Železo a kámen v kosmologické perspektivě

Při pročítání knihy Jense Petera Schjødta Initiation between Two Worlds; Structure and Symbolism in Pre-Christian Scandinavian Religion jsem narazil na zajímavou pasáž (str. 237) ohledně používání železa a kamení ve staroseverské mytologii. Nejsem sice religionista, ale přesto se pokusím k tomuto tématu nějakým způsobem vyjádřit.

Na první pohled je patrné, že zde máme co dělat s otázkou řádu a chaosu, kultury a přírody. Prameny zásadně spojují bohy/lidi se železem, zatímco obry s kamenem. Do doby, než jsem si přečetl Schjødtovu pasáž, jsem si tohoto striktního rozdělení prakticky nevšiml. Kde má ale toto rozdělení svůj původ?

Kámen je dnes chápán jako neživá složka přírody, ale je otázka, zda tak byl viděn i starými Seveřany. Ásové, kteří na počátku světa zabili Ymiho, vytvořili kameny z jeho zubů a kostí (viz Gylfiho oblouzení 8). Kámen tedy chápán spíše jako něco organického původu. Každopádně – kámen je z pohledu mytologie starší surovina než železo.

“Tu řekl Gangleri: Co si pak počali synové Borovi, když věříš, že jsou bohy?
Vysoký dí: O tom bych mohl dlouho vypravovat. Odnesli Ymiho doprostřed Ginnungagapu a udělali z něj zemi – z krve udělali moře a jezera, z masa zem, z kostí skály. Balvany a kamení udělali ze zubů a stoliček a ze zlámaných kostí.

(Gylfiho oblouzení 8. In: Snorri Sturluson. Edda a Sága o Ynglinzích. Přel. Helena Kadečková. Praha 2003: 44)

Ve Vědmině písni (Vǫluspá) nacházíme strofu (7) o tom, jak si bohové osvojili kovářské dovednosti. Lze předpokládat, že toto umění pak předali lidem. Zpracování železa je tedy dodatečná (a nepůvodní), v očích starých Seveřanů povznášející činnost pocházející od Ásů. Bohové pomocí metalurgických znalostí zkulturňují lidstvo (nesmíme zapomínat, že lidstvo samo o sobě je rovněž božským výtvorem).

Sešli se Ásové
na Idské pláni,
co posvátné chrámy
postavili;
vyzdili výheň,
tepali zlato,
zrobili kleště,
kdejaký nástroj.

(Vědmina věštba 7. In. Edda. Přel. Ladislav Heger, Helena Kadečková (ed.). Praha 2004: 26)

Proto se zdá, že znalost zpracování kovu představuje kulturní výdobytek, který stojí v opozici k využívání kamene. Někteří skaldové používají kameny k dehonestaci či k vytvoření antipatií k dané osobnosti; kameny nabývají význam kulturní zaostalosti. Už to, že byl člověk opsán pomocí jména obra, znamenalo “povětšinou posměch nebo pohanu” (Jazyk básnický 39. In: Snorri Sturluson. Edda a Sága o Ynglinzích. Přel. Helena Kadečková. Praha 2003: 118). Kámen sám o sobě reprezentuje tvrdost, nehostinnost a nepřívětivost. Dokonale tak zapadá do staroseverského vidění světa:

centrum periferie
 Miðgarðr  Útgarðr
pastviny skály
 innihús  útihús
 innangarðs  útangarðs
 důvěrný  cizí
 známý  neznámý
 my oni
 uvnitř  vně
 řád, jistota, bezpečí  chaos, klam, ohrožení

(Starý – Kozák, 2010: 42)

Z tabulky vyplývá, že Útgarð je chápán jako místo, ve kterém vládne chaos, což by mohlo být zavádějící. Současné bádání se totiž snaží poukázat na fakt, že obyvatelé Útgarðu, tj. obři, rovněž žijí v kulturním světě; žijí v rodech a jsou spřízněni vazbami, sňatky i přísahami (Starý – Kozák, 2010: 48-49). Chaos, který tuto zemi naplňuje, pramení z jeho pradávnosti a odlišnosti od Miðgarðu. A není vždy jen negativní, nýbrž má i pozitivní aspekty – je naplněn tvořivou potencí a silou, za kterou neustále cestují bohové, kteří si zpět odvážejí nové kulturní výdobytky (Starý – Kozák, 2010: 48). Postačí, když si zmíníme například brousek, který vzešel ze souboje Þóra proti Hrungnimu.

