Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Raně středověké rukavice

PDF

Raně středověcí lidé, stejně jako moderní populace, z různých pohnutek nosili rukavice. V tomto článku si ukážeme, jak raně středověké rukavice vypadaly a jaká byla jejich možná funkce.


Podle materiálu

Kůže
Pod tento materiál můžeme zařadit kožené a kožešinové rukavice.

  • Kožené rukavice
    Rukavice vyrobené z kůže chrání proti chladu, žáru i oděrkům. Navíc dobře přiléhají k tělu, a tak mohou plnit estetickou funkci. Poměrně velké množství – hned čtyři nálezy – pocházejí ze 7. století. První z nich pochází z hrobu č. 17 z německého Oberflachtu, který ukrýval „podivný pár rukavic, které měly na hřbetech silné záhyby a které byly podšity jemnou, téměř rozpadlou látkou“ (Dürrich – Menzel 1847: 11). Podobný nález představuje palčák z jemné kožešiny podšitý lnem, který byl nalezen v hrobu ve velmožském hrobu v bavorském Gredingu (Mord im Mittelalter 2012). Dalším exemplářem je kožený palčák se zdobenou aplikací na okraji, nalezený v chlapeckém hrobě v Kolínském dómu (Gillich et al. 2008: 8-11). Čtvrtou rukavicí je zřejmě fragment palčáku z kozí kůže, rovněž se zdobenou aplikací na okraji, který byl nalezen v hrobě č. 8 ve Bazilice svatého Ulricha a Afry v Augsburku (Werner 1977: 163). V muzeu v dánském Hjørringu jsou vystaveny pravděpodobné fragmenty palčáku z doby vikinské, které jsou vyrobeny z jehněčí kůže a které se zachovaly díky uložení v bronzové nádobě. V literatuře je známa také kožený palčák z Wrocławi-Starého města z 11. století (Turnau 1983: 25). Nejbližší další materiál, který můžeme využít, pochází z Kavkazu a Republiky El Mari. Fantastický pár prstových rukavic byl nalezen v hrobu 13 z lokality Povetlužje (Chalikov – Bezuchova 1960: Рис. 43). V Moščevé Balce se dochovala prstová rukavice, soudě dle velikosti přináležící ženě, která je vyrobena jemné jehněčí kůže, která je pošitá stužkami a na kloubech také kroužky z červeného safiánu (Jerusalimskaja 2012: 212, Пл. 130). Špice prstů této rukavice se zdají být volné, takže poslední články nebyly kryté. Další kavkazské rukavice ze z období 8. až 10. století se nacházejí v Metropolitním muzeu v New Yorku (Kajitani 2001: 90, Fig. 8). Tyto rukavice představují palčáky, které opět nechávají špičky prstů volné. Pokud bychom se podívali do evropského středověku, zjistíme, že velkou tradici měly kožené palčáky, které se v archeologické literatuře označují jako „pracovní rukavice“ (Dahlbäck 1983: Fig. 201, Fig. 202; Williemsen 2015: 8–11). Najít je můžeme na území dnešního Dánska (Svendborg), Německa (Lübeck, Šlesvik), Nizozemska, Norska (např. Trondheim), Polska (Vratislav), Ruska (Pskov, Novgorod), Švédska (Stockholm) a Velké Británie (Londýn) (Schnack 1998: 74–78; Williemsen 2015 a katalog Unimus). Středověké kožené rukavice se tradičně vyráběly z jehněčí a kravské kůže (Mould et al. 2003: 3222; Williemsen 2015: 12).

Pravděpodobné fragmenty kožené palčáku, nález a rekonstrukce.
Muzeum v Hjørringu, fotky pořídila Elin Sonja Petersen.

Rukavice z 11. století, Wrocław-Staré město. Turnau 1983: 25.

Pozůstatek koženého palčáku z jemné kůže.
Velmožský hrob z Gredingu, Bavorsko, kolem roku 700. Mord im Mittelalter 2012.


Kožený palčák se zdobenou aplikací na okraji. Kolínský dóm. Gillich et al. 2008: 10.

Fragment palčáku z kozí kůže se zdobenou aplikací na okraji. Hrob č. 8 v Bazilice svatého Ulricha a Afry v Augsburku. Martin 1988: Abb. 5; Peek – Nowak-Böck 2016: Abb. 28-29Gillich et al. 2008: 12-13.

Kožené rukavice ze severního Kavkazu.
Jerusalimskaja 2012: Пл. 130; Orfinskaja 2001: Рис. 2.11.

