Slovo přísloví se ve staré islandštině vyjádří výrazem orðskviðr nebo orðtœki, ale daleko častěji se v staroseverské literatuře objevuje spojení sem er mælt či sem er sagt ("jak se říká"). Zapisovatelé ság je používali jako prostředek, který dostane čtenáře do situace, protože užití takového přísloví věstí veliké události. Autoři kvůli této atmosféře občas dodali, že se jedná o stará přísloví.
V staroseverských příslových se taktéž objevují vnitřní rýmy a aliterace, jako například zde:
ef ann kona manni
×
skamma stund verður hönd höggi fegin.
×
skamma stund verður hönd höggi fegin.
| Přísloví, rčení, pořekadla a výroky | Překlad | Český ekvivalent/výklad | Zdroj |
| Allir eru með því eðli skapaðir, at bæði þurfu át ok drykkju. | Všichni jsou stvořeni s takovou přirozeností, že potřebují jídlo a pití. | Þorleifs þáttr jarlsskálds, kap. 4 | |
| Allir fara, þá feigðin kallar. | Každý odejde, když zavolá smrt. | Hervarar saga, kap. 4 | |
| Allir góðir hlutir eru af guði görvir. | Všechny dobré věci vzešly od Boha. | Fóstbrœðra saga, kap. 3 | |
| Allt er feigs forað. | Souzené smrti neunikneš. | Fáfnismál, sloka 11 | |
| Allt kann sá, er hófit kann. | Vždycky je dobře znát míru. | Gísla saga Súrssonar, kap. 15 | |
| Allt mun fyrir eitt koma. | Co je ti souzeno, tomu neutečeš. | Grettis saga, kap. 80 | |
| Allt verðr til fjárins unnit. | Pro peníze udělají lidé všechno. | Grettis saga, kap. 59 | |
| Aptans bíðr óframs sök. | Jen zbabělec čeká, až přijde večer. | Laxdœla saga, kap. 35; Hrólfs saga Gautrekssonar, kap. 8 | |
| At falla með drengskap ok hugprýði, er þat betra en at lifa með skömm. | Umřít statečně a vznešeně je lepší než žít s hanbou. | Bjarnar saga Hítdœlakappa, kap. 4 | |
| At háði né hlátri hafðu aldregi gest né ganganda. | Posměchem nestíhej pocestného ni hosta hrubou hanou. | Hávamál, sloka 132 | |
| At ósi skal á stemma. | U pramene nechť se řeka ucpe. | Skáldskaparmál, kap. 26 | |
| Auðna mun því ráða. | O tom rozhodne osud. | Njáls saga, kap. 31 | |
| Auðna ræðr hvers manns lífi. | Osud ovládá život každého muže. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 46 | |
| Augna gamans fýsir aftr at fá. | Sotva kdo své odvrátí od rozkoše očí. | Fjölsvinnsmál, sloka 5 | |
| Á hverfanda hvéli (váru þeim hjörtu sköpuð. | Jeho štěstí se točí jako na kole. | Hávamál, sloka 84; Fóstbrœðra saga, kap 21; Grettis saga, kap 42 | |
| Á milli steins ok sleggju. | Jako mezi kladivem a kovadlinou. | Být v úzkých / Být chycen. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 16 |
| Án er ills gengis, nema heiman hafi. | Zrada přítele je horší než nepřítele (/ nejhorší společnost je ta z tvého vlastního domu.) | Není horšího hada, než kterého jsme si na hrudi hřáli. | Gísla saga Súrssonar, kap. 32; Droplaugarsona saga, kap. 10 |
| Án er illt um gengi, nema heiman hafi. | S družinou, jež nepochází z tvého tomu, je nejmenší potíž. | Není horšího hada, než kterého jsme si na hrudi hřáli. | Njáls saga, kap. 17; Hœnsa-Þóris saga, kap. 6 |
| Berr er hverr á bakinu, nema sér bróður eigi. | Nechráněna jsou záda, nemá-li člověk bratra. | Grettis saga, kap. 82 | |
| Bernska er bráðgeð. | Dětství je ukvapené. | Haralds saga harðráða, kap. 27 | |
| Betra er at deyja virðuliga en lifa skammsamliga. | Je lepší zemřít a vynikat než žít s ostudou. | Flóamanna saga, kap. 15 | |
| Betra (er) at fá skjóta sœmð en langa svívirðing. | Lepší krátká čest než dlouhá hanba. | Laxdœla saga, kap. 21 | |
| Betra er dreymt en eigi. | Mít sny je lepší než je nemít. | Jómsvíkinga saga, kap.8 | |
| Betra farit en ófarit. | Je lepší jet nežli nejet. | Snaha se vždycky vyplatí. | Orkneyinga saga, kap. 65 |
| Betra er véltum at vera en öngum at trúa. | Je lepší být zrazen než někomu věřit. | Fljótsdœla saga, kap. 13 | |
| Betri (er) ein kráka í hendi en tvær í skógi. | Lepší jedna vrána v hrsti než dvě v lese. | Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. | Laxdœla saga, kap. 24 |
| Betri (er) frægð en fé. | Pověst je lepší než majetek. | Orkneyinga saga, kap. 84 | |
| Bezt er at spyrja til váligra þegna. | Nejlepší je pouze slyšet o nebezpečném společníkovi. | Hœnsa-Þóris saga, kap. 6; Fóstbrœðra saga, kap. 4 | |
| Bíta mætti nú beitfiskr, ef at borði yrði dreginn. | Ta ryba bude kousat, když bude vytažena na palubu. | Nedostaneme vítězství zadarmo. | Gísla saga Súrssonar, kap. 25; Fóstbrœðra saga, kap 24 |
| Blóðnætr eru hverjum bráðastar. | Krvavé noci mají nejvíc naspěch. | Víga-Glúms saga, kap. 8; Vatnsdœla saga, kap. 24 | |
| Blöndum eigi giftu við ógiftu. | Nemíchej provdané se svobodnými. (?) | Hallfreðar saga vandræðaskálds, kap. 6 | |
| Brátt ferr orð, er um munn líðr. | Slovo se rychle vydá na cestu jakmile opustí ústa. | Haukdœla þáttr | |
| Braðgeð verða ungmenni. | Mladí lidé jsou netrpěliví. | Morkinskinna, kap. 12 | |
| Bærr er hverr at ráða sínu. | Každý má právo na vlastnictví majetku. | Hœnsa-Þóris saga, kap. 7 | |
| Deigan skal deigum bjóða. | Bázlivý člověk by měl být obdařen nekalenou ocelí. | Króka-Refs saga, kap. 3 | |
| Deyja verðr hverr um sinn. | Každý musí jednou zemřít. | Örvar-Odds saga, kap. 14 | |
| Dugi (nú) hverr, sem má. | Nyní se každý snaž, jak nejlépe můžeš. | Grettis saga, kap 19 | |
| Dýrt er drottins orð. | Pánovo slovo je váží mnoho. | Ólafs saga helga, kap. 85; Ólafs saga Tryggvasonar en mesta, kap. 235 | |
| Dýrt mun mér verða dróttins orð. | Pánovo slovo je váží mnoho. | Laxdœla saga, kap. 47 | |
