Decorated Axe from Bašnice

In May 2019, an extraordinary militaria was found in the Czech Republic, which has not yet been published in print – an axe inlayed with silver, found in Hořice Region in eastern Bohemia. In this short article, we would like to comment on this find, put it in the context of the Central European arms tradition, and bring it to its digital form, which will better serve the public’s appreciation of this precious artifact.


Circumstances of the finding and presentation

The information available so far is not very detailed. We can safely say that the axe was found near Bašnice in the vicinity of Hořice between Jičín and Hradec Králové in May 2019. The exact location is kept secret by archaeologists because of the ongoing examination of the surroundings. It was found by a detectorist in an unplowed field near a forest at a depth of about 15 cm below ground level. As the axe did not seem very attractive to the detectorist, he left the object on a nearby stump where it was discovered by a colleague of the Museum of East Bohemia in Hradec Králové. He recognized the Early medieval axe in the artifact, and as soon as he took off a piece of corrosion, he discovered the silver decoration and reported the find. A probe was carried out on the spot that did not detect any signs of the burial ground, but archaeologists do not rule out the presence of a plowed grave.

Approximate location of the find within the Czech Republic.

From May to July, the axe was announced in Czech online media. The website of the Museum of East Bohemia in Hradec Králové (“New Find of the Inlayed Axe”, “The Secret of the Bird Axe”, “How the Unique Bird Axe was Conserved”) provided the best information about the discovery, conservation and exhibition. The object was also published on websites of main public medias – Czech Television („Hradečtí archeologové objevili unikátní sekeru. Je zdobená stříbrem“) and Czech Radio („Sekera ne za dva zlatý, ale nevyčíslitelné hodnoty. To je artefakt z 9. století zdobený stříbrem“, „Co už o sobě prozradila vzácná sekera z dob Velkomoravské říše? A kdy ji uvidí veřejnost?“, „Nález, který nemá v Česku obdoby. Na Královéhradecku našli sekeru z raného středověku“) – as well as private medias iDnes („Pole vydalo unikát, stříbrem zdobenou sekeru z dob Velké Moravy“), Deník N („Nálezce na Jičínsku objevil stříbrem zdobenou sekeru z dob Velké Moravy“), Novinky.cz („Archeologové našli unikátní, stříbrem zdobenou sekeru z dob Velké Moravy“), Lidovky.cz („Archeologové našli velkomoravskou sekeru, která v Česku nemá obdoby. Naleziště raději neprozradili“) and local newspapers Deník.cz („Jedinečný nález. Muž „zakopl” u lesa o vzácnou sekeru z dob Velké Moravy“), Hořice.org („Na Hořicku byla nalezena vzácná zdobená sekera z období Velké Moravy“), Hradecký deník („Muž „zakopl“ u lesa o vzácnou sekeru z dob Velké Moravy“), Jičínský deník („Bradatice z období Velké Moravy je unikátním nálezem“) and Hradecká drbna („V hradeckém kraji našli velkomoravskou sekeru, v ČR nemá obdoby“).

In the end of 2019, the conserved axe was exhibited in the museum, altogether with other Early medieval objects from eastern Bohemia. The exhibition was called “The Secret of the Bird Axe” and the objects were accompanied with quality description. The pictures from the exhibition can be seen here and were provided by Dominik Vencl


Brief description and analogies

During the latter part of 2019, the axe was cleaned with an ultrasonic scalpel and micro sandblasting and was preserved (for details of the preservation see Museum of East Bohemia in Hradec Králové 2020). After cleaning, the original shape of the axe and its decoration became apparent.

Photographs mapping the preservation of the axe.
Museum of East Bohemia in Hradec Králové.