Kavkazské kožené rukavice (Kajitani 2001: 90, Fig. 8).

Prstové kožené rukavice z hrobu 13 z lokality Povetlužje (Chalikov – Bezuchova 1960: Рис. 43).

  • Kožešinové rukavice
    Rukavice vyrobené z kožešiny s chlupem vevnitř se zdají mít praktický význam zejména proti zimě. Z raného středověku můžeme zmínit pravý palčák ze Staré Ladogy, vyrobený z ovčí kůže v 8.–9. století (Ojateva 1965: 50, Рис. 3 : 1; Orfinskaja – Michailov 2020: 115-6). Pozůstatky kožešinových rukavic jsou známy hned z několika finských lokalit (Luistari, Vilusenharju, Kekomäki) a jsou vyrobeny z kožešin jelenů, zajíců, ovcí a lišek (Kirkinen 2019: 66). Fragment kožené rukavice s možným chlupem je znám v hrobu 6 Ruseničinského mohylníku (Nikitina 2018: Рис. 23: 11). V Sáze o Eiríku Zrzavém (3) je zmíněna vědma, která na rukou nosí „rukavice z kočičí kožešiny, s bílými chlupy dovnitř.“

Palčák vyrobený z ovčí kožešiny, Stará Ladoga, 8.–9. století.
Orfinskaja – Michailov 2020: 115-6.

Vlna

Rukavice vyrobené z vlny patřily mezi zdaleka nejpopulárnější. Metody jejich výroby se mohly lišit.

  • Plstěné rukavice
    Plstění představuje metodu, která obnáší zaplétání vláken vlhčené utkané textilie, za účelem získání odolnější a nepromokavé textilie. V literatuře můžeme najít dva kusy, které by bylo možné spojit s plstěnými rukavicemi. První z nich je bezprstá rukavice z nizozemského Dorestadu (7.–10. století), která je vyrobena ze dvou kusů hnědě zbarvené vlny zplstnatělé tkaniny původně utkané ve vazbě rybí kosti (Brandenburgh 2010: 69; Miedema 1980: 250–254). Jednoduchého obdélníkový návlek má na dlaňové straně našitý zesilující čtverec. Hnědý plstěný fragment, možná pocházející z původně pletené rukavice, byl nalezen v hrobu ve finské lokalitě Halikko Rikala a je datovaný do 11. století (Vajanto 2014: 24–25). Plstěné rukavice se používaly také ve středověkém Nizozemsku (Williemsen 2015: 4–5).

Jednoduchá dvoudílná rukavice z Dorestadu. Miedema 1980 : Pl. 24, Fig. 174.

  • Pletené rukavice
    Palčáky vyrobené pletací technikou nålbinding musely být v raném středověku populární, jak ukazuje geografické i chronologické rozšíření (Vajanto 2014: 22; Walton 1989: 341–345). Důvodem byla flexibilita a zároveň pevnost, čehož se využívalo právě u ponožek a rukavic. Faktické důkazy pocházejí z Islandu, Ruska, Švédska, Norska a Finska. Islandská rukavice byla nalezena v rozvalinách statku Arnheiðarstaðir společně bronzovou sponou, datovanou do 10. století (Hald 1951). Rukavice z ruské Jaroslavli je datovaná do 11-12. století (Jakovčik 2020). Ze stejného období pochází rukavice ze švédského Lödöse a norského Osla (Claßen-Büttner 2015: 46). V nejméně pěti finských, zejména ženských hrobech z 11. století (Eura Luistari 56, Halikko Rikala 38, Kaarina Kirkkomäki 31, Köyliö Köyliönsaari 28, Masku Humikkala 30) byly nalezeny pletené fragmenty poblíž kostí rukou, které nasvědčují, že tělo bylo do hrobu uloženo v rukavicích (Vajanto 2014: 25). Fragmenty byly často pruhované nebo vyšívané; u pruhovaných variant se jednalo o kombinace tmavých a světlých přízí, případně kombinace odstínů modré, bílé a červené (Vajanto 2014: 25–26). U finských rukavic existuje předpoklad, že neměly za svou primární funkci ochranu proti chladu, protože některé pohřby byly vystrojeny v jiná roční období než v zimě, některá barviva nepatřila mezi standardně užívaná a fragmenty nenaznačovaly použití palce (Vajanto 2014: 30). Pletené rukavice z neznámého materiálu byly nalezeny v hrobu císaře Jindřicha III., který zemřel roku 1056 (Herget 2011: 89, 135).

Rukavice nalezená v rozvalinách statku Arnheiðarstaðir. Hald 1951: 1. mynd.

