The Wallet from Iholm, Denmark

In March 2020, I was notified of an interesting find of a wallet from 11th century Denmark, which has not been paid much attention. This brief article will provide basic information on the entire find and the reconstruction attempts.


Circumstances of the find and its content

On a Sunday in 1853, an unnamed brick factory worker from Tåsinge, Denmark, went to uninhabited island of Iholm, which lies in the Svendborg Strait between the islands of Funen and Tåsinge, accompanied by his friends. As he was strolling and destroying molehills, he saw metal reflections in one of them. Inside, he found 15 coins that he had buried again due to fear of disaster and illness, he washed himself and went home. The man shared the information about the discovery with the master brickman, who went to the island with its owner. The find-place, located in the middle of the small island, was thoroughly examined within a radius of about 4 meters and a depth of 1 meter. At a depth of 20-25 cm below the surface, they found a silver treasure that was kept in a leather case, and other silver objects were discovered within a 30 cm radius. The treasure was collected and handed over to the National Museum in Copenhagen (Grundtvig 1948: 170; Skovmand 1942: 90, Cat. No. 32).

The main part of the treasure consisted of 475 coins, more precisely 3 Danish, 1 Norwegian, 17 Swedish, 238 Anglo-Saxon, 10 Dutch, 163 German, 2 Carolingian, 8 Czech, 1 Byzantine, 1 Persian, 27 Kufic and 2 semi-finished coins (Erslev 1875: 119- 120; Hauberg 1900: 165, Cat No. 45; Malmer 1966: 269, Cat No. 43). Duczko informs that the treasure includes two shield pendants with whirl motifs (Duczko 1989: 18). In addition, three fragments of necklaces were found in the treasure (Hårdh 1996: 48, 191), four complete bracelets and ingots (Nationalmuseet 2020; Trap 1923: 706). In 1989, around 100 coins and silver fragments were discovered near the site, so the total number was about 590 pieces of silver (Nationalmuseet 2020). The dating of the treasure is the first quarter of the 11th century. The catalog number of the treasure, which is partially exhibited in the National Museum in Copenhagen (room 23), is C NM 13594-608, C. 1837. The find-place is sometimes also referred as Yholm, Bregninge, Svendborg, Svendborgsund, Tåsinge or Taasinge.

The available literature has always descibed the numismatic part of the treasure (among others Brøndsted 1938: 382; Galster 1980: 65; Rasmusson 1937: 125-6; Schive 1865: 13; Wahlstedt 1930: 23, 28), while the leather fragments remain almost unnoticed by literature. The next chapter will therefore be devoted to the description of leather fragments.


Wallet remains and reconstruction

But not all the silver that glitters! The wallet in which the treasure was located was no less valuable and was a representative item. In the present state, it consists of two leather fragments, one of which is part of the wallet pocket and the other is a sewn application that has been gold-plated (Nationalmuseet 2020; Mannering 2017):

  • fragment 1: a piece of leather with approximate size of 6 × 4 cm, which forms the tip of a folding wallet. The side exhibited in the museum as the upper side is the upper side of the inner pocket. The two sides forming the tip are lined with holes for stitches. Apperently, the fragment of the pocket has been sewn to the second, supporting layer. The top of the fragment and the tip are torn apart. The dominating part of the fragment is a semicircle of holes, which was used to find the originally circular application. This application was positioned at the center of the width of the object, with the offset from the sides being smaller than the offset from the tip. Whether the wallet had one or two pockets facing each other is not known, but both variants are possible. The wallet in its original state probably exceeded the width of 6 cm, while the original length is unknown, but due to hundreds of pieces of silver it could be quite large. The closest contextual and shape analogy is the wallet from Roswinkel, Netherlands, dated to the end of the 9th century (Pleyte 1883; Gräslund 1984: Abb. 16.2). This folding wallet consists of a supporting layer and a three-part pocket embellished with a sewn leather application; it was used to store the treasure – 144 silver coins and a gold coin in a small wooden box (personal discussion with Bert Tessens). Other examples of folding wallets are 24 wallets from Birka (Gräslund 1984: 143-6), Sigtuna wallet (Sigtuna Museum 2019), a small four-piece wallet from Bringsverd, Norway (C23116; Rolfsen 1981: 117) and a small wallet from the Evebø grave, Norway, 5th century (B4590). The presence of a tip at Iholm wallet indicates that the find did not belong to the group of two-piece wallets with integral leather slider, such as those from Elisenhof (Grenander-Nyberg 1985: 234, 247, Taf. 76) and Gniezno (self-observation). With a high degree of probability, we can also exclude it would belong to the group of bags with metal components.