The axe from Bašnice, which is assigned by local experts to vaguely defined “Great Moravian Bearded Axes”, is a well-preserved specimen of Kotowicz type IB.5.34 (Kotowicz 2018: 110-111), ie a narrow axehead with an asymmetrical beared-shaped blade, thorns on both sides and is equipped with a hammer-shaped butt with a button terminal. Kotowicz describes two basic variants of this type – the first has a flattened button and occures in the period from 8th to 10th century in Central, Eastern and Southern Europe, while the second has a mushroom-like button and can be found in the period  ofrm 7th to 10th century only in Central Europe (Kotowicz 2018: 110). There is no doubt that the axe from Bašnice belongs to the second variant with a mushroom-like button. This variant was used in Avar areas in the 7th-8th centuries, but it was domesticated in the Slavic environment a century later, so we can meet this variant in today’s Czech Republic, Slovakia and Poland in the 9th and 10th centuries (Kotowicz 2018: 111). The closest shape analogy is represented by the axe from Barkowice Mokre, Poland, which is significant for the blade decorated with chopped geometric ornament and a mushroom-like button (Kotowicz 2014: 15-16, Tabl. II.2; Kotowicz 2018: Pl. XII. 4), but it differs by profiled neck of the hammer. Such a feature is the most common decorative element of axes of this type, but an axe from Bašnice lacks it. Other close analogies of our axe come from Bojná, Slovakia (Kouřil 2008: Fig. 3.7), Mikulčice, Moriavia (Kouřil 2006: Fig. 4.6-7), Stará Kouřim, Bohemia (Profantová 2005: Fig. 8C.3) and Niedźwiedź, Poland (Kotowicz 2014: 89, Tabl. LIII.5). It is important to stress that type IB.5.34 belong to a bigger group of bearded axes, in which type IB.5.30 is the most dominant. IB.5.30 is widespread from Poland to Albania, but the largest concentration – probably over 100 pieces – is closely related to the Great Moravian period in Moravia, Slovakia, Poland, Austria and the Czech Republic (Hrubý 1955: 170; Kotowicz 2018: 104-109; Ruttkay 1976: 306). In other words, the shape of an axe from Bašnice indicates production in Great Moravia, Bohemia or Poland.

Nearest shape analogies of the Bašnice axe:
Kotowicz type IB.5.34 with a mushroom-like button.

Top left: Barkowice Mokre (Kotowicz 2014: Tabl. II.2); Bojná (Kouřil 2008: Obr. 3.7); Mikulčice (Kouřil 2006: Obr. 4.7); Niedźwiedź (Kotowicz 2014: Tabl. LIII.5); Stará Kouřim (Profantová 2005: Obr. 8C.3); Mikulčice (Kouřil 2006: Obr. 4.6).

 


Mapping of type IB.5.34 axes with mushroom-shaped button from 9th-10th centuries.

What makes the axe special is decoration made with inlayed silver wire. The logic of inlay is that grooves are prepared on the surface of the object and filled with contrasting material in a certain motif. Unlike overlay, the grooves correspond to the motif. Both sides of the blade of the our axe are lined with simple lines, which are doubled on the edge side. The lines are crossed at regular intervals by clusters of perpendicular lines (5-7 pieces). A pair of birds with crosses is shown in the space delimited by the lines. Motifs are not symmetrical; on one side, the birds are complemented by additional lines of crossed clusters of lines. The thorns are decorated with vertical lines, which are crossed both by clusters of lines and a large cross with a tree pattern. The sides of the hammer are decorated with central lines with clusters of lines surrounding them. The top and bottom are decorated with triangles, which are either filled with silver (on the side of the blade) or left empty (on the side of the hammer).

The symbolism of the bird appears in a number of elite objects created by Great Moravian and Přemyslid culture – belts, gombíks, knife handles, buckets, scabbards, axes, rings and decorative fittings (Vlasatý 2020). It was definitely a symbol with a positive meaning. It is very likely that the Great Moravian bird was incorporated into Christian symbolism, as indicated by liturgical vessels (Kavánová 2014), but it seems that its importance is not only linked to Christianity. Perhaps it could have a certain position in the dynastic myth or creation myth. Another possible explanation can be associated with the fact that humans have a significant prerequisite to associate with animals with which they are biobehaviorally similar; a bird could express a reflection of some desirable qualities for elites. Based on this symbolism, Bašnice axe can be connected with the cultural area of Great Moravia and early Přemyslid Bohemia.

