Inspiromat #8, žena z Birky

V osmém dílu inspiromatu se podíváme běloruskou reenactorku Olgu Mazenkovou, která je členkou klubu historické rekonstrukce Naglfar (КИР Нагльфар) a která vystupuje pod historickým jménem Alvitr. S Olgou si již nějakou dobu dopisuji, a proto vím, že rekonstrukci bere vážně, má nastudované materiály a kupříkladu si vyrábí vlastní stříbrný drát a nitě, ze kterých tká vynikající karetkové pásky.

Olga představuje obyvatelku švédské Birky ve 2. polovině 9. století. Kostým se skládá ze spodních šatů T-čkového střihu, které jsou vyrobené z nebarveného lnu, a z modré lněné zástěry, která je sepnutá oválnými brožemi typu P27A. Tento typ broží se v Birce nalezl hned v pěti hrobech – Bj 385, 462, 559, 646, 657. Vnější oděv tvoří vlněný kaftan lemovaný tkaným vlněným provázkem, který je sepnutý stejnoramennou broží (replika nálezu z hrobu Bj 637). Olga dodává, že repliky textilu jsou vyrobeny na základě prací Ingy Hägg (Die Tracht. In: Greta Arwidsson (ed.). Birka II: 2. Systematische Analysen der Gräberfunde) a Agnes Geijer (Birka III. Die Textilfunde aus den Gräbern). Jelikož boty se v Birce nenašly, nosí repliky bot z anglického Yorku.

Ke kostýmu náleží také křesadlo (replika nálezu z hrobu Bj 456), nůžky (replika nálezu z hrobu Bj 464), jehelníček (replika nálezu z hrobu Bj 515) a klíč (replika nálezu z hrobu Bj 758), které jsou zavěšeny za brože na kroužkových řetízcích. Kolem krku a mezi brožemi jsou nataženy korálky (skleněné, stříbrné zdobené filigránem, z karneolu, křišťálu a jantaru) podle nálezů z Birky, stříbrné závěsky (štítek, mince) a rolničky. Ruce jsou ozdobené uzavřenými náramky, které jsou replikami náramků nalezených v mnoha skandinávských depotech, a prsteny, které jsou replikami prstenů z hrobů Bj 932 a 531. Hlavu má Olga ozdobenou modrým hedvábným šátkem staženým úzkou karetkovou páskou typu B21 podle nálezu z hrobu Bj 943. Na uších jsou zavěšené náušnice podle nálezu z Birky, které mají analogii v polských nálezech (Olga odkazuje na knihu Birka V. The Filigree and Granulation Work of the Viking Period).

Autorkou fotek je Irina Ramitsan.


Za poskytnutí fotek a za detailní popis svého kostýmu děkuji Olze Mazenkové.

I would like to thank Olga Mazenkova for granting me permission to use her photographs and for detailed description of her costume. 

Výstava “Vikingové a Baltové : severská sága”

Plakát výstavy.

Čtenáře těchto stránek bych chtěl seznámit s výstavou “Vikingové a Baltové : severská sága” (Викинги и Балты: Северная Сага), která probíhá od 7. února do 12. dubna v Národním historickém muzeu v běloruském Minsku.

Nejobsáhlejším článkem o této výstavě, který jsem byl schopen nalézt, je ten, který na svém webu publikoval jistý “maystra. Tento článek jsem se rozhodl zpracovat a doplnit vlastním komentářem.

Výstava je organizována ve spolupráci se skupinami True Varing (Minsk) a Naglfar (Vitebsk) a skládá se ze sérií nálezů, které se vztahují k životu Seveřanů a Baltů v raném středověku, zejména pak v době vikinské. Mimo rekonstrukcí oblečení, šperků, zbraní a domácích předmětů jsou vystaveny také exponáty z Národního muzea, včetně šperků a šípů z Prudníků (Пруднікі) a dekorovaných kostí z Maskaviči (Маскавічы).

