Inspiration #2, A Man From Birka

In the second episode of inspiromat we will stay in Birka, but this time we focus on male costume. For this reason I asked my Russian friend Konstantin Shiryaev who willingly provided me his photos with description.

The costume is based on finds from Birka, particularly grave Bj 644, but he also uses finds from surrounding regions. This is a costume of rich warrior in the mid-10th century. Konstantin says that his costume will never be done, and he intends to continue improving it.

FIG.1:
On the head, we can see a circular four-piece woolen cap (type B) dyed with oak bark. Silk on the hem is dyed with natural indigo. Konstantin also wears linen shirt dyed with natural indigo. The shirt is fringed with patterned silk. The shirt is girded with a replica of belt from Garrison in Birka. On his belt a knife hangs in a leather sheath and a replica of the bag from Eperjeske 3. A similar find of bag was found in grave Bj 644. The lid of the bag is decorated with gilded silver plate. On his legs, we can see wide linen trousers (påsbyxor), with shape based on finds from Haithabu, woolen leg wraps and leather boots of type 8 from Haithabu.

FIG.2:
On his head, we can see a conical felt cap (type A) with silk sewn onto it. Hat is decorated with silver terminal and a beaver pelt hem. Then, we can notice a red woolen tunic, based on the finds from Bernuthsfeld and Guddal. The tunic is decorated with patterned silk and silver embroidery and is girded with replica of belt from grave Bj 1074. Over the tunic. he wears rectangular blue woolen cloak which is lined and has a hem made of beaver pelt. The pin used to clasp the cloak is a replica from grave Bj 644. This somewhat unusual way of wearing the cloak is based on the positions of pins in Birka, Finland and Russia. Konstantin is holding a replica of battle axe from grave Bj 644. Over the previously described linen trousers, he wears red woolen leggings pinned with replicas of bronze hooks from grave Bj 905.

FIG.3:
Costume in this figure is the same as in Figure 1. The only difference is the woolen caftan, which is decorated with a patterned silk and 12 bronze buttons. Konstantin says that the silk part of his caftan is the only fabric on his costume, which is machine-dyed, and therefore intends to sew a new one. At the waist, we can notice replica of seax from grave Bj 644 (Konstantin adds that this is the old version of the seax and now works on a new one).

FIG.4:
Battle version of the costume. On his head there is a helmet, which is inspired by a fragment of Tjele helmet. At the waist, we can notice the sword type H in a wooden sheath. Type H swords are the dominant swords in Birka. On the back, there is a wooden shield, its front is covered in leather. Hands are protected by gloves, which are made of leather and felt (left mitten is only made of wool).

FIG.5:
Another picture of battle costume, this time with a single-piece helmet. In accordance with Ibn Fadlan’s report, he has an axe, sword and seax. We can notice that his shoes are lower and his leg wraps are fixed with decorative garters.

I would like to thank Konstantin Shiryaev for granting me permission to use his photographs and for detailed description of his costumeHere we will finish this article. Thank you for your time and we look forward to any feedback. If you want to learn more and support my work, please, fund my project on Patreon or Paypal.

Peněženka z dánského Iholmu

V březnu roku 2020 jsem byl upozorněn na zajímavý nález dánské peněženky z 11. století, který dosud stál v ústraní a kterému nebyla věnována větší pozornost. Tento krátký článek přinese základní informace k celému nálezu a dosavadní pokusy o rekonstrukce.


Okolnosti nálezu a jeho obsah

Jedné neděle roku 1853 se nejmenovaný pracovník cihelny z dánského Tåsinge vydal za doprovodu svých přátel na tehdy neobydlený ostrov Iholm, který leží v svendborském průlivu mezi ostrovy Fyn a Tåsinge. Při procházce svou holí ničil krtince, když tu v jednom z nich spatřil kovové odlesky. Krtinec rozryl a nalezl 15 mincí, které z obavy z neštěstí a nemoci opět zahrabal, umyl se a odjel domů. Nálezce se o objevu zmínil svému mistru cihláři, který se na ostrov vydal s jeho majitelem a místo, nacházející se uprostřed malého ostrova, důkladně ohledali v okruhu zhruba 4 metrů a do hloubky 1 metru. V hloubce 20-25 cm pod povrchem nalezli stříbrný poklad, který byl uchován v koženém pouzdře, a další stříbrné předměty byly objeveny v okruhu 30 cm. Poklad byl vyzvednut a předán Národnímu muzeu v Kodani (Grundtvig 1948: 170; Skovmand 1942: 90, Kat. č. 32).

