Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

K původu „svatováclavské přilby“

V prosinci 2016 byl ve středočeských Lázních Toušeň nalezen výjimečný meč Petersenova typu S, vyznačující se bohatou dekorací. Ačkoli se tento typ objevuje na lokalitách od Irska po Rusko, jedná se o první exemplář v České Republice. V rámci spolupráce s Jiřím Koštou a Jiřím Hoškem, kterým jsem pomáhal zmapovat analogie tohoto meče, jsem měl […]

Přilba z Kyjeva

Čtenářům těchto stránek bych chtěl představit článek o prozatím posledním nezmapovaném nálezu přilby doby vikinské, a sice fragmentu z Kyjeva. Tento předmět, který je uložen v Národním muzeu historie Ukrajiny pod inventárním označením DRA 1065, dlouho unikal pozornosti badatelů, a proto je spíše málo znám. Obestírá jej několik otazníků, které si níže popíšeme. Článek si […]

Meče Petersenova typu M

Jelikož řada vikinských mečů se vyznačuje dekorací, která kvalitní rekonstrukce značně prodražuje, byl jsem svými kolegy osloven, zda bych nemohl zveřejnit některé nezdobené kusy, které by bylo možné snadněji rekonstruovat. Moje volba padla na Petersenův typ M. Vzhledem k jednoduchosti má tento typ mezi skandinávskými meči četné zastoupení, a protože jde dnes o často přehlížený typ, […]

Slovanský štít z hradiště Lenzen

„V Praze se zhotovují sedla, uzdy a málo trvanlivé štíty užívané v jejich zemích.“Ibrahím ibn Jákub, 10. století S radostí toužíme čtenářovi přednést čerstvé informace, které k nám dorazily od německých kolegů Erika Panknina a Reinera Liebentrauta, a sice detaily ohledně štítu, který byl nalezen v západoslovanském hradišti Lenzen (Braniborsko). Před samotným popisem objektu je […]

Textilní vazby vikinské Skandinávie

Je mi ctí čtenářům představit práci Elišky Chudomelové (skupina Herjan), která se věnuje textilním vazbám užitým na fragmentech nalezených ve skandinávských hrobech doby vikinské. Tato práce, která jako první pojednává o problematice v českém jazyce, je určena reenactorům, kteří chtějí věrohodně rekonstruovat oděvy jednotlivých skandinávských zemí. Pevně doufáme, že se Vám práce bude líbit! Dokument […]

Lov sobů na Lendbreenu

Třebaže oteplování naší planety sebou nese mnoho negativních dopadů, archeologii poskytla tato globální hrozba přinejmenším jednu drobnou satisfakci – a sice možnost zkoumat nálezy, které byly ukryty pod ledem. Z toho důvodu svévolně vzniklo odvětví archeologie, jež hledá, vyprošťuje a konzervuje právě takové objekty ukryté pod ledovci, takzvaná glaciální archeologie. A ačkoli je toto odvětví […]

Norské saxy a bojové nože

Po článcích o bojových nožích z Haithabu, Švédska a Ruska mám tu čest představit přehled norských dlouhých nožů doby vikinské. Každý exemplář je opatřen krátkým popisem a pokud možno obrázkem. Kromě nožů jsou rozebrány také pochvy. Článek je možné prohlédnout či stáhnout zde: English summary This article is a short summary of what we know […]

„Přátelství s bohem“

Některé amulety doby vikinské a jejich symbolika Ochrannými předměty a přívěsky doby vikinské se dlouhodobě zabývám a snažím se upozorňovat na jejich špatné používání v současném reenactmentu. Většina mužských reenactorů například používá pouze Þórova kladiva, která nejsou zhotovená podle předloh a kterým přisuzují různé významy – ve většině případů jde o symbol přináležitosti k jisté subkultuře (metal, […]

Organická pouzdra na sekery 9.-12. století

Sekery patří ve vikinském reenactmentu stále mezi oblíbené zbraně a nářadí. Často však na festivalech vídáme zbraně položené do trávy a odložené napospas rzi. Každý zálesák však musí potvrdit, že aby byla sekera stále ostrá a v dobrém stavu, je třeba nějaké pouzdro a zejména pečlivého majitele. Pouzdra na sekery jsem dlouho hledal, ale kromě […]

Inspiromat #18, žena z Birky

„(…) ale hospodyně    si hleděla rukou, hladila lněný šat,       řasila rukávy. Zdvihal se čepec,        na prsou byla spona, spadal přehoz,             modře barvená košile; obočí jasnější,             hruď světlejší, krk bělejší,                 […]

Inspiromat #17, baltofinský bojovník

„Nevidím žádný smysl ve vlastnictví hezkého kostýmu, který nejste schopni obhájit před ostatními.“ Edvards Puciriuss V tomto dílu inspiromatu se podíváme na Edvardse Puciriusse, známého lotyšského reenactora a řemeslníka žijícího v estonském Talinnu. Byly to vlastně níže přiložené Edvardsovy fotografie, které ve mě vzbudily zájem o tvorbu inspiromatů, ale zaneprázdněný Edvards dlouho neměl čas si popovídat […]

