Norské saxy a bojové nože

Nůž z Osebergu.

Po článcích o bojových nožích z Haithabu, Švédska a Ruska mám tu čest představit přehled norských dlouhých nožů doby vikinské. Každý exemplář je opatřen krátkým popisem a pokud možno obrázkem. Kromě nožů jsou rozebrány také pochvy.

Článek je možné prohlédnout či stáhnout zde:

English summary

This article is a short summary of what we know about long knives in the Viking Age Norway. Two main sources were used – Petersen’s Vikingetidens Redskaper and UNIMUS catalogue. The result is only a representative number; the article is not complete.

In Norway, long knives were used until the 10th century. From 16 more or less preserved blades, 2 knives belong to the Merovingian type (ca. 100 years old by that time) and were deposited in 9th century graves. In the 9th century, Merovingian type was replaced with lighter, narrower and shorter knives. The typical knife used in Viking Age Norway had a straight blade with relatively uniform features:

  • 20–50 cm in length (ca. 10 cm long handle), 2–3 cm in width

  • in most cases, both blade and back are evenly straight; the blade tapers near the point

  • the wooden handle, sometimes with a bronze ferrule

Sheaths covered both blades and handles and were decorated sometimes. Sheaths show that Anglo-Saxon seaxes and Swedish scabbard knives were rarely used in Norway.

In 14 cases, knives were found in graves/mounds, eight times with a sword, seven times with an axehead, six times with a spearhead, sometimes with other tools. Graves belonged to women in at least two cases.

The function is difficult to guess. Merovingian type were probably deposited from symbolical reasons. Light long knives could serve as kitchen knives, hunting knives and weapons in case of need.

Amulet kladiva z Flekstadu

Převzato ze stránek Nord-Trøndelag fylkeskommune.

Norský detektorář Magne Øksnes se během letošních Velikonoc vydal na pozvání Nilse Flekstada na farmu Flekstad, která leží ve farnosti Kvam v kraji Nord-Trøndelag. A během následujícího hledání objevil stříbrný amulet Þórova kladiva.

Celkově jde o 14. amulet kladiva, který byl nalezen v Norsku, přičemž jenom polovina z nich je vyrobena ze stříbra. Jedinečnost nálezu názorně demonstruje prohlášení archeologa Larse Forsetha, který se kladivem zabýval a který na jeho adresu prohlásil: „To je poprvé, co dokumentuji nález Þórova kladiva.

Amulet je cca 34 mm dlouhý, cca 24 mm široký a váží 5,6 gramů. Jak již bylo zmíněno, je vyroben ze stříbra. Na přední straně můžeme nalézt kroužkovou ražbu. Má jít o jediný nález kladiva ze Nord-Trøndelagu, což není úplná pravda, protože ze stejného kraje pocházejí také kladiva z Verdalu, která zároveň tvoří nejbližší paralely kladiva z Flekstadu. Co se týče datace, Lars Forseth datuje amulet do období let 800–950. Kladiva z Flekstadu a Verdalu lze typologicky přiřadit ke Staeckerovu typu 2.1.1. (viz typologie). Tento typ označuje kladiva, která jsou vyrobena ze stříbra, jsou zdobena raženou výzdobou a nacházejí se v depotech s tpq datací od poloviny 10. do začátku 11. století (Staecker 1999: 229).

Kladivo z Verdalu. Převzato z fotoportálu Unimus.

Amulet z Flekstadu rozšiřuje soubor norských kladiv a v budoucnu může být použit ke komparaci s dalšími případnými kusy. Svým vzhledem, který snoubí jednoduchost s elegancí, podává svědectví o dovednostech šperkařů v této oblasti. Amulet rovněž může vrhnout nové světlo na dvě kladívka z Verdalu.

Použitá literatura:
STAECKER, Jörn. Rex regum et dominus dominorum. Die wikingerzeitlichen Kreuz- und Kruzifixanhänger als Ausdruck der Mission in Altdänemark und Schweden, Stockholm 1999.

Stránky informující o nálezu:
http://www.ntfk.no/Nyheter/Sider/Sjeldent-vikingfunn-i-Steinkjer.aspx

http://www.t-a.no/nyheter/article10827447.ece

http://thornews.com/2015/04/08/rare-thors-hammer-found-in-central-norway/

http://nmf.nu/museum/funn/alle-gjenstander/torshammer-2/

http://ulfdalir.ru/news/934