| Dægr eitt er þér dauði ætlaðr. | Jeden den je ti určen k smrti. | Grípisspá, sloka 25 | |
| Dælla væri at draga ef hálft hleypti. | Snadnější je tlačit, když už je (něco) napůl v pohybu. | Fóstbrœðra saga, kap. 11 | |
| Eftir koma ósvinnum (manni) ráð í hug. | Hlupákům jde rozum do hlavy později. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 46; Vápnfirðinga saga, kap. 8; Fljótsdœla saga, kap. 19 | |
| [Eiga] fótum fjör at launa. | Vděčit za život nohám. | Běžet jako o život. | Þorgils saga ok Hafliða, kap. 9 |
| Eigi er (hér) allt sem sýnist. | Nic zde není tím, čím se zdá být. | Zdání může klamat. | Harðar saga ok Hólmverja, kap. 26 |
| Eigi deilir litr kosti. | Vnějšek neodpovídá povaze. | Njáls saga, kap. 50 | |
| Eigi dugir þat at enda eigi heitstrenging sína. | Není dobré nesplnit svůj slib. | Harðar saga ok Hólmverja, kap. 15 | |
| Eigi (er) ólíkligt, at mæti dalr hóli. | Je možné, že údolí se potká s kopcem. | Není nepravděpodobné, že po vzestupu přijde pád. | Laxdœla saga, kap. 37; Ólafs saga helga, kap. 101; Orkneyinga saga, kap. 18 |
| Eigi er sá heill, er í augun verkir. | Ten, koho oči bolí, není zdravý. | Fóstbrœðra saga,kap. 11 | |
| Eigi er sopit, þó at í ausuna sé komit. | Ještě jsi nevypil, i když je pohár naplněn. | Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil. | Grettis saga, kap. 57; Þórðar saga hreðu, kap. 11 |
| Eigi er til þín eins leikr sjá görr. | Nejsi v této hře pouze ty sám. | Fóstbrœðra saga, kap.13 | |
| Eigi (er) vel farit, er þú æðrask mikinn mann, en gambrar yfir litlum. | Neumíš nic jniného než bát se větších muží a holedbat se na menší. | Víga-Glúms saga, kap. 4 | |
| (Eigi ertu) svá af garði görr. | Nejsi na svoji cestu (životem?) řádně připraven. | Grettis saga, kap. 17 | |
| Eigi fellr tré við it fyrsta högg. | První ranou strom nepadne. | Njáls saga, kap 103 | |
| Eigi flýr sá eldinn, sem yfir hleypr. | Neprchá před plameny, kdo přes ně skáče. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 41 | |
| Eigi hefir (þú þó) í tveim höndum. | Přesto jsi se mnou nejednal oběma rukama. | Nejednat upřímně (se zlým úmyslem?). | Hallfreðar saga vandræðaskálds, kap. 4 |
| Eigi leyna augu, ef ann kona manni. | Nezatají oči, miluje-li žena muže. | Gunnlaugs saga ormstungu, kap 14; Bærings saga fagra (?) | |
| Eigi má feigum forða. | Odsouzeného osudem na smrt nemůže nic zachránit. | Harðar saga og Hólmverja, kap. 36 | |
| Eigi má ófeigum bella. | Nelze zabít toho, komu je určeno žít. | Heiðavíga saga, kap. 11 | |
| Eigi má við margnum. | Jeden proti přesile nic nezmůže. | Völsunga saga, kap. 11 | |
| Eigi má við sköpunum sporna. | Nic není platno vzpírati se osudu. | Vatnsdœla saga, kap. 15 | |
| Eigi má vita, hverjum at mesta gagni kemr. | Komu nakonec přinese (takhle zbraň) nejvíce užitku, to nikdo neví. | Grettis saga, kap. 18 | |
| Eigi skal lengi lítils biðja. | Nebudu dlouho prosit o maličkosti. | Ljósvetninga saga, kap 24. | |
| Eigi veit, fyrr en svarat er. | Nevíš, dokud jsi nedostal odpověď. | Dobrá rada je nad zlato.(?) | Eiríks saga rauða, kap. 5 |
| Eigi veldr sá, er varar annan. | Nemá viny, kdo varoval. | Hrafnkels saga freysgoða, kap. 4 | |
| Eigi verða þeira kvenna dæmi, er þat gráta á annarri stundu, er eggja á annarri. | Ženy jsou takové, že nejdříve muže popichují a pak, když dojde na věc, rozpláčou se. | Þorsteins þáttr stangarhöggs, kap. 5 | |
| Eigi skal einn eiðr alla verða. | Jedna přísaha neurčuje všechny. | Není pravidla bez výjimek. | Njáls saga, kap. 13 |
| Eigi verðr einn eiðr alla. | Jedna porušená přísaha neruší ostatní. | Bjarnar saga Hítdœlakappa, kap. 11 | |
| Eigi verðr þat allt at regni, er rökkr í lofti. | Ne každý černý mrak přináší déšť. | Heiðarvíga saga, kap.7 | |
| Eindæmin eru verst. | Nejhůře je, zůstane-li někdo v neštěstí sám. | Grettis saga, kap. 16 | |
| Einn er ökvisi ættar hverrar. | V každém rodě je nějaký sketa. | Laxdœlaa saga, kap. 53; Ólafs saga helga, kap. 134 | |
| Einn skall hverr deyja. | Jednou musí umřít každý. | Völsunga saga, kap. 5 | |
| Eitt sinn skal hverr deyja. | Každý musí jednou zemřít. | Jómsvíkinga saga, kap. 37; Lausavísa eftir Þórir jökull; Knýtlinga saga, kap. 96 | |
| Eitt skal yfir oss ganga. | Budeme s ním sdílet jeho osud. | Grettis saga, kap. 24 | |
| Ekki dugir ófreistat. | Ti, kteří nic nepodniknou, nic nezískají. | Risk je zisk. | Njáls saga, kap. 5; Gunnars saga Keldugnúpsfífls, kap 4 |
| Ekki er forlögin hægt at beygja. | Osud není možné obejít. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 51 | |
| Ekki (er) gott at erta illt skaplyndi. | Není dobré posmívat se člověku se zlou povahou. | Mírmans saga, kap. 158 | |
| Ekki er mark at draumum. | Sny nic neznamenají. | Gunnlaugs saga ormstungu, kap. 2; Sturlunga saga (?) | |
| Ekki er undir, hvat um er talat. | Nemá smysl takhle mluvit. | Gísla saga Súrssonar, kap. 10 | |
| Ekki læt ek drauma ráða förum. | Nedovolím snu řídit mé kroky. | Bjarnar saga Hítdœlakappa, kap. 32 | |
| Ekki (má) forðast sitt aldrlag. | Nikdo se nevyhne své smrti. | Völsunga saga, kap 35 | |
| Ekki má fyrir öllu sjá. | Nelze se vždy na všechno ohlížet. | Grettis saga, kap. 81 | |
| Ekki má við margnum. | Proti přesile se nic nezmůže. | Hallfreðar saga vandræðaskálds, kap. 4; Knýtlinga saga, kap. 59; Ólafs saga Tryggvasonar en mesta, kap. 153 | |
| Ekki mun þat ráðligt, at selja fé sitt ókunnum mönnum. | Není radno půjčovati peníze neznámým lidem. | Gunnlaugs saga ormstungu, kap. 7 | |