 

  • fragment 2: leather application originally of circular shape. The diameter of this application could be about 3-4 cm. The application consisted of an interwoven motif with a rim, with holes for stitches at the edge of the rim. The interwoven motif was apparently made up of two pieces that were perpendicular to each other, one piece consisting of a rim and strips connecting its two sides, while the other had loose ends, which were interwoven between the strips of the furst piece and inserted under the rim and stitched together with the rim. At this time, exact reconstruction of the application is not possible and it is necessary to wait for detailed analysis and publishing in print. However, similar motifs can be found on pendants and textile applications in Viking Sweden. The leather application was gilded with foil, which is still visible today. The closest analogy to this decorative method can be found in Birka, where all parts of folding wallets are interwoven with gilded leather strips (Gräslund 1984: 143-6). A similar find to those from Birka is a leather pouch lid from Frankish grave 10 in Cologne-Müngersdorf, which is interwoven with copper alloy wires (Fremensdorf 1955: 93, 137, Taf. 92.1-2). Gilded leather can also be found on the wooden knife sheath from warrior grave excavated at Prague Castle (Borkovský 1939-46: 127). Notker the Stammerer mentions that Charlemagne wore gilded leather shoes (De Carolo Magno, translated by Thorpe, p. 132).

Source: Mannering 2017.

Source: Nationalmuseet 2020.

Source: Fashioning the Viking Age 2019.


Wallet from Roswinkel, which is the closest analogy. Source: Gräslund 1984: Abb. 16.2.

As far as we know, two attempts have been made to reconstruct the waller which should be mentioned. The first of these was created in the Danish workshop Nichols Naturligvis. The overall look is great and the only details we can criticize is the size of the application, which covers too big space compared to the original, and the shape of the lower edge, which should be more spiked and probably without a strap. Generally, this attempt copies models from Birka. The workshop is very active in experimenting with the possible looks of the original interwoven motif, which was symmetrical, in their opinion.

Attempted reconstruction by Nichols Naturligvis.

The other attempt was made by Swedish reenactor Veronica Wik, who mounted the asymmetric application on a purse. The benefit of this reconstruction is the fact it reflects the larger capacity of the wallet, which should have been able to hold several hundred pieces of silver, as well as a greater offset of the application from the edge, which is more consistent with the original find. We must also appreciate the involvement of coins and hence the pursuit of a realistic concept.

Reconstruction attempt by Veronica Wik.

Since both versions are not ideal, me and reenactor and graphic designer Tomáš Cajthaml prepared two graphic designs that outlines the original appearance of the artifact in the best possible way – the wallet is folding, has only one strap, the application has the correct ratio to the rest and the offset respects the original composition. We used the shape of Roswinkel wallet, which we consider the closest shape analogy. The look of the application was taken from the attempt of Veronika Wic, although we are aware that none of the designs is 100% accurate.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Suggested drawn reconstructions of Iholm wallet.
Made by Tomáš Cajthaml.


Acknowledgments and conclusion

Wallet from Iholm is a rare specimen that complements the mosaic of purses, bags and wallets known from the Viking Age. In terms of decorating, it ranks among the top finds. It suggests that gilded leather was a more widespread phenomenon than previously thought. It is also probably the first wallet known from Viking Age Denmark, which will be appreciated especially by reenactors interested in the region who now have the opportunity to take this artifact into consideration. All this should serve as an appeal to the staff of the National Museum in Copenhagen, pointing out that the wallet has not yet been published.