Je paradoxní, že v tomto souboji, ve kterém železo překonalo kámen (kladivo Mjǫllni × zbraň-brus), vznikl nástroj, bez něhož by se železné nástroje v praxi neobešly. Tento fakt vnáší světlo do mytologických vztahů mezi lidmi a obry. Stejně jako železo a kámen, tak i bohové/lidé a obři jsou si navzájem jednou opaky, jindy komplementy.

Kámen je považován za starší surovinu, kterou Ásové svým zásahem a vytvořením Miðgarðu zatlačili do periferie, Útgarðu. Kámen přitom nahradili železem, jehož výroba byla technologicky poměrně náročná a drahá. Jakékoli narážky ze strany skaldů musíme vnímat jako předsudky a dehonestující označení úhlavního nepřítele, za jejichž řádky musíme vidět především osud světa. K tomu snad lze jen dodat to, že pojmy jako chaos a řád jsou pojmy dané lidmi. Obři, kteří byli v představách starých Seveřanů více než reální, jistě mají na danou věc svůj názor a lze předpokládat, že bychom se v obří tvorbě mohli dočíst opačné závěry.

Železo a kámen, z dnešního pohledu dvě banální a každodenní věci, poskytují jedinečný subjektivní vhled starých Seveřanů do vnímání kosmologie a kultury.


Zdroje:

Gylfiho oblouzení [Gylfaginning]. In: Snorri Sturluson. Edda a Sága o Ynglinzích. Přel. Helena Kadečková. Praha 2003: 37–101.

Jazyk básnický [Skáldskaparmál]. In: Snorri Sturluson. Edda a Sága o Ynglinzích. Přel. Helena Kadečková. Praha 2003: 102–144.

Vědmina věštba [Vǫluspá]. In. Edda. Přel. Ladislav Heger, Helena Kadečková (ed.). Praha 2004: 25-40.

SCHJØDT, Jens Peter. Initiation between Two Worlds; Structure and Symbolism in Pre-Christian Scandinavian Religion,  Odense 2008.

STARÝ, Jiří – KOZÁK, Jan. Hranice světů: Staroseverský Midgard a Útgard ve strukturalistických a poststrukturalistických interpretacích. In: Religio, 18/1, Brno 2010: 31-58. Online.

Bibliografie literatury o době vikinské

Pro čtenáře těchto stránek jsem shromáždil českou odbornou literaturu, která se zabývá problematikou raného a vrcholného středověku ve Skandinávii. Seznam, který se povětšinou skládá z lingvistické či archeologické literatury, s určitostí není kompletní a budu vděčný, když se kdokoli ozve a doplní jej. Většinu z těchto prací mám k dispozici v PDF formátu a jsem ochotný se o ně s vážnými zájemci podělit.


MONOGRAFIE:

ARBMAN, Holger. Vikingové, Praha 1969.

BANCKOVÁ, Claudia. Vikingové, Praha 2018.

BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Stěhování národů a sever Evropy: Vikingové na mořích i na pevnině, Praha 2017.

BRØNSTED, Johannes. Vikingové – sága tří staletí, Praha 1967.

GRAHAM-CAMPBELL, James a kol. Svět vikingů. Kulturní atlas, Praha 1998.

KOŠNAR, Lubomír. Severní Evropa v raném středověku a vikinská expanze, Praha 1993.

 

DALŠÍ TÉMATICKÉ KNIHY A ČLÁNKY:

BAGGE, Sverre. Kralování svatého mučedníka. In: Co můj kostel má, nemůže kníže odníti, Praha 2011: 155-168.

BAKKE, Elisabeth – HROCH, Miroslav – KADEČKOVÁ, Helena. Dějiny Norska, Praha 2005.

BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Ansgar a problémy misií na evropském severu. In: Kresťanstvo v časoch sv. Vojtecha. = Christianity during Period of St. Adalbert, Kraków 2009: 85-103.

BERENDOVÁ, Nora (ed.). Christianizace a utváření křesťanské monarchie. Skandinávie, střední Evropa a Rus v období 10.-12. století, Praha 2013.

BUSCK, Steen – POULSEN, Henning. Dějiny Dánska, Praha 2007.

DOLEŽAL, Stanislav. Thúlé a Scandza u Jordana a souvislosti s Prokopiem. In: Listy filologické. Folia philologica, 134/3-4, Praha 2011: 285-307.

DOOVÁ, Lenka – POLÁCH, Vladimír P. Vikingové: verše, vendeta, wergeld. Pohled pramenů na řešení konfliktu ve středověké skandinávské společnosti. In: Rituál smíření. Konflikt a jeho řešení ve středověku. Sborník příspěvků z konference konané ve dnech 31. května – 1. června 2007 v Brně, Brno 2008: 13-30.

DOOVÁ, Lenka. „Odějme Tóra v nevěsty úbor!“ Aneb o genderových stereotypech severské společnosti v době Vikingské éry. In: Theatrum historiae, 5, Pardubice 2009: 201-214.

DOOVÁ, Lenka. Srovnání sociálně-právního postavení anglosaské a severské ženy v době vikingské éry (793-1066). In: Historica Olomucensia, 35, Olomouc 2009, 9-20.

Einar Olgeirsson. Z minulosti islandského lidu, Praha 1959.

EISNER, Jan. Kultura normanská a naše země. In. Cestami umění, Praha 1949: 36-44.

GUREVIČ, Aron Jakovlevič. Feudalismus před soudem historiků aneb O středověké „rolnické civilizaci“. In: Dějiny – teorie – kritika, č. 1, Praha 2008: 7-38. Online.

HØYSTAD, Ole Martin. Mám tuk u kořenů srdce – staroseverská antropologie. In: Historie srdce, Zlín 2011: 124-130. Online.

IVÁNKOVÁ, Markéta. Konflikt dvojí stylistiky v islandských ságách: litotes versus superlativ. In: Svět literatury: Časopis pro novodobé literatury 52, Praha 2015: 144-152. Online.

KADEČKOVÁ, Helena. Dějiny severských literatur I – Středověk, Praha 1993.

KADEČKOVÁ, Helena. Island v století Sturlungů. In: Dějiny a současnost. Kulturně historická revue, 18/1, Praha 1996: 26-31.

KADEČKOVÁ, Helena. Árni Magnússon aneb Historie záchrany islandských rukopisů. In: Dějiny a současnost. Kulturně historická revue, 18/2, Praha 1996: 9-13.

KADEČKOVÁ, Helena. Islandské středověké zákony v tzv. Šedé huse. In: Dějiny a současnost. Kulturně historická revue, 20/4, Praha 1998: 2-6.

KADEČKOVÁ, Helena. Dějiny Islandu, Praha 2001.

KAN, Aleksandr Sergejevič. Dějiny skandinávských zemí, Praha 1983.

KOŠNAR, Lubomír. Severní Evropa v období vrcholného rozvoje a počátku rozpadu rodové patriarchální společnosti. In: Úvod do problematiky raného feudalismu I, Praha 1984: 111-131.

KOŠNAR, Lubomír. Severní Evropa v 9.-11. století (doba vikinská). In: Úvod do problematiky raného feudalismu II, Praha 1985: 51-71.

KOŠNAR, Lubomír. Ke vztahům mezi vikinským a západoslovanským prostředím. In: Varia archaeologica 5, Praha 1991: 25-84.

KOZÁK, Jan – RATAJOVÁ, Kateřina. Funkce mohyl podle staroseverských ság. In: Archeologické rozhledy, 60/1, Praha 2008: 3-35.

KOZÁK, Jan. Óðinn a medovina básnictví: Dva aspekty iniciačního procesu. In: Religio, 18/2, Brno 2010: 191-215. Online.