Rukavice z ruské Jaroslavli. Zdroj: Jakovčik 2020: Рис. 6.

Rukavice ze švédského Lödöse. Zdroj: muzeum v Lödöse.

Rukavice z norského Osla. Zdroj: Claßen-Büttner 2015: Fig. 37.

Pravděpodobný fragment rukavice a jeho možná rekonstrukce.
 Vajanto 2014: Figs. 2, 6, 7.
  • Rukavice sešité z utkané metráže
    Zřejmě nejběžněji používanými rukavicemi byly ty, které byly nastříhány a sešity z utkané metráže a neměly podšití. Bez výjimky jde o palčáky. Začněme u islandských. Roku 1881 byla na místě původního statku Garðar na Akranesu nalezena rukavice, kterou by bylo možné zařadit do doby vzniku statku, tedy 9.–10. století (Pálsson 1895: 34–35). Rukavice je čtyřdílná – tvoří ji přední a zadní díl, vložený palec a klín – je levoruká a soudě dle šíře u zápěstí byla nošena přes svrchní oděv. Zajímavostí je, že výrobce na rukavice použil čtyřvazný kepr se zatkanými krátkými chomáči vyčesané vlny, které plnily izolační úlohu (Guðjónsson 1962: 21–22). Zbylé dvě islandské rukavice byly nalezeny pohromadě a tvoří tak zřejmě jediný dochovaný pár. Nalezeny byly na Heynesu roku 1960 (Guðjónsson 1962: 16) a jsou datovány do 2. pol. 10. století. Evidentně se jedná o dětské rukavice a jsou spojeny tkanicí, která je k rukavicím přišita a díky které je možné rukavice protáhnout skrze rukávy a dítě tak rukavice neztratí. Materiálem zřejmě recyklovaná látka, která původně měla jinou funkci (Guðjónsson 1962: 30). Rukavice proto mají rozdílné konstrukce : pravá rukavice je vyrobena ze tří dílů (tělo a dva protilehlé kusy tvořící palec), zatímco levá rukavice je ze čtyř dílů (dva protilehlé kusy tvořící tělo a dva protilehlé kusy tvořící palec). Otvory pro palce se nenacházejí na okraji, nýbrž jsou vytvořeny v jistém odstupu. Další rukavice z tkané vlny byla nalezena na ostrově Foula na Shetlandách při dobývání rašeliny v 50. letech 20. století (Christiansen 2024; Vikings 2012). Radiokarbonovou metodou byla tato rukavice datována k roku 975 a je vyrobena z 2/2 kepru z přízí ve třech různých barvách. Vlněný palčák datovaný do let 750-865 byl nalezen také ve Staré Ladoze (Orfinskaja – Michailov 2020: 179-182). Roku 2011 byla na tajícím ledovci Lendbreen v Norsku nalezena nejspíše levoruká rukavice, která se podle střízlivých odhadů datuje do období let 800–1000. Zdá se, že tato rukavice byla sešita nejméně ze čtyř dílů : hřbet, palec a dvoudílná dlaň. Z Norska je známa ještě jedna kompletní rukavice, která pochází z Trondheimu a byla nalezena v 70. letech 20. století (Unimus 2024). Jde o levou rukavici vyrobenou z 2/2 kepru a je datována do období let 1050-1150. Jedna německá rukavice byla nalezena v Ralswieku a datuje se do 8.–9. století (Herrmann 1985: 288, Abb. 136). Tato rukavice má po celé délce hřbetu šev a límec kolem zápěstí tvoří samostatný kus. Druhá německá rukavice pochází z hrobu č. 58 z Trossingenu ze 6. století; jedná se zřejmě o prstovou rukavici zhotovenou z červené, žluté a černé látky, která je u okraje obšita koženou aplikací a má vyztužený kožený palec (Peek – Nowak-Böck 2016: 385-390). Zmínit musíme také nejspíše pravorukou rukavici z nizozemského Aalsum, datovanou do 8.–10. století. Není znám jiný detail nežli ten, že osnovní nitě jsou průměrné či malé tloušťky a tudíž i hustoty, zatímco útkové nitě jsou velmi tlusté a tudíž mají velmi malou hustotu na centimetr. Toto řešení, které nejspíše sledovalo šetření materiálem, se vztahuje i k rukavicím z lokality Garðar a ze Shetland. Rukavice z Aalsum nadto byla sešita velmi tlustou nití. Nakolik je nám známo, existuje pouze jeden literární doklad o péřových rukavicích z raného středověku. Zmínku o nich můžeme najít v Písni o Haraldovi (sloka 6) Þorbjǫrna hornklofa, která praví, že panovník Harald Krásnovlasý ve svém mládí (či dětských letech) nosil rukavice vycpané prachovým peřím, zřejmě kajčím. Sloka proti sobě staví ostříleného muže, který v zimě neváhá vyplout na moře a bojovat, a zhýčkaného chlapce, který v zimě raději sedí u ohně v ženské části paláce a na rukou má péřové rukavice. Z kontextu takové rukavice můžeme chápat jako součást oblečení bohatého dítěte.

