Norské saxy a bojové nože

Nůž z Osebergu.

Po článcích o bojových nožích z Haithabu, Švédska a Ruska mám tu čest představit přehled norských dlouhých nožů doby vikinské. Každý exemplář je opatřen krátkým popisem a pokud možno obrázkem. Kromě nožů jsou rozebrány také pochvy.

Článek je možné prohlédnout či stáhnout zde:

English summary

This article is a short summary of what we know about long knives in the Viking Age Norway. Two main sources were used – Petersen’s Vikingetidens Redskaper and UNIMUS catalogue. The result is only a representative number; the article is not complete.

In Norway, long knives were used until the 10th century. From 16 more or less preserved blades, 2 knives belong to the Merovingian type (ca. 100 years old by that time) and were deposited in 9th century graves. In the 9th century, Merovingian type was replaced with lighter, narrower and shorter knives. The typical knife used in Viking Age Norway had a straight blade with relatively uniform features:

  • 20–50 cm in length (ca. 10 cm long handle), 2–3 cm in width

  • in most cases, both blade and back are evenly straight; the blade tapers near the point

  • the wooden handle, sometimes with a bronze ferrule

Sheaths covered both blades and handles and were decorated sometimes. Sheaths show that Anglo-Saxon seaxes and Swedish scabbard knives were rarely used in Norway.

In 14 cases, knives were found in graves/mounds, eight times with a sword, seven times with an axehead, six times with a spearhead, sometimes with other tools. Graves belonged to women in at least two cases.

The function is difficult to guess. Merovingian type were probably deposited from symbolical reasons. Light long knives could serve as kitchen knives, hunting knives and weapons in case of need.

Raně středověké břitvy

Tímto příspěvkem bych chtěl čtenáři prezentovat tři články o břitvách z zavíracích nožích z Birky, Haithabu, Dorestadu a staré Rusi. Obecně se jedná o poměrně ojedinělé předměty.

Prudentiova Psychomachie, BnF Ms. Latin 8085, 55v. 870-899.Prudentiova Psychomachie, BnF Ms. Latin 8085, 55v. 870–899.

 

Břitvy z Birky

Greta Arwidsson, autorka článku nožích z Birky, rozlišuje dva typy zavíracích břitev, z nichž první má dvě čepele (typ 1), zatímco druhý má jednu čepel (typ 2). Téměř výlučně, až na jediný případ, se nacházejí v mužských hrobech. Autorka píše, že tyto nože musely být speciálním nástrojem, jehož funkci neznáme.


Břitvy z Haithabu

Autorka článku o nožích z Haithabu Petra Westphalen popisuje deset fragmentů zavíracích nožů, které s jednou čepelí přináleží k druhému typu z Birky. Velmi detailně se zabývá popisem jednotlivých nálezů, způsobem použití, funkcí a především komparativním materiálem.


Břitva z Dorestadu

V nizozemském Dorestadu byla nalezena jedna břitva s čepelkou v plechové schránce.


Staroruské břitvy

Do článku o staroruských břitvách byly vybrány nože s jednou čepelkou uschovanou do schránky. Z období 9. – 13. století je známo zhruba 15 břitev, které rozdělujeme do dvou typů podle šíře čepele, materiálu schránky a datování.