The fact that the axe is inlaid with other metal is considered to be an unique unparalleled feature by the staff of the Hradec Králové Museum. It is true that beared axes of type IB.5.30 (with associated types IB.5.34 and IB.5.28) are rarely decorated, but at least one analogy exists. It is the axe from Bardy, Poland, which belongs to type IB.5.30 and which is inlayed with copper alloy wire on the thorns, neck and hammer (Kotowicz 2014: Tabl. II.1; Kotowicz 2018: 34-35). Even this axe is considered unique in Poland, and because of the absence of analogy, there has been speculation about Scandinavian influence, which we believe does not need to be discussed any longer (Kotowicz 2018: 35). The axe from Bašnice is 10.8 cm long, the blade is 3 cm wide and the eye is about 2 cm wide, which is significantly less than the usual for type IB.5.30 (usually 15-20 cm in length), but the axe from Bardy reaches similar dimensions (length 13.4 cm, blade width 4.6 cm, eye diameter 2.1 cm). It is also worth mentioning the length of thorns is 4.75 cm. According to Jiří Košta, curator of National Museum of Prague, the axe is therefore a miniature that was made for child burial. The same opinion shares expert Naďa Profantová that points to a small measures of IB.5.34 type axe from grave 79 from Stará Kouřimi (personal discussion with Naďa Profantová). Another decorated axe, but without applied precious metal, is the mentioned axe from Barkowice Mokre. Kotowicz suggests the possibility that the chopped grooves on some axes may have initially been filled with precious metal that rusted over time (Kotowicz 2018: 34), but we do not know if that was the case of the axe from Barkowice. The fact that both decorated axes are located in Poland, where the tradition of decorating axes was more established, may indicate the connection of the Great Moravian environment with the territory of today’s southern Poland, so we cannot exclude the possible Polish origin of Bašnice axe. Another decorated bearded axe is the axe from the grave 221 discovered in the Slovak locality Borovce; the whole surface of the axe was apparently decorated with a non-ferrous metal (Staššíková-Šťukovská – Brziak 1995). So far, only three Early medieval axes decorated with non-ferrous metal from the Czech Republic has been known – the axe-hammer from the grave 120 of Stará Kouřim, whose origin is placed in Khazar Khanate or today’s Iran (Macháček 2000), atypic broad-axe from the grave 1994 in Mikulčice that burnt during the deposit fire in 2007 (Luňák 2018: 79-80) and the axe from grave 22/05 from Klecany, which was decorated with two inlayed stripes of different copper-alloy wire (Profantová 2010: 72-74; 2015: Tab. 18.3, Fototab. 16.6).


Axe of the type IB.5.30 decorated with copper alloy wire, Bardy, Poland.
Kotowicz 2014: Tabl. II.1.

The axe from Bašnice is the 65th axe found in the Czech area that can be dated to the period od 8th-10th century (Profantová 2019: Abb. 4). Based on its shape and decoration, the axe can be dated to the period 800-950 AD, the 9th century seems more likely if we take analogies into account. The axe from Barkowice Mokre can be dated to the first half of the 9th century (Kotowicz 2018: 111), while the axe from Bardy is dated to the prioed from the beginning of the 9th to the beginning of the 10th century (Kotowicz 2014: 15). The Great Moravian axes of type IB.5.30 and associated types date to the period before downfall of Great Moravia, that means to the period from the 9th to the beginning of the 10th century. In the Czech environment, where the axe was found, the symbolism of birds was still used in the first half of the 10th century, as it was in Poland (Vlasatý 2020).


Digital reconstruction

In cooperation with Chilean industrial designer and reenactor Carlos Benavides, we have prepared a digital reconstruction of the Bašnice axe. Images of the reconstruction and video are offered for free distribution and can be downloaded via the following link:

 


I hope you liked reading this article. If you have any question or remark, please contact me or leave a comment below. If you want to learn more and support my work, please, fund my project on Patreon or Paypal.


 Bibliography

Hrubý, Vilém (1955). Staré Město: Velkomoravské pohřebiště „Na Valách“, Praha.

