Mannfall 2018 : Boj o knížete

mannfall-logo-white-01

Vršovci, nenávistný rod a zlé pokolení, vykonali ohavný zločin, o jakém předtím po věky nikdo neslyšel. Jejich vůdcem a jaksi hlavou veškeré ničemnosti byl Kochan, zlosyn a člověk ze všech lidí nejhorší. Ten a jeho ničemní příbuzní přišli s knížecím synem Jaromírem na lovecké místo, jež se nazývá Velíz. Jakmile se jejich ničemnost rozpálila a jejich odvahu rozjařilo vypité víno, uchopili svého pána a ukrutně ho svázali. Pak jej nahého položili naznak, připoutali ho za ruce a nohy k zemi a skákali, jak by si hráli na vojenské rozběhy, na koních přes jeho tělo.

Kosmova kronika

Přesuňme se, alespoň na chvíli, za neproniknutelné mlhy času do doby, kdy přemyslovské Čechy sestávaly jen z Prahy a okolních hradů v lesích, kdy se křesťanství svářelo s pohanstvím a kdy si pocestní nemohli být jisti téměř ničím. Na konci září se uskuteční třetí běh raně středověké bojovky Mannfall. Vítáni jsou všichni seriózní reenactoři, kteří mají čas a chuť prověřit své zkušenosti ve hře, která je v naší republice jedinečná. V této hře se přeneseme do doby prvních Přemyslovců, kteří na přelomu 10. a 11. věku sváděli nelítostné boje o moc s dalšími šlechtickými rody.

MANNFALL je koncept raně středověkých akcí, který cílí na intenzivnější poznávání historie. Každá taková akce bude unikátní, bude se odehrávat na jiné lokaci a podle jiného scénáře. Budeme se snažit o věrnější přiblížení historickým předlohám, než jak tomu dosud bylo u diváckých akcí. Prostor bude věnován i popularizaci míst, které budeme navštěvovat. Rádi bychom zapojili širší komunitu, a tak vaše postřehy, nápady a názory budou vysoce žádoucí. Myšlenka na vytvoření akcí, které by kombinovaly pochod, boj, řemesla a LARPové prvky, se v našich hlavách rodila už několik let. První nástin se však objevil v říjnu 2016, kdy jsme natočili tento trailer:

ZÁKLADNÍ INFO O HŘE

Třetí běh započne ve čtvrtek 27.9.2018 na hradě Točníku – svá auta můžete zaparkovat v těsné blízkosti hradu, případně můžete dorazit autobusem. Od hráčů, kterých bude zhruba do dvaceti, se očekává příjezd ve večerních hodinách, abychom mohli započít brífinkem. Svůj příjezd můžete ohlásit na telefonní číslo +420792200638.

Po úvodním brífinku ohlásíme začátek hry. Můžeme prozradit tolik, že z hradu Točníka se během pátečního dopoledne vydáme do přilehlých lesů a budeme jednu noc přespávat v přírodě. Očekávaný počet nachozených kilometrů je zhruba 20. Během sobotního odpoledne se pak vrátíme zpět na hrad, kde hru zakončíme hostinou a společenským programem. Akce bude ukončena během nedělního dopoledne 30.9., ale pro zájemce můžeme uspořádat prohlídku nejbližšího okolí.

Hrad Točník – výchozí a závěrečný bod hry Mannfall. Zdroj: http://rlax.cz.

CO S SEBOU?

Hra je bezplatná a první řadě si vezměte vše, co potřebujete ke své duševní i fyzické pohodě. Vhodnými zavazadly budou dvě deky, kopí, střelné a vrhací zbraně, dobře sloužící boty a ponožky, helma, lehké štíty a zbroje, čutora s vodou, dvoudenní zásoby potravin, potřeby na rozdělání ohně, řemínky či motouzy a podobně. Velký důraz bude kladen na dobové osvětlení. Voda bude k dispozici pouze ve formě potoků a studánek. S sebou si také můžeme vzít své zvířecí kamarády, kteří skvěle dokreslí atmosféru – velmi vítaní budou koně, psi a dravci.

