Úvod
Organické nálezy z raně středověkého Polska, kde je jako raný středověk označována doba až do 13. století, jsou pozoruhodně bohaté a slouží jako referenční materiál pro některé z okolních zemí, kde předměty podléhající zkáze chybí, včetně České republiky (např. Vlasatý 2020a; 2025). To se týká též kožených brašen, peněženek, pouzder, váčků, vaků. Jejich hledání však komplikuje jak absence souhrnné publikace (jediným zdrojem je již poněkud zastarávající Samsonowicz 1982: 102–3), tak i neustálená terminologie (např. kaletka, portfel, sakiewka, sakwa, torebka, woreczek). Archeologický materiál týkající se kožených tašek, brašen, peněženek a váčků raného středověku z území dnešního Polska můžeme přibližně rozdělit na:
- kruhové a půlkruhové váčky se stahovačkou
Jednoduché kruhové či oválné váčky byly nalezeny v Hnězdně (Purol-Wierzbicka 2015: Obr. 4a) a Wolinu (Kowalska 2019: Obr. 111.5). Váček tohoto druhu byl též nalezen v Kamieńi Pomorském, kde stále ukrýval mincovní depot (Kiersnowski – Kiersnowska 1965: Obr. 84). Existuje názor, že v některých případech nejde o váčky, nýbrž pozůstatky míčků (Kowalska 2019: 284–5). Nacházíme též půlkruhové či půloválné varianty, které byly nalezen v Hnězdně (Purol-Wierzbicka 2015: Obr. 4b), Kruszwici (Pawlak 2023: 500, Obr. 5.4) a Štětíně (Kowalska 2010: Obr. 78.2–6). Kruhové i půlkruhové varianty nejsou v Evropě neobvyklé a mají četné analogie (např. Gräslund 1984: 153; Groenman-van Waateringe 1984: Tab. 24; Siegmüller 2010: 177–8; Thunmark-Nylén 2006: 154–5).
Obr. 1: Příklad kruhového váčku. Zdroj: Kowalska 2019: Obr. 111.5.
- pravoúhlé váčky se stahovačkou
Známe rovněž jednoduché a nezdobené váčky pravoúhlého střihu. Jeden kus, teoreticky pocházející z 11. století, byl nalezen ve Štětíně, kde je stále opatřený závěsným řemínkem (Dworaczyk et al. 2003: 261, Obr. 15.5). Ze Štětína pochází ještě jeden kus (Kowalska 2010: Obr. 78.1). Dva kusy byly nalezeny ve Wolinu (Kowalska 2019: Obr. 111.6; Wojtasik 1960: Tab. XIV.5). Ve Vratislavi byl nalezen jeden kus ze 13. století (Kaźmierczyk 1970: Obr. 70j) a další exempláře ze 13.–14. století (Romanow 1979: Obr. 4t,u). Obdobné váčky nacházíme v dalších evropských lokalitách (Groenman-van Waateringe 1984: Tab. 23–4).
Obr. 2: Příklady pravoúhlých váčků.
Zdroj: Dworaczyk et al. 2003: Obr. 15.5; Kaźmierczyk 1970: Obr. 70j.
- velkokapacitní vaky
V Opolí byl nalezen podlouhlý a přibližně pravoúhle řešený vak, který byl u ústí stažený přes kůži a nedisponoval řemínkem, který by byl zavedený přímo do těla váčku (Bukowska-Gedigowa – Gediga 1986: 80, Obr. 24.6). Předmět byl nalezen ve vrstvě EII, která je datována do 1. čtvrt. 11. století. Dle přiloženého měřítka by vak měl disponovat přibližnou délkou 58 cm a šířkou 21 cm. Podobně rozměrné vaky jsou známy i z jiných evropských lokalit (např. Coupland et al. 2025/2026; Huisman 2001).
Obr. 3: Příklad rozměrného vaku.
Zdroj: Bukowska-Gedigowa – Gediga 1986: Obr. 24.6.
- brašny s víkem
Brašny s víkem nejsou příliš často zachovány. Kromě předmětu, který bude diskutován v dalších částech práce, je nejlepším příkladem nezdobené varianty nález z Vratislavi, datovaný do 12–13. století (Kaźmierczyk 1970: Obr. 70k). Ze staromaďarského hrobu v Přemyšli pak známe zdobenou variantu (Koperski 2003: 368, Obr. 3a), která má řadu východoevropských a skandinávských paralel z 10. století (Gáll et al. 2018; Gräslund 1975; 1984: 153; G̦inters 1981: 20–1; Ivakin 2011: Obr. 29; Jensen 1993; Kivikoski 1973: Obr. 917, 931; Krylaszova et al. 2014; Langó 2007: Obr. 159–160; Novicsihin et al. 2017; Puškina 1996: Kat. č. 320–322; Seljun 2021; Schulze-Dörrlamm 1988: 424; Širinskij 1999; Tereščenko 2012; Virágos 2022).