| Ekki munu vit síðar vitrari. | Později určitě nebudeme moudřejší. | Bandamanna saga, kap. 10 | |
| Ekki skal lengi þrá til þess er þó skal ekki tjá. | Člověk dlouho netouží po tom, co nemůže dostat. | Gísla saga Súrssonar, kap. 9 | |
| Ekki verðr við öllu sét. | Každý může být obelstěn spiknutím. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 49 | |
| Engi er allheimskr, ef þegja má. | Není nejhloupejší ten, kdo dovede mlčet. | Grettis saga, kap. 88 | |
| Engi lætr sér annars víti at varnaði. | Dej se varovat neštěstím jiných. / Málokterý se poučí něštěstím jiných. | Njáls saga, kap. 13; Þorsteins þáttr stangarhöggs; kap. 5 | |
| Engi maðr er roskinn þegar. | Žádný muž není dospělý od narození. | Málsháttakvæði, sloka 23 | |
| Engi maðr skapar sik sjálfr. | Nikdo není svým vlastním stvořitelem. | Grettis saga, kap. 41 | |
| Engi (má) renna undan því, sem honum er skapat. | Nevyhýbejte se společnému osudu. | Grettis saga, kap. 69 | |
| Engi má við sköpum vinna. | Nikdo neumí odolat svému osud. | Völsunga saga, kap. 30 | |
| Eigi má við ørlög bægjask. | Nikdo neumí bojovat s osudem. | Hrynhenda eftir Óláf hvítaskáld, sloka 6 | |
| Er fé fjörvi firra. | Život má mnohem větší cenu než zboží. | Njáls saga, kap. 83 | |
| Er hverr frekr til fjörsins um alla þraut, ef sjálfr mætti nökkuru um ráða. | Každý chce přežít souboj, stačí-li mu na to síly. | Þorsteins þáttr stangarhöggs, kap. 6 | |
| Er vel, at sá hafi brek, er beiðisk. | Ať má, po čem touží! | Grettis saga, kap. 59 | |
| Er þat helzt við orði manna, at gylfrum gangi vináttan. | Povídá se, že tvoje přátelství odnesla obryně. | Přijít vniveč / Přestát fungovat / Odejít na věčné časy / Vzít za své. | Bandamanna saga, kap. 4 |
| Eru margir þá upp tefldir. | Mnoho lidí sedělo nad hrou (šachami?) | Mnoho lidí už nemohlo pokračovat v práci. | Hœnsa-Þóris saga, kap. 4 |
| Ey sér til gildis gjöf. | Dar si vždy oplaty žádá. | Hávamál, sloka 145 | |
| Fall er fararheill! | Pád je pro poutníka štěstí. | Haralds saga harðráða, kap. 90 | |
| Fár bregðr inu betra, ef hann veit it verra. | Kdo dělá výčitky, nevybírá nejmenší hanu. | Njáls saga, kap. 139 | |
| Fár er gamall harðr, ef hann er í bernsku blautr. | Těžko bude ve stáří tvrdý, kdo byl měkký v mládí. | Völsunga saga, kap. 18 | |
| Fár er svá vitr, at allt sjái sem er. | Nikdo není tak chytrý, aby věděl všechno. | Orkneyinga saga, kap. 81 | |
| Fár gengr of sköp norna. | Jen málokterý unikne osudu danému nornami (nemocem). | Krákumál, sloka 24 | |
| Fár hernuminn er frækn til vígs. | Jen málo zajatků se odhodlá k boji. | Völsunga saga, kap. 18 | |
| Fátt er betr látit en efni eru til. | Něčí pověst se jen zříkda zkrášluje. | Bandamanna saga, kap. 2 | |
| Fátt er rammara en forneskjan. | Sotva co je silnější než kouzla. | Grettis saga, kap. 69 | |
| Fátt (er) vísara til ills en kunna eigi gott at þiggja. | Sotva co ukazuje jasněji na neštěstí, než odmítá-li někdo své dobro. | Grettis saga, kap. 78 | |
| Fátt veit fyrr en reynt er. | Málo toho ví muž, dokud se neosvědčí. | Haralds saga harðráða, kap. 10 | |
| Fé er bezt eftir feigan. | Peníze jsou vdově nejlepší útěchou. | Gísla saga Súrssonar, kap. 30 | |
| Fé (er) dróttni glíkt. | Dobytek je takový, jaký je jeho majitel. | Víga-Glúms saga, kap. 13 | |
| Ferr orð, er um munn líðr. | Slovo se vydá na cestu jakmile opustí ústa. | Mluviti stříbro, mlčeti zlato? | Fljótsdœla saga, kap. 11; Vápnfirðinga saga, kap. 7; Sturlunga saga(?); Þorsteins saga Síðu-Hallssonar, kap. 1 |
| Ferr þat sem má. | Co se má stát, to se stane. | Njáls saga, kap. 24 | |
| Ferr þá sem auðit verðr. | Stane se, co bylo osudem dáno. | Reykdœla saga, kap. 31 | |
| Firnum nýtr þess, er firnum fær. | Nepoctivě nabytý majetek neposlouží k ničemu dobrému. | Fóstbrœðra saga, kap. 4 | |
| Fleira er mönnum til hugganar en fébœtr einar. | Útěchou lidem není však jen pokuta. | Grettis saga, kap. 47 | |
| Fleira veit sá, er fleira reynir. | Více ví ten, kdo více zkusil. | Grettis saga, kap. 14 | |
| Fold skal við flóði taka. | Země zneškodňuje potopu. | Hávamál, sloka 137 | |
| Frammi eru feigs götur. | Pryč vedou cesty odsouzeného osudem na smrt. | Sólarljóð, slova 36 | |
| Fundit mun þat er reynt er lengr. | Když se dlouho snažíme, můžeme objevit / zjistit. | Málsháttakvæði, sloka 17 | |
| Gefr illa ójafnaðr. | Každému bezpráví jde obyčejně neštěstí v patách. | Grettis saga, kap. 62 | |
| Gömlum kennum vér nú goðanum at geifla á saltinu. | Učíme staré pohlaváry uždibovat sůl. (křesťanský kontext) | (Snažíme se naučit starého psa novým kouskům.?) | Kristni saga, kap. 11 |
| Gott (er) heilum vagni heim at aka. | Je lepší dovézt domů celý vozík. | Je dobré dorazit domů bez úhony. | Egils saga Skallagrímssonar, kap. 38; Orkneyinga saga, kap. 106; Ólafs saga helga, kap. 147; Haralds saga harðráða, kap. 8; Sverris saga, kap. 2 |
| Gott er þat jafnan, at gefa betri raun en margir ætla. | Je vždycky dobře obstát ve zkoušce lépe, než jiní očekávali. | Grettis saga, kap. 88 | |
| Haf við raun þína, en eigi sagnir annarra. | Věř své zkušenosti více než povídačkám. | Bandamanna saga, kap. 2 | |
| Hafa skal heil ráð, hvaðan sem koma. | Vědění je vítané odkudkoli přijde. | Bandamanna saga, kap. 10 | |
| Hafi þik öll tröll. | Ať si tě vezme troll! | Čert tě vem! | Örvar-Odds saga, kap. 28 |
| Hann mun eigi mörgum skyrtum slíta. | Ten už moc košil neprotrhá. | Brzy zemře. | Þorsteins þáttr stangarhöggs, kap. 5 |
| Hann stóð svá vel til höggsins. | Byl na ránu dobře připraven. | Fóstbrœðra saga, kap. 8 | |