Pro hráče jsme sepsali následující dokumenty, které se týkají historického spaní a zavazadel:


Můžeme ještě dodat inspiraci ke skladbě kostýmu:

 

ZÁVAZNÁ REGISTRACE
Své registrace, prosím, zasílejte na bojovkamannfall@gmail.com nebo na náš Facebook. Registrací nám slibujete svou účast a budeme s Vámi počítat při dělení jídla a stříbra. Veškeré náklady jdou z naší kapsy a od Vás potřebujeme jen jedinou věc – Vaši účast. Na rozdíl od předchozích běhů zde budeme mít dvě frakce, které spolu budou interagovat.

MFkingos

Kníže Jaromír a jeho družina

Kníže Jaromír – obsazeno (1/1)
Kníže Jaromír, syn Boleslava II, v českých dějiných zaujímá pozici smůlou oplývajícího panovníka. V našem příběhu však vystupuje jako mladý, energický, v rozpuku svého života. Jako správný velitel dává jasné a přímé rozkazy, své věrné zahrnuje stříbrem a zrádce nemilosrdce trestá. Je křtěný, nicméně v nové víře se ještě příliš nevyzná, a tak v nejistých momentech žádá o pomoc církevní otce. Libuje si v hodokvasu, zbraních a lovu. Vůči Vršovcům zdá vystupovat přátelsky, čímž oplácí politickou pomoc z minulých let.

Knížecí družina / posádka hradu – probíhá nábor (8/8)
Knížete na loveckém hrádku obklopují muži, kteří však mají zodpovědnost za chod hradu. Tato posádka je loajální a málo úplatná, vesměs pokřtěná.

Lovčí Hovora – obsazeno (1/1)
Hrádek je také domovem mistra lovce Hovory. Rád si přihne. Je naprosto věrný svému pánovi, za kterým by šel až na kraj světa.

MFzaporak_01

Kochan a družina Vršovců

Kochan – obsazeno (1/1)
Vůdcem rodu Vršovců, kteří se snaží dostat do Jaromírovi přízně, je ambiciózní Kochan. Svému knížeti, kterému hlídá meč a dolévá jeho pohár, jakož i lidem, kterým velí, je velkou oporou. Přesto je dosud pohan a výzvy, aby přijal křest, úspěšně ignoruje. Kolují drby, že by chtěl Jaromíra oslabit, aby sám mohl převzít trůn, ale tyto zvěsti se prozatím nepotvrdily.

Družina Vršovců – probíhá nábor (8/8)
Kochana doprovází ostřílená skupina bijců, kteří jej poslechnou na slovo. Stejně jako jejich velitel, tak i oni jsou dosud pohani.

ZÁVĚREČNÉ INFORMACE

V prostředí raně středověkých akcí je Mannfall, nakolik je mi známo, jedinečný. Má sloužit k zábavě, teambuildingu a prohloubení znalostí. Boj je v této první zaváděcí akci sekundární, a proto bude veden co možná nejbezpečněji. Prosíme o ohleduplnost a shovívavost nad fotografy. Velmi nás potěší, když ke hře budete přistupovat jako k výzvě a budete akceptovat nebo sami tvořit atmosféru, když si akci užijete a budete o ní poté mluvit. V případě dotazů, nejasností a doporučení se ptejte na bojovkamannfall@gmail.com.

Za Mannfall
Tomáš Vlasatý

Mannfall 2017

mannfall-logo-white-01Přesuňme se, alespoň na chvíli, za neproniknutelné mlhy času do doby, kdy přemyslovské Čechy sestávaly jen z Prahy a okolních hradů v lesích, kdy se křesťanství svářelo s pohanstvím a kdy si pocestní nemohli být jisti téměř ničím. V oněch časech se do lesa poblíž hradiště Budeč vypravila kněžna na koni se svou loveckou družinou. Byvše překvapeni úkladným přepadem lapků, spíše vlkům než lidem se podobajícím, se muži vrhli před svou paní, která se se dvěma muži – svými průvodci – spasila útěkem. Uprchlíkům se podařilo vyburcovat místní statkáře, kteří ji poslali své čeledíny, necvičené brance, kteří kněžně zajistí bezpečnou cestu na hradiště. Jak se však družině povede? Přijeď to zjistit ty sám!