Veslování – řízení, zvyky a ochrana

Je mi ctí, že mohu čtenářům těchto stránek nabídnout jedinečný článek mého přítele a zkušeného námořníka Dalibora Grimma, který má název „Veslování – řízení, zvyky a ochrana“. Článek volně navazuje na příspěvek „Plavba na lodi: historie a současnost“ a svým experimentálním přístupem je určen pro badatele, reenactory (budoucí veslaře) i všechny zájemce o jedinečný svět historické mořeplavby. Článek […]

Inspiromat #15, faerský sedlák

V patnáctém dílu inspiromatu si představíme mého dobrého přítele, archeologa a jazykovědce Ľubomíra Nováka, hlavního kurátora archeologických sbírek Národního muzea a člena skupiny Skjaldborg. Ľubomírovo jméno musí být přinejmenším povědomé každému, kdo se delší dobu pohybuje na poli české pravěké a raně středověké archeologie, jazykovědy a raně středověkého reenactmentu. V letech 1999–2005 studoval archeologii na Západočeské univerzitě v […]

Inspiromat #13, norský šlechtic

Ve třináctém dílu si představíme muže mnohých kvalit, přátelského a zručného řemeslníka, velitele skupiny Marobud a mého dobrého přítele, který je v českém „vikinském“ prostředí dobře znám. Nejde o nikoho jiného než o Jana Zbránka, alias „Jóna“. Jan a jeho dvojče Jakub (Valgarð) se na české reenactorské scéně pohybují od roku 2007, respektive od roku 2010, kdy […]

Inspiromat #12, chazarský bojovník

Ve dvanáctém dílu inspiromatu zabrouzdáme do poněkud exotičtějších končin, a sice Chazarské říše. Podíváme se přitom na kostým ruského reenactora Alexandra Panaskina, který představuje chazarského bojovníka.  Alexandr pochází z ruského města Brjansk, je vůdcem skupiny Kvetun a historické rekonstrukci se věnuje od roku 2007. Živí se výrobou historických přileb, které můžete nalézt v níže přiložené galerii. Alexandr […]

Inspiromat #11, maďarský bojovník

V jedenáctém dílu inspiromatu se podíváme na vynikající rekonstrukci staromaďarského bojovníka, kterého představuje mladý ruský reenactor Nikita Bolbikov. Nikitovi je v době sepsání článku 22 let, pochází z Moskvy a historické rekonstrukci se věnuje devátým rokem. Začínal – stejně jako většina ruských reenactorů – u rekonstrukce Birky. Postupem času, když jsi pořídil vybavení, zjistil, že […]

Inspiromat #10, varjag

Jakožto velitel vojska nájezdníků na festivalu Wolin je jednou z nejdůležitějších postav evropské raně středověké bojové rekonstrukce. Těm, kteří měli možnost jej potkat, utkví v paměti nekompromisní pohled, náušnice, potetované tělo a svérázné vystupování. Na letošním ročníku „Wolinu“ jsem měl možnost vidět jeho odhodlání, kdy pobíhal za řadou a neustále pobízel a hnal nerozhodné bojovníky vpřed, až dosáhli […]

Inspiromat #9, velmož z Birky

V devátém dílu inspiromatu si představíme kostým mého přítele Pavla Voronina, jednoho z předních ruských reenactorů. Pavel, kterému se též přezdívá Gunnar, je vůdčí postavou skupiny NorraVind, která, kromě toho, že pořádá celou řadu diváckých i soukromých akcí, zapůjčuje své vybavení do muzeí. Pavel/Gunnar reprezentuje králova zástupce sídlícího v Birce, o němž píše Rimbert v Životě […]

Rozhovor s Jiřím Koštou

Dnes jsem měl možnost setkat se s Jiřím Koštou, předním českým odborníkem na problematiku raně středověkých mečů. Diskuze, která mezi námi proběhla, ve mě vzbudila zájem o tvorbu speciálních článků zaměřených na rozhovory s odborníky, řemeslníky a obecně zajímavými lidmi. Tento článek bude prvním z nich. Mgr. Jiří Košta je kurátorem sbírky raného středověku v […]

Sokolnictví vikinského období

Tento víkend jsem se svými příteli navštívil hrad Křivoklát, kde jsme měli možnost setkat se se sokolníkem, pohovořit o jeho práci a vyfotit se dravcem. V některých z nás zanechala tato zkušenost tak hluboký otisk, že jsem se rozhodl přeložit článek norského archeologa Frans-Arne Hedlunda Stylegara Viking Age hawking, který volně navazuje na můj příspěvek „Sokolnictví vendelského období“. […]

Přilba z Lokrume

Když jsem nedávno napsal článek o vikinských přilbách a uvědomil jsem si, že jsem zatím neviděl zrekonstruovaný fragment z Lokrume, nečekal jsem, že se repliky dočkám tak rychle. Můj běloruský přítel Dmitrij Chramcov (známý též jako Truin Stenja), zručný kovář a šperkař, o jehož variaci přilby z Tjele jsem již dříve napsal, vyrobil dle mého názoru zajímavou […]

Deset věcí, kterých jste si možná nevšimli na výšivce z Bayeux

Výšivka z Bayeux (nesprávně tapisérie z Bayeux) je jedním z nejzajímavějších skvostů středověkého umění. Byla vytvořena na konci 11. století a vyobrazuje události vedoucí k normanskému záboru roku 1066. Některé její výjevy se staly proslulými. Tvůrci však do výšivky zakomponovali nepatrné detaily, které běžný divák nemusí postřehnout. Zde předkládáme deset obrázků, které je třeba sledovat […]

Lamelové zbroje ze Snäckgärde?