Rukavice z lokality Garðar na Islandu. Fotografii pořídil dolbex.

Pár rukavic z lokality Heynes na Islandu. Fotografie byla převzata ze serveru Sarpur.is.

Rukavice z ostrova Foula (Shetlandské ostrovy). Christiansen 2024; Vikings 2012.

Rukavice z ledovce Lendbreen v Norsku. Fotky byly převzaty z katalogu Unimus.no.

Rukavice z Trondheimu. Fotky převzaty z katalogu Unimus.no.

Vlněná rukavice z Ralswieku (Herrmann 1985: 288, Abb. 136).

Pravděpodobný vzhled rukavice z hrobu č. 58 z Trossingenu, 6. století.
Peek – Nowak-Böck 2016: Abb. 26.

Rukavice z nizozemského Aalsum.
Brandenburgh 2010: Fig. 22.
Vlněný palčák, Stará Ladoga.
Orfinskaja – Michailov 2020: 179-180.

Len a hedvábí

Lněné rukavice nepatří mezi výrazně rozšířené předměty. Jediné, které v současné chvíli evidujeme, pocházejí ze severního Kavkazu a jsou prstové či bezprstové, plátnové vazby, které tvarově odpovídají koženým variantám užívaným ve stejném regionu (Orfinskaja 2001: 43, Рис. 2.11). Připouštíme možnost, že v raném středověku existovaly církevní rukavice, které byly vyrobené z jemných textilií (Müller 2003: 90, 133-4).

Plátěné kavkazské rukavice. Orfinskaja 2001: Рис. 2.11 a 2.12.

Kov

Z raného středověku dochovaly doklady svědčící o raritním použití kovových komponentů u bojových rukavic. První skupinu nálezů tvoří ochrana reprezentovaná kroužkovým pletivem. Nejvýznamnější nález tohoto druhu pochází z hrob č. 8 ze švédského Valsgärde, ve kterém se nacházely chrániče obou nohou a jedné ruky, dříve špatně interpretované jako hrudní pláty (Arwidsson 1939Arwidsson 1954). Ke chráničům bylo s největší pravděpodobností připevněno ochranné kroužkové pletivo, které bylo u pravé ruky vyvedeno v potah zřejmě kožené rukavice (Vike 2000). Tento nález je datován do 7. století. Do 7. století je zařazen nález potenciální lamelové a šupinové, 45 cm dlouhé rukavice z hrobu 80 v avarské lokalitě Kölked-Feketekapu B (Rácz 2014: 169, Taf. 40-1). Do stejného období je datován další pravděpodobný nález, fragment kroužkového pletiva z lombardského hrobu č. 119 v italském Castel Trosinu, který se nacházel poblíž dlaně zemřelého a se svou délkou 13 cm zřejmě chránil hřbet ruky (Beatson 2011–12). Další nálezy tohoto druhu pocházejí z Kavkazu a byly publikovány Kazdajevou a Malaševem (2020). Druhou skupinu tvoří lamely kryjící vrchní část ruky, které lze nalézt ve třech lokalitách. První lamely pocházejí z lombardské hrobky z italské lokality Sovizzo. Druhý nález byl učiněn v římské dílně Crypta Balbi, ve které byly nalezeny lamely z pozlaceného bronzu i železa, zřejmě pocházející ze dvou rukavic. Oba tyto lombardské nálezy z Itálie chránily hřbet ruky a byly umístěny souběžně s rukou, nikoli kolmo, což vysvětluje konstantní délku lamel kolem 12-13 cm. Třetí nález lamelových komponentů pochází z nizozemské lokality Lent a od předchozích kusů se liší tím, že se nejsou konstantní délky, takže je možné, že chránily konečky prstů. Pokud bychom naše hledání rozšířili mimo Evropu nebo raný středověk, mohli bychom kupříkladu nalézt segmentové rukavice užívané na území Itálie (3. století) nebo dnešního Íránu (7. století).