Finally, I would like to thank Nichols Naturligvis for drawing my attention to this find. My thanks also deserve Veronica Wik. In the last, most honorable place, I would like to pay tribute to Tomáš Cajthaml, who quickly and unselfishly created great graphics, thanks to which this artifact can be appreciated by people from all over the world.

Here we will finish this article. Thank you for your time and we look forward to any feedback. If you want to learn more and support my work, please, fund my project on Patreon or Paypal.


Bibliography

Notker the Stammerer: De Carolo Magno. In: Two lives of Charlemagne: Einhard and Notker the Stammerer, translated by Lewis Thorpe, Harmondsworth 1967.

Borkovský, Ivan (1939-46). Hrob bojovníka z doby knížecí na Pražském hradě. In: Památky archeologické 42, 122-131.

Brøndsted, Johannes (1938). Danmarks oldtid, bind 3, København.

Duczko, Władysław (1989). Runde Silberblechanhänger mit punzierten Muster. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:3. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 8–18.

Erslev, Kristian (1875). Roskildes ældste Mønter. Studier til Dansk Mønthistorie. In: Aarbøger for nordisk Oldkyndighed og Historie, København, 117–187.

Fashioning the Viking Age 2019. Fragment of a leather purse from Yholm. In: Fashioning the Viking Age Project. Visited 19.3.2020, available from: https://www.instagram.com/p/BzFgHN9nr0a/.

Fremersdorf, Fritz (1955). Das fränkische Reihengräberfeld Köln-Müngersdorf, Berlin.

Galster, Georg (1980). Vikingetids møntfund fra Bornholm. In: Nordisk Numismatisk Årsskrift 1977–78, 5–246.

Gräslund, Anne-Sofie (1984). Beutel und Taschen. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:1. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 141-154.

Grenander-Nyberg, Gertrud (1985). Die Lederfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. In: Szabo, M. – Grenander-Nyberg, G.- Myrdal, J. (eds.). Die Holzfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. Elisenhof Band 5, Frankfurt – Bern – New York.

Grundtvig, Sven (1948). Danske folkesagn, 1839-83: samling. Danske stedsagn, København.

Hårdh, Birgitta (1996). Silver in the Viking Age: A Regional-Economic Study (Acta Archaeologica Lundensia, Series in 8° Nr. 25), Stockholm.

Hauberg, Peter Christian (1900). Myntforhold og udmyntninger i Danmark indtil 1146, København.

Malmer, Brita (1966). Nordiska mynt före år 1000 (Acta Archaeologica Lundensia, Series in 8° Nr. 4), Lund.

Mannering, Ulla (2017). Skattefundet fra øen Yholm. In: Nationalmuseet – Prehistory. Visited 19.3.2020, available from: https://www.facebook.com/DanmarksogMiddelhavslandenesOldtid/photos/a.1701340826604999/1746996435372771/?type=3.

Nationalmuseet (2020). Udsøgt læderpung med guldtryk. In: Nationalmuseet i København. Visited 19.3.2020, available from: https://natmus.dk/historisk-viden/temaer/pels-i-oldtiden-og-antikken/pels-i-oldtiden/udsoegt-laederpung-med-guldtryk/.

Pleyte, Willem (1883). Nederlandsche Oudheden van de vroegste tijden tot op Karel den Groote, Leiden.

Rasmusson, Nils Ludvig (1937). Kring de västerländska mynten i Birka. In: Från stenålder till rokoko, studier tillägnade Otto Rydbeck, Lund, 113–135.

Rolfsen, Perry (1981). Den siste hedning på Agder. In: Viking, Vol. 44, 112–128.

Sigtuna Museum (2019). Veckans föremål. In: Sigtuna Museum & Art. Visited 19.3.2020, available from: https://www.facebook.com/sigtunamuseumandart.se/photos/a.424430047633243/1963497667059799/?type=3.