Otázka lamelových zbrojí je populární jak mezi odborníky, tak mezi reenactory a laiky. Sám jsem se jí několikrát zabýval a shromáždil jsem odbornou literaturu. Tím spíše mě zaujaly prakticky neznámé nálezy z gotlandského Snäckgärde u Visby, které se sice nezachovaly, ale jsou popsány knězem Nilsem Johanem Ekdahlem (1799–1870), kterého lze mimo jiné nazvat prvním gotlandským vědeckým archeologem. […]

Inspiromat #8, žena z Birky

V osmém dílu inspiromatu se podíváme běloruskou reenactorku Olgu Mazenkovou, která je členkou klubu historické rekonstrukce Naglfar (КИР Нагльфар) a která vystupuje pod historickým jménem Alvitr. S Olgou si již nějakou dobu dopisuji, a proto vím, že rekonstrukci bere vážně, má nastudované materiály a kupříkladu si vyrábí vlastní stříbrný drát a nitě, ze kterých tká vynikající karetkové pásky. […]

Hrob Langeid 8

názorný příklad elitního norského hrobu ze začátku 11. století „Ale když později přední muži poznali, jak [je moc Óláfa Haraldssona] zbavuje svobody, odešli mnozí ze země, většinou ke králi Knútovi, a každý z nich předstíral jiný účel své cesty. Všichni však, kdo přišli ke Knútovi a chtěli vstoupit do jeho služeb, dostali plné ruce zlata. […]

Vikinské přilby

Téma vikinských přileb patří mezi populární a přitom neprobádanou kapitolu raně středověkého vyzbrojení. O problematiku se dlouhodobě zabývám, o čemž svědčí také mé články o fragmentech přileb z Tjele („Přilba z Tjele“) a Birky („Fragmenty přilby z Birky?“, „Další fragment přilby z Birky?“). Proto jsem se rozhodl sepsat ucelený článek, který by mapoval všechny doklady skandinávských […]

Inspiromat #7, žena z Novgorodu

Po krátké odmlce pokračujeme s inspiromatem. Tentokrát se podíváme na mladou ruskou reenactorku Jevgenii Andrejevnu ze skupiny Bílý Rys (Белая Рысь). Jevgenija se snaží reprezentovat slovanskou ženu z Novgorodu v období od poloviny 10. po začátek 11. století. Vzhledem k absenci textilu jde o složitou rekonstrukci, která se z větší míry zakládá na nalezených špercích. Reenactorka dodává, že má […]

Baltské široké bojové nože

Při toulkách Pobaltím jsem v muzeích spatřil něco, co jsem pokládal za neuvěřitelné – masivní sekáče baltských bojovníků. Rozhodl jsem se, že o těchto nožích napíši krátký článek, který zařadím do série o raně středověkých bojových nožích. Mým cílem není tvorba katalogu všech nálezu, což by při mé neznalosti baltských jazyků byl nemožný úkol, spíše bych […]

Vikingovia

Před měsícem jsem byl osloven, zda bych nesepsal krátký text o době vikinské, který by mohl být uveřejněn v brožurách rozdávaných během festivalu Utgard 2015. Tohoto úkolu jsem se rád zhostil a organizátor festivalu, můj popularizační text přeložil do slovenštiny. Slovenský text si můžete přečíst či stáhnout prostřednictvím tohoto odkazu: Český text si můžete přečíst […]

Vápnatak s Herjanem

Minulý víkend, 26.–28. června 2015, jsem se zúčastnil soukromé akce Vápnatak, kterou pořádala skupina Herjan ve vsi Dolná Lehota na okraji Nízkých Tater. S celkovým počtem šesti účastníků (přičemž jeden z nich odjel v jejím průběhu) se jednalo spíše o komorní akci, a přestože by bylo zavádějící označit ji za dobovou či living history, myslím, že […]

Náhrdelník ze Senji

Roku 1905 byl na severonorském ostrově Senja (lze též objevit jako Botnhamn či Hillesøy) objeven velkolepý poklad, který sestával ze dvou masivních stříbrných náhrdelníků a dvou stříbrných řetízkových náhrdelníků se sekerovitými přívěsky a křížkem. Menší z masivních náhrdelníků vyvolal a dosud vyvolává velký zájem. Jeho unikátnost spočívá v tom, že má na spodní straně rozšířených plošek u […]

Nášlapní ježci

Při listování v publikacích o nálezech z Haithabu / Hedeby jsem narazil na zajímavost, o které jsem doposud věděl pouze málo – nášlapné ježky (lat. tribulus, česky též „vraní noha“, viz terminologii v Žákovský 2009: 115). V Haithabu bylo objeveno celkem osm kusů. Nášlapní ježci se obecně „skládají ze čtyř různě dlouhých a profilovaných ramen, která jsou uspořádána […]