Přibližná rekonstrukce ochrany končetin z hrobu Valsgärde 8. Majitelem je Matt Bunker.

Nález z hrobu 80 z lokality Kölked-Feketekapu B. Zdroj: Rácz 2014: Taf. 40-1.

Fragment železného pletiva z hrobu č. 119, Castel Trosino, Itálie.
Zdroj: Cristiano Da Mont’Olmo Carassai.

Lamely z lombardské hrobky z italské lokality Sovizzo a jejich rekonstrukce.
Zdroj: Helvargar.

Lamely z římské lokality Crypta Balbi, 7. století. Pozlacený bronz a železo. Zdroj: www.fotosar.it.

Fragmenty lamelové rukavice z nizozemské lokality Lent.
Zdroj: Evan Schultheis.

Podle tvaru

Podle tvaru můžeme na základě nám známých informací rozdělit rukavice tímto způsobem:

  • Bezprsté rukavice (návleky)
    Jednoduché bezprsté návleky plnící úlohu rukavic zaznamenáváme na území dnešního Nizozemska v případě plstěné rukavice z Dorestadu. O bezprsté formě se spekuluje i v případě finských pletených rukavic, které se nám zachovaly bez palců, což však může být náhoda. K tomuto nálezu jsme nebyly schopni dohledat žádnou středověkou analogii. Důvodem je zřejmě to, že se jednalo o velmi primitivní a nepraktický způsob ochrany rukou.

  • Palčáky
    Různými způsoby konstruovaný palčák se jeví jako nejběžnější tvar rukavice evropského raného středověku a má dlouhé pokračování do dnešních dnů. Předpokládáme jej jak v koženém, tak textilním i kovovém provedení. Specifickou úpravou je palčák, který nechává špičky prstů volné, jenž známe z Kavkazu. Palčák se také vyskytuje v severském mýtu (v souvislosti s mýtem popsaným v Gylfiho oblouzení 45).

  • Prstové rukavice
    Navzdory trossingenskému, kavkazskému a majirskému exempláři, které jsme ukázali, se prstová forma rukavic se v kontinentální Evropě výrazněji prosadila až ve 12. století. Přes značnou oblibu v období 14.–16. století nejsme v raném středověku schopni potvrdit ani tříprsté rukavice (Williemsen 2015: 18–20).


Podle funkce

Jak již bylo naznačeno, rukavice měly různé funkce. Zde předkládáme jejich nástin:

  • Ochrana proti zimě
    Nejvíce předpokládanou funkcí je zcela jistě protekce vůči chladu. Řada rukavic rozhodně měla za cíl udržet ruku v teple, a tento úkol byl podpořen dodatečnou ochranou – srstí (Stará Ladoga, Sága o Eiríku Zrzavém), zatkávanou vlnou (Garðar) či peřím (Píseň o Haraldovi). Můžeme předpokládat, že dětské rukavice (Heynes, Píseň o Haraldovi) byly určené k tomu, aby udržely ručičky v teple. Jeden z palčáků (Lendbreen) byl nalezen na ledovci, na kterém bylo populární lovit soby, což můžeme rovněž pokládat za jeden z důkazů funkce rukavice. Nadto je palčák vyobrazen na runovém kameni z kostela Sproge (G 373) na Gotlandu z 11. století, který znázorňuje jezdce na saních, který rukou v rukavici ovládá koňské spřežení (Snædal – Gustavson 2013: 43–48).

Koňské spřežení na runovém kameni G 373 ze Sproge, Gotland, 11. století.
Snædal – Gustavson 2013: 45.
  • Práce v chladu a vlhku
    Je logické, že rukavice nebyly v zimě používány pouze při transportu (koně, saně, lyže, brusle, lodě). Uplatnění našly právě na lovu, na lodi při tahání lan, při rybaření, výrobě dehtu, orbě, pastvě, sekání dřeva, dolování rašeliny a dalších venkovních aktivitách, při kterých se člověk mohl dostat do nepříznivého počasí.

  • Kovářství
    Mohli bychom očekával použití rukavic při kování. Tento předpoklad se však nepotvrzuje, neboť raně středověká ikonografie, která zobrazuje kováře, je zachycuje bez rukavic, někdy též s vyhrnutými rukávy. Nejbližší materiál nacházíme v severském mýtu, kde se objevují železné rukavice, s jejichž pomocí lze uchopit rozžhavené železo (Jazyk básnický 26).