Obr. 4: Příklad brašny se zdobeným víkem.
Zdroj: Koperski 2003: Obr. 3a.
Polské nálezy představují spíše náhodné kusy než reprezentativní soubor. Pozoruhodná je absence peněženek analogických se skandinávskými předlohami (např. Gräslund 1984: 153; Sörling 1939; 1945); teoreticky je možné, že je nahrazovaly jednoduché váčky zmíněné výše. Časová a prostorová izolovanost dochovaných exemplářů znemožňuje rekonstrukci vývoje módy, na rozdíl od situace v Novgorodu (Matechina 2009: 173–5).
Následující článek, který představí málo publikovanou brašnu z Hnězdna, je věnován všem zájemcům o každodennost v historii, reenactorům a řemeslníkům. Text volně navazuje na sérii o raně středověkých brašnách a peněženkách, kterou autor vytvořil v průběhu uplynulých let (Vlasatý 2020b; 2020c; 2020d; 2022; 2024a; 2024b; 2026).
Mapa 1: Místo nálezu na mapě Evropy.
Okolnosti nálezu, datace a místo uložení
Ve dnech 17.8. – 11.10.1995 probíhaly na západním břehu jezera Święte v centru Hnězdna archeologické vykopávky. Ty odhalily raně středověkou osadu, umístěnou v podhradí hnězdenského hradiště. Výzkum do dnešního dne není publikován. Podle jediné oficiální publikace byl při tomto výzkumu objeven dům, v němž byla nalezena kožená brašna (Kurnatowska 2008: 354). Předmět je na základě kontextu datován do 2. pol. 11. století.
Brašna je trvale vystavena v Muzeu počátků polského státu v Hnězdně (Muzeum Początków Państwa Polskiego w Gnieźnie) pod inventárním číslem MPPPG/A/6918. V permanentní expozici se nachází přinejmenším od roku 2013 (Kaczmarek 2013).
Obr. 5: Brašna podle jediné oficiální publikace.
Zdroj: Kurnatowska 2008: 354.
Popis brašny
Předmětný artefakt představuje torzo kožené brašny, která byla ušita z jednoho plátu materiálu naruby a pak převrácena. Šíře materiálu, který je založen uvnitř brašny, činí asi 3 mm. Použitá kůže, jež dosud nebyla podrobena odborné analýze, vykazuje tloušťku v rozmezí 1,5 až 2,5 mm.
Tělo brašny není dokonale pravidelné, kdy výška bočních stěn kolísá mezi 129 mm na jedné a 119 mm na druhé straně. Maximální šíře objektu dosahuje 115 mm, zatímco u ústí se rozměr mírně zužuje na 111 mm. Rozměr 105 mm, který je uložen v katalogu muzea, není přesný. Tělo se sešito pomocí 0,8–1 mm tlusté neurčené nitě při rozestupu švů je 3–4 mm. Vnitřní prostor, limitovaný současnou celkovou tloušťkou brašny v rozmezí 10–12 mm, poskytuje přibližně centimetrovou hloubku pro uložení obsahu. Povrch těla brašny je narušen dvěma horizontálními otvory. Na středu čelní strany se nachází otvor 26 mm dlouhý a 3 mm široký, který byl vytvořen dvěma záměrnými řezy a následným odtržením vzniklého proužku, který sloužil jako průvlečka. Na odvrácené straně se nachází 39 mm dlouhý a až 4 mm široký otvor, který je zřejmě náhodnou prasklinou, protože zkrabatělé a nerovné okraje nenaznačují záměrný řez.
Horní zavírací prvek – víko brašny – o základně široké 123 mm, se dochoval ve velmi poničeném stavu, který takřka znemožňuje fyzickou manipulaci i jednoznačnou rekonstrukci originálu. Přestože víko vykazuje jistou asymetrii, oboustranné zužování naznačuje, že bylo původně zakončeno zaobleným nebo mírně zašpičatělým cípem. Na existenci tohoto zakončení lze usuzovat z řemínku podobnému fragmentu o délce 31 mm a šířce 9–12 mm, který pravděpodobně reprezentuje původní okraj. Kompletní délku víka lze v takovém případě odhadovat na přibližně 80 mm. Na vrcholu cípu se musel nacházet řemínek. Majitel artefaktu v oblasti cípu provedl pravoúhlé řezy, čímž odstranil většinu cípu víka s řemínkem a brašnu de facto znehodnotil. Podlouhlý vertikální otvor, který se ve víku nachází, je zřejmě nezáměrnou prasklinou.
Obr. 6: Fotografie přední a zadní strany brašny z Hnězdna.
Zdroj: Muzeum počátků polského státu v Hnězdně.
Obr. 7: Detail víka brašny z Hnězdna.
Zdroj: Muzeum počátků polského státu v Hnězdně.
Reprodukce
Získané fotografie byly konzultovány s profesionálním reenactorem a výrobcem replik Romanem Králem (Královo řemeslo). Předmětem konzultace bylo zejména čtení současného stavu víka, které se v polském reenactmentu raného středověku stalo předmětem polemik. Již roku 2013 Kaczmarek publikoval svou verzi (Kaczmarek 2013), v níž brašnu chápal jako analogii k nálezu z Elisenhofu (Grenander-Nyberg 1985: 234, 247, Tab. 76; 1993); tedy, že cíp byl opatřený řemínkem, který procházel průvlečkou na přední straně těla brašny a byl zakončený úzlíkem. Tomuto názoru oponovala verze, kterou vytvořil Bartosz Ligocki (Pracownia Projektów Historycznych) na základě osobního ohledání v hnězdenském muzeu. Dle této verze řemínek vybíhající z cípu probíhal oběma otvory na těle brašny a jeho konec se nacházel na zadní straně brašny.
Diskuze s Romanem Králem vedla k závěru, že tradiční čtení je korektní, neboť otvor na čelní straně byl přemostěn dnes vytrhnutým proužkem kůže, jenž fungoval jako průvlečka. Současně otvor na zadní straně nenese známky záměrného prořezu, takže neparticipoval na provlékání řemínku ani na systému zavěšení. Není důvodu odchylovat se od konstrukce obdobné k elisenhofenskému modelu. Jsme názoru, že výrobce vyrobil proužek průvlečky neobvykle úzký, což zřejmě zapříčinilo vytrhnutí a ztrátu funkčnosti, která majitele přinutila využít část materiálu k jiným účelům. V materiální kultuře raného středověku, která postrádala kapsy integrované přímo do oděvů, představovaly brašny tohoto druhu jeden z primárních prostředků transportu a ochrany cenných, křehkých, ostře broušených či jinak náchylných předmětů, které bylo žádoucí mít v bezprostředním dosahu (zejména drobné mincovní stříbro, hřebeny, křesací soupravy a podobně).
Brašna samotná je velmi jednoduchým výrobkem a zvládne ji každý, kdo disponuje základní znalostí práce s kůží. K výrobě je třeba minimum nástrojů: nůž, šídlo, dratev, jehly a vosk. Roman udává, že výroba s přípravou zabrala nanejvýš hodinu. Následují fotografie Romanovy přibližné rekonstrukce při symetrickém provedení a širším proužku průvlečky. Rekonstrukce se nyní nachází ve sbírkách Muzeum Blanenska v Blansku.
Obr. 8: Přibližná reprodukce brašny z Hnězdna.
Autor: Roman Král, Královo řemeslo.
Přílohy
Příloha 1: Fotografie, které s námi sdílelo Muzeu počátků polského státu v Hnězdně.
Příloha 2: Fotografie, které s námi sdílel Bartosz Ligocki (Pracownia Projektów Historycznych).
Příloha 3: Fotografie rekonstrukce, kterou vyrobil Roman Král (Královo řemeslo).
Poděkování
Autor vyjadřuje hlubokou vděčnost Martě Siłakowské z Muzea počátků polského státu v Hnězdně (Muzeum Początków Państwa Polskiego w Gnieźnie) za její mimořádnou ochotu, trpělivost při zodpovídání dotazů a laskavé poskytnutí fotografické dokumentace k publikování. Dále děkujeme Kristiánu Jócsikovi (archeoreenactment), Romanu Královi (Královo řemeslo), Bartoszi Ligockému (Pracownia Projektów Historycznych) a Ireneuszi Szymańskému (Chruścielowisko) za sdílení cenných odborných postřehů a praktických zkušeností, které významně přispěly ke vzniku tohoto článku.
Pevně věříme, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte nám napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu, Buymeacoffee nebo Paypalu.