Vikinské saxy z Upplandu a Västmanlandu

Před dvěma měsíci jsem zveřejnil svou rozsáhlou práci, která se zabývá staroruskými saxy a bojovými noži. A nyní bych rád zveřejnil práci, která ve mě vzbudila zájem o saxy. Jedná se o článek švédského archeologa Niklase Stjerny. Bibliografický záznam článku je: Stjerna, N. (2007). Viking-age seaxes in Uppland and Västmanland : craft production and eastern connections. In: […]

Skandinávské mačky

Po celou dobu mého působení na scéně českého reenactmentu se pravidelně setkávám s problémem klouzajících bot. Někteří reenactoři mají gumové podrážky, ale – řekněme si to otevřeně – nejedná se o zrovna dvakrát dobové řešení. Jiní si nechávají podbít kožené podrážky kovovými hřeby, což také není ideální řešení, protože podbití není u skandinávských bot dochováno. Kožené […]

Píseň o Hildebrandovi

Píseň o Hildebrandovi (Hildebrandslied) je jednou z nejstarších německých písemných památek. Vypráví o tragickém setkání bojovníků – otce Hildebranda a syna Hadubranda, kteří se navzájem neznají. Hrdinská látka je starého data a pochází z konce 5. století – soudě podle skandinávských písemných pramenů (kronik, ság, eddických příběhů a runových nápisů) byly hrdinské příběhy z dob Atilly, Odoakera a […]

Inspiromat #6, gotlandský obchodník

V šestém dílu inspiromatu si představíme kostým Radomíra Jelínka, známého slovenského reenactora. Radomír se snaží rekonstruovat gotlandského obchodníka na přelomu 10. a 11. století. Na fotkách si můžeme povšimnou, že Radomír má na sobě hnědou tuniku z vlněné rybí kosti,  která je lemována vzorovaným geometrickým hedvábím. Tunika je přepásána opaskem, který je inspirovaný různými gotlandskými nálezy. […]

Inspiromat #5, družiník z Gnězdova

V pátém dílu inspiromatu se budeme zabývat bohatým mužským oděvem z ruského Gnězdova. Tentokráte se podíváme na kostým německého reenactora Alexandra Kluga. Alexandr se snaží rekonstruovat gnězdovského družiníka z 2. poloviny 10. století. Podklady pro jeho kostým pochází ponejvíce z hrobu C-160 z Gnězdova. Na obrázcích si můžeme povšimnout modré tuniky, která byla vyrobena na základě nálezů z […]

Inspiromat #4, kyjevský družiník

Inspiromat pokračuje a v jeho čtvrtém díle si představíme Viktora Kralina, ruského reenactora, který vede skupinu Bílý Rys (Белая Рысь) a kterého nesmírně obdivuji. Viktora jsem záměrně oslovil proto, že v České republice panuje tendence rekonstruovat Kyjevskou Rus, na kterou se Viktor a jeho skupina zaměřuje. Proto by mohlo být zajímavé vidět, jakým způsobem se v Rusku […]

Inspiromat #3, žena z Birky

Třetí díl inspiromatu bude opět věnován bohatému ženskému kostýmu z Birky. Tentokráte se podíváme na kostým ruské reenactorky Lidie Gubarevové. Lidia svůj kostým koncipuje do 1. poloviny 10. století v Birce. Většinu její výbavy tvoří repliky z hrobu Bj 965, který se pomocí mince datuje do období po roce 913. Lidia přesto svůj kostým nepokládá […]

Inspiromat #2, muž z Birky

Ve druhém dílu inspiromatu zůstaneme v Birce, ale tentokrát se zaměříme na mužský kostým. Z tohoto důvodu jsem oslovil mého ruského kamaráda Konstantina Širjajeva, který mi ochotně poskytl své fotografie i s popisem. Kostým se zakládá na nálezech z Birky, především na hrobu Bj 644, ale užívá výpůjček i z okolních regionů. Jedná se o […]

Inspiromat #1, žena z Birky

Tímto příspěvkem odstartuji blok článků, které budou zaměřené na konkrétní rekonstrukce. Cílem této série příspěvků bude inspirovat (nejen) české reenactory. Začneme u mé běloruské známé Julie Kovalevské, která jako první ochotně poskytla své fotky a popis svého kostýmu. Julia svým kostýmem reprezentuje bohatou ženu z Birky ve 2. polovině 10. století. Svůj pokus pokládá za […]

Atgeirr – luštění vikinské halapartny

„Atgeirr – solving the viking halberd“ Summary This article comments the knowledge we have about Old Norse weapon called atgeirr (atgeir in modern Icelandic). Many experts and reenactors believe that atgeirr represents a weapon similar to a halberd or a bill. However, the thesis of Mr. McMullen, as well as my own research, points to the conclusion that […]

Raně středověká šídla

V poslední době jsem v publikacích a na internetu náhodně narazil na několik raně středověkých šídel, které ve mně vzbudily zájem o sepsání kratšího článku. Ten bych chtěl věnovat všem řemeslně zaměřeným čtenářům těchto stránek. V tomto článku se nechci zabývat přehledovým zpracováním všech nástrojů, které máme k dispozici z raně středověké Evropy. Namísto toho […]