KOZÁK, Jan. Cesta do Útgardu: Struktura a motivy cesty do Jiného světa ve staroseverském mýtu a hrdinské epice, 2009. Nepublikováno tiskem, online.

KOZÁK, Jan A. Óðinn : Mýtus, oběť, iniciace, Praha 2017.

KRÁLOVÁ, Kristýna. A po celou zimu byl klid : Analýza času jako narativní kategorie ve staroseverských ságách, Příbram 2014.

MICHALÍKOVÁ, Jana. Horizontalita a vertikalita ve staroseverských kosmologických představách. In: Religio, 20/1, Brno 2012: 73-92. Online.

MERHAUTOVÁ, Anežka. Vznik a význam svatováclavské přilby. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999), Praha 2000: 85-92.

PICKOVÁ, Dana. O počátcích státu Rusů. In: Historický obzor. Časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 18/11-12, 2007: 253-261.

PODOLSKÁ, Markéta. Brocéliande středověké Skandinávie. In: Plav. Měsíčník pro světovou literaturu, č. 8, Praha 2014: 53-56. Online.

PODOLSKÁ, Markéta. Sága o Álim Flekovi. In: Plav. Měsíčník pro světovou literaturu, č. 9, Praha 2014: 10-13.

POLÁCH, Vladimír P. Několik poznámek k rané christianizaci Norska. In: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 11, Ostrava 2004: 123-136. Online.

POLÁCH, Vladimír P. Středověké Grónsko a Amerika – Vínland. In: Mediaevalia Historica Bohemica, 10, Praha 2005: 7-70.

POLÁCH, Vladimír P. Erik Zrzavý a jeho synové. Vikingové ve středověkém Grónsku. In: Dějiny a současnost. Kulturně historická revue, 27/10, Praha 2005: 22-24. Online.

POLÁCH, Vladimír P. Ottar na dvoře Alfréda Velikého. Cesta tam (a zase zpátky?). In: Dějiny a současnost. Kulturně historická revue, 28/8, Praha 2006: 30-32. Online.

POLÁCH, Vladimír P. Theodoricus Monachus: čtení mezi řádky jedné norské kroniky. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica, 33, Olomouc 2007: 25-34.

POULÍK, Josef (ed.). Švédské zlaté poklady a umění Vikingů, Praha 1968.

STARÝ, Jiří. Umění opisu: Poznámky ke stylu staroseverské skaldské poesie. In: Souvislosti: Revue pro literaturu a kulturu, 13/2, Praha 2002: 19-57.

STARÝ, Jiří. Co se přihází na hostinách: K podobě společného stolování na starém Severu. In: Souvislosti: Revue pro literaturu a kulturu, 14/3, Praha 2003: 84-101.

STARÝ, Jiří. Pojem boha u starých Germánů. In: Bůh a bohové. Pojetí božství v náboženských tradicích světa. Sborník přednášek na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK, Praha 2004: 161-188.

STARÝ, Jiří. Runové písmo. In: Souvislosti: Revue pro literaturu a kulturu, 15/3, Praha 2004: 138-154.

STARÝ, Jiří. Otrok a pán, archeologie a literatura: hrob Stengade II (F II). In: Archeologické rozhledy, 57/4, Praha 2005: 750-786.

STARÝ, Jiří. Stromy a lidé: Severská kosmogonie a antropologie. In: Souvislosti: Revue pro literaturu a kulturu, 16/4, Praha 2005: 168-182.

STARÝ, Jiří. Tuleni ve staré Skandinávii, 2005. Nepublikováno tiskem, online.

STARÝ, Jiří. Pravda, racionalita a tradice. K pojetí historie u Snorriho Sturlusona a Saxona Grammatika. In: Různost rozhovorů. Poezie – Filozofie – Věda, Praha 2006: 219-239.

STARÝ, Jiří. Příběh, který podivně začal … : Tristan a Isolda na starém Severu. In: Souvislosti. Revue pro literaturu a kulturu, 17/4, Praha 2006: 202-209.