Kavánová, Blanka (2014). Rekonstrukce relikviáře z Mikulčic. In: Kouřil, Pavel (ed.). Cyrilometodějská misie a Evropa – 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu, Brno, 114-117.

Kotowicz, Piotr N. (2014). Topory wczesnośredniowieczne z ziem polskich : Katalog źródeł, Rzeszów.

Kotowicz, Piotr N. (2018). Early Medieval Axes from Territory of Poland, Kraków.

Kouřil, Pavel (2006). Zu einigen Äußerungen der materiellen Nomadenkultur auf dem Mikulčicer Burgwall. K některým projevům nomádské hmotné kultury na mikulčickém hradě. In: Přehled výzkumů Archeologického ústavu AV ČR v Brně 47, Brno, 69–76.

Kouřil, Pavel (2008). Archeologické doklady nomádského vlivu a zásahu na území Moravy v závěru 9. a v 10. století. In: Štefanovičová, T. – Hulínek, D. (ed.). Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska, Bratislava, 113–135.

Luňák, Petr (2018). Velkomoravské sekery, Brno: Masarykova univerzita [dissertation thesis].

Macháček, Jiří (2000). 07.02.02. Streitaxt. In: Wieczorek, A. – Hinz, H.-M. (eds.). Europas mitte um 1000, Katalog, Stuttgart, 162.

Museum of East Bohemia in Hradec Králové 2020 (2020). Jak se konzervovala unikátní ptačí sekerka. In: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, visited 8.3.2020, available at https://www.muzeumhk.cz/aktuality/748-jak-se-sanovala-unikatni-ptaci-sekerka.html.

Profantová, Naďa (2005). Elita v zrcadle dětských pohřbů 9. a 10. století v Čechách. In: Študijné zvesti AÚ SAV 37, 63-78.

Profantová, Naďa et al. (2010-2015). Klecany. Raně středověká pohřebiště, 1. svazek (2015), 2. svazek (2010), Praha.

Ruttkay, Alexander (1976). Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (II). In: Slovenská Archeológia XXIV / 2, Bratislava.

Staššíková-Šťukovská, Danica – Brziak, Peter (1995). Pôvod povrchových vrstiev železnej sekery z pohrebiska v Borovciach. In: Študijné zvesti AÚ SAV, 31, 1995, 193–202.

Vlasatý, Tomáš (2020). Specifický typ moravského opasku. In: Projekt Forlǫg : Reenactment a věda. Available at: http://sagy.vikingove.cz/specificky-typ-moravskeho-opasku/

Zdobená bradatice z Hořicka

V květnu roku 2019 byla v České Republice nalezena výjimečná militárie, která prozatím nebyla publikována tiskem – stříbrem tausovaná bradatice z Hořicka ve východních Čechách. V tomto příspěvku bychom tento nález rádi okomentovali, zasadili jej do kontextu středoevropské zbrojní tradice a jako první přinesli jeho digitální podobu, která lépe poslouží k docenění tohoto vzácného artefaktu veřejností.


Okolnosti nálezu a prezentace v médiích

Informace, které jsou prozatím k dispozici, nejsou příliš jednoznačné. S jistotou můžeme říci, že sekera byla nalezena v okolí Hořicka na pomezí Jičínska a Královéhradecka v květnu roku 2019. Přesnou lokalitu archeologové tajili z důvodu probíhajícího ohledání okolí, nyní je však známo, že místem nálezu je ves Bašnice. Nálezce ji objevil pomocí detektoru na neoraném poli poblíž lesa v hloubce zhruba 15 cm pod úrovní terénu, a protože se mu nezdála příliš atraktivní, ponechal ji na blízkém pařezu, kde ji objevil spolupracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové. Ten v artefaktu rozpoznal raně středověkou sekeru, a jakmile sloupl kus koroze, objevil stříbrnou výzdobu a nález ohlásil. Na místě byla provedena sonda, která neobjevila známky pohřebiště, archeologové nicméně nevylučují přítomnost rozoraného hrobu.

Přibližné místo nálezu v rámci České republiky.

