Inspiration #6, a trader from Gotland

The sixth issue of our inspiration series introduces Radomír Jelínek, a well-known Slovak reenactor. Radomír aims to reconstruct a trader from Gotland in late 10th/early 11th century.

We can see from the photos that Radomír wears a brown tunic made from herringbone wool and hemmed with geometrically patterned silk. The tunic is belted with a girdle inspired by various Gotland finds. Its buckle, strap end and belt lamellae come from Rone and Hense graves, while hanging straps are derived from Ense. There is a bag on the belt decorated with sheet brass and silk, a purse based on a Birka find (Radomír currently works on a new one based on a find from Barshalder), a whetstone with a colourful mosaic, tinderbox based on a Birka find and a comb based on a find from Eskelhem. A small pattern-welded steel knife is hanging on his neck, adorned with silver and brass and based on a find from Rone. Then we can see a hammer pendant on a chain – Radomír intends to swap that one for a cross. He covers himself with a brooch-fastened, semi-circular brown cape from herringbone wool (Radomír wears three types of brooches based on Visby finds). There is a fur-hemmed woolen hat on his head, decorated with silk embroidery and a hat top replica based on Birka (the hat will be also decorated with ornamental posament). On his hands we can see some brass and silver bracelets with punched decoration. Finally his profession is symbolized by simple weighing scales which have been found in several locations (Visby, Akeback, Oja).

On his legs we can see wide breeches made according to Gotlandic pictures stones depictions and a find from Haithabu. Breeches are dyed with indigo and tansy. Shoes with two buttons are a replica of Dorestad shoes. There are white nålbinding socks covering his shins with a thin lace fastened with two small (2 cm) pins.

Weapons are also a part of this trader‘s costume. It is a sharp H type pattern-welded steel sword (unfinished) with Geibig type 3 blade (80 cm long and 6 cm wide), a sharp pattern-welded steel seax (Radomír owns two of these but plans to rebuild both, one of them is a Gotland find replica), a sharp pattern-welded steel spear of type I with brass crosspieces (according to a Gotland find) and a mace which is going to be replaced by a more authentic replica.

Aside from this Radomír plans to make a new silken printed caftan, maybe a new hat, satchel, purse, archer‘s equipment, strap divider for the sword with a belt according to Rone and Hense finds and crampons.


I would like to thank Radomír Jelínek for providing photos and a detailed description of his costume. Here we will finish this article. Thank you for your time and we look forward to any feedback. If you want to learn more and support my work, please, fund my project on Patreon or Paypal.

Vikinské náramky z Gotlandu

Příspěvek, který níže předkládám, má za cíl zmapoval gotlandské náramky doby vikinské a zasadit do jejich kontextu malou, relativně uniformní skupinu náramků z Gotlandu, které se díky své zdobnosti staly jedněmi z nejznámějších a nejběžněji replikovaných vikinských šperků. Zřetel bude kladen nejen na obecné popsání exemplářů, ale rovněž na postup výroby takového šperku.


Úvod do gotlandských náramků

Řekne-li se spojení „vikinský náramek“, velká část zájemců o starý Sever si představí splétané šperky s koncovkami ve formě zvířecích hlav. Pokud se však podíváme do archeologického materiálu, nutně zjistíme, že takové náramky tvoří v celkovém počtu velmi malé procento, a že náramky nabývaly velké řady podob. Tento rozdíl je dán zejména tím, že jednoduché jednoprutové náramky, které tvoří podstatnou část nalezených ozdob paží, je pro moderního člověka nezajímavá a řemeslníci neztrácí čas jejich výrobou. Tím dochází ke značnému zkreslení minulosti.

Zatímco ve zbytku Skandinávie se setkáváme takřka výlučně se stříbrnými a někdy dokonce zlatými náramky, které sloužily coby nejbezpečnější a nejpohotovější způsob uložení nejuniverzálnější měny své doby, Gotland představuje poněkud odlišnou situaci – velká část náramků je totiž vyrobena ze slitiny mědi (ve zbytku článku pojmenována bronz). Tuto gotlandskou preferenci vysvětluje významný vliv baltského prostředí (kmeny dnešního Lotyšska a Litvy), ve kterých se tento materiál dominantně používal a který zanechal na Gotlandu četné stopy. Lze předpokládat, že náramky vyrobené ze slitiny mědi zřejmě sloužily hlavně jako šperky a jejich význam coby platidla byl upozaděn. Většina náramků velikostně odpovídá ženským rukám, jak Lena Thunmark-Nylén sama vyzkoušela (Thunmark-Nylén 2006: 165). Z následujících tabulek vyplývá zajímavá skutečnost, a sice že některé náramky se objevují ve více materiálových variantách, a tak například náramky ve formě jednoho prutu s otevřenými konci nacházíme v železe a v bronzu, zatímco jednoprutové náramky se zauzlovanými konci jsou vyrobeny v bronzu, stříbře i zlatu. S týchž tabulek vyplývá především to, že určité druhy náramky se objevují jen a pouze v určitých materiálech.