MANNFALL je koncept raně středověkých akcí, který cílí na intenzivnější poznávání historie. Každá taková akce bude unikátní, bude se odehrávat na jiné lokaci a podle jiného scénáře. Budeme se snažit o věrnější přiblížení historickým předlohám, než jak tomu dosud bylo u diváckých akcí. Prostor bude věnován i popularizaci míst, které budeme navštěvovat. Rádi bychom zapojili širší komunitu, a tak vaše postřehy, nápady a názory budou vysoce žádoucí. Myšlenka na vytvoření akcí, které by kombinovaly pochod, boj, řemesla a LARPové prvky, se v našich hlavách rodila už několik let. První nástin se však objevil v říjnu 2016, kdy jsme natočili tento trailer:

ZÁKLADNÍ INFO O HŘE

První pokusný ročník započne v pátek 1.9.2017 na Okoři. Od hráčů, kterých bude zhruba do deseti, se očekává příjezd v odpoledních hodinách, abychom mohli započít se seminářem bezpečného boje. Pokud možno apelujeme na příjezd hromadnou dopravou (autobus č. 350 z Dejvic či vlak do stanice Noutonice), jiné možnosti probereme individuálně (v případě příjezdu autem je možné v neděli nastoupit na autobus č. 350 a dojet z Úholiček zpět na Okoř). Svůj příjezd můžete ohlásit na telefonní číslo +420792200638.

Po semináři a zkušebních střetech se vydáme na místo nocoviště a hra započne. Jelikož reprezentujeme družinu ukrývající se před zbojníky, první noc bude, pokud možno, bez ohně. Můžeme prozradit ještě tolik, že hra skončí na Levém Hradci, tedy asi 25 km daleko, v sobotních večerních hodinách. Na místě pro nás bude přichystaná hostina a společenský program. V neděli ráno se ti, kteří budou chtít, mohou zúčastnit kratochvílí na nábřeží v Úholičkách, kam dorazí skupina Perkunas se svou zhruba pětimetrovou historickou veslicí. Tímto bude akce završena. Odjezd z místa je možný vlakem (zastávky Úholičky nebo Roztoky-Žalov) či autobusem (Levý Hradec, Úholičky).

Hra se bude řídit mechanismem, který je popsán zde a bude důkladně vysvětlen před začátkem akce.

Zde se můžete dočíst jistá doporučení ohledně psanců, kteří budou družinu přepadat.


CO S SEBOU?

Hra je bezplatná a první řadě si vezměte vše, co potřebujete ke své duševní i fyzické pohodě. Jelikož jde o test výdrže, dovedností a kostýmů, je třeba, aby zavazadla včetně zbrojí nebyla příliš těžká. Vhodnými zavazadly budou dvě deky, kopí, dobře sloužící boty a ponožky, helma, čutora s vodou, jednodenní zásoby potravin, potřeby na rozdělání ohně, řemínky či motouzy a podobně. Voda bude po celou dobu akce k dispozici. S sebou si také můžeme vzít své čtvernohé psí kamarády, kteří skvěle dokreslí atmosféru.

Pro hráče jsme sepsali následující dokumenty, které se týkají historického spaní a zavazadel:


Můžeme ještě dodat inspiraci ke skladbě kostýmu:

 

ZÁVĚREČNÉ INFORMACE

V prostředí raně středověkých akcí je Mannfall, nakolik je mi známo, jedinečný. Má sloužit k zábavě, teambuildingu a prohloubení znalostí. Boj je v této první zaváděcí akci sekundární, a proto bude veden co možná nejbezpečněji. Prosíme o ohleduplnost a shovívavost nad fotografy. Velmi nás potěší, když ke hře budete přistupovat jako k výzvě a budete akceptovat nebo sami tvořit atmosféru, když si akci užijete a budete o ní poté mluvit. V případě dotazů, nejasností a doporučení se ptejte na bojovkamannfall@gmail.com.