| Hátíðir eru til heilla beztar. | Čím větší svátky, tím větší spása. | Laxdœla saga, kap. 40 | |
| Háttung er í, hverja giftu menn bera til síns endadags. | Otázka je, jak si štěstí s člověkem pohraje, než přijde jeho poslední den. | Völsunga saga, kap. 24 | |
| Hefir sá, er hættir. | Často vyhraje, kdo se odváží. | Risk je zisk. | Bjarnar saga Hítdœlakappa, kap. 3 |
| Hefir sá ok jafnan, er hættir. | Často vyhraje, kdo se odváží. | Risk je zisk. | Hrafnkels saga Freysgoða, kap. 10 |
| Hefir þat mörgum at bana orðit, at hann hefir oftryggr verit. | Mnoho lidí už ztratilo životy proto, že byli příliš důvěřiví. | Grettis saga, kap. 54 | |
| Hefna skal, hvárt sem þat verðr fyrr eða síðar. | Pomsta nastane, otázka je, jestli dříve či později. | Ljósvetninga saga, kap.13 | |
| Heit er sú ást, er í meinum býr. | Skáld-Helga saga, kap. 10 | ||
| Hér er við ramman reip at draga. | Silného ani lanem nepřetáhneš. | Njáls saga, kap. 6 | |
| Hlýtr jafnan illt af athugaleysi. | Z nerozvážnosti nezvejde nic dobrého. | Grettis saga, kap. 39 | |
| Honum vefisk eigi tungan um höfuð. | Aby se mu jazyk nestal oprátkou. | Njáls saga, kap. 102 | |
| Hvat veit sá er einskis freistar. | Erreks saga | ||
| Hverjum bergr nökkut, er eigi er feigr. | Člověk nějakým způsobem přežije, neurčí-li osud jeho čas. | Fóstbrœðra saga, kap. 23 | |
| Hverr á sér vin með óvinum. | Každý má přítele mezi nepřáteli. | Hallfreðar saga vandræðaskálds, kap. 6 | |
| Hverr (mun) deyja, er feigr er. | Zemře každý, komu je to souzeno. | Reykdœla saga, kap. 6 | |
| Hverr mun mér þá trúr, ef faðirinn bregzk? | Kdo ve mě vloží svou důvěru, když jí ztratí můj otec? | Hallfreðar saga vandræðaskálds, kap. 4 | |
| Hætta verðr á nokkut, ef menn skulu fá frama. | Muži musí něco podniknout, chtějí-li získat výhodu. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 18 | |
| Ill eru ill ráð. | Špatné rady jsou zlé. | Magnúss saga berfætts, kap. 6 | |
| (Illa) duga heimskra manna ráð. | Tím hůře nám bude, čím víc nezkušených bude rozhodovat. | Laxdœla saga, kap. 21 | |
| Illa gefast ill ráð. | Bezpráví přináší neštěstí. | Harðar saga ok Hólmverja, kap. 35; Vatnsdœla saga, kap. 3 | |
| Illa sezk oft ofsinn. | Bezpráví často špatně končí. | Víga-Glúms saga, kap. 7 | |
| Illt er at eggja óbilgjarnan. | Není dobře popuzovat nebojácného. | Grettis saga, kap. 14 | |
| Illt (er) at eiga náttból undir vápnum. | Není dobře ustlat si pod zbraněmi. | Fóstbrœðra saga, kap. 6 | |
| Illt er at eiga þræl at einkavin. | Není dobře mít jediným přítelem otroka. | Njáls saga, kap. 49, 82 | |
| Illt (er) illum at vera. | Zle se vede zlému. | Grettis saga, kap. 56 | |
| Illt es ýtum, elli at bíða. | Špatné je pro lidi snášet stáří. | Bandamanna saga, kap. 10 | |
| Illt er þeim er á ólandi er alinn. | Těžko se žije v cizí zemi. | Všude dobře, a doma nejlíp. | Njáls saga, kap. 6 |
| Illa gefast girndarráð í giftumálum. | Skáld-Helga saga, kap. 2 | ||
| Jafnan dreymir fyrir veðrum. | Když se blíží bouřka, mívají lidé vždycky nějaké sny. | Völsunga saga, kap. 25 | |
| Jafnan er hálfsögð saga, ef einn segir. | Známe jen poloviční pravdu, slyšíme-li jen jednu stranu. | Grettis saga, kap. 46 | |
| Jafnan segir hinn ríkri ráð. | Silnější vždy rozhodují. | Málsháttakvæði, sloka 23 | |
| Játum því einu í dag, er vér iðrumsk eigi á morgin. | Dobře si dnes rozmysli to, čeho bys zítra litoval. | Bandamanna saga, kap. 10 | |
| Kemsk, þó at seint fari. | Všechno bude, třebaže to zabere nějaký čas. | I pomalý se dostane k cíli. | Njáls saga, kap. 44 |
| Köld eru jafnan kvenna ráð. | Chladná je každá ženská rada. | Partalopa saga, kap. 30 | |
| Köld eru kvenna ráð. | Věru chladné jsou rady žen. | Njáls saga, kap 116 | |
| Lagðir verða forlagðir, ef fyrir sárunum verða. | Někteří lidé tváří v tvář nebezpečí ztrácejí odvahu. | Þorsteins þáttr stangarhöggs, kap. 3 | |
| Langvinirnir rjúfast síst. | Staré přátelství se rozbíjí poslední. | Grettir saga, kap. 82 | |
| Láttu eigi nafn mitt niðri liggja, ok vænti ek mér þar gæða af. | Nedej mému jménu vymřít a očekávám z toho výhodu. | Vatnsdœla saga, kap. 3 | |
| Láttu þá fyrir því sjá, er ráða eigu. | Přenech to (přípravy) těm, kteří mají právo rozhodovat. | Hallfreðar saga vandræðaskálds, kap. 4 | |
| Látum þá skeika at sköpuðu. | Potom ať rozhodne osud. | Egils saga Skallagrímssonar, kap. 22 | |
| Legg aldri trúnað þinn á slíkt, er enginn mun annarra. | Nikdy nevěř ničemu, čemu nevěří někdo další. | Fljótsdœla saga, kap. 11 | |
| Lengi man þat, er ungr getr. | Dlouho vzpomínáme toho, co jsme zažili v mládí. | Gunnlaugs saga ormstungu, kap. 11 | |
| Lengi skal manninn reyna. | Nesuď nikoho dokuds ho nepodrobil dlouhé zkoušce. | Grettis saga, kap. 20 | |
| Liðar verðr sá at leita, er lítit sax hefir. | Chce-li někdo najít klouby, vezme si kratší meč. | Vápnfirðinga saga, kap. 7 | |
| Lítit skyldi í eiði ósært. | Přísaha nemá být děravá. | Grettis saga, kap. 89 | |
| Manni betra gott hjarta en hvasst sverð. | Statečné srdce muži prospěje víc než ostrý meč. | Völsunga saga, kap. 19 | |
| Margir eru marlíðendr. | Nad mořem plují labutí ženy. | Eyrbyggja saga, kap. 16 | |
| Margir (eru) ómerkir í sínum orðum. | Lidé toho namluví hodně, ale jen málo z toho je důležité. | Þorsteins þáttr stangarhöggs, kap. 5 | |
| Margir verða vaskir í einangrinum. | Mnozí se dovedou bít, když jsou v úzkých. | Eyrbyggja saga, kap. 18 | |
| Margr er dulinn at sér. | Mnozí jsou pošetilí ve své nevědomosti. | Grettis saga, kap. 68 | |