Jelikož materiál z tak uzavřených celků, jako jsou ostrovy, se mapuje výrazně lépe, než korpusy rozlehlých zemí, tak se gotlandské nálezy raného středověku dočkaly skvělého zpracování v německojazyčné literatuře. Zmínit na tomto místě musíme monumentální čtyřdílnou sérii Leny Thunmark-Nylén o gotlandských nálezech doby vikinské Die Wikingerzeit Gotlands (Thunmark-Nylén 1995; 1998; 2000; 2006), která je klíčovou literaturou a která navazuje na práce Bergera Nermana o gotlandských nálezech doby stěhování národů Die Völkerwanderungszeit Gotlands (Nerman 1935) a nálezech doby vendelské Die Vendelzeit Gotlands (Nerman 1969-1975). Další důležitou literaturou, která je dodnes hojně citována, je katalog Mårtena Stenbergera o gotlandských depotech Die Schatzfunde Gotlands (Stenberger 1947-1958). Gotlandské náramky doby vikinské je možné hledat právě v katalozích Thunmark-Nylénové a Stenbergera; je možné také využít online katalog švédského Národního muzea (http://mis.historiska.se/). Pro úplnost můžeme dodat, že náramky se nedočkaly samostatného zpracování, jako jiné typy gotlandských šperků, například párové brože ve tvaru zvířecích hlav (Carlsson 1983).

Výše zmíněná německá literatura rozděluje náramky do dvou hlavních skupin, které se poměrně obtížně převádějí do češtiny. Těmi jsou:

  1. Armring – kruhové nebo oválné náramky s tenčím průměrem, zásadně tvořené jedním či více pruty. Náramky mohou být otevřené či uzavřené. Počet takových náramků na Gotlandu činí cca 330 kusů.
  2. Armbügel – oválné náramky, zpravidla s širokým průřezem, často odlévané nebo vyráběné z pásů a vždy otevřené. Počet takových náramků na Gotlandu činí cca 300 kusů.

Tyto skupiny jsou dále členěny podle tvarů způsobem, který následuje v dalších kapitolách.


Typologie náramků „Armring“

Náramky tohoto typu jsou děleny podle dvou kritérií – a sice podle konstrukce těla (1-5) a podle zakončení (A-E). Níže přiložená tabulka pak ukazuje, které typy těl se nacházejí s kterými typy zakončení a v jakých materiálech. Toto rozdělení je převzato z díla Leny Thunmark-Nylén (Thunmark-Nylén 2006: 165).

Typy těla náramku:

  1. jeden nedekorovaný prut (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 146-149, 150:1)
  2. jednoduché stáčené pruty bez drátku (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 150:2-6, 151: 1-6, 152:1)
  3. jednoduché stáčené pruty s drátkem (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 152:2-4)
  4. čtyři pruty stáčené dohromady (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 152:5-6, 153: 1-2)
  5. více prutů stáčených dohromady (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 153:3-5, 154: 1-2)

Typy zakončení náramku:

  • A – konce jsou otevřené, bez pevného spojení (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 146-147, 148:1-5, 150:2-3)
    • Aa – konce se nedotýkají
    • Ab – konce jdou paralelně vedle sebe
  • B – konce se dotýkají a jsou do sebe zauzlované (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 148:6-7, 149:1-6, 152:2)
  • C – konce jsou pevně spojené odlitou kapslí (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 150:1, 4-6, 151:1-6, 152:3, 5-6, 153:1, 3-5)
  • D – konce jsou otevřené, ale oba jsou opatřeny odlitou kapslí (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 152:1, 153:2)
  • E – konce tvoří plochou spirálu (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 149:7, 152:4, 154: 1-2)

Typ 1 Typ 2 Typ 3 Typ 4 Typ 5
Typ Aa-b železo (7-8ks), bronz (cca 125 ks) bronz (13 ks) stříbro (Aa) - -
Typ B bronz (cca 30 ks), stříbro, zlato bronz (9 ks), stříbro, zlato bronz (2 ks), stříbro zlato stříbro?
Typ C bronz (2 ks) bronz + stříbro (cca 40 ks), stříbro bronz (1 ks), stříbro bronz (cca 15 ks), stříbro, zlato bronz (4 ks), stříbro
Typ D - bronz (8 ks) - bronz (3 ks), stříbro stříbro
Typ E bronz (3 ks), stříbro, zlato bronz (6 ks), stříbro, zlato bronz (4 ks), stříbro stříbro bronz (5 ks), stříbro

Typy náramků „Armring“. Převzato z Thunmark-Nylén 1998: Taf. 146-154.
Větší rozlišení zde.

 


Typologie náramků „Armbügel“

Náramky spadající do této kategorie jsou Thunmark-Nylénovou děleny do pěti následujících typů:

  • 1 – pohledovou stranu tvoří dekorované konce
    • 1a – pravoúhlé konce
      • 1a1 – tělo náramku tvoří stáčené spirály, které jsou zavedené do pravoúhlého konce (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 155:2)
      • 1a2 – tělo tvoří masivní ploskovypuklý kruh (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 155:3)
    • 1b – profilované konce
  • 2 – náramek s vypouklým tělem a puncovanou výzdobou (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 155:5)
  • 3 – jednoduché náramky bez ornamentu (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 155:6-9, 156: 1-3)
  • 4 – náramky z pásu s dekorací a různými konci
    • 4a – konce tvoří stylizované zvířecí hlavy (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 156:4-8)
    • 4b – konce jsou ploché
      • 4b1 – bez centrálního žebra (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 157: 1-5)
      • 4b2 – s centrálním žebrem (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 157:6-8, II: 158:1-8)
  • 5 – tlustý náramek s konci stylizovanými do zvířecích hlav (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 160: 1-5)
Typ Počet
1a1 cca. 40
1a2 4
1b 10
2 13
3 50
4a 14
4b1 20
4b2 50
5 13

Typy náramků „Armbügel“. Převzato z Thunmark-Nylén 1998: Taf. 155-160.
Větší rozlišení zde.


Způsoby pletení

Z typů náramků kategorie „Armring“ by se mohlo zdát, že náramky byly splétané z párového počtu drátů a že způsoby úpletů příliš nevariují. To by bylo však bylo poměrně daleko od pravdy. V níže přiložené tabulce můžeme spatřit schématické nákresy pletení gotlandských náramků a řetízků, přičemž horní číslo se vyjadřuje k množství drátů (prutů) použitých k výrobě úpletu. Obecně můžeme spatřit tři hlavní metody:

  1. jednoduché stáčení prutů kolem sebe nebo kolem jádra (1, 2, 3, 8, 12, 16)
  2. překládání prutů z jedné strany na protilehlou (4, 5, 6, 7)
  3. zakládání před boční pramen (drátkování, 5, 6, 8)

Některé metody (6, 7, 8, 12, 16) pracují s jádrem, které je obtočeno pruty. Na řadě pletených náramcích (2, 3, 4, 6, 8) můžeme najít okrášlení výplňovým rozklepaným drátkem nebo drátem tvořeným dvěma stočenými drátky. Je důležité dodat, že některé typy pletených náramků mají hlavní masu umístěnou na střed těla, čehož je dosaženo jak nerovnoměrným utahováním (v případě středu náramku), tak tloušťkou prutů (v případě konců náramků).

Schémata pletení náramků a řetízků z Gotlandu. Převzato ze Stenberger 1958: Textabb. 22-64.
Větší rozlišení zde.


„Dračí náramky“

Specifickou kategorii představují náramky se splétaným tělem, které jsou zakončené zvířecími hlavami – tzv. „dračí náramky“ (Drachenringe). Lena Thunmark-Nylénová je staví na roveň typu 4D (Armring) – tedy náramku s tělem upleteným ze čtyř prutů, jehož konce jsou zality do kapslí, s čímž lze vzhledem ke konstrukci souhlasit – ale současně tvrdí, že velikostně a tvarově odpovídá náramkům „Armbügel“ (Thunmark-Nylén 2006: 165). Nakolik lze rozumět katalogu této autorky, náramky nebyly zařazeny do typologie. Je jaksi příznačné, že náramkům, které jsou v těchto publikacích nejméně popsané, se ze strany zájemců o vikinskou Skandinávii věnuje největší zájem. Absenci delšího komentáře v literatuře bychom následujícím popisem a katalogem rádi suplovali.

„Dračí náramky“ ze stříbra představují uniformní skupinu náramků, která v současné době čítá 8 nálezů pocházejících z 5 různých lokalit. Všechny dosud známé náramky pocházejí z depotů či náhodných nálezů, kde se objevují zpravidla v jednom (SHM 6996, SHM 8315, SHM 15903), dvou (Häffinds) či třech kusech (SHM 28830). Náramky jsou lokální gotlandské produkce, jak dokládá nález formy sloužící k výrobě hlavičky z dílny ve Fröjel (Gustafsson – Söderberg 2007: 102-105, Bild 8). Tato forma, nalezená roku 2000, umožňuje datování tohoto typu šperku do 2. poloviny 11. století. Nejbližší analogie „dračího náramku“ představují typ 5 (Armbügel), který není ničím jiným než baltským výrobkem, hojně používaným na území dnešního Lotyšska (Šnore 1997Thunmark-Nylén 2006: 171-172), a náramky z jádrové oblasti Kyjevské Rusi a Maďarska. Za zmínku stojí především tři zlaté náramky nalezené v depotu z maďarské Zsennye a dva kyjevské náramky. První z kyjevských náramků pochází z pokladu, který byl v roce 1841 nalezen v Kyjevě, a je vytvořen ze šesti perličkových prutů ze zlata, které jsou zakončeny dračími hlavami velmi podobnými těm z Gotlandu. Tento nález je datován do 11.-12. století (Androščuk – Zocenko 2012: Fig. 60). Druhou paralelu tvoří odlévaný náramek objevený roku 1999 v sídlištním objektu u Šestovice z konce 10. či začátku 11. století, který je interpretovaný jako kovozpracující dílna (Kovalenko et al. 2003: 58-59). Můžeme tak vidět, že náramky se stylizovanými zvířecími hlavami byly v 11. století produkovány na Gotlandu, v Baltských zemích a pravděpodobně i na Kyjevské Rusi.

Náramky se zvířecími hlavami z Kyjevské Rusi.
Vlevo: Kyjev (dnes uložen v GIM Moskva, zdroj Dmitrij Antonov).
Vpravo: nález ze Šestovice (Kovalenko et al. 2003: Рис. 15:6).

Tři náramky nalezené v depotu v maďarské lokalitě Zsennye.
Gyula 1988: 103. kép.

Gotlandské „dračí náramky“ jsou tvořeny čtyřmi, pěti, šesti či osmi pruty, které mají různou hustotu pletení a různou masivnost. Zatímco ostatní náramky budí zdání masivních a hustě pletených náramků, SHM 6996 je upleten řídce a z tenkých drátů. Masivní kusy jsou až na výjimku jednoho kusu z Häffinds dozdobeny drátem splétaným ze dvou drobných drátků. Proces výroby hlaviček je zajímavý zejména v souvislosti s kapslemi (typ D); hlavičky nebyly odlévány separátně a následně letovány, jak je běžné u dnešních replik, nýbrž byly odlity do formy, do které byly zavedeny obnažené konce hotového úpletu. Hlavičky tak byly odlity přímo na tělo náramku, jak může být vidět v následujícím nákresu.


Metoda výroby hlaviček. Obnažené konce úpletů jsou zavedeny do formy, která se zalije stříbrem. Gustafsson – Söderberg 2007: Bild 8.


Katalog „dračích náramků“

 

  • SHM 6996, Hejslunds, Havdhem
    Poklad nalezený roku 1882, který sestával ze zlatých a stříbrných prstenů, stříbrných náramků, filigránového přívěšku, přívěšku s křišťálem, závěsných mincí a stříbrných korálků. Poklad byl uložen v bronzové krabičce. „Dračí náramek“ z tohoto pokladu je pleten z pěti prutů, které se směrem ke koncům ztenčují. Rozměr 9,2 × 8,8 cm, váha 72 g.

    Literatura
    : Stenberger 1947: Kat. No. 256, Abb. 250:30; Thunmark-Nylén 2000: 364.

Náramek z Hejslunds (SHM 6996). Zdroj: katalog SHM.

  • SHM 8315, Lillrone, Lye
    Poklad nalezený roku 1888, který sestával ze stříbrných náramků, skleněných, stříbrných a jantarových korálků, křišťálových závěsů, stříbrných přívěšků různých druhů a stříbrného nákončí. „Dračí náramek“ z tohoto pokladu je pleten z šesti prutů a spletených drátků. Rozměr 9,1 × 8 cm, váha 147 g.

    Literatura
    : Stenberger 1947: Kat. No. 353, Abb. 247:6; Thunmark-Nylén 2000: 536.

Náramek z Lillrone, Lye (SHM 8315). Zdroj: katalog SHM.

  • SHM 15903, Bryungs, Vall
    Stříbrný náramek z lokality Bryungs byl náhodně nalezen roku 1917 a nebyl součástí pokladu. Je pleten ze čtyř prutů, které se ke koncům zužují, a spletených drátků. Rozměr 9 × 8,1 cm, váha 127,54 g, největší tloušťka 1,6 cm.

    Literatura
    : Graham-Campbell 1980: Cat. No. 233; Stenberger 1947: Kat. No. 550, Abb. 242; Thunmark-Nylén 2000: 760.

Náramek z Bryungs, Vall (SHM 15903). Zdroj: Graham-Campbell 1980: Cat. No. 233.Náramek z Bryungs, Vall (SHM 15903). Zdroj: katalog SHM.

  • SHM 28830, Burge, Lummelunda
    Poklad nalezený roku 1967, který sestával z ohromného množství náramků, přívěšků, náušnic, ingotů, částí šperků, surového materiálu a cca 3000 mincí. „Dračí náramky“ byly v tomto pokladu tři a všechny byly pleteny ze čtyř prutů a spletených drátků. Parametry největšího náramku: délka 9,6 cm, největší tloušťka 1,5 cm, váha 157 g. Parametry středního náramku: délka 9,3 cm, největší tloušťka 1,65 cm, váha 148,9 g. Parametry nejmenšího náramku: délka 9,1 cm, největší tloušťka 1,6 cm, váha 138 g.

    Literatura
    : Thunmark-Nylén 2000: 524.

Náramek z Burge, Lummelunda (SHM 28830). Zdroj: katalog SHM.

  • Häffinds, Burs
    Poklad nalezený roku 1980, který sestával ze šesti náramků. „Dračí náramky“ byly v tomto pokladu dva. Jeden byl upleten z 8 prutů a má délku 7,9 cm. Druhý byl upleten ze čtyř prutů, které se ke koncům ztenčují, a spletených drátků. Tento kus nemá příliš kvalitně vymodelované hlavičky. Délka tohoto kusu činí 8,9 cm.

    Literatura
    : Nylén – Thunmark-Nylén 1980Thunmark-Nylén 2000: 88.

Náramek z Häffinds, Burs. Zdroj: Nylén – Thunmark-Nylén 1980: Bild 1-2.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Bibliografie

Androščuk – Zocenko 2012 = Андрощук Ф. O. – Зоценко В. (2012). Скандинавские древности Южной Руси: каталог, Paris.

Carlsson, Anders (1983). Djurhuvudformiga spännen och gotländsk vikingatid: text och katalog, Stockholm.

Graham-Campbell, James (1980). Viking Artefacts: A Select Catalogue, London.

Gustafsson, Ny Björn – Söderberg, Anders (2007). En senvikingatida silververkstad i Fröjel. In: Gotländskt Arkiv 2007, meddelanden från Föreningen Gotlands fornvänner, 99-110.

Gyula, László (1988). Árpád népe, Budapest.

Kovalenko et al. 2003 = Коваленко В., Моця А., Сытый Ю. Археологические исследования Шестовицкого комплекса в 1998 – 2002 гг. // Дружинні старожитності Центрально-Східної Європи VIII – XI ст.: Мат. Міжнародного польового арх. семінару (Чернігів – Шестовиця, 17 – 20 липня 2003 р.) – Чернігів, 2003. – С. 51–83.

Nerman, Birger (1935). Die Völkerwanderungszeit Gotlands, Stockholm.

Nerman, Birger (1969-1975). Die Vendelzeit Gotlands I-II, Stockholm.

Nylén, Erik – Thunmark-Nylén, Lena (1980). Sex armringar av silver – 1980 års skatt. In: Gotländskt Arkiv 1980, Visby, 94-96.

Stenberger, Mårten (1947-1958). Die Schatzfunde Gotlands. Der Wikingerzeit. I. Text, II. Fundbeschreibung und Tafeln, Stockholm.

Šnore, Elvīra (1997). Lejasdopeļu kapulauks senajā Sēlijā. In: Arheoloģija un etnogrāfija 19, 64-81.

Thunmark-Nylén, Lena (1995). Die Wikingerzeit Gotlands I : Abbildungen der Grabfunde, Stockholm.

Thunmark-Nylén, Lena (1998). Die Wikingerzeit Gotlands II : Typentafeln, Stockholm.

Thunmark-Nylén, Lena (2000). Die Wikingerzeit Gotlands IV:1–3 : Katalog, Stockholm.

Thunmark-Nylén, Lena (2006). Die Wikingerzeit Gotlands III: 1–2 : Text, Stockholm.