Seveřané ve Španělsku?

Větší kotva

Od března roku 2014 se objevují zprávy, že se na jedné galicijské pláži (mezi obcemi San Román de Vale a O Vicedo) po bouřce objevily dvě vyplavené rulové kotvy (127 a 66 kg) a nejméně padesát pazourkových balastových kamenů, které mohly pocházet ze severských lodí. Kameny byly vyplaveny na pláži, na které se nachází mohylovitý útvar; od roku 2011 se spekuluje o tom, zda náhodou nejde o stavbu typu motte. Doktorka Irene García Losquiño z Univerzity v Aberdeenu nyní shání peníze, aby mohla lokalitu prozkoumat. Domnívá se totiž, že motte je ve skutečnosti longphort, pobřežní pevnost postavená z lodí, kterou známe pouze z Irska. Přestože výzkum ještě nezačal, v internetových médiích se čile odkazuje na „vikingy, kteří se usadili ve Španělsku a postavili pevnost“.

Menší kotva.

Myslím si, že bychom neměli dělat ukvapené závěry. A současně (alespoň dočasně) bychom neměli spojovat nálezy lodního vybavení s možnou fortifikací; prozatím můžeme říct jen to, že se jedná o archeologicky zajímavou lokalitu, která se může datovat do středověku. Spojitost se Skandinávci pokládám za výstřel do tmy, protože žádná konkrétní vodítka nebyla nalezena – pazourkové kotvy mohou naznačovat původ někde v širokém pásu od Británie po Skandinávii a motte by mohlo odkazovat na normanskou aktivitu. Ke kotvám bych se ještě rád vrátil, protože jsem je opomenul zmínit při sepisování článku „Plavba na lodi: historie a současnost“. Železné kotvy byly největším kovaným výrobkem doby vikinské (některé kusy byly delší než 1,5 m a vážily přes 25 kg) a soudobé prameny ukazují, že byly poměrně drahé, a proto se používaly jen na velkých mořských lodích. Na menších lodích a člunech byly používány kotvy kamenné, ačkoli toto rozdělení nelze považovat za bernou minci. Kamenné kotvy se samozřejmě mohly používat i na velkých lodích, ale nedosahovaly takové efektivity. Osobně pochybuji, že na základě kotev můžeme stanovit kulturní okruh, se kterým máme co do činění.

Irene García Losquiño v rozhovoru pro Univerzitu v Aberdeenu říká, že ačkoli máme písemné prameny o zřídkavých nájezdech na Španělsko zhruba v letech 840–1100, neexistuje žádná archeologická studie, která by se problematikou Seveřanů ve Španělsku zabývala. Domnívá se také, že „v mezinárodním měřítku existuje pouze vágní povědomí o tom, že tam vikingové byli“. V tom s doktorkou Losquiño souhlasím, nicméně výzkum ukazuje, že nedostatek studií o tomto tématu je přímo úměrný počtu severských kontaktů s Pyrenejským poloostrovem. Neil Price zakončuje svůj článek The Vikings in Spain, North Africa and the Mediterranean odstavcem:

Pokud se podíváme na skandinávskou aktivitu v Ibérii z delší perspektivy, tak vikinské kontakty s muslimským a křesťanským zřízením ve Španělsku byly minimální, navzdory velkolepé expedici z let 859–62 a nepochybně násilným nájezdům z desátého a jedenáctého století. Naprosto opačné zkušenosti měla franská království a nemůžeme pochybovat o tom, že Španělsko a západní Středomoří tvořilo jihozápadní periférii vikinského světa. Povědomí o Gibraltarském průlivu a o tom, co leží dále, se však ve Skandinávii neztratilo a bylo obnoveno již ve dvanáctém století norskými pokusy o nový druh útoku na Islám: křížové výpravy.“ (Price 2008: 468)

Mimo válečných kontaktů se spekuluje také o obchodu s otroky. Toponomastický výzkum naznačuje, že místní jména Lormanos, LordemanosLodimanos („seveřané“) mohou případně také odkazovat na skandinávské aktivity. Vzhledem k povaze vzájemných (velice příležitostných) vztahů není překvapující, že severské artefakty na území Španělska prakticky chybí – jedinou výjimku tvoří parohovinová krabička (relikviář) z 10. století, která je uložena v Léonu (obrázek vpravo). Proto budeme čekat na jarní výzkum doktorky Losquiño, který třeba přinese zvrat v archeologickém poznání severských aktivit na Pyrenejském poloostrově.

 

Použitá a doporučená literatura k tématu

Stránky informující o nálezu:

Výběr z literatury o dobových kotvách:

  • EDBERG, Rune. Ett vikingatida (?) ankare fran Hamngatan i Sigtuna. In: situne dei, 2011: 6673. Online.
  • JESCH, Judith. Ships and Men in the Late Viking Age: The Vocabulary of Runic Inscriptions and Skaldic Verse, Woodbridge 2001: 166169.
  • McGRAIL, Seán. Ancient Boats in North-West Europe: The Archaeology of Water Transport to Ad 1500, London 1998: 253257. Online.
  • WESTERDAHL, Christer. De äldsta fartygsankarena i Norden. In: Marinarkeologisk tidskrift 4/1981. Online.

Edice a překlady písemných pramenů o nájezdech na Španělsko:

  • Rerum Normannicarum fontes Arabici, ed. Alexander Seippel, Oslo 18961928.
  • BIRKELAND, Harris. Nordens historie i middelalderen etter arabiske kilder, Oslo 1954.
  • MELVINGER, Arne. Les premières incursions des Vikings en Occident d’après les sources arabes, Uppsala 1955.
  • SAMARRA’I, Alauddin Ismail. Arabic Sources on the Norse: English Translation and Notes Based on the Texts Edited by A. Seippel in ‘Rerum Normannicarum fontes Arabici’, Wisconsin 1959 (doktorská práce). Online.

Studie o problematice skandinávských aktivit ve Španělsku:

  • CHRISTYS, Ann. Vikings in the South: Voyages to Iberia and the Mediterranean, London 2015.
  • PRICE, Neil. The Vikings in Spain, North Africa and the Mediterranean. In: The Viking World, London – New York 2008: 462469.
  • ROESDAHL, Else. Scandinavia to Spain: a Viking-Age reliquary in León and its meaning. In: The Viking age: Ireland and the West: papers from the proceedings of the fifteenth Viking Congress, Cork, 18-27 August 2005, Dublin 2010: 353360.
  • ROMERO, Eduardo Morales. Historia de Los Vikingos En España, Madrid 2004.
  • SCHEEN, Rolf. Viking raids on the Spanish Peninsula. In: Militaria: Revista de cultura militar, No.8, 1996: 67–88. Online.
  • Vikingerne på Den Iberiske Halvø. Přel. L. Rifbjerg a C. H. Ottesen, Madrid 2004.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>