Medailon z doby Haralda Modrozuba?

Maja Sielski a Sven Rosborn.

Ve svém článku “Jómští vikingové v severním Polsku” jsem před několika měsíci napsal, že současní historikové vybízejí po hledání jakékoli spojitosti ústí Odry s Dánskem za vlády krále Haralda Modrozuba v 2. pol. 10. století. Během tohoto podzimu se ve Švédsku objevil nález, který by tuto spojitost mohl potvrzovat.

Okolnosti nálezu připomínají spíše pohádku. Jedenáctiletá Maja Sielski ze švédského Malmö dostala ve škole úkol zjistit nějaké informace o době vikinské. Když začala prohledávat internet a narazila na obrázky tehdejších mincí, vzpomněla si, že jí podobnou minci dala prababička. Vzala ji do školy a ukázala ji učiteli. Ten pochopil, že se jedná o významný předmět, a zkontaktoval odborníky. Nálezem se zabýval Sven Rosborn, který o něm napsal dvanáctistránkovou práci. Ta vyvolala značný ohlas.

Zadní strana medailonu. Foto Sven Rosborn.

Rosborn v práci popisuje, že se “prababiččin poklad” skládá ze dvou bronzových náramků, stříbrné mince Oty I. a zlatého “medailonu” a že pochází z polské obce Wiejkowo, která se nachází zhruba 3 kilometry od města Wolin. Byl vykopán zpod podlahy tamějšího kostela roku 1840, a protože o něj nikdo nejevil zájem (podle všech se jednalo o haraburdí), byl předáván mezi knězi, až se roku 1946 dostal do držení předků nynějších majitelů, kteří si jej přivezli s sebou do Švédska.

Obzvlášť pozoruhodný je pak odlévaný “medailon”. Ten má v průměru 4,5 cm a váží 25,23 gramu. Analýza prokázala, že je vyroben ze zlata (necelých 92 %) s příměsemi stříbra, železa, mědi, zinku a olova. Na přední straně se nachází křížek, zatímco na zadní straně se nachází nápis v latince:

+ARALD
CVRMSVN+
REX AD TAN
ER+SCON+J
VMN+CIV
ALDIN+

Což by se dalo přeložit jako: “Harald Gormsson, král Dánů, Skåne [a] Jumne v obci [biskupství] Oldenburg.

Výpovědní hodnota

Přední strana medailonu. Foto Sven Rosborn.

V případě, že je nález pravý, představuje nesmírně důležitý díl dánsko-polské skládanky. Zhruba posledních sto let se skandinávští, němečtí a polští badatelé přou, do jaké míry můžeme věřit písemným pramenům. V jejich popředí stojí Sáza o jómských vikinzích, která popisuje bratrstvo elitních bojovníků, kteří sídlili v severopolské pevnosti Jómsborgu (též jako Jumne, Vineta, Wolin). Mezi další písemné prameny patří např. Fagrskinna nebo Sága o Knýtlinzích, které popisují stavbu Jómsborgu králem Haraldem Modrozubem a ustanovení posádky. S tím koresponduje také zpráva Adama Brémského, že se král Harald po svržení z trůnu odebral do Jumne. Archeologické výzkumy objevily pouze několik předmětů skandinávského původu a prokázaly existenci skandinávské řemeslné dílny, nikoli však celé dánské posádky. Někteří archeologové se zaměřili na Ságu o jómských vikinzích, která je příliš fantastická a nelze ji brát doslova, a na jejím základě odsoudili i ostatní písemné prameny, které se pohybují na jiném stupni pravdivostní hodnoty. Namísto toho se předpokládá, že posádka Jómsborgu ve skutečnosti představuje posádky kruhových hradů, které Harald Modrozub nechal stavět kolem roku 980. V závěru své seminární práce z roku 2013 jsem napsal, že existenci samostatně jednajících jómských vikingů, tak jak je popisuje Sága o jómských vikinzích, je nepřijatelná, a tak “jsme nuceni předpokládat, že pokud byla ve Wolinu posádka skandinávských bojovníků, pak šlo o dánské vojáky loajální dánskému králi.