  • Sokolnictví
    Při vznešeném umění sokolnictví se odnepaměti užívají kožené rukavice, které prokazují lepší vlastnosti vůči dravčímu stisku. Z raně středověké Evropy, nakolik je nám známo, existují pouze dva doklady používání sokolnických rukavic. V obou případech jde o palčáky. Starší z nich je vyobrazen na byzantské mozaice tzv. Vily sokolníka v řeckém Argosu, datované do 6. století (Wallis 2017: Illus. 2). Mladší scéna je vyobrazena na anglosaském kříži v anglickém Bewcastle a je datována do 7.-8. století (Wallis 2017: 430). Ve zbytku sokolnických scén, například na výšivce z Bayeux, lidé rukavice nenosí a mají dravce přímo na rukou (Owen-Crocker 2004: 265). Rukavice se neobjevují ani ve skaldských kenninzích, které mají souvislost se sokolnictvím. Je tedy třeba si položit otázku, zda tyto kulturní produkty znázorňují realitu věrohodně. Sokolnické scény z 12. století a následujícího období již vyobrazují prstové rukavice (např. Schnack 1998: 48).

Mozaika z Vily sokolníka na řeckém Argosu, 6. století (Wallis 2017: Illus. 2).
Sokolnická scéna na kříži z Bewcastlu.
Převzato z greatenglishchurches.co.uk.
  • Ochrana v boji
    Přes řadu historických paralel a zdravý rozum nejsme schopni prokázat jiné než raritní užívání ochranných rukavic ve střetu. Jediné výjimky tvoří rukavice pokryté kroužkovým pletivem a lamelami. Nakolik se zdá, absence bitevních rukavic v pramenech není způsobena zubem času, nýbrž jiným přístupem k problému. Bojující podle všeho preferovali jemnou motoriku, v soubojích se dokázali efektivně krýt štíty a v šiku využívali především kombinací štítů a tyčových zbraní. Co je však nejdůležitější, žádná tehdejší varianta rukavice nedokázala plnohodnotně ochránit vůči veškerým typům zbraním. Problematikou jsme se již detailněji zabývali zde. Tentýž problém provází i lukostřelecké rukavice, které nemůžeme potvrdit.

  • Součást honosného oděvu
    Rukavice však současně mohly plnit estetickou úlohu, zejména na rukou mocných a bohatých. Viděli jsme, že rukavice byly dělány na míru, mohly být barveny, vyšívány (finské rukavice), pošívány drahými materiály (Moščevaja Balka) či plněny luxusní vycpávkou (Píseň o Haraldovi). Do jisté míry se tak rukavice mohly stát známkou statutu, obzvláště u panovníků a církevních představitelů je toto patrné. Zmíníme zde dvě názorné ukázky. Rukavice figurují v závěti anglosaského šlechtice Byrhtnotha, který odkazuje „pár dovedně vyrobených rukavic“ (Owen-Crocker 2004: 265), a jsou darem i v Sáze o Njálovi (31), kde král věnuje kožené rukavice vyšívané zlatem.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Bibliografie

Prameny

Gylfiho oblouzení = Gylfiho oblouzení. Přel. Helena Kadečková. In: Snorri Sturluson. Edda a Sága o Ynglinzích. Praha: Argo, 2003, 37–101.

Jazyk básnický = Jazyk básnický. Přel. Helena Kadečková. In: Snorri Sturluson. Edda a Sága o Ynglinzích, Praha: Argo, 2003, 102–144.

Sága o Eiríku Zrzavém = Sága o Eiríkovi Zrzavém. Přel. Ladislav Heger. In: Staroislandské ságy, Praha, 1965: 15–34.

Sága o Njálovi = Sága o Njálovi. Přel. Ladislav Heger. In: Staroislandské ságy, Praha, 1965: 321–559.

Þorbjǫrn hornklofi : Píseň o Haraldovi = Þorbjǫrn hornklofi : Haraldskvæði (Hrafnsmál), ed. R. D. Fulk. In: Skaldic poetry of the Scandinavian Middle Ages. Vol. 1, [Poetry from the kings’ sagas 1 : from mythical times to c. 1035], ed. Diana Whaley, Turnhout, 2012: 91117.

Literatura

Arwidsson 1939 = Arwidsson, Greta (1939). Armour of the Vendel period. In: Acta Archaeologica 10, København, 31–59.

Arwidsson 1954 = Arwidsson, Greta (1954). Valsgärde 8. Uppsala: Almqvist & Wiksells Boktryckeri.

Beatson 2011–12 = Beatson, Peter (2011–12). Armour in Byzantium in the early years of the Varangian Guard, with special reference to limb defenses. Dostupné zde.