Bibliografie
Bukowska-Gedigowa, Janina – Gediga, Bogusław (1986). Wczesnośredniowieczny gród na Ostrówku w Opolu, Wrocław.
Coupland, Simon et al. (2025/2026). The Carolingian coin hoard from Roswinkel (Drenthe, The Netherlands) and its containers. In: Palaeohistoria 65/66, 97-132.
Dworaczyk, Marek et al. (2003). Szczecin we wczesnym średniowieczu. Wschodnia część suburbium, Szczecin.
Gáll, Erwin et al. (2018). Fragmentul de plăcuță de geantă de la Andreevskaia Shchel (Anapa, Federația Rusă). Observații privind răspândirea genților decorate cu plăcuțe în secolul al X-lea. In: Revista Arheologică XIV, 1, 59–78.
G̦inters, Valdemārs (1981). Tracht und Schmuck in Birka und im ostbaltischen Raum, Stockholm.
Grenander-Nyberg, Gertrud (1985). Die Lederfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. In: Szabo, Mátyás et al. (eds.). Die Holzfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. Die Lederfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. Elisenhof Band 5, Frankfurt – Bern – New York, 219–251.
Grenander-Nyberg, Gertrud (1993). An Elisenhof Find as a Product of its Milieu. In: Arwidsson, Greta et al. (eds.). Sources and Resources. Studies in Honour of Birgit Arrhenius, Strasbourg, 519–526.
Gräslund, Anne-Sofie (1975). Vikingatidsväskan från Rösta i Ås. In: Jämten 69, 110–121.
Gräslund, Anne-Sofie (1984). Beutel und Taschen. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:1. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 141–154.
Groenman-van Waateringe, Willy (1984). Die Lederfunde von Haithabu. Berichte über die Ausgrabungen in Haithabu, Bericht 21, Neumünster.
Huisman, Floor (2021). Meer dan munten – nieuw onderzoek naar een oude schat. In: De Spieker – periodiek van de Drents Prehistorische Vereniging 42, 16–18.
Jensen, Vivi (1993). Misundelsesværdigt Nedsættelse. In: Skalk, nyt om gammelt, 4, 14–15.
Kaczmarek, Marcin (2013). Taśka. In: Lucivo.pl [online]. [2026-04-29]. Dostupné z: http://www.lucivo.pl/2013/01/taska.html.
Kaźmierczyk, Jozéf (1970). Wrocław lewobrzeżny we wczesnym średniowieczu, Cz. 2, Wrocław – Warszawa – Kraków.
Kiersnowski, Ryszard – Kiersnowska, Teresa (1965). Życie codzienne na Pomorzu wczesnośredniowiecznym, Warszawa.
Kivikoski, Ella (1973). Die Eisenzeit Finnlands: Bildwerk und Text, Helsinki.
Koperski, Andrzej (2003). Groby wojowników z koniem na cmentarzysku “staromadziarskim” w Przemyslu. In: Dulinicz, Marek (ed.). Slowianie i ich sasiedzi we wczesnym sredniowieczu, Warszawa, 365–374.
Kowalska, A. B. (2010). Wytwórczość skórzana we wczesnośredniowiecznym Szczecinie, Szczecin.
Kowalska, A. B. (2019). Artefacts Made of Leather. In: Rębkowski, Marian (ed.). Wolin. The Old Town II. Studies on Finds, Szczecin, 245–290.
Krylaszova, N. B. et al. (2014). Újabb adatok a honfoglalás kori tarsolyok és tűzkészségek klasszifikációjához Volga-Káma-vidéki analógiáik fényében. In: Alexandra, A. – Balogh, C. – Türk, A. (eds.). Avarok pusztái. Régészeti tanulmányok Lőrinczy Gábor 60. születésnapjára, Budapest, 457–496.
Kurnatowska, Zofia (2008), Początki i rozwój państwa. In: Kobusiewicz, Michał (ed.). Pradzieje Wielkopolski: od epoki kamienia do średniowiecza, Poznań, 297–395.
Langó, Péter (2007). Amit elrejt a Föld. A 10. századi Magyarság anyagi kultúrájának régészeti kutatása a Karpát-Medecében, Budapest.
Pawlak, Piotr (2023). Wczesnośredniowieczne pracownie skórnicze w Kruszwicy. In: Urbańczyk, Przemysław – Dzieduszycki, Wojciech – Sawicka, Joanna (eds). Kruszwica Wczesnośredniowieczna, Warszawa, 499–517.
Purol-Wierzbicka, Monika (2015). Wczesnośredniowieczne wyroby ze skóry z Góry Lecha w Gnieźnie. In: Rocznik Muzeum Początków Państwa Polskiego w Gnieźnie 1, 136–211.
Puškina 1996 = Пушкина, Т. А. (1996). Путь из варяг в греки и из грек… Каталог выставки, Москва.
Matechina 2009 = Матехина, Т. С. (2009). Кожаные изделия средневекового Новгорода. Чехлы, футляры, сумки, Москва : Московский государственный университег им. М. В. Ломоносова.
Novicsihin, Andrey et al. (2017). Tarsolylemeztöredék Andrejevszkaja scselből Gondolatok a tarsolyok kelet-európai és Kárpát-medencei elterjedésével kapcsolatban. In: Alba Regia 45, 67–88.
Romanow, Krystyna (1979). Wyniki badań na Starym Mieście we Wrocławi (wykop I). Część II. In: Silesia Antiqua 21, 169–216.
Samsonowicz, Agnieszka (1982). Wytwórczość skórzana w Polsce wczesnofeudalnej, Wrocław.
Seljun 2021 = Селюн, Д. В. (2021). Поясные сумочки среднецнинской мордвы // XII Поленовские чтения «Эстетические основы художественного творчества», Тамбов, 242–253.
Schulze-Dörrlamm, Mechthild (1988). Untersuchungen zur Herkunft der Ungarn und zum Beginn ihrer Landnahme im Karpatenbecken. In: Jahrbuch des Römisch-germanischen Zentralmuseums Mainz 35, 373–478.
Siegmüller, Anette (2010). Die Ausgrabungen auf der frühmittelalterlichen Wurt Hessens in Wilhelmshaven, Rahden/Westf.
Sörling, Erik (1939). Penningväskor från vikingatiden. In: Fornvännen 34, 45–57.
Sörling, Erik (1945). Ännu en penningväska från Gotlands vikingatid. In: Gotländskt arkiv 1945, 27–30.
Širinskij 1999 = Ширинский, С. С. (1999). Указатель материалов курганов, исследованных В.И. Сизовым у д. Гнёздово в 1881-1901 гг. // Гнёздовский могильник. Археологические раскопки 1874-1901 гг. (по материалам ГИМ). Часть I. Отв. ред. Т. А. Пушкина, Москва, 87–146.
Tereščenko 2012 = Терещенко А. В. (2012). Набірний пояс з 42-го кургану шестовицького некрополя, варіант реконструкції // Матеріальна та духовна культура Південної Русі, Чернігів, 298–306.
Thunmark-Nylén, Lena (1998). Die Wikingerzeit Gotlands II : Typentafeln, Stockholm.
Virágos, Gábor (2022). Sabretache Plates. Treasures of the Hungarian Conquerors of the Carpathian Basin, Budapest.
Vlasatý, Tomáš (2020a). Bota z Přerova, přelom 10./11. století. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2026-05-01]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/bota-z-prerova-prelom-10-a-11-stoleti/.
Vlasatý, Tomáš (2020b). Přehodnocení peněženky z Gokstadu. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2026-05-01]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/prehodnoceni-penezenky-z-gokstadu/.
Vlasatý, Tomáš (2020c). Brašna s křížem z Kyjeva. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2026-05-01]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/brasna-s-krizem-z-kyjeva/.
Vlasatý, Tomáš (2020d). Peněženka z dánského Iholmu. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2026-05-01]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/penezenka-z-danskeho-iholmu/.
Vlasatý, Tomáš (2022). Peněženka z Trelleborgu. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2026-05-01]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/penezenka-z-trelleborgu/.
Vlasatý, Tomáš (2024a). Peněženka ze švédské Sigtuny. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2026-05-01]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/penezenka-ze-svedske-sigtuny/.
Vlasatý, Tomáš (2024b). Brašna z holandského Roswinkelu. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2026-05-01]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/brasna-z-holandskeho-roswinkelu/.
Vlasatý, Tomáš (2025). Opaskové nástroje tzv. dedikační scény Olomouckého kolektáře. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2026-05-01]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/opaskove-nastroje-tzv-dedikacni-sceny-olomouckeho-kolektare/.
Vlasatý, Tomáš (2026). Potenciální brašny z tzv. Hitdina kodexu. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2026-05-01]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/potencialni-brasny-z-hitdina-kodexu/.
Wojtasik, Jerzy (1960). Wczesnośredniowieczne wyroby ze skóry znalezione na stanowisku 4 w Wolinie. In: Materialy zachodniopomorskie 6, 159–208.