Předmět od května do července plnil hledáčky českých online médií. Zásadní informace o nálezu přinesly webové stránky Muzea východních Čech v Hradci Králové („Nový nález Tauzované sekyry“, „Tajemství ptačí sekery“, „Jak se konzervovala unikátní ptačí sekerka“), které informovaly o nálezu, konzervaci a vystavení exponátu. Informaci o nálezu převzaly veřejnoprávní média ČT24 („Hradečtí archeologové objevili unikátní sekeru. Je zdobená stříbrem“) a Rozhlas.cz („Sekera ne za dva zlatý, ale nevyčíslitelné hodnoty. To je artefakt z 9. století zdobený stříbrem“, „Co už o sobě prozradila vzácná sekera z dob Velkomoravské říše? A kdy ji uvidí veřejnost?“, „Nález, který nemá v Česku obdoby. Na Královéhradecku našli sekeru z raného středověku“). Pozadu nezůstaly ani deníky iDnes („Pole vydalo unikát, stříbrem zdobenou sekeru z dob Velké Moravy“), Deník N („Nálezce na Jičínsku objevil stříbrem zdobenou sekeru z dob Velké Moravy“), Novinky.cz („Archeologové našli unikátní, stříbrem zdobenou sekeru z dob Velké Moravy“), Lidovky.cz („Archeologové našli velkomoravskou sekeru, která v Česku nemá obdoby. Naleziště raději neprozradili“) a lokální weby Deník.cz („Jedinečný nález. Muž „zakopl” u lesa o vzácnou sekeru z dob Velké Moravy“), Hořice.org („Na Hořicku byla nalezena vzácná zdobená sekera z období Velké Moravy“), Hradecký deník („Muž „zakopl“ u lesa o vzácnou sekeru z dob Velké Moravy“), Jičínský deník („Bradatice z období Velké Moravy je unikátním nálezem“) a Hradecká drbna („V hradeckém kraji našli velkomoravskou sekeru, v ČR nemá obdoby“). V neposlední řadě o nálezu informovaly weby sciencemag.cz  („Výjimečná sekera z velkomoravské doby“), instory.cz („Archeologové objevili vzácnou sekeru z devátého století. Je zdobená stříbrem“), Propamatky.info („Na Hořicku byla nalezena vzácná zdobená sekera z období Velké Moravy“) a dokonce Parlamentní listy („Hořice: Na Hořicku byla nalezena vzácná zdobená sekera z období Velké Moravy“) a Sputnik News („Archeologové v České republice předvedli jedinečný objev. Nic takového jinde ve střední Evropě není“).


Zběžný popis nálezu a jeho analogie

Na přelomu let 2019 a 2020 byla sekera očištěna ultrazvukovým skalpelem a mikropískováním a byla konzervována (detaily z konzervace viz Muzeum východních Čech v Hradci Králové 2020). Po očištění vynikl původní tvar sekery i její dekorace.

Fotografie mapující konzervaci sekery.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové. 

