Tento rozhovor (ze dne 30.4.2010) jsem vyhledal, sestříhal a takto Vám ho tu nabízím k poslechu a stažení:

Mé poznámky k tématu:

O samotných výbuších sopek nemáme v sagách ani nikde jinde dochovány žádné zprávy, což je na Islandu, kde je okolo pěti set sopečných vrcholů, trochu zarážející. Existují ale zmínky, z nichž můžeme jasně vyvodit, že Islanďané znali erupce a proudy žhavého magmatu. Jedná se hlavně o slovíčko hraun (v islandském místopise jako "lávové pole", obecně "láva"), které se ve složeninách často v literatuře objevuje.

Ze zmíněné Knihy o záboru země (Landnámabók, dále jako Lnb) si dovolím uvést dva zlomky svých překladů, v kterých se objevuje spojitost se soptěním:

Thórir byl starý a slepý, když jednoho večera vyšel ven a spatřil, že nějaký muž, velký a zle vyhlížející, vesluje v železném člunu z moře do ústí řeky Kaldá, jde tam k tomu hospodářství, kde se říká V Hripu, a vrtá tam do vrat mléčnice. V noci sem přišel ze země oheň a sežehl Borgarhraun. Tam, kde je dnes hora, stávalo hospodářství. (Lnb, 68)

Už samotný jev, že slepý muž procitne a spatří muže v železném člunu, jasně věstí, že bude následovat něco velikého, neobyčejného. Nakolik je tento příběh pravdivý nevíme, ale je známo, že tehdy opravdu k sopečné erupci došlo. Místo úniku lávy je dobře rozpoznatelné, neboť ho představuje kráter (v překladu jako hora), dnes nazývaný Eldborg, mající v průměru zhuba 150 metrů. Dříve tedy na tomto místě žádný vrcholek nestál (kráter leží uprostřed plochého, rozlehlého údolí Hnappadalu) a magma docílilo země místem nejmenšího odporu. Borgarhraun odkazuje na pozdější lávové pole. Pro nás je však nejdůležitější výraz jarðeldr ("oheň ze země").

Gnúp z Moldy rozprodal svou zemi mezi mnoho lidí a než se přes tyto země přehnal zemní oheň, byly hustě obydleny. Lid tehdy utekl na západ do Höfdabrekky a postavil si stany na tom místě, kde se říká Na Tjaldavellu, Stanovém poli. (Lnb, 329)

Stejně jako v předchozím případě je láva označena jako jarðeldr, zemní oheň. Zajímavou připomínkou je, že pozemky lávou zasažené byly hustě obydleny. Po následující "evakuaci" a postavení stanového městečka pravděpodobně nebyly opět obydleny a přišli vniveč, (je důležité dodat, že slovo hraun se taktéž dá přeložit jako "pustina").

Zdroje:

• JÓNSSON, Guðni. Íslendinga sögur : Bind I : Landssaga og landnám. Reykjavík : Hið íslenska fornritafélag, 1946. Landnámabók; Annar hluti; 5. kapituli. Dostupné z WWW: http://heimskringla.no/wiki/Landn%C3%A1mab%C3%B3k_-_Annar_hluti.

• JÓNSSON, Guðni. Íslendinga sögur : Bind I : Landssaga og landnám. Reykjavík : Hið íslenska fornritafélag, 1946. Landnámabók; Fjórði hluti; 12. kapituli. Dostupné z WWW: http://heimskringla.no/wiki/Landn%C3%A1mab%C3%B3k_-_Fj%C3%B3r%C3%B0i_hluti.