Schive, G. I. (1865). Norges Mynter i Middelalderen, samlede og beskrevne af G. I. Schive: Med Indledning af C. A. Holmboe, Christiania.

Skovmand, Roar (1942). De danske Skattefund fra Vikingetiden og den ældste Middelalder indtil omkring 1150. In: Aarbøger for nordisk oldkyndighed og historie, København, 1-275.

Trap, Jens Peter (1923). Kongeriget Danmark, 4. Udgave, København.

Trap, Jens Peter (1957). Kongeriget Danmark, 5. Udgave : Odense og Svendborg Amt, København.

Wahlstedt, Axel (1930). Den svenska plåtmyntningens historia. In: Numismatiska meddelanden 25, 22-36.

Peněženka z dánského Iholmu

V březnu roku 2020 jsem byl upozorněn na zajímavý nález dánské peněženky z 11. století, který dosud stál v ústraní a kterému nebyla věnována větší pozornost. Tento krátký článek přinese základní informace k celému nálezu a dosavadní pokusy o rekonstrukce.


Okolnosti nálezu a jeho obsah

Jedné neděle roku 1853 se nejmenovaný pracovník cihelny z dánského Tåsinge vydal za doprovodu svých přátel na tehdy neobydlený ostrov Iholm, který leží v svendborském průlivu mezi ostrovy Fyn a Tåsinge. Při procházce svou holí ničil krtince, když tu v jednom z nich spatřil kovové odlesky. Krtinec rozryl a nalezl 15 mincí, které z obavy z neštěstí a nemoci opět zahrabal, umyl se a odjel domů. Nálezce se o objevu zmínil svému mistru cihláři, který se na ostrov vydal s jeho majitelem a místo, nacházející se uprostřed malého ostrova, důkladně ohledali v okruhu zhruba 4 metrů a do hloubky 1 metru. V hloubce 20-25 cm pod povrchem nalezli stříbrný poklad, který byl uchován v koženém pouzdře, a další stříbrné předměty byly objeveny v okruhu 30 cm. Poklad byl vyzvednut a předán Národnímu muzeu v Kodani (Grundtvig 1948: 170; Skovmand 1942: 90, Kat. č. 32).

Hlavní část pokladu sestávala z 475 mincí, přesněji 3 dánských, 1 norské, 17 švédských, 238 anglosaských, 10 nizozemských, 163 německých, 2 karolinských, 8 českých, 1 byzantské, 1 perské, 27 kufických a 2 polotovarů mincí (Erslev 1875: 119-120; Hauberg 1900: 165, Kat. č. 45; Malmer 1966: 269, Kat. č. 43). Duczko informuje, že součástí pokladu jsou dva přívěšky s vířivými motivy (Duczko 1989: 18). Kromě nich byly v pokladu nalezeny tři fragmenty náhrdelníků (Hårdh 1996: 48, 191), čtyři celé náramky a ingoty (Nationalmuseet 2020Trap 1923: 706). Roku 1989 bylo v okolí místa nálezu objeveno dalších 100 mincí a stříbrných úlomků (Nationalmuseet 2020), takže celkový počet čítá zhruba 590 kusů stříbra. Datace pokladu směřuje do 1. čtvrtiny 11. století, obvykle se hovoří o datování k roku 1010 (Nationalmuseet 2020; Trap 1957: 711). Katalogové číslo pokladu, který je částečně vystavený v kodaňském Národním muzeu (místnost 23), je C NM 13594-608, C. 1837. Místo nálezu bývá označeno také jako Yholm, Bregninge, Svendborg, Svendborgsund, Tåsinge či Taasinge.

Dostupná literatura se vždy věnovala numismatickým výpovědním možnostem (kromě výše zmíněných také Brøndsted 1938: 382; Galster 1980: 65; Rasmusson 1937: 125-6; Schive 1865: 13; Wahlstedt 1930: 23, 28), přičemž fragmenty kůže zůstaly literaturou takřka nepovšimnuty. Následující kapitola proto bude věnována popisu kožených fragmentů.