Sekera z Hořicka, která je místními odborníky přiřazována k vágně definovaným „velkomoravským bradaticím“, představuje dobře zachovaný exemplář Kotowiczova typu IB.5.34 (Kotowicz 2018: 110-111), jde tedy o úzkou hlavu sekery s nesymetrickou čepelí tvarovanou do brady, má násadovou část opatřenou trny po obou stranách a je vybavena kladivovitým tloukem s knoflíkovou koncovkou. Kotowicz popisuje dvě základní podvarianty tohoto typu – první má zploštělý tlouk a objevuje se v období 8.-10. století ve střední, východní a jižní Evropě, zatímco druhá má hříbkovitý tlouk a lze ji nalézt v období 7.-10. století pouze ve střední Evropě (Kotowicz 2018: 110). Není pochyb o tom, že sekera z Hořicka přináleží k podvariantě s hříbkovitým tloukem, který se v 7.-8. století užíval v avarském prostředí, avšak o století později zdomácněl ve slovanském prostředí, a tak jej můžeme v 9. a 10. století potkávat v dnešní České Republice, Slovensku a Polsku (Kotowicz 2018: 111). Tvarově nejbližší analogii reprezentuje sekera z polské lokality Barkowice Mokre (Lodžské vojvodství), která se odlišuje pouze čepelí zdobenou sekaným geometrickým ornamentem a tloukem s profilovaným krčkem (Kotowicz 2014: 15-16, Tabl. II.2; Kotowicz 2018: Pl. XII.4). Právě profilovaný krček tlouku je nejběžnější dekorativní úpravou seker tohoto typu, ale sekera z Hořicka tento rys postrádá. Další blízké analogie hořické sekery, které přináleží k typu IB.5.34, avšak nemají tak vysoké trny a úzkou čepel, pocházejí ze slovenské Bojné (Kouřil 2008: Obr. 3.7), moravských Mikulčic (Kouřil 2006: Obr. 4.6-7), české Staré Kouřimi (Profantová 2005: Obr. 8C.3) a polské lokality Niedźwiedź (Kotowicz 2014: 89, Tabl. LIII.5). Pokud bychom odhlédli od kladivovitého tlouku, do našeho hledáčku se rázem dostane bradatice typu IB.5.30, která je rozšířena od Polsko po Albánii, ale největší koncentrace – čítající zřejmě významně přes 100 kusů – je úzce spjata s velkomoravským obdobím na Moravě, Slovensku, v Polsku, Rakousku a Česku (Hrubý 1955: 170; Kotowicz 2018: 104-109; Ruttkay 1976: 306). Je evidentní, že typy IB.5.34 (kladivovitý tlouk) a IB.5.28 (lopatovitý tlouk) tvoří pouze boční větve dominantního typu IB.5.30, jinými slovy tvar sekery z Hořicka nasvědčuje výrobě na Velké Moravě, Čechách či Polsku.

Nejbližší tvarové analogie hořické sekery:
Kotowiczův typ IB.5.34 s hříbkovitým tloukem. 

Zleva nahoře: Barkowice Mokre (Kotowicz 2014: Tabl. II.2); Bojná (Kouřil 2008: Obr. 3.7); Mikulčice (Kouřil 2006: Obr. 4.7); Niedźwiedź (Kotowicz 2014: Tabl. LIII.5); Stará Kouřim (Profantová 2005: Obr. 8C.3); Mikulčice (Kouřil 2006: Obr. 4.6).

 


Vymapování seker typu IB.5.34 s hříbkovitým tloukem z 9.-10. století.

Co činí sekeru výjimečnou, je tausie provedená stříbrným drátem. Podstata tausie (též inlay) spočívá v tom, že na povrchu předmětu jsou vysekány drážky, které jsou vyplňovány kontrastním materiálem v určitém motivu. Na rozdíl od plátování, kde je dražší kov plošně nanesen na podklad, drážky korespondují s motivem. Obě strany čepele hořické sekery jsou lemovány jednoduchými linkami, které jsou na straně u břitu zdvojeny. Linky jsou v pravidelných odstupech překříženy shluky kolmých čárek (v počtu 5-7). V prostoru, které linky vymezují, je znázorněna dvojice ptáčků s křížky. Motivy nejsou symetrické; na jedné straně jsou ptáčci doplněny další linky překřížené shluky čárek. Trny jsou zdobeny vertikálními linkami, které jsou překřížené jak shluky čárek, tak velkým křížem se stromečkovým vzorem. Boční strany tlouků zdobí centrální linky překřížené shluky čárek, které lemují shluky čar obkružující tlouk. Vrchní i spodní část jsou zdobeny trojúhelníčky, které jsou na straně čepele vyplněné stříbrem, na straně tlouku jsou prázdné.

Symbolika ptáčka se objevuje u řady elitních předmětů vytvořených velkomoravskou a přemyslovskou kulturou – opasky, gombíky, rukojeti nožů, vědra, nákončí pochev, sekery, prsteny a dekorativní terčíky (Vlasatý 2020). Rozhodně šlo o symbol s pozitivním významem. Je velmi pravděpodobné, že ptáček byl na Velké Moravě zakomponován do křesťanské symboliky, jak nasvědčují liturgické nádoby (Kavánová 2014), nicméně se zdá, že jeho význam není svázán pouze s křesťanstvím. Snad mohl mít jisté postavení v dynastickém mýtu nebo mýtu o stvoření. Další možný výklad lze spojovat s faktem, že člověk má významný předpoklad asociovat se se zvířetem, se kterým si je biobehaviorálně podobný, mohl ptáček pro vyšší společenskou vrstvu vyjadřovat odraz některých žádoucích kvalit. Hořickou sekeru lze na základě této symboliky spojit s kulturním okruhem velkomoravského a raného přemyslovského období.

Skutečnost, že sekera je vykládaná jiným kovem, je pracovníky hradeckého muzea považována za unikátní rys, který nemá obdobu. Je pravdou, že bradatice typu IB.5.30 (s přidruženými typy IB.5.34 a IB.5.28) jsou zdobené vzácně, avšak několik analogií existuje. Tou nejbližší je sekera z polské lokality Bardy, která patří k typu IB.5.30 a která je na trnech a krčku a tlouku vykládána drátem ze slitiny mědi (Kotowicz 2014: Tabl. II.1; Kotowicz 2018: 34-35). I tato sekera je v Polsku považována za unikát, a z důvodu absence analogie se dosud spekulovalo o skandinávském vlivu, o kterém – jak se domníváme – není třeba díky hořické sekeře diskutovat (Kotowicz 2018: 35). Sekera z Hořicka je dlouhá 10,8 cm, břit je široký 3 cm dlouhý a oko široké kolem 2 cm, což je výrazně méně, než je u typu IB.5.30 obvyklé (běžně 15-20 cm na délku), avšak sekera z Bardy dosahuje podobných rozměrů (délka 13,4 cm, šířka břitu 4,6 cm, průměr oka 2,1 cm). Za zmínku stojí také délka trnů, který je 4,75 cm. Jiří Košta, kurátor Národního muzea, se na základě této velikosti domnívá, že se jednalo o miniaturu sekery, která byla vytvořena pro dětský pohřeb. Stejný názor má Naďa Profantová, která poukazuje na drobnost sekery typu IB.5.34 z hrobu č. 79 ze Staré Kouřimi (osobní diskuze s Naďou Profantovou). Další zdobenou sekerou, avšak bez aplikovaného drahého kovu, je zmíněný sekera z polské lokality Barkowice Mokre. Kotowicz navrhuje možnost, že sekané drážky na některých sekerách mohly být původně vyplněny drahým kovem a postupem času opadaly (Kotowicz 2018: 34), ale zda toto byl případ i sekery z Barkowic, není možné říci. Fakt, že obě zdobené bradatice se nacházejí v Polsku, ve kterém byla tradice zdobení seker zavedenější, může naznačovat konexe velkomoravského prostředí s územím dnešního jižního Polska, ale vylučovat nemůžeme ani možný polský původ hořické sekery. Další zdobenou bradaticí, která byla zřejmě plošně dekorována neželezným kovem, je sekera z hrobu 221 objeveném ve slovenské lokalitě Borovce (Staššíková-Šťukovská – Brziak 1995). Z území České republiky jsou doposud známy pouze tři nálezy raně středověkých seker zdobených neželezným kovem – jednou je čakan z hrobu 120 ze Staré Kouřimi, jehož původ je kladen do Chazarského chanátu či dnešního Iránu (Macháček 2000), druhou je atypicky tvarovaná širočina z hrobu 1994 v Mikulčicích, která shořela při požáru depozitu (Luňák 2018: 79-80), třetí je sekera českého typu z hrobu 22/05 z Klecan, která je zdobena dvěma pásky z různých měděných slitin (Profantová 2010: 72-74; 2015: Tab. 18.3, Fototab. 16.6).


Sekera typu IB.5.30 zdobená drátem ze slitiny mědi, lokalita Bardy, Polsko.
Kotowicz 2014: Tabl. II.1.

Sekera z Bašnic představuje 65. sekeru datovatelnou do období 8.-10. století, nalezenou v českém prostředí (Profantová 2019: Abb. 4). Na základě tvaru a výzdoby lze sekeru zařadit do období let 800-950, přičemž období 9. století se přihlédnutí k analogiím jeví jako pravděpodobnější. Sekeru z lokality Barkowice Mokre lze datovat do první poloviny 9. století (Kotowicz 2018: 111), zatímco sekera z Bardy je datována do období od začátku 9. po přelom 9./10. století (Kotowicz 2014: 15). Velkomoravské sekery typu IB.5.30 a přidružených typů jsou datovány zánikovým horizontem do období od 9. po začátek 10. století. V českém prostředí, ve kterém byla sekera nalezena, symbolika ptáčků dobíhala ještě v 1. pol. 10. století, stejně jako tomu bylo v Polsku (Vlasatý 2020).


Digitální rekonstrukce

Ve spolupráci s chilským strojním grafikem a reenactorem Carlosem Benavidesem jsme připravili digitální rekonstrukci hořické sekery. Obrázky rekonstrukce a video nabízíme volně k šíření a je možné je stáhnout prostřednictvím následujícího odkazu:

 


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Hrubý, Vilém (1955). Staré Město: Velkomoravské pohřebiště „Na Valách“, Praha.

Kavánová, Blanka (2014). Rekonstrukce relikviáře z Mikulčic. In: Kouřil, Pavel (ed.). Cyrilometodějská misie a Evropa – 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu, Brno, 114-117.

Kotowicz, Piotr N. (2014). Topory wczesnośredniowieczne z ziem polskich : Katalog źródeł, Rzeszów.

Kotowicz, Piotr N. (2018). Early Medieval Axes from Territory of Poland, Kraków.

Kouřil, Pavel (2006). Zu einigen Äußerungen der materiellen Nomadenkultur auf dem Mikulčicer Burgwall. K některým projevům nomádské hmotné kultury na mikulčickém hradě. In: Přehled výzkumů Archeologického ústavu AV ČR v Brně 47, Brno, 69–76.

Kouřil, Pavel (2008). Archeologické doklady nomádského vlivu a zásahu na území Moravy v závěru 9. a v 10. století. In: Štefanovičová, T. – Hulínek, D. (ed.). Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska, Bratislava, 113–135.

Luňák, Petr (2018). Velkomoravské sekery, Brno: Masarykova univerzita [disertační práce].

Macháček, Jiří (2000). 07.02.02. Streitaxt. In: Wieczorek, A. – Hinz, H.-M. (eds.). Europas mitte um 1000, Katalog, Stuttgart, 162.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové (2020). Jak se konzervovala unikátní ptačí sekerka. In: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, navštíveno 8.3.2020, dostupné z https://www.muzeumhk.cz/aktuality/748-jak-se-sanovala-unikatni-ptaci-sekerka.html.

Profantová, Naďa (2005). Elita v zrcadle dětských pohřbů 9. a 10. století v Čechách. In: Študijné zvesti AÚ SAV 37, 63-78.

Profantová, Naďa et al. (2010-2015). Klecany. Raně středověká pohřebiště, 1. svazek (2015), 2. svazek (2010), Praha.

Profantová, Naďa (2019). Neue Funde von Waffen und Reitzeug aus Mittel- und Ostböhmen. In: Poláček, L. – Kouřil, P. (Hrsg.). Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa. Waffenform und Waffenbeigaben bei den mährischen Slawen und in den Nachbarländern, Brno, 263–282.

Ruttkay, Alexander (1976). Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (II). In: Slovenská Archeológia XXIV / 2, Bratislava.

Staššíková-Šťukovská, Danica – Brziak, Peter (1995). Pôvod povrchových vrstiev železnej sekery z pohrebiska v Borovciach. In: Študijné zvesti AÚ SAV, 31, 1995, 193–202.

Vlasatý, Tomáš (2020). Specifický typ moravského opasku. In: Projekt Forlǫg : Reenactment a věda. Dostupné z: http://sagy.vikingove.cz/specificky-typ-moravskeho-opasku/