Za Mannfall
Tomáš Vlasatý

The exhibition “Vikings in Poland?”

I would like to write a short review of an event I had the honour to participate few days ago. As The Museum of the Origins of Polish State in Gniezno (Muzeum Początków Państwa Polskiego w Gnieźnie) kindly asked the group Marobud for some photos of quality costumes, I was invited as a guest to the opening of the exhibition that is called “Vikings in Poland? Scandinavian remains in Polish lands” (Wikingowie w Polsce? Zabytki skandynawskie z ziem polskich).

The logo of the exhibition.

The opening took place on Friday February 24, 2017. After a while of hesitation, I decided to confirm my arrival. Starting in Prague on Thursday, I travelled to Poznań with Kamil, talkative carpooling driver from Poland. After 5 hours of the travel, around 10 PM, I met Dr. Andrzej Janowski and driver of the museum gave us a lift to Gniezno and provided us with rooms on campus to sleep.

shoes_gniezno

Shoes from Gniezno, dated to the 10th or 11th century. Taken from Monika Purol-Wierzbicka (2015). Wczesnośredniowieczne wyroby ze skóry z Góry Lecha w Gnieźnie, in: Rocznik Muzeum Początków Państwa Polskiego w Gnieźnie, Tom 1, p. 145: Rys. 1.

In the morning, I went to the museum and met there Dr. Michał Bogacki, director of the The Museum of the Origins of Polish State in Gniezno. I was given the chance to see the last preparations and to meet the other staff of the museum, who showed me the permanent exhibition as well. I realized very soon how important the town was. Even though Gniezno was found at a suitable hill in the water system already in the 8th century, it was the 10th century, when it became the capital of the Greater Poland and the place of the seat of archbishop. Gniezno has some historical connections to Bohemia, therefore my visit was beneficial for self-exploration. In addition, I could observe many organic finds (shoes, pouches, sheaths etc.), preserved thanks to the wet environment.

By early afternoon, the official opening started, and director welcomed the guests – mainly local politicians, media, clergymen, archaeologists, historians and history enthusiasts. The meeting was held in a humorous and friendly atmosphere; participants could take button badges “I’m a Viking, what’s your superpower” and director himself wore a plastic horned helmet. I met my dear friend Dr. Leszek Gardeła, who introduced me to Kamil Kajkowski, archaeologist interested in Slavic burial practises and symbolism.

The model of early medieval Gniezno, Made by http://3rstudio.com/.

As the exhibition was declared open, guests could have a look on more than 100 early medieval objects from Poland and to have some refreshment. It is always a highly-valued experience to see the originals, known only from publications or the internet, with my own eyes; an experience that gives much better idea about the real size and the possible function. Furthermore, the museum was able to gather quite an impressive assembly of objects which I was not aware of. It is important to say that displayed objects are not all the artefacts of possible Scandinavian origin from Poland, because some museums refused to lend their valuable treasures. Even though it is hard to determine what makes an object to be Scandinavian, I am more than sure that some of displayed items are more typical for West Slavic area. Mainly the huge collection of bone, antler and ivory archaeological material from Poland, which could be judged as Scandinavian or imitated from Scandinavia, is problematic and analogical to Anglo-Scandinavian material. The same goes with weapons – it is true that fragments of a typical Scandinavian shield were found in Poland (Świelubie), but on the contrary, Petersen types E and S swords can not be labelled as exclusively Scandinavian. Rather than idea that a person from Scandinavia used this or that object, it is much more reliable to think there was fashion dictating the shape and the decoration, no matter who was the final user.

DSC_0532

Displayed axes. Photo taken and kindly provided by Aleksandra Dudczak.

After the end of the opening, we had late lunch in a local restaurant and then we dissolved our company, thanking to each other. Later that day, Leszek and his girlfriend Mira gave me a lift to Poznań, where our friends Jacek and Melissa Pelczar, a lovely couple of history enthusiasts, invited me to their flat. We were talking till the early morning, when I had to run to catch the bus back to Prague, and such was the end of my trip to Poland.

There is no way to express how grateful I am to all those who made my visit come true. Not only I saw archaeological finds, but also I can proudly say I met perfect people and improved my Polish; all of that for a reasonable price. I was positively surprised how smooth was the cooperation between the museum and Marobud. In my personal opinion, collaboration with museums is the biggest achievement reenactors could earn, and I would love to see more examples of this kind of mutually beneficial relationship. All participated sides are satisfied – the museum is given permission to use photos of quality costumes as attractive illustrations, the group gains fame and the chance to get to original finds closest possible and the visitor feels contented with the appealing combination of archaeological objects and reconstructions. In addition, this positive content can be copied by other museums and reenactors and can lead to the trend that depicts Viking Age people in a more decent and realistic way in general. As I understand it correctly, it is difficult for younger Polish historians or archaeologists to not have reenactment experience – including former reenactors Michał and Leszek. These both academics know there are several possible ways how to touch the past and the cooperation with the reenactment scene is possible under certain conditions. The exhibition “Vikings in Poland?”, that ends on July 16, is a result of such a cooperation, brings a positive progress to the presentation of the Viking Age and it is highly recommended.

Photos from the exhibition. Taken and kindly provided by Aleksandra Dudczak.

Karel’s journey – pilgrimage to Rome

In the time of fast way of living and the focus on making money, one young man decided to break the yoke of modernity, to leave his home and set off for Rome, only in early medieval clothing and with limited knowledge of English. The will to live is his weapon, an unbeatable sense of humor is his shield. His name is Karel Sýkora, and this is the story of his travel.

karel1Around one year ago, my mate from Marobud, advanturer and good friend Karel Sýkora (25) decided to embark on a long and hard journey traveling on foot, only in historical costume. After doing his final exams on forging in June 2016, we participated in Viking Age festivals throughout most of Europe. Meanwhile, the plan was set – when “the season is officially over”, he ends with his job, leaves all his property at his parent’s house and sets off to Rome. It means ca. 1500 kilometers or 1000 miles. This incredible plan actually happened and Karel is on his way at this very moment!

 

 

The main purpose of all of this is to be free as much as possible, to be your own master. Karel was fed up with a lot of stress and obligations in our modern world, he needed his head cleaned. The second reason is the fact he feels he is getting older each year and there will be no real freedom in the future because of work and family. In his opinion, the way is the goal, he wants to test his experiences and costume in reality and to make some new memories that could be worthy of remembrance. Rome was picked from three different reasons – first of all, it is in the right position, not so far, not so near, secondly, the way is not overcrowded when compared to Santiago de Compostela, and thirdly, many pilgrims in history made a pilgrimage to Rome as an act of faith.

Since there is no other way to became more historically accurate, he decided to take his tablet and to document the complete travel. Besides the tablet, the only unhistorical things were ID cards, money, bottles, glasses, and a hammock at the start of the travel. It is necessary to say that he keeps unhistorical objects unvisible for the most of the travel and he has them only for practical purposes.


The travel started on Sunday, September 11 by the monastery in Velehrad, Moravia, Czech Republic. The plan was and still is to go via Slovakia, Hungary, border areas of Austria, Slovenia and Italia. The way is not given, but it leads mainly by rivers, through forests and national parks with rests at our friends, churches, monasteries, historical open-air museums and kind native. The traveler slept the first night in a house in Archaeological open-air museum Modrá. The next significant stop was Mikulčice by Morava River on Thursday, September 14 and Pohansko by Dyje River the next day. Karel crossed the Czech-Slovakian border on September 16, that means ca. 100 km per 5 days.

 

Until that time, Karel was barefoot, but he was suffering from lots of small wounds, so he started to wear shoes, which turned to be a mistake in rocky Little Carpathians and on modern roads since shoes are almost destroyed by now. The traveler visited a hill called Vysoká and military area Záhorie with its nice sand dunes. From Sunday, September 18 to Tuesday, September 20, Karel spent his time with our friend Samuel, the leader of Herjan group, in Pezinok, where he recovered a bit.