Pro lepší přehled přikládáme mapu, na které jsou zvýrazněny pobaltské kmeny, hlavní archeologická naleziště, které jsou ve výstavě blíže popsány, a vodní toky, které zprostředkovávaly dopravu mezi Skandinávii, Pobaltím a územím dnešního Běloruska.


Latgalci (též Latgalové)
Východobaltský kmen, který dal název modernímu Lotyšsku. Latgalci obývali východní část dnešního Lotyšska a severní část Běloruska na pravém břehu řeky Daugavy. Na západě sousedili s Livonci, na jihu s Selovijci (též Sély) a Zemgaly, na východě s Kriviči a na severu s estonskými kmeny. V období 10.–12. století byla latgalská společnost na svém vrcholu a začala se rozpínat do livonského území.


Kurové (též Kuršové nebo Kuronci)
Patrně východobaltský kmen žijící na pobřeží Baltského moře, v oblasti Kuronska v západní části dnešní Litvy a Lotyšska. Kromě zemědělství a chovu dobytka se věnovali také rybolovu, lovu, řemeslu a obchodu. V 7.–8. století bojovali s expanzivními Švédy, kteří dokázali zabrat pás země kolem pobřeží. Na počátku doby vikinské byly švédské državy v Kuronsku dobyty a nejspíše došlo ke kurským výpadům do Švédska a Dánska. V období 8.–10. století se u nich kvůli transformaci primitivní společnosti objevily první feudální vztahy.

Livonci (též Livové)
Malé ugrofinské etnikum, které představuje původní obyvatele Livonska. V 9.–12. století žili v severní a západní části dnešního Lotyšska, v okolí Rižského zálivu. Kolem roku 1000 se vlivem asimilace s Kury a Latgalci jejich území značně zmenšilo. Věnovali se hlavně zemědělství, rybolovu, včelařství a obchodu.

Gotland
Baltský ostrov a samostatný administrativní a etnografický region Švédska. V době vikinské se největší gotlandské město Visby díky své výhodné pozici na křižovatce obchodních tras těšilo pověsti hlavní stanice v Baltském moři, která přetrvala až do pozdějšího středověku, kdy Visby spolupracovalo s hanzou. Gotland z těchto obchodů získával pohádkové bohatství.

Birka
Největší švédské obchodní centrum, které fungovalo v letech cca 750–970. Birka sloužila jako výchozí/konečná stanice na obchodní stezce spojující Skandinávii s arabským světem. To lze dosvědčit bohatými nálezy arabských mincí a předmětů. Na konci 10. století ztratila Birka na politické a ekonomické důležitosti a byla nahrazena Sigtunou. Viz články “Zánik Birky” a “Přednášky o Birce.

Kosti s runovými nápisy z hradiště Maskaviči
Hradiště Maskaviči (Braslavský rajón) bylo spolu s hradištěm Drysvjaty ve 12.–13. století hraniční pevností, která chránila severozápadní hranici Polockého knížectví proti Baltům. Mnoho nalezených artefaktů svědčí o obchodních vazbách a vysokém úrovni výroby. Zvláště zajímavé jsou unikátní kostěné fragmenty (celkem více než 100 kusů) s rytinami a runovými nápisy (více zde). Na 86 kostech se celkem nachází 165 runových znaků včetně magických textů a 27 rytin lidí a jiných motivů, např. šachovnicového vzoru.






Další rekonstrukce
Na výstavě můžete dále spatřit rekonstrukce zbraní, šperků a domácího vybavení.


Na závěr si můžete pustit video z výstavy:

 

Zdroje:

http://histmuseum.by/ru/exhibitions-events/exhibition-vikingi-i-balty/

http://maystra.livejournal.com/197803.html

http://tverbelarusklan.livejournal.com/134546.html

http://ingria-art.livejournal.com/653681.html

http://belapan.by/archive/2015/02/11/media_vikingi/

http://spadczyna.com/