Zadní strana medailonu. Foto Aline Lessner.

Jestliže medailon označuje Haralda Modrozuba Gormssona jako krále Jumne, dává tím za pravdu některým písemným pramenům. V Sáze o Knýtlinzích například stojí, že Harald „vlastnil ve Vinðlandu [Zemi Slovanů] rozlehlé panství, ve kterém založil Jómsborg. Zanechal tam početné vojsko, kterému vyměřil žold a dal zákon a které spravovalo zem jeho jménem.“ “Založení Jómsborgu” musíme chápat jako změnu politického zřízení a začlenění do dánské sféry vlivu. Medailon může způsobit, že se budou přehodnocovat písemné prameny.

Předmět je cenný také raným použitím latinky ve Skandinávii. Nesmíme zapomínat, že to byl právě Harald, kdo zavedl do Dánska křesťanství. Zmínku o tom, že Jumne náleží do diecéze se sídlem v Oldenburgu (Aldinborg; Oldenburg v Holštýnsku), můžeme spojit s faktem, že roku 968 byla v Oldenburgu založeno biskupství. To může potvrzovat či dále upravovat předpoklad některých polských badatelů v čele s Leszkem Słupeckim, kteří uvažovali o dánském vlivu v letech 967–1007. Zároveň je zajímavé, že ve výčtu není zmíněno Norsko, což si Sven Rosborn vykládá tak, že medailon musel vzniknout v době, kdy již Harald nebyl oficiálně norským panovníkem a kdy na norský trůn usedl jarl Hákon.

Padělek?

Vzhledem k barvité minulosti se někteří badatelé nechali slyšet, že může jít o falzum, které mohlo být vytvořené kdykoli za posledních 150 let. Problematikou jómských vikingů a jejich vztahu k dánskému království se dlouhodobě zabývám, a proto bych rád vyjádřil své názory k otázce falzifikace předmětu, který může ovlivnit toto téma.

3-4046a8b624Nejprve se musíme zeptat, kdo a proč by takové falzum tvořil. Autor(/autoři) takového falza by musel být archeolog či historik, který by byl velice dobře obeznámen s dobovými reáliemi a vědeckým diskurzem. Zároveň by musel dobře ovládat několik specifických odvětví včetně paleografie a metalurgie. Sven Rosborn se na základě analýzy kovu domnívá, že se nejedná o podvrh, protože moderní výroba pracuje s čistšími slitinami. Rosborn zároveň předpokládá, že příběh o předávání pokladu z roku 1840 je pravdivý – což se velice obtížně hodnotí z pozice člověka, který nezná zdroj této informace a jeho věrohodnost. I kdybychom tomuto příběhu nevěřili, musí nás přinejmenším upozornit to, že se medailon nalezl s dalšími prokazatelně dobovými předměty (příběh navíc vypráví o tom, že v pokladu původně byly také arabské mince, které byly postupem času rozprodány). Neexistuje žádná předloha, kterou by případný autor mohl kopírovat, takže by musel skládat informace dohromady z různých typů pramenů, z nichž některé byly neznámé nebo prakticky nedostupné až do období posledních sta let. Odborná debata na téma dánsko-polských vztahů se začala vést až právě během posledního století a byla ovlivněna tendenčními myšlenkami; němečtí autoři v první polovině 20. století usilovně hledali jakékoli stopy o vikinském vlivu na Polsko, zatímco polští badatelé upozorňovali na slovanský charakter Wolinu, čímž tyto argumenty bořili. Medailon by v tom případě badatele záměrně přesvědčoval o dánském vlivu, a to hned dvakrát – objevením předmětu v Polsku a textem samotným. Nutno však podotknout, že by muselo jít o poměrně střízlivé falzum, omezující se na strohá fakta.