After that, Karel continued to Danube River that forms the border between Slovakian and Hungary. He managed to get to the river on September 22 and he slept in the protected natural area Dunajské luhy, which is located between two braches of one of the biggest European rivers and is accessible only by a ferry. Karel missed the second ferry to the Hungarian side, so he decided to change the way, go back to the Slovakian side of the river and to continue to the border point Medveďov.

 

So it happened and Karel crossed the river and Slovakian-Hungarian border on September 24 in the morning. The next stop was the city of Győr. By that time, the travel has already taken ca. 250 kilometers in 13 days. In Győr, he met new early medieval friends – reenactors – and spent a beautiful weekend with them. We would like to thank mainly to Daniel Koncz for taking care of Karel. They held a banquet, consisting of traditional Hungarian goulash and a lot of alcohol, and visited Pannonhalma Archabbey, which was founded in 996. There the party divided, and Karel continued in the direction Szombathely.

 

On September 26, Karel visited the village Vaszar and was forced to repair the torn strap on his backpack. He moved forward to old town of Pápa the next day.


On September 28, Karel stopped at a campsite in Vinár, where he had a shower and a small rest. Then he continued to Celldömölk and then to the spa town of Sárvár the next day. He was forced to go barefoot on the road for nearly 20 kilometers; as a result, his feet were brushed to the blood. Karel put his shoes on again and enjoyed a Hungarian beer as a small reward. After a small examination of local sightseeings, Karel changed the way and followed Rába River in the direction Körmend. Later that day, he found a lovely place with hay by a small inlet of the river. Karel stated it was relatively cold in the night several hogs visited him. Fortunately, nothing happened.


Friday September 30 was the rest day and Karel repaired his stuff (new wedges in his trousers, some reparations on shoe soles and the backpack), made a new documention of the costume and took a bath in Rába River. On the first October day, he felt the coming autumn and decided to go south as fast as possible, in the direction Vasvár.

 

The next part of the travel, the crossing of Hungarian-Slovenian border, is not well documented, yet it was crucial for the rest of the journey. It was raining all the time, with windy weather and the constant problems with period shoes. On October 2, Karel reached Katafa and slept there. He continued through the national park Őrségi to Őriszentpéter the next day, but the strap of his backpack broke again and he had to repair it. October 4 was the day of the crossing Hungarian-Slovenian border; Karel crossed it 5 minutes after noon. After a small visit of Romanesque rotunda in Selo, he slept near Moravske Toplice. The crosswind from mountains was so cold he could not sleep well and he run out of hard liquor that he got from Daniel in Győr.

On 5th October, Karel reached Murska Sobota. It was a bit sad day, since it was no longer possible to continue in period shoes. He tried to repair them several times, with no long-term result. It is need to add that shoes were 2 years old before the start of the journey and they were not the best. Even though, Karel showed the hard will when he was able to go 60 kilometers in torn shoes and wet weather. He was forced to buy a modern pair of shoes. It is an important finding – for a long journey, at least two good and new pairs of shoes are needed, a sewing set is good too. Karel visited the local museum with Celtic exhibition and then continued in the direction Ptuj. On October 6, he slept near Gabrnik.

On October 7, Karel visited the town of Ptuj and its castle with armoury. Then, he moved to the monastery of Ptujska Gora and asked monks for asylum. On the next day, he visited ruins of castles in Studenica and Zbelovo and he slept by Dolga Gora. Karel reached Šentjur on October 9, and after he bought some provisions there, he moved to ruins of Rifnik castle and slept in the palace. The Slovenian countryside is woody, hilly and very nice and Karel enjoyed many spectacular panoramas. It is important to mention that the autumn nights and mornings are cold, with the temperature reaching below 0°C. Karel has his woolen sleeping bag and woolen blankets, but he needed to isolate the cold from the earth, so he bought several rugs. This is also an important finding, which will be useful in the following expeditions.

On October 10, Karel passed Rimske Toplice and reached Radeče and Sava River. It was raining all the day, so he was forced to put his hood on. The next day, he moved to Sopota and slept in an old wooden cabin. It was exactly a month from the start of the visit, and Karel said he did not realize the passing of time. On October 12, Karel reached Šmartno pri Litiji and he managed to move to Ljubljana the next day, where he met his friends from archaeological services “Skupina STIK” and “Arheofakt”. Slovenian friends took a good care of him, fed him, showed him an archaeological park and made an interview with him. The interview was published in Slovenian language 10 days later. Karel could rest for two days in Ljubljana, and he continued to Logatec on October 16. By that time, the travel has already taken ca. 700 kilometers (435 miles); it means Karel was in the middle of the travel.

 

On October 17, Karel visited and slept near a Roman fortress Ad Pirum in Hrušica. He was invited to visit his friend Ivan to Trieste, so he continued to Ajdovščina the next day and he met there Turkish pilgrim which was on his journey for more than a year. At night, Karel slept at the site of another abandoned castle, Turn near the historical town of Štanjel. On Wednesday, October 19, at 2:38 PM, Karel crossed Slovenian-Italian border in Dol pri Vogljah and continued to Opicina, where he met his friend Ivan. Finally by the sea.

 

Karel stayed in Trieste until Sunday, October 23, when he moved forward. We would like to express our thanks to Ivan Hrovatin for taking care of Karel. The pilgrim slept near San Giovanni di Duino that day. Karel said it is much warmer climate near the sea, but it was rainy as well. On October 24, Karel reached Aquileia, which is the most important pilgrim center in the region. Unfortunately, the basilic was locked, and Karel slept like a beggar by the wall of it. The next day, Karel slept near Piancada. After the crossing of Tagliamento River in San Michele Al Tagliamento, Karel change the way and continued in the direction Caorle. He slept in San Gaetano on October 26. The next day, Karel went through San Margherita to the sea and then continued on the beach in the direction Venice, barefoot. He slept in Lido di Jesolo that day.

 

On October 28, Karel reached Punta Sabbioni and slept there. The day after, he embarked on waterbus (vaporetto) and sailed to Venice. Venice is a very nice, historical city and Karel enjoyed it, even though the number of tourists and the price of water buses were rather bothering. On the other hand, Karel met some Czech tourists there and other tourists from Italy and Switzerland invited him for a drink. After the visiting of historical center, Karel sailed to Lido di Venezia and slept there. On October 30, Karel continued to Sant’Anna di Chioggia, with two ferry travels between islands.

 

On the last day of October, Karel crossed Po River and slept in a pine forest near Mesola, inside the Po Delta Regional Park. On November 1, Karel slept on the beach in Lido di Pomposa. By that time, travel has already taken 1000 kilometers. An unpleasant police event happened the next day in Comacchio, and it took the whole day. Generally speaking, Karel was misunderstood for a terrorist. On November 3, he went along the bank of the lake in the direction Ravenna. He slept near Sant’Alberto. Karel reached Ravenna and his friends Michelle and Emanuela the next day. It was a warm meeting; they took a good care about him and Karel was fed and participated a training of their historical group. We would like to thank to Michelle and Emanuela for the care. Karel spent two days in Ravenna and he made some repairs, including the making of pins from copper wire he found. On Sunday November 6, Karel continued to Apennine Mountains.

 

On November 6, Karel slept in Oriola. The day after, he came to Perticara and ask in a church for shelter. Fortunately, he was offered a warm, dry bed. What is more, he was given a heavy woolen sheet, which showed to be useful during the crossing of Apennine Mountains. On November 8, Karel slept on the peak Poggio Tre Vescovi in mountains. If was foggy, windy and frosty weather, and according to his words, this was the most harsh night on his journey. Yet he survived, and continued to Chiocciola, where he slept on November 9. According to his words, mountains were full of hunters, and that was a problem, because Karel could not find the right way; on the other hand, the water in rivulets was drinkable. On the next day, Karel reached Sansepolcro and asked for asylum, and he got that eventually. On November 11, after some problems with navigation and raining, he slept near Lippiano, heading to see Trasimeno Lake.