Pozůstatky peněženky a rekonstrukce

Není však všechno stříbro, co se třpytí! Peněženka, v níž se poklad nacházel, byla neméně cenným předmětem, a byla hodnou uložení pokladu. Tvoří ji dva kožené fragmenty, přičemž jeden je částí kapsy peněženky a druhý je našitou aplikací, která byla pozlacena zlatou fólií (Nationalmuseet 2020Mannering 2017):

  • fragment 1: kus kůže o rozměrech cca 6 × 4 cm, který tvoří cíp peněženky, přičemž strana, která je vystavena v muzeu jako pohledová, představuje její vnitřní kapsu skládací peněženky. Dvě boční strany tvořící cíp jsou opatřeny otvory, skrze které byl fragment přišit k druhé, nosné vrstvě. Vrchní část fragmentu a vrcholek cípu jsou odtrženy. Dominantou fragmentu pak je půlkruh otvorů, který sloužil k našití původně kruhové aplikace. Tato aplikace byla umístěna ve středu šířky předmětu, přičemž odsazení od bočních stran bylo menší, než-li odsazení od cípu. Zda peněženka měla jednu nebo dvě proti sobě stojící kapsy, není známo, ale obě varianty jsou možné. Peněženka v původním stavu zřejmě přesahovala šířku 6 cm, přičemž původní délku neznáme, avšak vzhledem ke stovkám kusů stříbra mohla nabývat poměrně velkých rozměrů. Nejbližší kontextovou i tvarovou analogií, která používá našívanou aplikaci, je nález z holandského Roswinkelu, datovaný do konce 9. století (Pleyte 1883Gräslund 1984: Abb. 16.2). Tuto skládací peněženku tvoří nosná vrstva, na kterou je našitá kapsa složená ze tří dílů a která je dozdobena našitou koženou aplikací, a sloužila k uložení pokladu – 144 stříbrných mincí a jedné zlaté mince, která byla uložena v malé dřevěné krabičce (osobní diskuze s Bertem Tessensem). Dalšími příklady skládacích peněženek je 24 peněženek z Birky (Gräslund 1984: 143-6), peněženka ze Sigtuny (Sigtuna Museum 2019), drobná čtyřdílná peněženka z norského Bringsverdu (C23116; Rolfsen 1981: 117) a drobná peněženka z norského hrobu Evebø z 5. století (B4590). Přítomnost cípu u nálezu z Iholmu nenasvědčuje tomu, že by nález přináležel k dvojdílným brašnám s integrální koženou průvlečkou, mezi které patří například nálezy z Elisenhofu (Grenander-Nyberg 1985: 234, 247, Taf. 76) a Hnězdna (vlastní pozorování). S velkou mírou pravděpodobnosti můžeme vyloučit i přináležitost k brašnám s kovovými komponenty.

 

  • fragment 2: kožená aplikace původně o kruhovém tvaru. Průměr této aplikace mohl být kolem 3-4 cm. Aplikace byla tvořena propletencem s obroučkou, přičemž na okraji obroučky se nacházejí otvory pro stehy. Pletenec byl zřejmě tvořen dvěma díly, které byly vůči sobě kolmé, přičemž jeden díl sestával z obroučky a pruhů propojující její obě strany, zatímco druhý měl volné konce, jež byly pruhy propleteny, zasunuty pod obroučku a prošity spolu s obroučkou. Přesná rekonstrukce propletence v tento okamžik není možná a je nutné počkat na detailní analýzu a publikování v tisku. Nicméně je možné nalézt podobné motivy na přívěšcích a textilních aplikacích ve vikinském Švédsku. Kožená aplikace byla pozlacena fólií, která je dodnes patrná. Nejbližší analogii této výzdobné metody můžeme nalézt v Birce, kde jsou všechny díly skládacích peněženek protkávané pozlacenými koženými proužky (Gräslund 1984: 143-6). Blízko nálezům z Birky stojí kožené víko brašny z franského hrobu č. 10 v Kolíně-Müngersdorfu, které je protkávané dráty ze slitiny mědi (Fremensdorf 1955: 93, 137, Taf. 92.1-2). Pozlacenou kůži je možné najít také na dřevěné pochvě nože bojovníka z Pražského hradu (Borkovský 1939-46: 127). Notker Koktavý zmiňuje, že Karel Veliký nosil pozlacené kožené boty (De Carolo Magno, přel. Thorpe, str. 132).