Reportáž z Bitvy národů

Ve dnech 7.–10. 5. 2015 se na pražském Petříně uskutečnila Bitva národů (BOTN – Battle of the Nations) – setkání cca 30 týmů z celého světa, které poměřily své síly v extrémních bitvách. Jakožto vášnivý fanoušek-divák tohoto stylu boje jsem si událost nemohl nechat ujít a zúčastnil jsem se jí se svými přáteli. Tento článek představuje reportáž […]

Bojové rukavice – tehdy a dnes

Sepsal Roman Král, editoval Tomáš Vlasatý, 2015 Do předchozího článku „Ochrana končetin: tehdy a dnes“ nebyly rukavice zahrnuty, ačkoli z něj vyplývá, že raně středověcí bojovníci věnovaly ochraně svých končetin jenom málo pozornosti, a proto nejsme schopni zaznamenat jejich ochranné prvky. Na zmíněný článek navazuje příspěvek Romana Krále, který názorně ukazuje, jak by se mělo přistupovat k […]

Přilba z Tjele

Za pomoc srdečně děkuji Mogensi Larsenovi. Roku 1850 nalezl mladý farmář v lese Lindum Storskov u dánského Tjele neobvyklý nález – velký soubor kovářských nástrojů. Díky místním orgánům se sada dostala do kodaňského muzea, kde byla analyzována. Nález byl obšírněji publikován celkem třikrát, nejprve roku 1858 (Boye 1858), posléze roku 1939 (Ohlhaver 1939) a konečně […]

Amulet kladiva z Flekstadu

Norský detektorář Magne Øksnes se během letošních Velikonoc vydal na pozvání Nilse Flekstada na farmu Flekstad, která leží ve farnosti Kvam v kraji Nord-Trøndelag. A během následujícího hledání objevil stříbrný amulet Þórova kladiva. Celkově jde o 14. amulet kladiva, který byl nalezen v Norsku, přičemž jenom polovina z nich je vyrobena ze stříbra. Jedinečnost nálezu názorně demonstruje prohlášení archeologa Larse […]

Saxy a bojové nože z východní Evropy

Čtenáře těchto stránek bych rád upozornil, že jsem sepsal článek s názvem „Saxy a bojové nože východní Evropy“, ve kterém shromažďuji všechny známé informace o raně středověkých bojových nožích z území Ruska a Ukrajiny. V níže přiložené práci o 28 stranách můžete najít katalog staroruských saxů včetně rozměrů, fotek, nákresů a interpretace. Článek je možné […]

„Ze zlatníkova úhlu pohledu“

Řemeslně nadaným čtenářům těchto stránek bych chtěl předložit překlad článku Iris Aufderhaarové „From the goldsmith’s point of view : Gilding on metals during the first millennium AD – techniques and their development in the Germanic area“. Tento článek pojednává o germánských zlatících technikách používaných v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Okrajově se dotýká také vikinské Skandinávie, přičemž […]

Další fragment přilby z Birky?

Po sepsání článku o možných fragmentech východní přilby z Birky („Fragmenty přilby z Birky?“) mne můj ruský přítel Pavel Voronin upozornil na další podezřelý fragment, který byl nalezen v oblasti tzv. Posádky (Garrison/Garnison; Bj 596). Pavel mi také poskytl své vlastní fotky, které pořídil ve Státním historickém muzeu (SHM) ve Stockholmu. To bylo téměř vše, co jsem […]

Hlazení a žehlení oděvu

Poslední rok se detailněji zabývám dobovým textilem a snažím se prokázat, že dobové oděvy byly módní, zdobené a udržované. Tento můj zájem mě přivedl také k deskám z velrybí kosti a skleněným hladítkům, které jsou často interpretovány jako žehlicí prkna a žehličky. Při pátrání na internetu jsem objevil aktuální práci Eva Isaksen Hvalbeinsplater fra yngre jernalder […]

Lyry ve staré Skandinávii

Již dlouhou dobu jsem příznivcem dobových lyr. Kromě sledování různých internetových videí jsem v průběhu let sesbíral materiály, které se týkají konstrukce a používání tohoto úžasného nástroje. Když jsem měl minulý víkend možnost vyzkoušet si hru na pokusnou rekonstrukci, znovu se ve mně probudila ona tajná vášeň a rozhodl jsem se, že si v budoucnu […]

Bojová a nebojová rekonstrukce

Nedávné okolnosti a článek „Na obranu nebojové živé historie“ ve mně probudily touhu vyjádřit se k podobě „vikinské“ rekonstrukce na území České republiky. Uvědomuji si, že důležitá je především stručnost a výstižnost, a proto se pokusím shrnout své myšlenky do jednoho krátkého a uceleného příspěvku. Zároveň bych rád řekl, že tento článek vyjadřuje pouze mé […]

Potištěné textilie ve východní Evropě

Již nějakou dobu se zabývám dobovou módou a možnostmi její rekonstrukce. Proto jsem byl uchvácen, když se na Facebooku objevila práce Savelyevy Ekateriny z Moskvy, která vyrábí překrásné potištěné hedvábné a vlněné kostýmy. Zároveň mi však vrtalo hlavou, zda je potisk textilií podložen dobovými prameny, nakolik byl rozšířený a zda je adekvátní při rekonstrukci raného středověku. […]