Hlavní část pokladu sestávala z 475 mincí, přesněji 3 dánských, 1 norské, 17 švédských, 238 anglosaských, 10 nizozemských, 163 německých, 2 karolinských, 8 českých, 1 byzantské, 1 perské, 27 kufických a 2 polotovarů mincí (Erslev 1875: 119-120; Hauberg 1900: 165, Kat. č. 45; Malmer 1966: 269, Kat. č. 43). Duczko informuje, že součástí pokladu jsou dva přívěšky s vířivými motivy (Duczko 1989: 18). Kromě nich byly v pokladu nalezeny tři fragmenty náhrdelníků (Hårdh 1996: 48, 191), čtyři celé náramky a ingoty (Nationalmuseet 2020Trap 1923: 706). Roku 1989 bylo v okolí místa nálezu objeveno dalších 100 mincí a stříbrných úlomků (Nationalmuseet 2020), takže celkový počet čítá zhruba 590 kusů stříbra. Datace pokladu směřuje do 1. čtvrtiny 11. století, obvykle se hovoří o datování k roku 1010 (Nationalmuseet 2020; Trap 1957: 711). Katalogové číslo pokladu, který je částečně vystavený v kodaňském Národním muzeu (místnost 23), je C NM 13594-608, C. 1837. Místo nálezu bývá označeno také jako Yholm, Bregninge, Svendborg, Svendborgsund, Tåsinge či Taasinge.

Dostupná literatura se vždy věnovala numismatickým výpovědním možnostem (kromě výše zmíněných také Brøndsted 1938: 382; Galster 1980: 65; Rasmusson 1937: 125-6; Schive 1865: 13; Wahlstedt 1930: 23, 28), přičemž fragmenty kůže zůstaly literaturou takřka nepovšimnuty. Následující kapitola proto bude věnována popisu kožených fragmentů.


Pozůstatky peněženky a rekonstrukce

Není však všechno stříbro, co se třpytí! Peněženka, v níž se poklad nacházel, byla neméně cenným předmětem, a byla hodnou uložení pokladu. Tvoří ji dva kožené fragmenty, přičemž jeden je částí kapsy peněženky a druhý je našitou aplikací, která byla pozlacena zlatou fólií (Nationalmuseet 2020Mannering 2017):

  • fragment 1: kus kůže o rozměrech cca 6 × 4 cm, který tvoří cíp peněženky, přičemž strana, která je vystavena v muzeu jako pohledová, představuje její vnitřní kapsu skládací peněženky. Dvě boční strany tvořící cíp jsou opatřeny otvory, skrze které byl fragment přišit k druhé, nosné vrstvě. Vrchní část fragmentu a vrcholek cípu jsou odtrženy. Dominantou fragmentu pak je půlkruh otvorů, který sloužil k našití původně kruhové aplikace. Tato aplikace byla umístěna ve středu šířky předmětu, přičemž odsazení od bočních stran bylo menší, než-li odsazení od cípu. Zda peněženka měla jednu nebo dvě proti sobě stojící kapsy, není známo, ale obě varianty jsou možné. Peněženka v původním stavu zřejmě přesahovala šířku 6 cm, přičemž původní délku neznáme, avšak vzhledem ke stovkám kusů stříbra mohla nabývat poměrně velkých rozměrů. Nejbližší kontextovou i tvarovou analogií, která používá našívanou aplikaci, je nález z holandského Roswinkelu, datovaný do konce 9. století (Pleyte 1883Gräslund 1984: Abb. 16.2). Tuto skládací peněženku tvoří nosná vrstva, na kterou je našitá kapsa složená ze tří dílů a která je dozdobena našitou koženou aplikací, a sloužila k uložení pokladu – 144 stříbrných mincí a jedné zlaté mince, která byla uložena v malé dřevěné krabičce (osobní diskuze s Bertem Tessensem). Dalšími příklady skládacích peněženek je 24 peněženek z Birky (Gräslund 1984: 143-6), peněženka ze Sigtuny (Sigtuna Museum 2019), drobná čtyřdílná peněženka z norského Bringsverdu (C23116; Rolfsen 1981: 117) a drobná peněženka z norského hrobu Evebø z 5. století (B4590). Přítomnost cípu u nálezu z Iholmu nenasvědčuje tomu, že by nález přináležel k dvojdílným brašnám s integrální koženou průvlečkou, mezi které patří například nálezy z Elisenhofu (Grenander-Nyberg 1985: 234, 247, Taf. 76) a Hnězdna (vlastní pozorování). S velkou mírou pravděpodobnosti můžeme vyloučit i přináležitost k brašnám s kovovými komponenty.