Brandenburgh 2010 = Brandenburgh, Chrystel R. (2010). Early medieval textile remains from settlements in the Netherlands. An evaluation of textile production. In: Journal of Archaeology in the Low Countries 2/1, 41–79.

Claßen-Büttner 2015 = Claßen-Büttner, Ulrike (2015). Nalbinding- What in the World Is That? History and Technique of an Almost Forgotten Handicraft, Wiehl.

Dahlbäck 1983 = Dahlbäck, Göran (red.) (1983). Helgeandsholmen : 1000 år i Stockholms ström, Stockholm.

Dürrich – Menzel 1847 = Dürrich, Ferdinand von – Menzel, Wolfgang (1847). Die Heidengräber am Lupfen (bei Oberflacht), Stuttgart : Arnold.

Gillich et al. 2008 = Gillich, Antje – Peek, Christine – Planck, Dieter – Walter, Susanne (2008). Kleidung im frühen Mittelalter: Am liebsten schön bunt! (Porträt Archäologie), Esslingen am Neckar.

Guðjónsson 1962 = Guðjónsson, E.E. (1962). Forn röggvarvefnaður. In: Árbók Hins íslenzka fornleifafélags 1962, Reykjavík, 12–71.

Hald 1951 = Hald, Maragrethe (1951). Vötturinn frá Arnheiðarstöðum. In: Árbók Hins íslenzka fornleifafélags 1949–50, Reykjavík, 73–77.

Herget 2011 = Herget, Melanie (2011). Des Kaisers letzte Kleider. Neue Forschungen zu den organischen Funden aus der Herschergräbern im Dom zu Speyer, München.

Herrmann 1985 = Herrmann, Joachim (1985). Die Slawen in Deutschland. Geschichte und Kultur der slawischen Stämme westlich von Oder und Neisse vom VI. bis XII. Jahrhundert. Ein Handbuch, Berlin.

Chalikov – Bezuchova 1960 = Халиков, А. Х. – Безухова, Е. А. (1960). Материалы к древней истории Поветлужья, Горький.

Christiansen 2024 = Christiansen, Carol (2024). A Fragment of Viking-Norse Life. In: Shetland Museum & Archives [online]. [2024-01-24]. Dostupné zde.

Jakovčik 2020 = Яковчик, М. С. – Энговатова, А. В – Орфинская, О. В. – Чернова, О. Ф. (2020). Вязаная рукавица из раскопок в Ярославле // Археология Подмосковья. Материалы научного семирана, Вып. 16, 116-129. 

Jerusalimskaja 2012 = Иерусалимская, А.А. (2012). Мощевая Балка. Необычный археологический памятник на Северокавказском шёлковом пути, СПб.

Kajitani 2001 = Kajitani, Nobuko (2001). A Man’s Caftan and Leggings from the North Caucasus of the Eight to Tenth Century: A Conservator’s Report. In: Metropolitan Museum Journal 36, 85–124.

Kazdajeva – Malašev 2020 = Кадзаева, З. П. – Малашев, В. Ю. (2020). О возможной атрибуции кольчужных предметов из воинских погребений Садонского могильника // История, археология и этнография Кавказа. Т. 16. № 4, 1016-1033.

Kirkinen 2019 = Kirkinen, Tuija (2019). Between skins. Animal skins in the Iron Age and historical burials in eastern Fennoscandia, Helsinki : University of Helsinki.

Martin 1988 = Martin, Max (1988). Bemerkungen zur frühmittelalterlichen Knochenschnalle eines Klerikergrabes der St. Verenakirche von Zurzach (Kt. Aargau). In: Jahrbuch der Schweizerischen Gesellschaft für Ur- und Frühgeschichte 71, 161–177

Miedema 1980 = Miedema, M. (1980). Textile finds from Dorestad, Hoogstraat I and II. In: W. A. van Es – W. J. H. Verwers (eds). Excavations at Dorestad I, The Harbour: Hoogstraat I, (Nederlandse Oudheden 9), Amersfoort, 250–261.

Mord im Mittelalter 2012 = Mord im Mittelalter – Das Fürstengrab von Greding (Hans Peter Kernstock, Německo, 2012), rozhovor s Britt Nowak-Böck, 0:12:54–0:17:19.

Mould et al. 2003 = Mould, Q., Carlisle, I, Cameron, E. (2003). Craft Industry and Everyday Life: Leather and Leatherworking in Anglo-Scandinavian and Medieval York. The small finds 17/16, York.

