Skaldská poezie ve vztahu k Dánsku

Mapa Skandinávie se zakreslenými kmeny v prehistorickém období. Převzato z BRINK, Stefan. People and land in Early Scandinavia. In: GARIPZANOV, I. H. et al. Franks, Northmen, and Slavs : Identities and State Formation in Early Medieval Europe, Turnhout : Brepols Publishers 2008, str. 91.

Pravidelní čtenáři těchto stránek si mohli povšimnout, že s oblibou cituji skaldskou poezii, kterou se již mnoho let zabývám. Není proto překvapivé, že jsem se v rámci předmětu “Dánská literatura” rozhodl napsat seminární práci s názvem “Skaldská poezie ve vztahu k Dánsku“.

Je třeba říci, že jde o téma, které by vydalo na samostatnou knihu. Práce však byla omezena rozsahem do dvanácti stran, kvůli čemuž jsem byl nucen nahustit informace na co nejmenší prostor a vznikl mnohdy hutný a neliterární text. Přes všechny tyto nedostatky byla práce dobře přijata a díky své obsáhlosti může zaujmout studenty skandinávských jazyků, historiky a archeology zabývající se raným středověkem a také reenactory.

Obecně lze říci, že skaldské básně jsou tendenčním pramenem a ve většině citovaných případů zmiňují dánského panovníka. O soudobém Dánsku a Dánech obecně se toho ze skaldských básní dozvídáme pomálu, a proto je potřeba současně používat jiné typy pramenů. Skaldské básně však mohou poskytnout jedinečný pohled do světa raně středověké propagandy a mezinárodních vztahů.

Při čtení práce doporučuji mít u ruky mapky – posloužit mohou například tyto.

Práci si můžete přečíst či stáhnout kliknutím na tento odkaz:

mapa

Mapa Dánska se zakreslenými jmény, která se vyskytují v písemných pramenech. Převzato z Theodoricus Monachus, Historia de antiquitate regum Norwagiensium: An Account of the Ancient History of the Norwegian Kings (Text Series 11). Trans. David and Ian McDougall. London: Viking Society for Northern Research 1998, str. 138.

dansko

Dánsko v doby vikinské s vyznačenými místy, které byly archeologicky zachyceny. Převzato z BUSCK, Steen – POULSEN, Henning. Dějiny Dánska, Praha : Lidové noviny, 2007, str. 10.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.

Družiny a bojová bratrstva

Co má společného výjev vlčího humanoida z roku 600, runový kámen vztyčený na padlého vojevůdce a ságy pojednávajících o bojových bratrstvech? To se dozvíte v mém článku, který vám tímto dávám k dispozici. Zabývám se v něm staroseverskými, pohanskými družinami a bratrstvy, ze kterých můžeme v pramenech spatřit pouze obrysy. Zájemce o křesťanské družiny, které již dodržovaly typickou dvorskou kulturu vrcholného středověku, odkazuji na Knihu o družině a Královské zrcadlo.

Chtěl bych dodat, že budu rád za všechny relevantní komentáře a připomínky. Brarstva, pokrevní bratrství, rituály a berserkové jsou dnes velice populární témata, ale názory v literatuře se mnohdy rozcházejí. Proto je potřeba brát článek s velkou rezervou.

Práci si můžete stáhnout prostřednictvím následujícího odkazu. Pevně věřím, že si čtení článku užijete. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.

10153821_782200205125776_6922417015866945861_n

Jómští vikingové v severním Polsku

Brána skanzenu ve Wolinu

Tématika jómských vikingů je ve středoevropských poměrech velmi populární, jelikož se mělo jednat o “nadpřirozeně silné” bojové bratrstvo sídlící v severopolském Wolinu. V této lokalitě dnes stojí skanzen a každoročně se zde pořádá slovansko-vikinský festival, který patří k největším na světě. Ale jak se k jómským vikingům staví vědecké bádání?

V posledních padesáti letech probíhaly ve Wolinu rozsáhlé archeologické práce, které vyvrátily přítomnost stálé skandinávské posádky a potvrdily pouze severské řemeslné dílny. To je v kontrastu s písemnými prameny, které naopak přítomnost vojenské posádky potvrzují. Jedná se tedy o tradiční spor archeologie a historie, přičemž jedni se domnívají, že jómští vikingové představují fiktivní vojenský útvar vymyšlený ve vrcholném středověku, který nemá oporu v archeologických nálezech (tento postoj u nás zaujímá například Lubomír Košnar), zatímco druzí se domnívají, že dánský král Harald zabral Wolin a dosadil na něj krátkodobou vojenskou posádkou. Umírnění jazykové se snaží najít kompromis a (zcela jistě oprávněně) tvrdí, že jómští vikingové představují posádky kruhových hradů, které nechal postavit Harald Modrozub kolem roku 980.

Nová generace badatelů v čele s Leszekem Pawełem Słupeckim a Jakubem Morawiecem se na základě velice detailního průzkumu písemných materiálů (viz Morawiecovu práci Wolin w średniowiecznej tradycji skandynawskiej) domnívá, že dánské osídlení je možné, ale pouze v období let 967-1007. Poukazují na fakt, že archeologové odmítají osídlení na základě “aktu založení” města; archeologové mají zcela jistě pravdu, že Wolin byl založen a opevněn dávno před možným skandinávským obsazením. Současní autoři proto tvrdí, že “aktem založení” je třeba chápat změnu politického zřízení a začlenění do dánské sféry vlivu. Autoři samotní vybízejí po hledání jakékoli spojitosti ústí Odry s Dánskem, které by jejich tvrzení podpořilo.

Byv ovlivněn touto koncepcí, rozhodl jsem se loni sepsat práci s názvem “Jómští vikingové v severním Polsku – realita a mýtus“, ve které se snažím nastínit politické ambice skandinávských vládců v 2. polovině 10. století. I kdyby má práce neměla vědeckou hodnotu, může českému čtenáři poskytnout relevantní překlady ság, ze kterých si může udělat vlastní názor. Přestože akceptuji názor archeologů o neexistenci reálných nálezů podporujících písemné prameny, četnost a různorodost literárních zmínek mě přesvědčila o možném dánském osídlení Wolinu. K těm nejpřesvědčivějším patří 4. strofa Hákonardrápy Tinda Hallkelssona, který popisuje, jak Norové zabíjejí meči Slovany, kteří by mohli reprezentovat nájemné slovanské jednotky pod dánským velením, které je zmíněno v 6. stofě.

Od napsání této práce uplynulo více než rok, během něhož jsem se osobně setkal s Jakubem Morawiecem a pasivně jsem se zúčastnil workshopu o jómských vikinzích, který rozšířil mé obzory. Proto jsem od některých názorů, které v práci prezentuji, již upustil. Zájemcům o téma jómských vikingů zároveň vzkazuji, že jsem otevřen diskuzím a že mám k dispozici množství zajímavé literatury k tématu.

Práci, na které jsem intenzivně pracoval přes dva měsíce, si můžete stáhnout zde:


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.