| Margr ferr í geitarhús ullar at biðja. | Mnoho lidí chodí ke koze pro vlnu. | Grettis saga, kap. 78 | |
| Margr hefir þar um ríkt á lagt. | Skáld-Helga saga, kap.10 | ||
| Margr lifnar ór litlum vánum. | Mnohý přežije, i když je naděje malá. | Völsunga saga, kap. 12 | |
| Margr seilisk um hurð til lokunnar. | Ledaskdo sahá po klice mimo dveře. | Grettis saga, kap. 28 | |
| Margr verðr af aurum api. | Mnohý se z peněz zbláznil. | Hávamál, sloka 75 | |
| Margra manna augu verða féskjálg. | Mnoho lidí začne pro peníze šilhat. | Bandamanna saga, kap. 5 | |
| Margt er fyrir óráðum. | I proti neštěstí jsou prostředky. | Grettis saga, kap. 86 | |
| Margt er kynligt á ferð ok flug. | Cesty a vzduch jsou plny kouzel. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 2 | |
| Margt er líkt með þeim, er góðir þykkjask. | Stateční muži jsou s v mnohém podobni. | Grettis saga, kap. 43 | |
| Margt er smátt, þat er til berr á síðkveldum. | Leccos je nutno vykonat v pozdních večerních hodinách, i když je to jen maličkost. | Grettis saga, kap. 18 | |
| Margt er þat í húsi karls er eigi er í konungs ranni. | V domě hospodáře je toho mnohdy víc než v královskem paláci. | Mágus saga jarls, kap. 26 | |
| Margt (er þat) í karlshúsi, at eigi er í konungsgarði. | V domě hospodáře je toho víc než v královskem paláci. | Gísla saga Súrssonar (upphaf yngri gerðar)), kap. 2 | |
| Margt er öðru líkt. | Mnohé věci jsou si podobny. | Grettis saga, kap. 16 | |
| Margt leynisk lengi. | Mnohé zůstává skryto. | Hávarðar saga Ísfirðings, kap. 4 | |
| Má eigi fyrir öllu sjá. | Nelze přece mít tisíc ohledů. | Grettis saga, kap. 31 | |
| Með lögum skal land várt byggja, en eigi með ólögum eyða. | Jen zákonem můžeme vybudovat naši zem, avšak zvůlí ji zpustošíme. | Njáls saga, kap. 70 | |
| Með óhöppum hefir hafizk, ok svá mun slitna. | Začalo to špatně a tak to také skončí. | Ljósvetninga saga, kap. 4 | |
| Mikil er alvalds raun. | Velká je králova zkušenost. | Þórarins þáttr ofsa | |
| Mikit mun til haft, er einmælt er um. | V tvrzení, o kterém všichni mluví, je mnoho pravdy. | Heiðarvíga saga, kap. 33 | |
| Misjöfn verða morginverkin / Mikil verða hermðarverk. | Nepoměrná je naše ranní práce. / Dnes jsme oba vykonali velké dílo | Laxdœla saga, kap. 49 | |
| Mislagðar (eru) hendr í kné. | Sedět s rukama v klíně | Dělat něco jiného, než je očekáváno. (/ Dělat špatnosti namísto správných věcí.) | Króka-Refs saga, kap. 3 |
| Missæl er þjóðin. | Každý nemá štěstí. | Grettis saga, kap. 89 | |
| Mun allt til eins koma. | Všechno nakonec dopadne stejně. | Bandamanna saga, kap. 10 | |
| Mungátin eru misjafnt vinsæl. | Každé pivo chutná jinak. | Ölkofra þáttr, kap. 1 | |
| Munr er at mannsliði. | Pomoc muže má vždy svou cenu. | Grettis saga, kap. 17 | |
| Munu [...] tröll toga tungu ór höfði. | To vám trollové vytrhli jazyk z pusy. | Halldórs þáttr Snorrasonar inn fyrri | |
| Mæla verðr einnhverr skapanna málum. | Každý pronáší, co mu vnukl osud. | Gísla saga Súrssonar, kap. 9 | |
| Mörg eru konungs eyru. | Král má ucho všude. | Jómsvíkinga saga, kap. 4; Orkneyinga saga, kap. 67; Óláfs saga helga, kap. 160; Óláfs saga Tryggvasonar, kap. 82 | |
| Mörg (eru) konungs ráð. | Mnoho je králových rad. | Þórarins þáttr ofsa | |
| Mörg spjót, sem á skóg sæi. | Tolik kopí, že to vypadalo jako les. | Heiðarvíga saga, kap. 31 | |
| Mörgum teksk verr en vill. | Mnohým lidem se přihodí horší věci, než jaké chtěli. | Hrafnkels saga Freysgoða, kap. 10 | |
| Náit er nef augum. | Nos je očím blízký. | Košile je bližší než kabát. | Njáls saga, kap. 112 |
| Neita eigi því, er svá er vel boðit. | Nikdy neodmítej dobrou nabídku. | Hœnsa-Þóris saga, kap. 2 | |
| Nú falla vötn öll til Dýrafjarðar. | Ale odsud už všechny řeky tečou do Dýrafjordu. | Už není cesty zpět. | Gísla saga Súrssonar, kap. 12 |
| Nú gekk ek þremr fótum til skammt. | Tři kroky jsem měl jasně pokročit. | Egils saga Skallagrímssonar, kap. 22 | |
| Nú hjóttu Noreg ór hendi mér. | Vyrazil jsi mi Norsko z ruky! | Ólafs saga helga, kap. 176 | |
| Nú skal eigi fleirum orðum á glæ kasta. | Nebudu házet většinu slov do moře. | Mluvit do dubu? / Hrách na stěnu házet? | Finnboga saga ramma, kap. 12 |
| Nýsir fjarri, en nær sjaldan. | Jen hlupák se stará o cizí záležitosti ale ne o svoje. | Heiðarvíga saga, kap. 14 | |
| Nýtr manngi nás. | Málokomu mrtvý prospěje. | Hávamál, sloka 71 | |
| Nær er úti annarr biti, þá er annarr er etinn. | Když je nakousnuto první sousto, již je snězeno i druhé. | Reykdœla saga, kap. 18 | |
| Ok verði því meiri hefndin sem lengr er. | Později pomsta více uspokojuje. | Ljósvetninga saga, kap.13 | |
| Ofleyfingjarnir bregðask (mér) mest. | Lidská chvála oklamává. | Grettis saga, kap. 45 | |
| Oft er flagð í fögru skinni. | V krásných tělech se skrývají často dcery trollů. | Eyrbyggja saga, kap. 16 | |
| Oft er gott, þat er gamlir kveða. | Často je dobré, co říkají staří. | Hávamál, sloka 134 | |
| Oft er í holti heyrandi nær. | I les má často uši. | Grettis saga, kap. 59 | |
| (Oft er) smátt und einum. | Nízcí lidé často závisí na jednom muži. | Erfidrápa Óláfs Tryggvasonar, sloka 25 | |
| Oft er úlfr í ungum syni. | I v mladičkém synu často dřímá vlk. | Völsunga saga, kap. 21 | |
| Oft gefr óvænum happ. | Nemotorný má často štěstí. | Örvar-Odds saga, kap. 26 | |
| Oft hlýzt illt af illum. | Čpatnosti často pocházejí od špatných lidí. | Fljótsdœla saga, kap. 16 | |