 

  • fragment 2: kožená aplikace původně o kruhovém tvaru. Průměr této aplikace mohl být kolem 3-4 cm. Aplikace byla tvořena propletencem s obroučkou, přičemž na okraji obroučky se nacházejí otvory pro stehy. Pletenec byl zřejmě tvořen dvěma díly, které byly vůči sobě kolmé, přičemž jeden díl sestával z obroučky a pruhů propojující její obě strany, zatímco druhý měl volné konce, jež byly pruhy propleteny, zasunuty pod obroučku a prošity spolu s obroučkou. Přesná rekonstrukce propletence v tento okamžik není možná a je nutné počkat na detailní analýzu a publikování v tisku. Nicméně je možné nalézt podobné motivy na přívěšcích a textilních aplikacích ve vikinském Švédsku. Kožená aplikace byla pozlacena fólií, která je dodnes patrná. Nejbližší analogii této výzdobné metody můžeme nalézt v Birce, kde jsou všechny díly skládacích peněženek protkávané pozlacenými koženými proužky (Gräslund 1984: 143-6). Blízko nálezům z Birky stojí kožené víko brašny z franského hrobu č. 10 v Kolíně-Müngersdorfu, které je protkávané dráty ze slitiny mědi (Fremensdorf 1955: 93, 137, Taf. 92.1-2). Pozlacenou kůži je možné najít také na dřevěné pochvě nože bojovníka z Pražského hradu (Borkovský 1939-46: 127). Notker Koktavý zmiňuje, že Karel Veliký nosil pozlacené kožené boty (De Carolo Magno, přel. Thorpe, str. 132).

Zdroj: Mannering 2017.

Zdroj: Nationalmuseet 2020.

Zdroj: Fashioning the Viking Age 2019.


Peněženka z holandského Roswinkelu, která je nejbližší analogií. Zdroj: Gräslund 1984: Abb. 16.2.

Nakolik je nám známo, prozatím vznikly dva pokusy o rekonstrukci, které je záhodno zmínit. První z nich vznikl v dánské dílně Nichols Naturligvis. Jediné, co lze tomuto pokusu vytknout, je velikost aplikace, která oproti originálu zabírá velký prostor, a tvar spodní hrany, která by měla být hrotitější a zřejmě bez řemínku. Obecně vzato tento pokus kopíruje modely z Birky. Dílna velmi aktivně experimentuje s možnými vzhledy původního propletence, který je podle názoru dílny symetrický.

Pokus o rekonstrukci z dílny Nichols Naturligvis.

Druhý pokus vytvořila švédská reenactorka Veronica Wik, která asymetrickou aplikaci namontovala na měšec. Přínosem této rekonstukce je reflektování větší kapacity peněženky, která měla být schopna pojmout několik set kusů stříbra, a také větší odsazení aplikace od okraje, které se více shoduje s originálním nálezem. Ocenit musíme také zapojení mincí a tedy snahu o realistický koncept.

Pokus o rekonstrukci vytvořený Veronicou Wik.

Protože obě verze mají svoje nedostatky, s reenactorem a grafikem Tomášem Cajthamlem jsme připravili dva grafické návrhy, které dle našeho soudu nejlépe nastiňují původní vzhled artefaktu – peněženka je skládací, má pouze jeden řemínek, aplikace zaujímá správný poměr vůči zbytku a odsazení od okrajů respektuje originální kompozici. Předlohou nám byla peněženka z Roswinkelu, kterou považujeme na nejbližší tvarovou analogii. Vzhled aplikace byl převzat z pokusu o rekonstrukci Veroniky Wic, ačkoli jsme si vědomi, že ani jeden z navržených vzhledů není ideální.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Navržené kresebné rekonstrukce peněženky z Iholmu.
Vytvořil Tomáš Cajthaml.


Poděkování a závěr

Peněženka z Iholmu představuje vzácný exemplář, který doplňuje mozaiku měšců, vaků, brašen a peněženek známých z doby vikinské. Pokud jde o nákladnost zdobení, řadí se na přední příčky u tohoto typu nálezů. Jeho hodnota je také v tom, že naznačuje, že zlacení kůže byl rozšířenější fenomén, než se doposud předpokládalo. Jde také zřejmě o první peněženku známou z vikinského Dánska, což ocení především reenactoři zajímající se o tento region, kteří nyní mají možnost přihlédnout k tomuto artefaktu. Toto vše by mělo sloužit jako apel na pracovníky Národního muzea v Kodani, upozorňující na fakt, že peněženka stále nebyla publikována.