Zatmění Slunce roku 1030

Již od mládí jsem nadšencem do astronomie, a přestože jsem se nerozhodl věnovat tomuto oboru, rád se k němu vracím. Zejména mě pak zajímá, jakým způsobem byla chápána kosmická tělesa a astronomické jevy v minulosti. Pokud je o dobu vikinskou, dobových popisů o pozorování nebe je málo (viz např. tento článek), i když nemůžeme pochybovat […]

Skaldská poezie ve vztahu k Dánsku

Pravidelní čtenáři těchto stránek si mohli povšimnout, že s oblibou cituji skaldskou poezii, kterou se již mnoho let zabývám. Není proto překvapivé, že jsem se v rámci předmětu „Dánská literatura“ rozhodl napsat seminární práci s názvem „Skaldská poezie ve vztahu k Dánsku“. Je třeba říci, že jde o téma, které by vydalo na samostatnou knihu. Práce […]

Staroirská báseň Pangur Bán

Kočka v Knize z Kellsu. Dublin, Trinity College, MS 58, 76v, kolem roku 800. Po dokončení článku „Vztah pána k domácím zvířatům“ jsem narazil na staroirskou báseň Pangur Bán (v angličtině nazývanou také jako The Scholar and his Cat), která pochází z konce 9. století a která pojednává o soužití mnicha-písaře a jeho bílého kocoura Pangura. […]

Staroseverské stoly a stolky

Můj kamarád a spolubojovník Jan Zbránek mne oslovil s otázkou, jaké známe dobové stoly. Protože jsem se tímto problémem již trochu zabýval, nabídl jsem mu spolupráci, jejímž výsledkem by byl samostatný článek o používaných stolech a stolcích. Můžeme říct, že se zachovalo několik sedaček, lavic či židlí z vikinské Skandinávie, konkrétní nálezy pocházejí například z […]

Úvod do staroseverských podzbrojí

Na žádost mnoha reenactorů, kteří se zabývají raně středověkým bojem, jsem se spolu se svými kolegy Romanem Králem, Janem Zajícem, Janem Bělinou a dalšími rozhodl sepsat článek, který by poskytoval obsáhlý komentář k užívání podzbrojí a textilních zbrojí raného středověku. Vzhledem k tomu, že neexistuje jediný archeologický nález, jsme nuceni složitě spekulovat a vycházet z […]

„Skald Þorbjǫrn vytesal runy“

aneb vznik runového kamene Během listování v odborných publikacích jsem náhodně narazil na článek, který mne velice zaujal. Jeho název zní „Majzlíkem nebo perlíkem : Jak byly ryty runy?“ (Med mejsler eller pikhammer : Hvorledes blev runer ristet?) a byl sepsán dánským archeologem Olem Thirupem Kastholmem Hansenem ve spolupráci s kameníkem Erikem Sandquistem, který se specializuje […]

Báseň „Dnes v noci je ostrý vítr“

Jakmile člověk začne bádat v pramenech, které nějak vypovídají o době vikinské, narazí dřív nebo později na texty anglosaské, irské, říšské, franské, arabské, byzantské, staroruské či perské provenience. Osobně jsem se v poslední době zaměřil na staroirské texty, které podle mého názoru stojí poněkud stranou. Jeden z nejstarších staroirských textu tvoří anonymní báseň, která nese název […]

Sokolnictví vendelského období

(Tento text reprezentuje článek, který jsem před dvěma roky napsal pro projekt Vendel. Přestože jsem od sepsání narazil na mnoho doplňujících údajů ohledně raně středověkého sokolnictví, s hlavními body tohoto článku dodnes souhlasím a myslím, že vystihuje také sokolnictví doby vikinské [na které poukazují řídké výjevy na runových kamenech či četné básnické opisy jako „velitel […]

Franská výzbroj ve Skandinávii

Při psaní článků se několik let průběžně setkávám s úryvky naznačujícími dovoz franského bojového vybavení do Skandinávie. Proto jsem se rozhodl tyto úryvky sebrat a okomentovat je. Na úvod je třeba ještě říci, že podobný článek již existuje (Valerie D. Hampton – Viking Age Arms and Armor Originating in the Frankish Kingdom), ale domnívám se, že je příliš […]

„Dobrodruh a pecivál“: klíč ke staroseverské mužnosti

„Nebezpečí je koření života a člověk občas musí zariskovat. Právě proto stojí za to žít.“ Anthony Hopkins, V zajetí rychlosti (2005) Často se sám sebe táži, čím je studium doby vikinské prospěšné a co si z něj může odnést obyčejný člověk 21. století. Jistě, člověk pochopí souvislosti, nahlédne do života předků a může se pokochat […]

Paraziti v době vikinské

Roku 2015 jsme měli možnost se na internetu dočíst, že dánští vědci zveřejnili studii (Søe et al. 2015), která je interpretovaná tak, že „vikingové z Viborgu trpěli střevními parazity, které jim způsobovali velké bolesti a které možná stáli za jejich nadměrnou agresivitou“ (Mirror 2015). K tomuto názoru bych se rád vyjádřil, i když nejde o […]

Osvětlení v době vikinské

„Šťastní jsou lidé, kterým je dopřáno sedět u ohně.„Sága o Grettim, kap. 38. „Oheň je nejlepší            pro syny lidía jasný sluneční svit,zdraví pro toho,              kdo umí ho získat,aniž s hanbou by žil.„Výroky Vysokého, strofa 68. V České republice 21. století si stěží umíme představit […]

Seveřané ve Španělsku?