Müller 2003 = Müller, Mechthild (2003). Die Kleidung nach Quellen des frühen Mittelalters. Textilien und Mode von Karl dem Grossen bis Heinrich III., Berlin – New York.

Nikitina 2018 = Никитина Т. Б. (2018). Русенихинский могильник, Казань.

Ojateva 1965 = Оятева, Е.И. (1965). Обувь и другие кожаные изделия Земляного городища Старой Ладоги //Археологический сборник Государственного Эрмитажа, вып. 7, 42–59.

Orfinskaja 2001 = Орфинская, О. В. (2001). Текстиль VIII-IX вв. из коллекции Карачаево-Черкесского музея: технологические особенности в контексте культуры раннесредневековой Евразии, Москва.

Orfinskaja – Michailov 2020 = Орфинская, О. В. – Михайлов, К. А. (2020). Текстиль Старой Ладоги эпохи викингов, СПб.

Owen-Crocker 2004 = Owen-Crocker, Gale R. (2004). Dress in Anglo-Saxon England, Woodbridge : The Boydell Press.

Pálsson 1895 = Pálsson, Pálma (1895). Um myndir af gripum í forngripasafninu. In: Árbók Hins íslenzka fornleifafélags 1895, Reykjavík, 30–35.

Peek – Nowak-Böck 2016 = Peek, Christina – Nowak-Böck, Britt (2016). Die Untersuchungen an organischen Materialien des Grabes 58 von Trossingen (Lkr. Tuttlingen) – Vorbericht. In: Fundberichte aus Baden-Württemberg, Bd. 36, Esslingen am Neckar, 367-404.

Rácz 2014 = Rácz, Zsófia (2014). Die Goldschmiedegräber der Awarenzeit, Mainz.

Schnack 1998 = Schnack, Christiane (1998). Mittelalterliche Lederfunde aus Schleswig: Futterale, Riemen, Taschen und andere Objekte ; Ausgrabung Schild 1971–1975. Ausgrabungen in Schleswig Berichte und Studien 13, Neumünster.

Snædal – Gustavson 2013 = Snædal, Thorgunn – Gustavson, Helmer (2013). Supplement till Gotlands runinskrifter 1 : Sudertredingen : G 360 – G 386 samt tillägg till inskrifterna G 32, G 49, G 50, G 76, G 79, och G 104, Stockholm : Riksantikvarieämbetet. Dostupné zde.

Turnau, Irena (1983). Polskie skórnictwo, Wrocław.

Unimus 2024 = N30965 Klesplagg. In: UNIMUS Portalen [online]. [2024-01-24]. Available here.

Vajanto 2014 = Vajanto, Krista (2014). Nålbinding in Prehistoric Burials – Reinterpreting Finnish 11th–14th-century AD Textile Fragments. In: Janne Ikäheimo, Anna-Kaisa Salmi & Tiina Äikäs (eds.). Sounds Like Theory. XII Nordic Theoretical Archaeology Group Meeting in Oulu 25.–28.4.2012. Monographs of the Archaeological Society of Finland 2, 21–33.

Vike 2000 = Vike, Vegard (2000). Ring weave : A metallographical analysis of ring mail material at the Oldsaksamlingen in Oslo, Oslo [vysokoškolská práce]. Dostupné zde.

Vikings 2012 = Vikings, epizoda 3 (Jon Eastman – Rosie Schellenburg – Simon Winchcombe, Velká Británie, 2012), diskuze Niela Olivera s Dr. Ianem Taitem, 0:08:30–0:10:41.

Wallis 2017 = Wallis, R. J. (2017). “As the Falcon Her Bells” at Sutton Hoo? Falconry in Early Anglo-Saxon England. In: Archaeological Journal, 174 (2), 409–436.

Walton 1989 = Walton, Penelope (1989). Textiles, Cordage and Raw Fibre from 16-22 Coppergate. York Archaeological Trust: 17/05, London.

Werner 1977 = Werner, Joachim (Hrsg.) (1977). Die Ausgrabungen in St. Ulrich und Afra in Augsburg 1961-1968, Augsburg.

Williemsen 2015 = Williemsen, Annemarieke (2015). The Geoff Egan Memorial Lecture 2013 : Taking up the glove: finds, uses and meanings of gloves, mittens and gauntlets in western Europe, c. AD 1300–1700. In: Post-Medieval Archaeology 49/1, 1–36.

2 komentáře

  1. Skvěle zpracovaný článek. Dlouho jsem na internetu hledal takto kvalitně zpracovaný rozbor na téma Rukavice v RS. Díky za něj.

Napsat komentář: Tomáš Vlasatý Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *