Kostýmové pasy

Po úspěšné sérii takzvaných inspiromatů, která byla vzpruhou českého reenactmentu, se vracíme s novou výzvou – kostýmovým pasem. Tento pas si lze představit jako krátký dokument, ve kterém reenactor popisuje zdroje, které použil při tvorbě každé části svého kostýmu, společně se svým přístupem a obrázky svého kostýmu.

Takovýto dokument je užitečný jak pro samotného reenactora, tak i pro ostatní – reenactor si jednoduše může sjednotit svůj kostým, může se poučit ze svých chyb, inspiruje a může dostat zpětnou vazbu od komunity. Je také nutné podotknout, že v některých zemích jsou kostýmové pasy standardem, a v případě účasti na některých akcích je kostýmový pas nutností.

Pokud chcete svůj pas zveřejnit a stát se inspirací pro ostatní, pošlete dokument, prosím, na email ceskyreenactment@gmail.com.


Artis Āboltiņš
Mid-11th century Lathgallian
artis

 


Samuel Grolich
Bohatý muž z Birky, 10. stoletísamo1

 


Marianne Tóvinnukona
A Greenlandic woman, 1000–1500 AD
marianne

 


Данилов Е.В.
Варяжский наёмник в Византии, XI век
marianne

 


Skupina Marobud
Inspiromat, Norsko, 10. století
marobud_inspirace

 

Karel’s journey – pilgrimage to Rome

In the time of fast way of living and the focus on making money, one young man decided to break the yoke of modernity, to leave his home and set off for Rome, only in early medieval clothing and with limited knowledge of English. The will to live is his weapon, an unbeatable sense of humor is his shield. His name is Karel Sýkora, and this is the story of his travel.

karel1Around one year ago, my mate from Marobud, advanturer and good friend Karel Sýkora (25) decided to embark on a long and hard journey traveling on foot, only in historical costume. After doing his final exams on forging in June 2016, we participated in Viking Age festivals throughout most of Europe. Meanwhile, the plan was set – when “the season is officially over”, he ends with his job, leaves all his property at his parent’s house and sets off to Rome. It means ca. 1500 kilometers or 1000 miles. This incredible plan actually happened and Karel is on his way at this very moment!

 

 

The main purpose of all of this is to be free as much as possible, to be your own master. Karel was fed up with a lot of stress and obligations in our modern world, he needed his head cleaned. The second reason is the fact he feels he is getting older each year and there will be no real freedom in the future because of work and family. In his opinion, the way is the goal, he wants to test his experiences and costume in reality and to make some new memories that could be worthy of remembrance. Rome was picked from three different reasons – first of all, it is in the right position, not so far, not so near, secondly, the way is not overcrowded when compared to Santiago de Compostela, and thirdly, many pilgrims in history made a pilgrimage to Rome as an act of faith.

Since there is no other way to became more historically accurate, he decided to take his tablet and to document the complete travel. Besides the tablet, the only unhistorical things were ID cards, money, bottles, glasses, and a hammock at the start of the travel. It is necessary to say that he keeps unhistorical objects unvisible for the most of the travel and he has them only for practical purposes.


The travel started on Sunday, September 11 by the monastery in Velehrad, Moravia, Czech Republic. The plan was and still is to go via Slovakia, Hungary, border areas of Austria, Slovenia and Italia. The way is not given, but it leads mainly by rivers, through forests and national parks with rests at our friends, churches, monasteries, historical open-air museums and kind native. The traveler slept the first night in a house in Archaeological open-air museum Modrá. The next significant stop was Mikulčice by Morava River on Thursday, September 14 and Pohansko by Dyje River the next day. Karel crossed the Czech-Slovakian border on September 16, that means ca. 100 km per 5 days.

 

Until that time, Karel was barefoot, but he was suffering from lots of small wounds, so he started to wear shoes, which turned to be a mistake in rocky Little Carpathians and on modern roads since shoes are almost destroyed by now. The traveler visited a hill called Vysoká and military area Záhorie with its nice sand dunes. From Sunday, September 18 to Tuesday, September 20, Karel spent his time with our friend Samuel, the leader of Herjan group, in Pezinok, where he recovered a bit.