Závěrem si dovolím poděkovat dílně Nichols Naturligvis, která mne upozornila na tento nález. Mé díky si zaslouží také Veronica Wik. Na posledním, nejčestnějším místě, bych chtěl vzdát hold Tomášovi Cajthamlovi, který rychle a nezištně vytvořil skvělé grafiky, díky nimž tento artefakt mohou docenit lidé z celého světa.

Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Bibliografie

Notker Kotkavý : De Carolo Magno. In: Two lives of Charlemagne: Einhard and Notker the Stammerer, přel. Lewis Thorpe, Harmondsworth 1967.

Borkovský, Ivan (1939-46). Hrob bojovníka z doby knížecí na Pražském hradě. In: Památky archeologické 42, 122-131.

Brøndsted, Johannes (1938). Danmarks oldtid, bind 3, København.

Duczko, Władysław (1989). Runde Silberblechanhänger mit punzierten Muster. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:3. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 8–18.

Erslev, Kristian (1875). Roskildes ældste Mønter. Studier til Dansk Mønthistorie. In: Aarbøger for nordisk Oldkyndighed og Historie, København, 117–187.

Fashioning the Viking Age 2019. Fragment of a leather purse from Yholm. In: Fashioning the Viking Age Project. Navštíveno 19.3.2020, dostupné z: https://www.instagram.com/p/BzFgHN9nr0a/.

Fremersdorf, Fritz (1955). Das fränkische Reihengräberfeld Köln-Müngersdorf, Berlin.

Galster, Georg (1980). Vikingetids møntfund fra Bornholm. In: Nordisk Numismatisk Årsskrift 1977–78, 5–246.

Gräslund, Anne-Sofie (1984). Beutel und Taschen. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:1. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 141-154.

Grenander-Nyberg, Gertrud (1985). Die Lederfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. In: Szabo, M. – Grenander-Nyberg, G.- Myrdal, J. (eds.). Die Holzfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. Elisenhof Band 5, Frankfurt – Bern – New York.

Grundtvig, Sven (1948). Danske folkesagn, 1839-83: samling. Danske stedsagn, København.

Hårdh, Birgitta (1996). Silver in the Viking Age: A Regional-Economic Study (Acta Archaeologica Lundensia, Series in 8° Nr. 25), Stockholm.

Hauberg, Peter Christian (1900). Myntforhold og udmyntninger i Danmark indtil 1146, København.

Malmer, Brita (1966). Nordiska mynt före år 1000 (Acta Archaeologica Lundensia, Series in 8° Nr. 4), Lund.

Mannering, Ulla (2017). Skattefundet fra øen Yholm. In: Nationalmuseet – Prehistory. Navštíveno 19.3.2020, dostupné z: https://www.facebook.com/DanmarksogMiddelhavslandenesOldtid/photos/a.1701340826604999/1746996435372771/?type=3.

Nationalmuseet (2020). Udsøgt læderpung med guldtryk. In: Nationalmuseet i København, navštíveno 19.3.2020, dostupné z: https://natmus.dk/historisk-viden/temaer/pels-i-oldtiden-og-antikken/pels-i-oldtiden/udsoegt-laederpung-med-guldtryk/.

Pleyte, Willem (1883). Nederlandsche Oudheden van de vroegste tijden tot op Karel den Groote, Leiden.

Rasmusson, Nils Ludvig (1937). Kring de västerländska mynten i Birka. In: Från stenålder till rokoko, studier tillägnade Otto Rydbeck, Lund, 113–135.

Rolfsen, Perry (1981). Den siste hedning på Agder. In: Viking, Vol. 44, 112–128.

Sigtuna Museum (2019). Veckans föremål. In: Sigtuna Museum & Art. Navštíveno 19.3.2020, dostupné z: https://www.facebook.com/sigtunamuseumandart.se/photos/a.424430047633243/1963497667059799/?type=3.

Schive, G. I. (1865). Norges Mynter i Middelalderen, samlede og beskrevne af G. I. Schive: Med Indledning af C. A. Holmboe, Christiania.

Skovmand, Roar (1942). De danske Skattefund fra Vikingetiden og den ældste Middelalder indtil omkring 1150. In: Aarbøger for nordisk oldkyndighed og historie, København, 1-275.

Trap, Jens Peter (1923). Kongeriget Danmark, 4. Udgave, København.

Trap, Jens Peter (1957). Kongeriget Danmark, 5. Udgave : Odense og Svendborg Amt, København.

Wahlstedt, Axel (1930). Den svenska plåtmyntningens historia. In: Numismatiska meddelanden 25, 22-36.