| Oft stendr illt af kvennahjali. | Nejednou vzešlo zlo z ženských řečí. | Gísla saga Súrssonar, kap. 9 | |
| Oft stendr illt af tali kvenna. | Často vzejde zlo z ženských řečí. | Svarfdæla saga, kap. 22 | |
| Oft sýnast tröll fyrir dyrum standa. | Často se muž jeví jako troll na zápraží. | Špatný nápadník není vítán. | Fóstbrœðra saga, kap. 9 |
| Oft verðr kvalræði af konum. | Ženy často způsobí muka. | Sólarljóð, sloka 10 | |
| Oft verðr lítils vant. | Často chybí jen málo. | Fljótsdœla saga, kap. 19 | |
| Oft verðr villr, er geta skal. | Hádáním se často chybuje. | Fóstbrœðra saga, kap, 23; Odds þáttr Ófeigssonar | |
| Ok eru oft köld kvenna ráð. | Často jsou chladné rady žen. | Gísla saga Súrssonar, kap. 19 | |
| Óhægt at gera við ákveðnu. | Není bez nebezpečí jednat proti kouzelným přípověděm. | Vatnsdœla saga, kap. 12 | |
| Óhægt mun forlögin at flýja. | Není lehko uniknouti osudu. | Vatnsdœla saga, kap. 10 | |
| Ókunna menn né ölmusur skalt at hlátri hafa. | Nemoudrým lidem či idiotům se nevysmívej. | Hugsvinnsmál, sloka 14 | |
| Ómæt (eru) ómaga orð. | Bezvýznamná jsou slova bezmocného. | Gísla saga Súrssonar, kap. 2 | |
| Ómæt eru þar afglapa orð. | Řeči prosťáčků nejsou hodny pozoru. | Laxdœla saga, kap. 85 | |
| Ór hverju vandræði verðr nokkut at ráða. | Z každé potíže je nějaký užitek. | Všechno zlé je pro něco dobré. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 24 |
| Orða sinna á hverr ráð. | Každý je pánem svých slov. | Grettis saga, kap. 19 | |
| Óskylt er þér at gremjast þeim manni, sem þú átt ekki illt at launa. | Nemáš důvod zlobit se na muže, který by ti ublížil tak, že by ses musel mstít. | Króka-Refs saga, kap.13 | |
| Óvitrligt bragð at spotta ókunna menn. | Není moudré hanět neznámé lidi. | Víga-Glúms saga, kap. 3 | |
| Reynir er björg Þórs. | Jeřáb je záchranou Þóra. | Skáldskaparmál, kap. 26 | |
| Ræðr auðna lífi. | Život je vyměřen osudem. | Orkneyinga saga, kap. 11 | |
| Saman er bræðra eign bezt at líta. | Společně se nejlépe uchová majetek bratří. | Gísla saga Súrssonar, kap. 10. | |
| Sá er eigi heill sem hugrinn veikir. | Není zdravý ten, kdo má i podlomeného ducha. | Hermanns saga ok Jarlmanns | |
| Sá er eldrinn heitastr, er á sjálfum liggr. | Toho pálí oheň, kdo nejblíže u něho leží. | Grettis saga, kap. 59 | |
| Sá (er) minni maðr, er öðrum fóstrar barn. | Ten, který vychovává dítě někoho jiného, je podřadný. | Harðar saga ok Hólmverja, kap. 9; Morkinskinna | |
| Sá er skyldr at leysa annars vandræði, er at spyrr. | Ten, kdo se ptá na potíže jiného, je povinen je vyřešit. | Þorleifs þáttr jarlsskálds, kap. 4 | |
| Sá er svinnr, er sik kann. | Je moudrý ten, který zná sám sebe. | Hrafnkels saga Freysgoða, kap. 7 | |
| Sá hlýtr þá at gefa öðrum, sem til á. | Nechť věnuje dar druhému ten, jenž co darovat má. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 42 | |
| Sá kann mann mest at blekkja, er hann hefir mestan trúnað á. | Ten, kterému jsi věřil nejvíce, tě také nejvíc podvede. | Fljótsdœla saga, kap. 23 | |
| Sá hefir er hættir. | Kdo se odváží, ten vyhrává. | Sverris saga, kap. 76 | |
| Sá skal hafa happ, er hlotit hefir. | Každý ať si podrží výhodu, kterou vytěžil. | Eyrbyggja saga, kap. 10 | |
| Sárt bítr soltin lús. | Hladová veš bolestivě kouše. | Landnámabók, kap. 49 | |
| Segja skal þursi, ef hann sitr nökkviðr við eld. | Varován by měl být i obr, když sedí nahý u ohně. | Heiðarvíga saga, kap. 14 | |
| Seigt er svöngum at skruma. | Každý ochabne v staří. | Þorleifs þáttr jarlsskálds, kap. 4 | |
| Seint mun sá díli gróa, er þú hefir þar brennt. | Na zemi, kterou jsi vyžďářil, dlouho dobu nic neporoste. | Fóstbrœðra saga, kap. 24 | |
| Seint til vánar sá man erja. | Hledáš-li výpomoc s orbou, dlouho se načekáš. | Víga-Glúms saga, kap. 7 | |
| Sér gjöf til launa. | Každý dárek má být oplátkou. | Háttatal, sloka 26 | |
| Sér æ gjöf til gjalda. | Každý dar si žádá odměnu. | Gísla saga Súrssonar, kap. 15 | |
| Setit er meðan sætt er. | Pobýval jsem zde, dokud zde pokoj byl. | Eyrbyggja saga, kap. 55 | |
| Sinnar stundar bíðr hvat. | Vše má svůj čas. | Grettis saga, kap. 73 | |
| Sitt er hvárt gæfa eða görvileikr. | Štěstí a statečnost není jedno a totéž. | Grettis saga, kap. 34 | |
| Sjaldan hittisk feigs vök frørin. | Osudem odsouzený na smrt těžko najde díru v ledě zamrzlou. | Málsháttakvæði, kap. 25 | |
| Sjaldan mun þeim skipum vel farask, er menn eru ósáttir innan borðs. | Málokdy se plavba vydaří dobře, jsou-li na palubě muži ve sporu. | Fóstbrœðra saga, kap. 20 | |
| Sjaldan vegr sofandi maðr sigr. | Spáč sotvakdy vybojuje vítězství. | Vápnfirðinga saga, kap.17 | |
| Sjálfs hönd er hollust. | Vlastní ruka je nejjistější. | Víga-Glúms saga, kap. 4; Ólafs saga helga, kap. 143 | |
| Skalat maðr rúnar rísta, nema ráða vel kunni. | Rozumí-li runám,rýt je může člověk. | Egils saga Skallagrímssonar, kap. 72 | |
| Skal maðr eftir mann lifa. | Má muž žíti po muži. | Egils saga Skallagrímssonar, kap. 56 | |
| Skal nú ekki gera happ sitt at óhappi. | Nyní se nesmí z štěstí stát něstěstí. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 8 | |
| Skamma stund verðr hönd höggvi fegin. | Jen krátce se těší ruka z rány, kterou zasadila. | Njáls saga, kap. 99 | |
| Skammr er skutill minn. | Krátký je můj jídelní stůl. | Nemůžu toho nabídnout mnoho. | Fóstbrœðra saga, kap. 6 |
| Skammt er (þá) milli illra verka ok stórra. | Velké a špatné události následují jednu za druhou. | Gísla saga Súrssonar, kap. 17 | |
| Skipaðu aldri skap þitt eftir hins versta manns orðum. | Nikdy nezakládej své myšlenky na slovech největšího darebáka. | Fljótsdœla saga; kap. 11 | |
| Skjóta augum í skjálg. | Střílet očima na všechny strany. | Šilhat. | Fóstbrœðra saga, kap. 11 |
| Skýzk þeim mörgum vísdómrinn, er betri ván er at. | Často se nedostává moudrosti těm, od nichž ji očekáváš. | Grettis saga, kap. 14 | |
| Skömm er óhófs ævi. | Krátký je život pyšných. | Hrafnkels saga Freysgoða, kap. 14 | |
| Slíkt sem hönd hendi eða fótr fæti. | Jako ruka ruce a nha noze. | Völsunga saga, kap. 42 | |
| Spá er spaks geta. | Moudrý muž uhodne pravdu | Grettis saga, kap. 31 | |
| Spyr þess eina, at betr sé, attu vitir. | Ptej se jen na to, co ti nálaží vědět. | Völsunga saga, kap. 28 | |
| Spyrr ætt at jöfrum. | Lidé se ptají na krále. | Háttatal, sloka 26 | |
| Sú mun erfðin lengst eftir lifa at týna eigi grimmdinni. | Nic nežije tak dlouho jako odkaz, že nenávist nelze zapomenout. | Völsunga saga, kap. 37 | |
| Svá er hverr sem heitir. | Každý je tím, čím se zove. | Fóstbrœðra saga, kap. 24 | |
| Svá er leikr hverr sem heiman er görr. | První pohyb rozhoduje o zbytku hry. | Fóstbrœðra saga, kap. 15 | |
| Svá ergisk hverr sem eldisk. | Se stářím odchází mužnost. | Hrafnkels saga Freysgoða, kap. 17; Ólafs saga helga, kap. 143; Þorsteins þáttr bæjarmagns, kap. 9 | |
| Svá skal böl bæta, at bíða annat meira. | Člověk je vyléčen z menšího neštěstí, přijde-li neštěstí větší. | Grettis saga, kap. 47 | |
| Til alls berr nokkut. | Pro všechno se najde důvod. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 24 | |
| Til frægðar skal konung hafa, en ekki til langlífis. | Král má mít slávu a ne dlouhý život. | Magnúss saga berfætts, kap. 26 | |
| Torsótt er at forðaz forlögin. | Těžko je bojovat s osudem. | Vatnsdœla saga, kap. 14 | |
| Trautt kallak þann valda er varar. | Prohlašuji sotva viným toho, kdo varoval. | Málsháttakvæði, sloka 19 | |
| Troll toga tungu ór höfði. | Trollové ti museli vytrhnout jazyk z hlavy. | To ti musel nakukat sám ďábel. | Reykdœla saga, kap. 78; Þorsteins þáttr stangarhöggs, kap. 3 |
| Úlfar eta annars erindi. | Svěř svůj statek druhému a sežerou ti jej vlci. | Laxdœla saga, kap. 23 | |
| Um heilt (er) bezt at binda. | Lépe se dá ovázat zdravé místo než bolavé. | Laxdœla saga, kap. 46 | |
| Ungr skal at ungum vega. | Mladík by měl bojovat s mladým. | Heiðarvíga saga, kap. 12 | |
| Unir auga, meðan á sér. | Oko je spokojené, dokud má nač pohlednout. | Völsunga saga, kap. 5 | |
| Urðar orði kveðr engi maðr. | Urdinu výroku (osudu) utéci nelze. | Fjölsvinnsmál, sloka 47 | |
| Valt er hamingjunni at treystast, at eigi bresti hún. | Štěstí je vrtkavé a nelze spoléhat, že potrvá navěky. | Völsunga saga, kap. 40 | |
| Vandsénir eru margir. | Je mnoho lidí, na které není spolehnutí. | Grettis saga, kap. 67 | |
| Vant (er) at sjá, hvárt fyrr kemr, hel eða langframi. | Uvidí se, co přijde jako první, zda smrt nebo sláva. | Orkneyinga saga, kap. 106 | |
| Vant er við vándum at sjá. | Musíš se mít neustále na pozoru před zlomyslnými lidmi. | Hrafnkels saga Freysgoða, kap. 15 | |
| Vant er því at neita, sem vel er boðit. | Těžké je odmítnout dobrou nabídku. | Örvar-Odds saga, kap. 19 | |
| Eyvindr hafði vegit í véum, ok var hann vargr orðinn. | Eyvindr se dopustil zabití na posvátném místě a byl prohlášen psancem. | Egils saga Skallagrímssonar, kap. 49 | |
| Vel hafa víðir skógar vargi oft um borgit. |
Širé lesy často skrývají vlky. (aliterační sloka v dróttkvæðu; vlk se také rovná psanec) |
Víga-Glúms saga, kap. 16 | |
| Vel lýgr sá, er með vitnum lýgr. | Ten, který lže za podpory svědků, je dobrý lhář. | Þorsteins saga Síðu-Hallssonar, kap. 3 | |
| Veldrat sá, er varar. | Nenese vinu, kdo varoval. | Fljótsdœla saga, kap. 23; Njáls saga, kap. 41 | |
| Veltr þangat sem vera vill um flesta hluti. | Nic nemůže ujít svému osudu. | Gunnlaugs saga ormstungu, kap. 3 | |
| Ver hendr þínar, ef á þik er leitat. | Braň se, jsi-li napaden. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 18 | |
| Verði fundr sjá sem auðnar. | Nechť je bitva, jak si žádá osud. | Ljósvetninga saga, kap. 24 | |
| Verðr heitum heimskr maðr feginn. | Jen hlupák by dal na sliby. | Þorsteins þáttr stangarhöggs, kap. 7 | |
| Verðr hverr eptir sínum forlögum at leita. | Každý musí jít za svým štěstím. | Vatnsdœla saga, kap. 5 | |
| Verðr hverr með sjálfum sér lengst at fara. | Každý muž si hledí nejprve toho svého. | Košile je každému bližší než kabát | Gísla saga Súrssonar, kap. 14 |
| Verðr hverr þá at fara, er hann er feigr. | Každý musí tou cestu, kdž přijde jeho čas. | Grettis saga, kap. 63 | |
| Verðr þat, er varir ok svá hitt, er eigi varir. | Stává se někdy, čeho ses nadál, a někdy, čeho ses nenadál. | Grettis saga, kap. 14 | |
| Verit er nú, meðan vært er. | Příjemné zde bylo přebývání. | Eyrbyggja saga, kap. 55 | |
| Vertu óágjarn við aðra, láttu eigi stórliga, því at þat er illt til orðs. | Nezáviď ostatním a střez se namyšlenosti, protože takové chování vede ke ztrátě slávy. | Hrólfs saga kraka ok kappa hans, kap. 18 | |
| Við eld skal öl drekka. | Pivo pij u krbu. | Hávamál, 83 | |
| Vinr em ek vina minna. | Jsem přítel svých přátel. | Njáls saga, kap. 87 | |
| Vinr er sá annars, er ills varnar. | Dobrý přítel je ten, kdo nám zabrání ve zlém činu. | Grettis saga, kap. 14 | |
| Vinr er sás vörnuð býðr. | Dobrý přítel je ten, kdo varuje před nebezpečím. | Bersöglisvísur, sloka 13 | |