Od března roku 2014 se objevují zprávy, že se na jedné galicijské pláži (mezi obcemi San Román de Vale a O Vicedo) po bouřce objevily dvě vyplavené rulové kotvy (127 a 66 kg) a nejméně padesát pazourkových balastových kamenů, které mohly pocházet ze severských lodí. Kameny byly vyplaveny na pláži, na které se nachází mohylovitý útvar; […]

Bývanie na Bojnej

aneb cesta na Slovensko a zase zpátky Vždycky jsem zastával názor, že chceme-li pochopit ducha a mentalitu jisté dějinné doby, je třeba se podívat do dobových obydlí a pokusit se v nich žít. A při reenactmentu toto platí dvojnásob; drtivá většina historických akcí se odehrává v polním ležení, které ovšem osekává dobový život. Mnoho skupin se toto […]

Královská síň z Asky

Rád bych čtenáře těchto stránek seznámil s článkem Geophysical Investigations on the Viking Period Platform Mound at Aska in Hagebyhöga Parish, Sweden („Geofyzikální výzkum vikinské vyvýšené mohyly ve švédské lokalitě Aska u Hagebyhöga“), který dne 8. 12. 2014 vyšel v časopise Archaeological Prospection. Autory článku jsou Martin Rundkvist (Univerzita v Umeå) a Andreas Viberg (Stockholmská univerzita). […]

Mořští netvoři ve světle pramenů

„Vídávány bývají také v Islandu na vodách potvory náramně hrozné, kteréž se lidem ukazují, a často ti, kteříž je spatřují, sotva pro hrůzu při životu zachováni bývají.“ Daniel Wetter : Islandia aneb krátké vypsání ostrova Islandu, rok 1613 Ve svém článku o vikinských plavbách jsem se snažil vystihnout základní praktické informace k cestování na dobových plachetnicích, přesto jsem […]

„Valkýra“ z Høje Hyld

S radostí mohu čtenářům oznámit, že při detektorovém průzkumu v dánském Høje Hyld byla nalezena další figurka „valkýry“. O závěsném šperku ženské postavy informovalo 1. prosince 2014 Vikinské muzeum v Ladby (Vikingemuseet Ladby) skrze svou facebookovou stránku. Šperk je vyroben z pozlacené slitiny mědi (bronzu) a je vysoký 3,5 cm. Stejně jako u postavy z Revninge, […]

Medailon z doby Haralda Modrozuba?

Ve svém článku „Jómští vikingové v severním Polsku“ jsem před několika měsíci napsal, že současní historikové vybízejí po hledání jakékoli spojitosti ústí Odry s Dánskem za vlády krále Haralda Modrozuba v 2. pol. 10. století. Během tohoto podzimu se ve Švédsku objevil nález, který by tuto spojitost mohl potvrzovat. Okolnosti nálezu připomínají spíše pohádku. Jedenáctiletá Maja Sielski […]

Několik poznámek k používání „širokých seker“

Jestliže v podnázvu těchto stránek stojí „Vikingové, reenactment a věda“, pak tento článek bude rozhodně patřit mezi ty, které reenactment zásadním způsobem ovlivní. Za poslední rok jsem totiž odbojoval několik bitev s obouruční sekerou (tzv. danaxem) a pln dojmů jsem se rozhodl napsat tento článek, kterým bych chtěl nabourat či upravit tradiční vidění reenactorů, podle […]

Staroseverská literatura – výpisky

Se čtenáři těchto stránek bych se chtěl podělit o své zpracované výpisky ze semináře „Staroseverská literatura“, který na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vede přední český odborník na staroseverskou kulturu Jiří Starý. Ve výpiscích naleznete i zpracované referáty a odkazy na naskenované handouty. Pokoušel jsem se o co největší zjednodušení výkladu, aby výpisky pochopil každý. Je možné, […]

Cesta do Valhally: život a smrt staroseverských elit

S veškerou svou úctou a respektem věnuji tento článek svému věrnému příteli Kryštofu Haldovi. Valhalla. Síň padlých bojovníků, která se stala synonymem pro poslední místo odpočinku hrdinů. V populární literatuře a filmech se její jméno skloňuje ve všech pádech, zatímco odborná literatura podává suchý religionistický obraz, který se, alespoň pokud je mi známo, příliš nevyjadřuje […]

Voskové destičky a rydla

Mezi moderními „vikingy“ jsou velice oblíbené voskové destičky, do kterých mohou rydlem zapisovat runové nápisy. A není tomu dávno, co jsem byl dotázán, zda jde vůbec o dobový doplněk. Pojďme se tedy podívat, jak se to má s voskovými destičkami a do jaké míry je lze používat při rekonstrukci doby vikinské. Tento článek rozdělím na […]

Nohavice v době vikinské

Úvod V médiích a popularizační literatuře panují tendence vyobrazovat středověk jako dobu hrubosti, surovosti a jednoduchosti. A o době vikinské toto platí dvojnásob. Těžko bychom v laické veřejnosti hledali člověka, který by si staré Seveřany v době vikinské spojoval s čistotou, komfortem a zdobeností. Opak je však pravdou, jak si můžeme ukázat právě na příkladu nohavic. Různé […]

Fragmenty přilby z Birky?

