Vikinský reenactment č.1

Tento článek jsem sepsal pro svojí facebookovou skupinu “Doba vikinská” a myslím si, že informace v něm by Vás mohly zajímat. Zabývat se budeme správnou terminologií, která se váže k době vikinské. Zároveň se chci dotknout začátku doby vikinské a přístupu k tomuto období v rámci rekonstrukce.

1) Všichni dnes říkáme, že rekonstuujeme “Vikingy”. Pokud z pusy vypustíme něco takového, dopustili jsme se nejméně dvou chyb – gramatické i významové. Nejdřív si rozebereme tu významovou. Máme tendence říkat “Vikingové” všem severogermánským obyvatelům Skandinávie, ale pravda je jiná. Věda je nazývá starými Seveřany, oni sami sebe nazývali Seveřani, případně podle přináležitosti k národům Norové, Dánové, Švédové apod. Pod starými Seveřany si představujeme všechny Skandinávce – sedláky, krále, nájezdníky. “Vikingové” jsou pouze nájezdníci – ti, kteří jedou na “viking”, na nájezd. To znamená, že vikingové byla určitá omezená skupina obyvatel (velmi často dosti násilnická, zločinecká), a proto vikingové píšeme s malým v. A pozor – pojem “vikingové”, ač je severského původu, se nevztahuje pouze ke skandinávským nájezdníkům – známe stejně dobře estonské a jómské vikingy, kteří jistě nebyli vždy Germány.

2) Za expanzí Skandinávců stálo několik důvodů – přelidnění, chudoba, zdokonalení mořeplavby a možná i touha objevovat. Obyčejně se za počátek doby vikinské pokládá rok 793 u příležitosti vyplenění Lindisfarne, ale pravda je taková, že první severské lodě do Anglie připluly plenit již roku 789. Šílím ze všech populárně naučných článků, které píší “Vikingové byli mnohem dříve, než se dosud předpokládalo” – tendence k rozpínavosti však měli Skandinávci dříve. Za doby vendelské docházelo k expanzi do Pobaltí. První nájezd, který je mi známý, byl podniknut roku 515 do dnešní Francie. A proto dobu vikinskou nemůžeme spojovat s nájezdy, jak je dnes zvykem. Daleko spíše za počátek doby vikinské můžeme označit jazykové a kulturní změny ve Skandinávii, které proběhly v 2. polovině 8. století a které Skandinávii oddělily od zbytku germánského obyvatelstva. Proto nesmíme říkat, že doba vikinská začíná roku 793, protože nájezdy (alespoň ze skandinávského pohledu) vlastně nebyly nic nového, ale spíše rokem 800, kdy byl dovršen proces, během něhož se Skandinávie odlišila kulturně a jazykově od sousední Evropy.

3) Proto bychom měli přistupovat k rekonstrukci doby vikinské opatrně a s nadhledem. Dneska všichni chtějí dělat bojovníky, ale to neznamená, že jsou to vikingové. Popravdě se staří Seveřané vikingů někdy docela báli, protože to byli vážní zločinci, kteří museli opustit zemi, ze které byli vyhoštěni pro nějakou vraždu. Daleko spíše bychom měli rekonstruovat družiny (když už máme potřebu dělat ze bojovníky a dělat ze svých šéfů jarly) a normální civilní obyvatelstvo, které bojovalo jen v případě povolání do branné hotovosti. Představuji si to tak, že každá skupina by byla vlastně rozdělena do dvou částí – družiny složené z profesionálních bojovníků (kroužkovky, brýlové helmy, meče) a branné hotovosti s normankami, prošívkami, sekerami a kopími. Družiníci by měli chránit šéfa skupiny na každém kroku (protože je to jejich povolání), těm ostatním by to mělo být jedno, protože se věnují řemeslu, lovu a tak dále, ale do války jdou pod šéfem.

1 Comment

  1. Dobrý den,
    Vy jste převzal vedení těchto stránek po Tomáši Vlasatém?

    Děkuji za odpověď

    Ondřej Horký

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>