 

As he got closer to Rome, the journey started to be more connected to visiting religious sites. In addition, hoarfrost and dense fogs occured each morning and snow was lying in moutains. For example, on November 12, Karel slept in a small dry chapel in San Lorenzo Bibbiana. On the day after, he passed the lake by and was heading to Perugia. Karel was offered an asylum by a pastor in Mantignana, and he got a supper and hot shower by a community taking care of earthquake affected people. Karel went through the town of Perugia on November 14, and he slept under the supermoon near Sant’Egidio. The day after, Karel visited Assisi, a historical site of pilgrimage. He was offered to sleep in Franciscan college and to visit the mass in the morning; another day with a supper, shower and a dry bed. After the mass, he continued and reached Bastardo. Local pastor could not offer him asylum, but he payed him a room in a hotel. Last 150 kilometers to go.

 

What lies in the future of this project? Check our Facebook project out to find more!

Inspiromat #13, norský šlechtic

Ve třináctém dílu si představíme muže mnohých kvalit, přátelského a zručného řemeslníka, velitele skupiny Marobud a mého dobrého přítele, který je v českém „vikinském“ prostředí dobře znám. Nejde o nikoho jiného než o Jana Zbránka, alias „Jóna“.

Jan a jeho dvojče Jakub (Valgarð) se na české reenactorské scéně pohybují od roku 2007, respektive od roku 2010, kdy začali jezdit na historické festivaly. Od té doby si vybudovali solidní jméno díky svým bojovým a řemeslným dovednostem, které zahrnují zpracování kovu, dřeva a kůže. V současné době provozují Skallagrim – Viking Jewelry a Janovo zboží můžete zhlédnout v níže přiložené galerii. V současné době se Jan věnuje výrobě odlévaných replik a ražbě replik dobových mincí.

Jan se snaží rekonstruovat norského hersiho (dědičný titul nižšího šlechtice) v 10. století. Je si vědom, že jeho kostým obsahuje spoustu výpůjček z jiných částí Skandinávie, a dodává, že kostým je rozdělaný projekt, který neustále upravuje, doplňuje a který nebude nikdy hotov. Zpětně přiznává, že inspiromat mu pomohl uvědomit si řadu kostýmových nedostatků. Jelikož znám Jana dlouho, tak vím, že jeho kostým bude za dva roky vypadat úplně jinak, protože je člověkem, který se neustále přehodnocuje své názory a podle nich formuje vybavení.

Kostým se skládá z vlněné čapky lemované kožešinou (na fotkách též vlněná čapka s textilním lemem), lněné košile a vlněné tuniky lemované červeným hedvábím (na fotkách si můžeme také všimnout bílé vlněné nebo červené vlněné tuniky), úzkých kalhot stažených modrými ovinkami z ručně tkané a přírodně barvené vlny, které jsou fixované tkanicí nebo replikou háčku z norského Vesle Hjerkinn. Na nohou si můžeme všimnout kotníkové převrácené kožené obuvi. Tunika je přepásána opaskem s mosazným/bronzovým kováním zdobeným ve stylu Borre, na kterém je zavěšený nůž se širokým hřbetem v pochvě s bronzovým kováním a kožená brašna podle ruského nálezu (originál uložený v Moršansku). Civilní kostým dozdobuje stříbrný drátkový náhrdelník („knit“) s replikou kladiva z dánského z Tågesmosenu (kladivo odpovídá typu používanému v 10. a 11. století) a kladiva z norského Huse. Ručně tkaný modrý plášť je sepnut replikou spony z norské lokality Averøen.

Bojový kostým tvoří krzno s vlněné deky, nýtovaná kroužková zbroj s krátkým rukávem a sahající do půli stehen, meč typu O podle nálezu z Dukstadu s pochvou s dřevěným jádrem zavěšenou přes rameno, sekera typu Y, kopí typu G, prkýnkový štít s umbem zdobeným bronzovým plíškem podle nálezu z Birky, replika jednokusové přilby z Olomouci , která je opatřena nýtovaným závěsem přišitým na batvat, který je do přilby upevněn koženým řemínkem, a jednoduchý kožený nátepník.

Následuje galerie. Jan varuje, že některé fotky jsou zastaralé, neaktuální a neodráží současný stav kostýmu.

 

Za poskytnutí fotek a za popis svého kostýmu děkuji svému hersimu Janu Zbránkovi.