After that, Karel continued to Danube River that forms the border between Slovakian and Hungary. He managed to get to the river on September 22 and he slept in the protected natural area Dunajské luhy, which is located between two braches of one of the biggest European rivers and is accessible only by a ferry. Karel missed the second ferry to the Hungarian side, so he decided to change the way, go back to the Slovakian side of the river and to continue to the border point Medveďov.

 

So it happened and Karel crossed the river and Slovakian-Hungarian border on September 24 in the morning. The next stop was the city of Győr. By that time, the travel has already taken ca. 250 kilometers in 13 days. In Győr, he met new early medieval friends – reenactors – and spent a beautiful weekend with them. We would like to thank mainly to Daniel Koncz for taking care of Karel. They held a banquet, consisting of traditional Hungarian goulash and a lot of alcohol, and visited Pannonhalma Archabbey, which was founded in 996. There the party divided, and Karel continued in the direction Szombathely.

 

On September 26, Karel visited the village Vaszar and was forced to repair the torn strap on his backpack. He moved forward to old town of Pápa the next day.


On September 28, Karel stopped at a campsite in Vinár, where he had a shower and a small rest. Then he continued to Celldömölk and then to the spa town of Sárvár the next day. He was forced to go barefoot on the road for nearly 20 kilometers; as a result, his feet were brushed to the blood. Karel put his shoes on again and enjoyed a Hungarian beer as a small reward. After a small examination of local sightseeings, Karel changed the way and followed Rába River in the direction Körmend. Later that day, he found a lovely place with hay by a small inlet of the river. Karel stated it was relatively cold in the night several hogs visited him. Fortunately, nothing happened.


Friday September 30 was the rest day and Karel repaired his stuff (new wedges in his trousers, some reparations on shoe soles and the backpack), made a new documention of the costume and took a bath in Rába River. On the first October day, he felt the coming autumn and decided to go south as fast as possible, in the direction Vasvár.

 

The next part of the travel, the crossing of Hungarian-Slovenian border, is not well documented, yet it was crucial for the rest of the journey. It was raining all the time, with windy weather and the constant problems with period shoes. On October 2, Karel reached Katafa and slept there. He continued through the national park Őrségi to Őriszentpéter the next day, but the strap of his backpack broke again and he had to repair it. October 4 was the day of the crossing Hungarian-Slovenian border; Karel crossed it 5 minutes after noon. After a small visit of Romanesque rotunda in Selo, he slept near Moravske Toplice. The crosswind from mountains was so cold he could not sleep well and he run out of hard liquor that he got from Daniel in Győr.

On 5th October, Karel reached Murska Sobota. It was a bit sad day, since it was no longer possible to continue in period shoes. He tried to repair them several times, with no long-term result. It is need to add that shoes were 2 years old before the start of the journey and they were not the best. Even though, Karel showed the hard will when he was able to go 60 kilometers in torn shoes and wet weather. He was forced to buy a modern pair of shoes. It is an important finding – for a long journey, at least two good and new pairs of shoes are needed, a sewing set is good too. Karel visited the local museum with Celtic exhibition and then continued in the direction Ptuj. On October 6, he slept near Gabrnik.

On October 7, Karel visited the town of Ptuj and its castle with armoury. Then, he moved to the monastery of Ptujska Gora and asked monks for asylum. On the next day, he visited ruins of castles in Studenica and Zbelovo and he slept by Dolga Gora. Karel reached Šentjur on October 9, and after he bought some provisions there, he moved to ruins of Rifnik castle and slept in the palace. The Slovenian countryside is woody, hilly and very nice and Karel enjoyed many spectacular panoramas. It is important to mention that the autumn nights and mornings are cold, with the temperature reaching below 0°C. Karel has his woolen sleeping bag and woolen blankets, but he needed to isolate the cold from the earth, so he bought several rugs. This is also an important finding, which will be useful in the following expeditions.

On October 10, Karel passed Rimske Toplice and reached Radeče and Sava River. It was raining all the day, so he was forced to put his hood on. The next day, he moved to Sopota and slept in an old wooden cabin. It was exactly a month from the start of the visit, and Karel said he did not realize the passing of time. On October 12, Karel reached Šmartno pri Litiji and he managed to move to Ljubljana the next day, where he met his friends from archaeological services “Skupina STIK” and “Arheofakt”. Slovenian friends took a good care of him, fed him, showed him an archaeological park and made an interview with him. The interview was published in Slovenian language 10 days later. Karel could rest for two days in Ljubljana, and he continued to Logatec on October 16. By that time, the travel has already taken ca. 700 kilometers (435 miles); it means Karel was in the middle of the travel.

 

On October 17, Karel visited and slept near a Roman fortress Ad Pirum in Hrušica. He was invited to visit his friend Ivan to Trieste, so he continued to Ajdovščina the next day and he met there Turkish pilgrim which was on his journey for more than a year. At night, Karel slept at the site of another abandoned castle, Turn near the historical town of Štanjel. On Wednesday, October 19, at 2:38 PM, Karel crossed Slovenian-Italian border in Dol pri Vogljah and continued to Opicina, where he met his friend Ivan. Finally by the sea.

 

Karel stayed in Trieste until Sunday, October 23, when he moved forward. We would like to express our thanks to Ivan Hrovatin for taking care of Karel. The pilgrim slept near San Giovanni di Duino that day. Karel said it is much warmer climate near the sea, but it was rainy as well. On October 24, Karel reached Aquileia, which is the most important pilgrim center in the region. Unfortunately, the basilic was locked, and Karel slept like a beggar by the wall of it. The next day, Karel slept near Piancada. After the crossing of Tagliamento River in San Michele Al Tagliamento, Karel change the way and continued in the direction Caorle. He slept in San Gaetano on October 26. The next day, Karel went through San Margherita to the sea and then continued on the beach in the direction Venice, barefoot. He slept in Lido di Jesolo that day.

 

On October 28, Karel reached Punta Sabbioni and slept there. The day after, he embarked on waterbus (vaporetto) and sailed to Venice. Venice is a very nice, historical city and Karel enjoyed it, even though the number of tourists and the price of water buses were rather bothering. On the other hand, Karel met some Czech tourists there and other tourists from Italy and Switzerland invited him for a drink. After the visiting of historical center, Karel sailed to Lido di Venezia and slept there. On October 30, Karel continued to Sant’Anna di Chioggia, with two ferry travels between islands.

 

On the last day of October, Karel crossed Po River and slept in a pine forest near Mesola, inside the Po Delta Regional Park. On November 1, Karel slept on the beach in Lido di Pomposa. By that time, travel has already taken 1000 kilometers. An unpleasant police event happened the next day in Comacchio, and it took the whole day. Generally speaking, Karel was misunderstood for a terrorist. On November 3, he went along the bank of the lake in the direction Ravenna. He slept near Sant’Alberto. Karel reached Ravenna and his friends Michelle and Emanuela the next day. It was a warm meeting; they took a good care about him and Karel was fed and participated a training of their historical group. We would like to thank to Michelle and Emanuela for the care. Karel spent two days in Ravenna and he made some repairs, including the making of pins from copper wire he found. On Sunday November 6, Karel continued to Apennine Mountains.

 

On November 6, Karel slept in Oriola. The day after, he came to Perticara and ask in a church for shelter. Fortunately, he was offered a warm, dry bed. What is more, he was given a heavy woolen sheet, which showed to be useful during the crossing of Apennine Mountains. On November 8, Karel slept on the peak Poggio Tre Vescovi in mountains. If was foggy, windy and frosty weather, and according to his words, this was the most harsh night on his journey. Yet he survived, and continued to Chiocciola, where he slept on November 9. According to his words, mountains were full of hunters, and that was a problem, because Karel could not find the right way; on the other hand, the water in rivulets was drinkable. On the next day, Karel reached Sansepolcro and asked for asylum, and he got that eventually. On November 11, after some problems with navigation and raining, he slept near Lippiano, heading to see Trasimeno Lake.

 

As he got closer to Rome, the journey started to be more connected to visiting religious sites. In addition, hoarfrost and dense fogs occured each morning and snow was lying in moutains. For example, on November 12, Karel slept in a small dry chapel in San Lorenzo Bibbiana. On the day after, he passed the lake by and was heading to Perugia. Karel was offered an asylum by a pastor in Mantignana, and he got a supper and hot shower by a community taking care of earthquake affected people. Karel went through the town of Perugia on November 14, and he slept under the supermoon near Sant’Egidio. The day after, Karel visited Assisi, a historical site of pilgrimage. He was offered to sleep in Franciscan college and to visit the mass in the morning; another day with a supper, shower and a dry bed. After the mass, he continued and reached Bastardo. Local pastor could not offer him asylum, but he payed him a room in a hotel. Last 150 kilometers to go.

 

What lies in the future of this project? Check our Facebook project out to find more!

Inspiromat #14, varjag v Byzanci

Ve čtrnáctém dílu inspiromatu se podíváme na ruského reenactora Jevgenije Danilova, alias Hǫskulða, který si svým přístupem k rekonstrukci historie získal můj naprostý obdiv.

Jevgenij pohází z Kursku. Spolu se svou ženou Julií Danilovovou vlastní výrobnu středověkých stanů a ručně šitých kostýmů, která nese jméno Familia Sartores. Historické rekonstrukci se věnuje již přes 12 let. Většinu tohoto času se zabýval rekonstrukcí Skandinávie v 9. a 10. století. Zkoušel také rekonstruovat landsknechty z 16. století, ale od toho brzy upustil. Do budoucna plánuje rekonstrukci 17. století. Poslední rok zaměřil svou pozornost na rekonstrukci varjaga v byzantských službách během 11. století. A nutno dodat, že tohoto úkolu se zhostil velmi zdařile.

Jevgenijova postava, Hǫskulð, se narodila kolem roku 1010 na Gotlandu. V 16ti letech zabil v potyčce chlapíka, vzal jeho opasek s mistrovským nožem a utekl ze země do Norska. Tam se nechal najmout jarlem a roku 1027 se zúčastnil výpravy Óláfa Svatého proti Dánům. O rok později, po Óláfově porážce, utekl spolu s Óláfem do Švédska a na Rus (Garðaríki). Hǫskulð doprovázel Óláfa i roku 1030, když se znovu vrátil na norský trůn, a stál po jeho boku v bitvě u Stiklestadu. Po Óláfově smrti se ve věku 20 let odebral s Haraldem Óláfssonem na Rus a nechal se najmout Jaroslavem Moudrým (Jarizleifr). Odtud se roku 1034 Harald vydal na jih s počtem asi pěti set mužů a vstoupil do služeb byzantského císaře. Hǫskulð Starý byl mezi nimi.

Jevgenijův kostým se skládá z lněných spodků, na nichž se nacházejí očka na připevnění nohavic ze vzorovaného brokátu. Nohy chrání vysoká kožená obuv, která se zakládá na nálezech z Novgorodu. Tělo halí tunika byzantského stylu, která je replikou tunik nalezené v manazanských jeskyních. Tunika je zdobená potištěným hedvábím (tištěný motiv byl nalezen na byzantské dalmatice) a její střih a dekorace lze doložit byzantskými obrazovými prameny. Další součástí kostýmu je vlněný kaftan vyrobený na způsob byzantského scaramangionu, který je zdoben stříbrnými knoflíky a vzorovaným hedvábím. Kaftan je přepásán replikou opaskové sady nalezené na Gotlandu. Na opasku je zavěšena brašna a nůž v pochvě. Na hrudi je kaftan přepásán hedvábnou stuhou (pectorarion). Kostým dotváří bojový plášť (sagion) s našitými hedvábnými tabliony a stolová čapka lemovaná stuhou z hedvábí a stříbrného drátu, případně šátek nebo kápě. Stojí za zmínku, že Jevgenijova žena Julie stihla textilní části kostýmu ušít za tři dny.

Bitevní kostým tvoří kroužková košile, kónická přilba, jednobřitý meč typu C, obouruční sekera podle nálezu z gotlandského Hejde a replika saxu podle dosud nezveřejněného gotlandského nálezu (tzv. „sax z krabice“).

Detailní popis Jevgenijova kostýmu i s předlohami můžete najít v jeho kostýmovém pasu.

Za poskytnutí fotek a za detailní popis svého kostýmu děkuji Jevgeniji Danilovovi.

I would like to thank Evgeny Danilov for granting me permission to use his photographs and for detailed description of his costume.

Inspiromat #6, gotlandský obchodník

V šestém dílu inspiromatu si představíme kostým Radomíra Jelínka, známého slovenského reenactora. Radomír se snaží rekonstruovat gotlandského obchodníka na přelomu 10. a 11. století.

Na fotkách si můžeme povšimnou, že Radomír má na sobě hnědou tuniku z vlněné rybí kosti,  která je lemována vzorovaným geometrickým hedvábím. Tunika je přepásána opaskem, který je inspirovaný různými gotlandskými nálezy. Přezka, nákončí a opaskové lamely pochází z hrobů z Rone a Hense, zatímco závěsné pružiny pochází z Ense. Na opasku je zavěšená brašna zdobená mosazným plechem a hedvábím, peněženka podle nálezu z Birky (Radomír momentálně pracuje na nové podle nálezu z Barshalderu), brousek s barevnou mozaikou, křesadlo podle nálezu z Birky a hřeben podle nálezu z Eskelhemu. U krku Radomírovi visí damaškový nožík podle nálezu z Rone, který je zdoben stříbrem a mosazí. Dále můžeme vidět amulet kladiva na řetízku, který Radomír hodlá vyměnit za křížek. Přes tuniku je přehozen půlkruhový hnědý plášť z vlněné rybí kosti, který je sepnut sponou (Radomír má spony tří typů, které se zakládají na nálezech z Visby). Na hlavě se nachází vlněná čepice lemovaná kožešinou, která je zdobená hedvábnou výšivkou a replikou vrcholku čapky z Birky (čepice bude dále ozdobena pozamentovým ornamentem). Na rukou můžeme vidět pásové mosazné a stříbrné náramky zdobené raženou dekorací. Symbolem povolání jsou pak jednoduché váhy, které byly nalezeny hned na několika místech (Visby, Akeback, Oja).

Na nohou vidíme široké kalhoty vyrobené podle vyobrazení a nálezu z Haithabu. Kalhoty jsou barvené indigem a vratičem. Boty se dvěma knoflíky jsou replikami kusů z Dorestadu. Přes holeně jsou natažené bílé nålbindingované ponožky, na jejichž vrchní části se nachází tenká tkanice sepnutá malými (2 cm) sponkami.

Obchodnický kostým doplňují zbraně. Mezi ty patří ostrý damaškový meč (nedokončený) typu H s čepelí typu 3 (čepel je 80 cm dlouhá a 6 cm široká), ostrý damaškový sax (Radomír má dva, ale oba chce předělávat, a jeden z nich je replikou nálezu z Gotlandu), ostré damaškové kopí typu I s mosaznými příčkami (podle nálezu z Gotlandu) a palcát, který bude nahrazen autentičtější replikou.

Kromě něj chce Radomír v budoucnu vyrobit nový hedvábný potištěný kaftan, možná novou čepici, brašnu, peněženku, lukostřeleckou výbavu, závěs na meč s opaskem podle nálezů z Rone a Hense a mačky na boty.


Za poskytnutí fotek a za detailní popis svého kostýmu děkuji Radomíru Jelínkovi.

Inspiromat #5, družiník z Gnězdova

V pátém dílu inspiromatu se budeme zabývat bohatým mužským oděvem z ruského Gnězdova. Tentokráte se podíváme na kostým německého reenactora Alexandra Kluga. Alexandr se snaží rekonstruovat gnězdovského družiníka z 2. poloviny 10. století. Podklady pro jeho kostým pochází ponejvíce z hrobu C-160 z Gnězdova.

Na obrázcích si můžeme povšimnout modré tuniky, která byla vyrobena na základě nálezů z hrobu C-160 (viz článek od Ščerbakovové). Také nůž, ocílka, brousek, opasek a brašna jsou replikami předmětů, které byly nalezeny v témže hrobě. O opasku a brašně více píše Muraševová ve své knize. Kalhoty a ovinky jsou založené na skandinávských nálezech a vyobrazeních, jelikož žádné kusy ze staré Rusi nejsou doloženy. K uchycení ovinek slouží háčkyjeden takový byl objeven v Rurikovu hradišti. Na nohou se nacházejí kožené boty, které mají předlohu v botách z Novgorodu a Haithabu.

Na třetím obrázku můžeme vidět zelený vlněný kaftan s bronzovými knoflíky. Jelikož kaftany se až na kovové komponenty nedochovaly, jedná se o jednu z možných variant. Řady knoflíků z kaftanů se dochovaly hned v několika mohylách z Gnězdova (viz tento článek). Alexandr však se svým zimním kaftanem není spokojen a hodlá jej předělávat. Zbytek oděvů a šperků se zakládá na nálezech z jiných hrobů z Gnězdova (Alexandr odkazuje na literaturu: Фехнер М.В., Ткани Гнёздова // Труды Государственного исторического музея; Каинов С., Древнерусский дружинник второй половины X века; Авдусин Д. А., Пушкина Т. А., Три погребальные камеры из Гнездова // История и культура древнерусского города). 

Bitevní kostým je obohacen o přilbu, která je replikou přilby tzv. Gnězdovo I z 10. století (jedná se o typ přilby, který má analogie ve přilbách ze Stromovky a z Bojné a který má zřejmě franský původ), brň z plochých kroužků nošenou přes podzbroj, rukavice s kroužkovým pletivem, dřevěný štít, repliku sekery z hrobu C-160 a nepříliš zdařený meč, který Alexandr hodlá vyměnit.


Za poskytnutí fotek a za detailní popis svého kostýmu děkuji Alexandru Klugovi.


I would like to thank Alexandr Kluge for granting me permission to use his photographs and for detailed description of his costume.

Inspiromat #4, kyjevský družiník

Inspiromat pokračuje a v jeho čtvrtém díle si představíme Viktora Kralina, ruského reenactora, který vede skupinu Bílý Rys (Белая Рысь) a kterého nesmírně obdivuji. Viktora jsem záměrně oslovil proto, že v České republice panuje tendence rekonstruovat Kyjevskou Rus, na kterou se Viktor a jeho skupina zaměřuje. Proto by mohlo být zajímavé vidět, jakým způsobem se v Rusku rekonstruuje vlastní dějiny.

Viktor upozorňuje na fakt, že ze staré Rusi známe pouze omezené množství textilu, a proto k rekonstrukci přistupuje tak, že shromažďuje všechny údaje z období 9. – 11. století a hledá zahraniční analogie. Osobně většinu svého kostýmu stylizuje do 2. poloviny 10. století a reprezentuje velitele knížecí družiny.

Většina lidí si Viktora zapamatuje díky jeho hedvábnému oblečení s potiskem. Na fotkách můžeme spatřit růžový hedvábný kaftan s řadou bronzových knoflíků dosahujících po pás. Viktor zdůrazňuje, že bronzové knoflíky jsou pro tento oděv nejtypičtější. Kaftan je potištěn motivy nalezenými u Černihovu (viz tento článek) a je přepásaný replikou opasku ze Šestovice. Na opasku je zavěšena tašvice s kovovým víkem, která má předlohu v nálezu z Eperjeske. Přes kaftan nosí monumentální potištěný plášť, který dostal darem od své ženy a který je sepnutý vypůjčenou (tudíž prozatímní) replikou spony z Birky (hrob Bj 624). Podobné potištěné pláště jsou vyobrazeny na kostelních freskách v 11. a 12. století. Na nohou nosí široké béžové kalhoty, které mají předlohu ve skandinávských nálezech a vyobrazeních. Přes ně má omotané rudé ovinky. Chodidla chrání nízká kožená obuv. U krku na stříbrném řetězu visí stříbrný byzantský křížek. Na hlavě si můžeme povšimnout vlněné čapky podšité lnem a olemované bobří kůží, která má předlohu v iluminaci ze Svjatoslavova sborníku (datován do roku 1073).

Bitevní verze kostýmu je navíc obohacena o přilbu, která je replikou nálezu z Černé mohyly u Černihova (Viktor na některých starších fotkách používá přilbu ze čtyř kusů, na niž je nanýtovaný samostatný nánosek), lamelovou zbroj, která se zakládá na nálezech z Novgorodu ze 2. poloviny 11. století, kožené rukavice, prkýnkový štít a meč typu T.


Za poskytnutí fotek a za detailní popis svého kostýmu děkuji Viktoru Kralinovi.


I would like to thank Viktor Kralin for granting me permission to use his photographs and for detailed description of his costume. 

Inspiromat #3, žena z Birky

Třetí díl inspiromatu bude opět věnován bohatému ženskému kostýmu z Birky. Tentokráte se podíváme na kostým ruské reenactorky Lidie Gubarevové.

Lidia svůj kostým koncipuje do 1. poloviny 10. století v Birce. Většinu její výbavy tvoří repliky z hrobu Bj 965, který se pomocí mince datuje do období po roce 913. Lidia přesto svůj kostým nepokládá na úplně ideální rekonstrukci oděvu z Birky, protože mezi doplňky má i repliky předmětů, které se nenalezly v Birce. Lidie mi také sdělila, že svůj kostým právě předělává a šije nový kaftan a svrchní šaty, a současně se mi omlouvala, že rekonstruuje tři období zároveň a nezná zpaměti všechna čísla hrobů.

Na fotografiích můžeme spatřit hned tři spodní šaty, které mají střih jednoduché tuniky. První z nich (modré) jsou vyrobeny ze stoprocentní vlny utkané ve vazbě diamantového kepru. Jsou barveny indigem a lemovány hedvábným keprem, jehož osnova je barvena řešetlákem a útek indigem. Na hedvábném lemování u krku lze spatřit dva karetkové pásy vyrobené ze stříbra a hedvábí, které mají předlohu v karetce z hrobu Bj 965. Druhé spodní šaty (žluté) jsou vyrobené z polychromovaného hedvábí a jsou lemovány modrým hedvábím. Také na tomto lemování lze nalézt karetkový pás. Třetí spodní šaty (zelené) jsou ušité z jednoduchého lnu a jsou olemovány hedvábím, které je barveno mořenou se sodou.

Svrchní šaty (zástěra, hangerock) jsou lichoběžníkového střihu a jsou ze 100% vlněného kepru barveného indigem. Přes tyto šaty Lidie nosí rudočervený kaftan, který je ušitý ze 100% vlny utkané ve vazbě čtyřvazný kepr. Barvivem je mořena; útek je trochu tmavší než osnova. Kaftan je olemován sasánidským hedvábím s motivy medailonů se lvy a fénixi. Druhý kaftan, žlutý, je lněný, podšitý hedvábím, obšitý polychromovaným hedvábím a bobří kožešinou.

Oválné brože jsou replikami nálezů, které byly nalezeny v několika hrobech z Birky včetně Bj 965. Všechny ostatní spony, náhrdelníky a přívěšky, ušní lžička či jehelníček jsou replikami nálezů z Birky. Výjimku tvoří fríský hřeben s pouzdrem a kříže, které mají předlohu v nálezech z ostrova Rujány. Kostým doplňuje šátek s uzlem, který je interpretací “uzle”, který je vyobrazen na postavách valkýr.

Za poskytnutí fotek a za detailní popis svého kostýmu děkuji Lidii Gubarevové.


I would like to thank Lidia Gubareva for granting me permission to use her photographs and for detailed description of her costume.