STARÝ, Jiří. Sebevědomí básníka: O inspiraci a jejích projevech ve staroseverském básnictví. In: Původ poesie. Proměny poetické inspirace v evropských a mimoevropských kulturách, Praha 2006: 149-178.

STARÝ, Jiří. Věštba a proroctví u starých Germánů. In: Věštění a prorokování v archaických kulturách, Praha 2006: 163-189.

STARÝ, Jiří. Duše ve starogermánském náboženství? In: Pojetí duše v náboženských tradicích světa, Praha 2007: 117-146.

STARÝ, Jiří. Sny starých Seveřanů. In: Spánek a sen v archaických kulturách, Praha 2008: 171-208.

STARÝ, Jiří. „Všechny země, o nichž máme zprávy …“ Známé a neznámé v mýtu a geografii starých Seveřanů. In: Mýtus a geografie. Svět, prostor a jejich chápání ve starších i novějších kulturách, Praha 2008: 143-175.

STARÝ, Jiří. A potřísněn špínou, vkročil v hodovní síň …“ : Shakespearův Hamlet a staroseverský příběh o Amlódim. In: Rozrazil, 28, Brno 2009: 42-47.

STARÝ, Jiří. Jak dávní jarlové … : Mudrosloví a mravy starých Seveřanů. In: Mudrosloví v archaických kulturách, Praha 2009: 159-201.

STARÝ, Jiří. Nářek a triumf: Vztah ke smrti v poesii doby vikinské. In: Svět literatury, XIX, č. 39, Praha 2009: 65-87.

STARÝ, Jiří. O překládání staroseverské poezie. In: Plav. Měsíčník pro světovou literaturu, č. 9, Praha 2009: 2-6.

STARÝ, Jiří. Snový svět starých Seveřanů a jeho jinakost. In: Slovo a smysl (Word and Sense), 13, Praha 2010: 17-39.

STARÝ, Jiří. Dávný byl věk, kdy Ymi vládl … : Řád a chaos u starých Seveřanů. In: Řád a chaos v archaických kulturách, Praha 2010: 189-227.

STARÝ, Jiří. Zákonem nechť je budována zem. In: Zákon a právo v archaických kulturách, Praha 2010: 295-344.

STARÝ, Jiří – KOZÁK, Jan. Hranice světů: Staroseverský Midgard a Útgard ve strukturalistických a poststrukturalistických interpretacích. In: Religio, 18/1, Brno 2010: 31-58. Online.

STARÝ, Jiří. Vesla, vlny a zlato : skaldské popisy námořních plaveb. In: Plav. Měsíčník pro světovou literaturu, č. 9, Praha 2011: 39-45.

STARÝ, Jiří. „A ten, kdo četl tuto ságu…“ : brak a staroseverské lživé ságy. In: Slovo a smysl (Word and Sense), 20, Praha 2013: 108-131.

STARÝ, Jiří. Zákonem nechť je budována zem: staroseverské zákony a zákoníky, Praha 2013.

STARÝ, Jiří. Pohanské náboženství ve staroseverských krajových zákonících: Několik případových studií k době náboženského přechodu. In: Religio, 22/2, Brno 2014: 179-210. Online.

STEBLIN-KAMENSKIJ, Michail Ivanovič. Svět islandských ság, Praha 1975.

STEBLIN-KAMENSKIJ, Michail Ivanovič. Mýtus a jeho svět, Praha 1985.

VALTA, Vladimír. Zbraně v kultuře Vikingů. In: Zpravodaj Klubu vojenské historie ZO Svazarmu Praha 9, 20/2, Praha 1990: 37-55.

VLČKOVÁ, Jitka. Encyklopedie mytologie germánských a severských národů, Praha 2001.

WALTER, Emil. Ke jménům Tunna a Gommon v českých legendách a kronikách. In. Studie, č. 7, Řím 1961. Online.

ZATOČIL, Leopold. Staroseverská píseň o hunské bitvě a její vztah k Slezsku. In: Slezský sborník, 44, Opava 1946: 30-34.