| Víst væri þessa vel leitat, ef þat væri ráðit, at hugr fylgði máli. | Byla by to dobrá nabídka, kdybych mohl počítat s tím, že tvá mysl následuje tvá slova. | Co na srdci, to na jazyku. | Ljósvetninga saga, kap. 14 |
| Vöð munu á vera. | Vždycky je poblíž nějaký brod. | Grettis saga, kap. 64 | |
| Ýmsar (er) verðr, ef margar ferr. | Rozličné je počasí, když mnozí cestují. | Nevydaří se všechny cesty stejně. | Egils saga Skallagrímssonar, kap. 38 |
| Þaðan er mér úlfs ván er ek eyrun sék. | Čekám, že naleznu vlka tam, kde vidím jeho uši. | Sednout někomu na lep / Dostat se do léčky. | Finnboga saga ramma, kap. 10 |
| Þangat veltr hvat sem vera vill. | Všechno se kutálí tam, kde to chce být. | Všechno je dáno osudem. | Drauma-Jóns saga, kap. 2 |
| Þar er fangs ván af frekum úlfi. | Podráždíš-li vlka, jistě na tebe skočí. | Laxdœla saga, kap. 19; Reginsmál, sloka 13; Norna-Gests þáttr, kap. 5; Sturlunga saga(?); Eymundar þáttr Hringssonar, kap. 11 | |
| Þar er lítit til vits at taka, sem vér erum konur. | Ženy moc rozumu nepobraly. | Dlouhé vlasy, krátký rozum.(?) | Þorsteins þáttr stangarhöggs, kap. 3 |
| Þar er mér úlfs vón. | Vlka po uších vždycky poznáš. | Fáfnismál, sloka 35 | |
| Þar launaða ek þér lambit grá. | Zde ti splácím šedé jehně. | Heiðarvíga saga, kap. 9 | |
| Þar var örg vættr, sem hún var nefnd. | Když je zmíněna stvůra, číhá vždy někde poblíž. | Örvar-Odds saga, kap. 23 | |
| Þat er eigi gott ráð at snúa sökinni á óvalda. | Není správné trestat nevinné lidi. | Njáls saga, kap. 89 | |
| Þat er eigi jafnan bezt, at ganga síðast. | Není vždy dobře být v útoku poslední. | Eyrbyggja saga, kap. 44 | |
| Þat (er) engi siðr, at sitja lengr en þrjár nætr at kynni. | Nebylo by slušno, zůstávati pohostinu déle než tři noci. | Egils saga Skallagrímssonar, kap. 78 | |
| Þat er lítil fremð at spilla klæðum manna. | Ve špinění oblečení lidí je málo cti. | Víga-Glúms saga, kap. 16 | |
| Þat (er) illt at sýta, er maðr fær eigi. | Je zlé trápit se pro to, co člověk nemusí dostat. | Völsunga saga, kap. 24 | |
| Þat (er) tamast, sem í æskunni (er) numit. | Každý rád zůstává u toho, nač si navykl. | Grettis saga, kap. 78 | |
| Þat er sem reynisk. | To ukáže čas. | Njáls saga, kap. 38 | |
| Þat (er) vant at sjá, hverir enn verða höggum fegnir. | Uvidí se, kdo se tentokrát bude víc těšit z úderů. | Eyrbyggja saga, kap. 58 | |
| Þat hefr eik er af annarri skefr. | Jeden dub získá co druhý pozbyl. | Vítěz se spokojí s radostí s protivníkovy porážky, | Hárbarðsljóð, sloka 22; Grettis saga, kap. 21 |
| Þat hendir oft, at sá, er banasár fær, hefnir sín sjálfr. | Často se stává, že ten, kdo utrpěl smrtelnou ránu, se sám ještě pomstí. | Völsunga saga, kap. 18 | |
| Þat mun fram koma, sem auðit verðr. | Co je určeno, to se vyplní. | Gísla saga Súrssonar, kap. 9 | |
| Þat mun verda fram at koma sem ætlat er. | Skončí to tak, jak je souzeno. | Njáls saga, kap. 13; Harðar saga ok Hólmverja, kap. 30 | |
| Þat's ok mælt, at engi geti sonar iðgjöld nema sjalfr ali. | Pokuty též za syna prý nezíská, než kdo zplodil. | Sonatorrek, sloka 17 | |
| Þat verðr hverr at vinna, er ætlat er. | Nikdo se však nevyhne svému osudu. | Njáls saga, kap. 6 | |
| Þá er eigi þat at launa, sem eigi er gört. | Za to, co jsme nedostali, nemusíme být vděčni. | Grettis saga, kap. 17 | |
| Þá veit þat, er reynt er. | Kdo to zkusil, ten to jistě ví. | Grettis saga, kap. 40 | |
| Þá verðr eik at fága, er undir skal búa. | Člověk uctívá strom jen tehdy, když má pod ním zůstávati. | Egils saga Skallagrímssonar, kap. 68 | |
| Þeir verða at falla er feigir eru. | Patnout ti, kterým je to dáno osudem. | Þiðriks saga af Bern, kap. 338 | |
| Þess manns myndi hefnt verða, ef hann felli á grúfu. | Pomsta za člověka bude učiněna, pokud padl obličejem na zem. | Egils saga Skallagrímssonar, kap. 24 | |
| Þess verðr (þó) getit, sem gört er. | Sluší se mluvit o tom, co bylo vykonáno. | Grettis saga, kap. 40 | |
| Þjóð veit, ef þrír ro. | Tajemstvím tří šeptá tráva. | Hávamál, sloka 63 | |
| Þrisvar hefir all orðit forðum. | Do třetice všeho dobrého. | Grettis saga, kap 88. | |
| Þræll einn þegar hefnist, en argr aldri. | Jen otrok se mstí hned, zbabělec nikdy. | Grettis saga, kap. 15 | |
| Því kalla menn á sæ kastat, er maðr lætr eigu sína ok tekr ekki í mót. | Hodit do vody znamená přece vzdát se něčeho a nic za to nedostat. | Laxdœla saga, kap. 33 | |
| Þykkir maðr við þat fávíss verða, ef hann kannar ekki víðara en hér Ísland. | Myslím, že nezmoudří mnoho ten, kdo se nerozhlédne po jiných krajích než po Islandě. | Laxdœla saga, kap. 72 | |
| Þykkir (þar) heimskum manni at duga. | Myslím, že zde pomáhám hlupákovi. | Hrafnkels saga Freysgoða, kap. 7 | |
| Þykkist þá sá verst hafa lengi, er næst er. | A každému, kdo se k nim přiblížil, se už dlouho nevedlo tak zle. | Völsunga saga, kap. 8 | |
| Æ kveða bandingja bifask. | Strachem se třese vždy rab. | Fáfnismál, sloka 7 | |
| Öl er annarr maðr. | Pití dělá z člověka někoho jiného. (/ Opilý neví, co mluví.) |
Grettis saga, kap. 19 Jómsvíkinga saga, Hrólfs saga Gautrekssonar) |
|
| Öngum skyldi maðr treystast. | Člověk by neměl nikomu věřit. | Fljótsdœla saga, kap. 23 |
Samostatným článkem by mohla být přísloví ve Výrocích vysokého (Hávamál). Tato eddická píseň obsahuje mnoho užitečných rad, jak by měl člověk chovat, aby nedošel k úhoně. Doporučuji si však tyto moudra přečíst v plném znění.
Použitá literatura:
Formát pro tisk
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.