Musíme se také zeptat, proč by se falzum objevovalo až nyní, v době, kdy se v Polsku objevuje nová generace autorů, kteří se dánský vliv na severní Polsko nesnaží vyvrátit, nýbrž podepřít. “Zázračné” objevení takové falza by mělo větší smysl před padesáti lety či po druhé světové válce. Celkově vzato hodnotím předmět buď jako velice propracované falzum, nebo jako originální předmět, ačkoli předměty podobného charakteru běžně nenacházíme. A co si o něm myslíte Vy?

Zdroje:

Jómští vikingové v severním Polsku

Brána skanzenu ve Wolinu

Tématika jómských vikingů je ve středoevropských poměrech velmi populární, jelikož se mělo jednat o “nadpřirozeně silné” bojové bratrstvo sídlící v severopolském Wolinu. V této lokalitě dnes stojí skanzen a každoročně se zde pořádá slovansko-vikinský festival, který patří k největším na světě. Ale jak se k jómským vikingům staví vědecké bádání?

V posledních padesáti letech probíhaly ve Wolinu rozsáhlé archeologické práce, které vyvrátily přítomnost stálé skandinávské posádky a potvrdily pouze severské řemeslné dílny. To je v kontrastu s písemnými prameny, které naopak přítomnost vojenské posádky potvrzují. Jedná se tedy o tradiční spor archeologie a historie, přičemž jedni se domnívají, že jómští vikingové představují fiktivní vojenský útvar vymyšlený ve vrcholném středověku, který nemá oporu v archeologických nálezech (tento postoj u nás zaujímá například Lubomír Košnar), zatímco druzí se domnívají, že dánský král Harald zabral Wolin a dosadil na něj krátkodobou vojenskou posádkou. Umírnění jazykové se snaží najít kompromis a (zcela jistě oprávněně) tvrdí, že jómští vikingové představují posádky kruhových hradů, které nechal postavit Harald Modrozub kolem roku 980.

Nová generace badatelů v čele s Leszekem Pawełem Słupeckim a Jakubem Morawiecem se na základě velice detailního průzkumu písemných materiálů (viz Morawiecovu práci Wolin w średniowiecznej tradycji skandynawskiej) domnívá, že dánské osídlení je možné, ale pouze v období let 967-1007. Poukazují na fakt, že archeologové odmítají osídlení na základě “aktu založení” města; archeologové mají zcela jistě pravdu, že Wolin byl založen a opevněn dávno před možným skandinávským obsazením. Současní autoři proto tvrdí, že “aktem založení” je třeba chápat změnu politického zřízení a začlenění do dánské sféry vlivu. Autoři samotní vybízejí po hledání jakékoli spojitosti ústí Odry s Dánskem, které by jejich tvrzení podpořilo.

Byv ovlivněn touto koncepcí, rozhodl jsem se loni sepsat práci s názvem “Jómští vikingové v severním Polsku – realita a mýtus“, ve které se snažím nastínit politické ambice skandinávských vládců v 2. polovině 10. století. I kdyby má práce neměla vědeckou hodnotu, může českému čtenáři poskytnout relevantní překlady ság, ze kterých si může udělat vlastní názor. Přestože akceptuji názor archeologů o neexistenci reálných nálezů podporujících písemné prameny, četnost a různorodost literárních zmínek mě přesvědčila o možném dánském osídlení Wolinu. K těm nejpřesvědčivějším patří 4. strofa Hákonardrápy Tinda Hallkelssona, který popisuje, jak Norové zabíjejí meči Slovany, kteří by mohli reprezentovat nájemné slovanské jednotky pod dánským velením, které je zmíněno v 6. stofě.

Od napsání této práce uplynulo více než rok, během něhož jsem se osobně setkal s Jakubem Morawiecem a pasivně jsem se zúčastnil workshopu o jómských vikinzích, který rozšířil mé obzory. Proto jsem od některých názorů, které v práci prezentuji, již upustil. Zájemcům o téma jómských vikingů zároveň vzkazuji, že jsem otevřen diskuzím a že mám k dispozici množství zajímavé literatury k tématu.

Práci, na které jsem intenzivně pracoval přes dva měsíce, si můžete stáhnout zde: