobné, že takto speciálně upravený len byl dovážen z Kyjeva, a to především v 10. století (první nálezy pocházejí z 9. století). Plisovaný len ve vikinském kontextu nacházíme ve 21 hrobech z Birky (z celkových 52), v jednom hrobu z dánského Haithabu (5/1964) a v ženském hrobu ze Pskova. V některých případech je plisování lnu doloženo v oblasti výstřihu (Pskov), jindy zase na rukávech (Birka) a ikonografické výjevy (viz vpravo dole) potvrzují plisování i na spodní části oděvu. Z toho lze sestavit přibližnou rekonstrukci kompletně plisovaných spodních šatů (viz obrázek vpravo nahoře). Fragmenty plisovaných svrchních vlněných šatů byly nalezeny v dánském Køstrupu (10. století), norském Vangsnesu (hrob B 5625) a norském Kaupangu (hrob C, 2. pol. 9. století), plisování se předpokládá i u svrchních šatů ze Pskova. Na rozdíl od lněných šatům vlněné nebyly plisované kompletně, nýbrž pouze mezi brožemi. Nedohledal jsem nic k místu původu plisované vlny; datování jednotlivých hrobů ukazuje, že se používala v 9.-10. století, tedy ve stejném období jako (zřejmě importovaný) plisovaný len, ale rozšíření se omezuje na Dánsko a Norsko.

plisovani

Rekonstrukce ženského oděvu včetně plisovaných šatů. Výrobce Savelyeva Ekaterina.

Lze předpokládat, že len byl označen za importovaný kvůli spojitosti nálezů z Birky s nálezem ze Pskova. Ale jak lze vidět, distribuce plisované vlny byla rozdílná a nález ze Pskova je pouze hypotetický. Oprávněně se tedy lze domnívat, že byla tuzemská, skandinávská. Pro to mluví také fakt, že šaty z Køstrupu byly modře barvené, přičemž modrá byla tradiční barva staroseverských oděvů.

Plisování mělo být prováděno tak, že se látka nejprve poskládala (v některých případech velmi natěsno, v hrobu 5/1964 byly sklady vytvořeny s odstupem pouhých šesti vláken) a prošil nití. Tím se vytvořili sklady, které se stáhly k sobě. Takto skládaný len se namočil do horké vody a poté se nechal uschnout. Po vyschnutí se plisovací stehy vytáhly, ačkoli u některých nálezů plisované vlny se předpokládá, že se stehy nevytahovaly.

plisování2

Valkýra na obrazovém kameni z Tjängvide.

Plisovaní má obecně malou trvanlivost a takto upravená látka nemohla být užívána při každodenních činnostech. K těm jisté lépe posloužil prostý hladký len, který se v Birce vyskytuje častěji (31 z 52 hrobů). Šaty z plisované látky jistě byly používány při slavnostech či byly součástí pohřební výbavy žen.

 

 

A nyní následují obrázky rekonstrukce (fotky Lesya Tkachuk):

Doporučená literatura:

BAU, Flemming. Seler og slaeb i Vikingetid: Birka’s kvindedragt i nyt lys. In: Kuml, Århus 1981: 13-47.

HÄGG, Inga. Kvinnodräkten i Birka: Livplaggens rekonstruktion på grundval av det arkeologiska materialet, Uppsala 1974.

HÄGG, Inga. Textilfunde aus der Siedlung und aus den Gräbern von Haithabu (Berichte über die ausgrabungen in Haithabu 29), Neumünster 1991.

RIMSTAD, Charlotte. Vikinger i Uld og Guld, Om de danske vikingetidsdragter baseret på tekstilfunn i grave, København 1998, Online.

1 Comment

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>