Ságy a příběhy
Ságy (z islandského saga, mn. č. sögur) jsou germánské příběhy o historii dávné Skandinávie, o prvních nájezdech, osidlování Islandu a Grónska a o krevních mstách mezi islandskými rody. Byly psány staroseverštinou a především na Islandu.
Jsou to epické příběhy v próze s častým vkládáním veršů v aliteračním verši (především jako veršované výroky), vyprávějící o hrdinských skutcích za dávných dnů, životopisech důležitých mužů, kteří byli často Vikingy, někdy křesťany, někdy pohany. Příběhy jsou obvykle realistické, vyjímkou jsou legendární ságy, ságy o světcích či biskupech, lživé ságy a ságy ovlivněné evropskými romancemi. Ty jsou někdy romantizovány a fantastické.
Historie
Islandský termín saga může znamenat „to, co je řečeno; sdělení", ale později získalo význam i jako „příběh, povídka". Etymologicky souvisí s anglickým slovesem "say" a německým slovesem "sagen" (oboje mluvit). Islandské ságy jsou založeny na ústní tradici a často se zkoumáním příběhu dá odhalit, co je opravdové a co fikce. Avšak historická přesnost ság je předmětem sporů. Většina rukopisných záznamů ság byla v 17. století převezena do Dánska či Švédska, ale později vrácena Islandu.
Existuje plno ság o králích (např. ságy v Heimskringle), rodech, obyčejných lidech (např. Sága o pobratimech) a významných osobnostech (např. Sága o Egilovi, synu Skallagrímově). Ságy popisují část historie některých severských zemí; často jsou v nich zmiňovány Britské ostrovy, sever Francie a Severní Amerika (ve 20. století ověřeno).
Většina islandských ság se odehrává mezi lety 930 - 1030, takže je dnes toto století nazýváno v islandské historii söguöld (Doba ság). Ságy o králích a biskupech jsou pochopitelně zařazovány do období života dotyčné osobnosti. Většina ság byla napsána mezi lety 1190 - 1320, ale často měly tyto ságy mnohem delší historii v ústním podání. Některé jsou čistě fiktivní, u některých známe jejich zdroje (autor Ságy o králi Sverrirovi se s králem setkal a použil ho jako zdroj).
Styl a obsah
Některé ságy se odehrávají mezi křesťanstvím a pohanstvím a osud hraje hlavní roly, například sága o Grettim (kap. 69):
... mluvila takto: "Jděte tedy, oba moji synové, a nevyhýbejte se společnému osudu. ....... Ale nikdo neujde tomu, co mu souzeno."
Styl sag je neosobní, hutný, bez vysvětlování příčiny nějaké události. Věci se stávají a lidé jednají podle osudu, nicméně není vysvětleno proč. Postavy jsou často a stručně uvedeny větou typu „Byl muž jménem...", po které následuje krátký životopis, výčet rodokmenu a popis vztahů k ostatním postavám sagy. Povaha osob je líčena skrze jejich činy, popisy myšlení a psychologie postav zcela chybí, nanejvýše jsou shrnuty větou "Byl to naprostý mizera" či "Byl to znamenitý vůdce." Mezi postavami jsou složité vztahy, zahrnující přátelství, rodovou příslušnost, sňatky a sousedství.
příklad (ukázka ze Sagy o Eiríkovi Zrzavém):
Byl muž jménem Torvald. Jeho syn se jmenoval Eirík Zrzavý. Otec a syn se dopustili několika ubití a odjeli proto z Jadaru na Island a zabrali zemi na Hornském pobřeží a bydlili v Drangách, kde Torvald zemřel. Eirík se oženil s Tjódhildou, dcerou Jörunda Úlfssona a Torbjörgy Knarrarbringy, která předtím měla za muže Torbjörna z Haukadalu, Jestřábího údolí.
Jeden z nejčastějších motivů je boj proti nadpřirozenému či fantastickému protivníkovi. Život je krátký, nejistý a mužova cena je určena slávou v pažích; každý muž si musí vydobít slávu.
Často hrají v sáze nějakou roli nadpřirozené síly, zejména věštění (často prorokování ze snů). Děj ságy se většinou točí kolem sporu krevní msty mezi rody, podstatnou část děje zabírají právnické záležitosti a soudní jednání.
Eirík se vypravil na jih, aby vymýtil les a vzdělal půdu v Jestřábím údolí, a usadil se v Eiríksstadech u Vatnshornu. Tehdy zasypali Eíríkovi otroci strží Valtjófův dvorec ve Valtjófsstadech a Valtjófův příbuzný Eyjólf Špína je pak ubil u Skeidsbrek nad Vatnshornem. Eirík za to ubil Eyjólfa. Kromě toho ubil Eirík v Leikskálech Hrafna Soubojníka. Eyjólfovi příbuzní Geirstein a Odd z Jörvi se ujali pře proti Eiríkovi, který byl vykázán z Jestřábího údolí. (Saga o Eiríkovi Zrzavém)
Rozdělení ság a příběhů
Rozdělení ság
Nezařaditelná díla
Tato rubrika má za cíl nabídnout některé překlady rukopisů, jenž nemůžeme zařadit.