Zdroj: Mannering 2017.

Zdroj: Nationalmuseet 2020.

Zdroj: Fashioning the Viking Age 2019.


Peněženka z holandského Roswinkelu, která je nejbližší analogií. Zdroj: Gräslund 1984: Abb. 16.2.

Nakolik je nám známo, prozatím vznikly dva pokusy o rekonstrukci, které je záhodno zmínit. První z nich vznikl v dánské dílně Nichols Naturligvis. Jediné, co lze tomuto pokusu vytknout, je velikost aplikace, která oproti originálu zabírá velký prostor, a tvar spodní hrany, která by měla být hrotitější a zřejmě bez řemínku. Obecně vzato tento pokus kopíruje modely z Birky. Dílna velmi aktivně experimentuje s možnými vzhledy původního propletence, který je podle názoru dílny symetrický.

Pokus o rekonstrukci z dílny Nichols Naturligvis.

Druhý pokus vytvořila švédská reenactorka Veronica Wik, která asymetrickou aplikaci namontovala na měšec. Přínosem této rekonstukce je reflektování větší kapacity peněženky, která měla být schopna pojmout několik set kusů stříbra, a také větší odsazení aplikace od okraje, které se více shoduje s originálním nálezem. Ocenit musíme také zapojení mincí a tedy snahu o realistický koncept.

Pokus o rekonstrukci vytvořený Veronicou Wik.

Protože obě verze mají svoje nedostatky, s reenactorem a grafikem Tomášem Cajthamlem jsme připravili dva grafické návrhy, které dle našeho soudu nejlépe nastiňují původní vzhled artefaktu – peněženka je skládací, má pouze jeden řemínek, aplikace zaujímá správný poměr vůči zbytku a odsazení od okrajů respektuje originální kompozici. Předlohou nám byla peněženka z Roswinkelu, kterou považujeme na nejbližší tvarovou analogii. Vzhled aplikace byl převzat z pokusu o rekonstrukci Veroniky Wic, ačkoli jsme si vědomi, že ani jeden z navržených vzhledů není ideální.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Navržené kresebné rekonstrukce peněženky z Iholmu.
Vytvořil Tomáš Cajthaml.


Poděkování a závěr

Peněženka z Iholmu představuje vzácný exemplář, který doplňuje mozaiku měšců, vaků, brašen a peněženek známých z doby vikinské. Pokud jde o nákladnost zdobení, řadí se na přední příčky u tohoto typu nálezů. Jeho hodnota je také v tom, že naznačuje, že zlacení kůže byl rozšířenější fenomén, než se doposud předpokládalo. Jde také zřejmě o první peněženku známou z vikinského Dánska, což ocení především reenactoři zajímající se o tento region, kteří nyní mají možnost přihlédnout k tomuto artefaktu. Toto vše by mělo sloužit jako apel na pracovníky Národního muzea v Kodani, upozorňující na fakt, že peněženka stále nebyla publikována.

Závěrem si dovolím poděkovat dílně Nichols Naturligvis, která mne upozornila na tento nález. Mé díky si zaslouží také Veronica Wik. Na posledním, nejčestnějším místě, bych chtěl vzdát hold Tomášovi Cajthamlovi, který rychle a nezištně vytvořil skvělé grafiky, díky nimž tento artefakt mohou docenit lidé z celého světa.

Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Bibliografie

Notker Kotkavý : De Carolo Magno. In: Two lives of Charlemagne: Einhard and Notker the Stammerer, přel. Lewis Thorpe, Harmondsworth 1967.

