English version |
Sám se definuji jako devatenáctiletý teenager s mírně odlišnými zájmy a pohledem na svět.

Jak jsem se k tak nezvyklému tématu, jako je staroseverská literatura, dostal?
Zhruba před pěti lety jsem se začal zajímat o severskou mentalitu, náboženství a archeologii. Všechen svůj volný čas věnuji rekonstrukci dobového života v Norsku během Doby vikinské. Ihned samozřejmě následovala literatura, poněvadž je to primární zdroj o tehdejší době. Zjistil jsem, že literatury je přeloženo celkem málo, rozhodně nedostatečné množství. Tak jsem začal překládat sám.
Mohou obsahovat mnou překládaná díla chyby?
Samozřejmě, ale tomu se nevyhne žádný překladatel. Nad překlady trávím mnoho času a s nevyřešitelnými výrazy se obrátím na profesionály, takže v mých překladech najdete spíše než chybu překladatelskou chybu češtinářskou.
Hodlám se severské literatuře věnovat nadále?
Původně jsem bral překládání jako koníček. Nyní zjišťuji, že se stává součástí mého denního života. Vzhledem k mému nízkému věku si myslím, že se v budoucím životě budu zaměřovat na nordistiku, a tak se ze mě jako laika stane odborník.
Co jsem doposud přeložil?

Velmi hrdý jsem na svůj překlad Knihy o záboru země. Práce na tomto díle mi zabrala přes dva roky. Zároveň je to jediné dílo, které by bylo možno vytisknout a publikovat. Ostatně, posuďte sami, jak jsem se zhostil překladu. Dále jsem se dlouhou dobu zabýval básněmi (mezi ty nejlepší překlad patří Þórsdrápa, Haustlöng, Glymdrápa, Húsdrápa a Háleygjatal). Z prozaických textů bych dále zmínil Ságu o Hálfdanovi Černém a Ságu o Þorsteinovi Bílém. Pro komparaci se staroseverskou literaturou se pouštím i do překladů z jiných germánských jazyků - Gutasaga, Píseň o Hildebrandovi a faerská balada Lokka táttur.
English version

Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.