Borkovský, Ivan (1939-46). Hrob bojovníka z doby knížecí na Pražském hradě. In: Památky archeologické 42, 122-131.

Brøndsted, Johannes (1938). Danmarks oldtid, bind 3, København.

Duczko, Władysław (1989). Runde Silberblechanhänger mit punzierten Muster. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:3. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 8–18.

Erslev, Kristian (1875). Roskildes ældste Mønter. Studier til Dansk Mønthistorie. In: Aarbøger for nordisk Oldkyndighed og Historie, København, 117–187.

Fashioning the Viking Age 2019. Fragment of a leather purse from Yholm. In: Fashioning the Viking Age Project. Navštíveno 19.3.2020, dostupné z: https://www.instagram.com/p/BzFgHN9nr0a/.

Fremersdorf, Fritz (1955). Das fränkische Reihengräberfeld Köln-Müngersdorf, Berlin.

Galster, Georg (1980). Vikingetids møntfund fra Bornholm. In: Nordisk Numismatisk Årsskrift 1977–78, 5–246.

Gräslund, Anne-Sofie (1984). Beutel und Taschen. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:1. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 141-154.

Grenander-Nyberg, Gertrud (1985). Die Lederfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. In: Szabo, M. – Grenander-Nyberg, G.- Myrdal, J. (eds.). Die Holzfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. Elisenhof Band 5, Frankfurt – Bern – New York.

Grundtvig, Sven (1948). Danske folkesagn, 1839-83: samling. Danske stedsagn, København.

Hårdh, Birgitta (1996). Silver in the Viking Age: A Regional-Economic Study (Acta Archaeologica Lundensia, Series in 8° Nr. 25), Stockholm.

Hauberg, Peter Christian (1900). Myntforhold og udmyntninger i Danmark indtil 1146, København.

Malmer, Brita (1966). Nordiska mynt före år 1000 (Acta Archaeologica Lundensia, Series in 8° Nr. 4), Lund.

Mannering, Ulla (2017). Skattefundet fra øen Yholm. In: Nationalmuseet – Prehistory. Navštíveno 19.3.2020, dostupné z: https://www.facebook.com/DanmarksogMiddelhavslandenesOldtid/photos/a.1701340826604999/1746996435372771/?type=3.

Nationalmuseet (2020). Udsøgt læderpung med guldtryk. In: Nationalmuseet i København, navštíveno 19.3.2020, dostupné z: https://natmus.dk/historisk-viden/temaer/pels-i-oldtiden-og-antikken/pels-i-oldtiden/udsoegt-laederpung-med-guldtryk/.

Pleyte, Willem (1883). Nederlandsche Oudheden van de vroegste tijden tot op Karel den Groote, Leiden.

Rasmusson, Nils Ludvig (1937). Kring de västerländska mynten i Birka. In: Från stenålder till rokoko, studier tillägnade Otto Rydbeck, Lund, 113–135.

Rolfsen, Perry (1981). Den siste hedning på Agder. In: Viking, Vol. 44, 112–128.

Sigtuna Museum (2019). Veckans föremål. In: Sigtuna Museum & Art. Navštíveno 19.3.2020, dostupné z: https://www.facebook.com/sigtunamuseumandart.se/photos/a.424430047633243/1963497667059799/?type=3.

Schive, G. I. (1865). Norges Mynter i Middelalderen, samlede og beskrevne af G. I. Schive: Med Indledning af C. A. Holmboe, Christiania.

Skovmand, Roar (1942). De danske Skattefund fra Vikingetiden og den ældste Middelalder indtil omkring 1150. In: Aarbøger for nordisk oldkyndighed og historie, København, 1-275.

Trap, Jens Peter (1923). Kongeriget Danmark, 4. Udgave, København.

Trap, Jens Peter (1957). Kongeriget Danmark, 5. Udgave : Odense og Svendborg Amt, København.

Wahlstedt, Axel (1930). Den svenska plåtmyntningens historia. In: Numismatiska meddelanden 25, 22-36.