Birka je díky zhruba dvěma tisícům hrobů známa mezi odbornou i laickou veřejností jako nejbohatší vikinské sídliště Skandinávie. Součástí komplexu je také tzv. Posádka, která je v literatuře označována jako Garrison/Garnison a která se nachází pod Pevností (Borg) poblíž severní brány (tzv. Královská brána). Jedná se o areál s velice drahými předměty, ve kterém sídlila vojenská posádka Birky. V Posádce se […]

Kruhová pevnost Vallø Borgring

S radostí mohu čtenářům těchto stránek oznámit, že se na počátku září v dánských médiích objevila zpráva, že byla s největší pravděpodobností nalezena nová kruhová pevnost. Ta je označována jako „Vallø Borgring“ a leží na ostrově Sjælland, západně od města Køge na poli poblíž dálnice (souřadnice 55°28’11.0″N 12°07’19.0″E). V odborné literatuře se o této lokalitě diskutovalo již roku 1875, přesto zůstala donedávna nepovšimnuta a podařilo se […]

Sekery s proděravělou čepelí

V České Republice a zejména zahraničí se často setkáváme se sekerami, které mají netypický vzhled – střed čepele je vyříznutý do tvaru trojúhelníku a v některých případech vyplněný křížovitým nebo kladivovitým výstupkem. Tento oblíbený tvar seker opakovaně vyvolává debaty ohledně autenticity, a proto jsme se rozhodli shromáždit známé informace do jednoho souhrnného článku, jehož hodnota […]

Transport tekutin

Transport a uskladnění tekutin patří k nejpalčivějším problémům, se kterými se při rekonstrukci jakéhokoli období setkáváme. Archeologických dokladů je poskrovnu a výroba soudku či čutory vyžaduje zručnost, protože jinak bude výrobek protékat a nebude použitelný. Pro člověka žijícího ve 21. století je pochopitelně jednodušší a finančně dostupnější, když naloží do auta sud s pivem a PET-lahve s vodou, […]

Přednášky o Birce

Tímto článkem bych čtenáři rád prezentoval dvě své přednášky o Birce, které jsem přednášel roku 2013 a 2014 slovenské skupině Herjan. První přednáška se zabývá Birkou samotnou, reáliemi a historickým kontextem, zatímco druhá se zabývá Birkou a jejími kontakty s východní Evropou. Birka – úvod a kontext Birka a východní Evropa Útok na Birku Zánik […]

Hnefatafl jako bitevní simulátor

Hru hnefatafl nemusím v našem prostředí detailně představovat, protože je mezi reenactory i „laiky“ poměrně známá a na českém internetu o ní existuje několik solidních článků (např. zde a zde). Proto bych se v tomto článku rád pozastavil pouze nad jejími pravidly a možným významem pro samotné staré Seveřany. Nerad bych čtenáře zatěžoval složitými detaily, ale je […]

Dokument „Vikingové“

Tímto příspěvkem bych Vám chtěl prezentovat výsledek projektu, na kterém jsem se poslední rok podílel. Jedná se maturitní práci kolektivu Vojtěch Krunt-Kryštof Čížek-Albert Pospíšil (absolventi Střední průmyslové školy sdělovací techniky) – přibližně desetiminutový dokument o době vikinské. Musím přiznat, že první půlrok byl poměrně akční, protože jsme navštívili vikinské festivaly Wolin a Rogar a pořizovali záběry. […]

Signalizace v boji: trubky a rohy

Úvod Minulý týden jsem se setkal se slovenským amatérským řezbářem a hudebníkem Filipem. Během naší konverzace mi ukázal své výrobky, mezi kterými byly také dřevěné, zhruba půlmetrové trubky, které byly vyrobeny rozpůlením, vydlabáním a následným slepením. Okamžitě se mi takové řešení zalíbilo a řekl jsem si, že je to dobrá alternativa k troubicím rohům. A to […]

O křidélkách na vikinských kopích

Tento článek byl významně rozšířen v článku Kombinační typologie křidélek kopí. Jako reenactor se s replikami kopí s navařenými křidélky (také nazývanými karolinská kopí) setkávám po celou svou „historickou“ kariéru a poslední dva roky jsem i hrdý majitel jednoho kusu této zajímavé zbraně. V souboru zbraní jde o poměrně častý nález. Jeho původ byl předmětem polemik, dnes […]

Plavaní u starých Seveřanů

Plavání je činnost stará jako lidstvo samo a čtenáři může přijít poněkud zvláštní, že jsem se o podobném tématu rozhodl psát. Byl jsem totiž konfrontován s názorem, že staří Seveřané v době vikinské neplavali. Jako argument přitom slouží názor, že v chladné vodě nelze plavat. A k tomu bych se rád krátce vyjádřil. Množství staroseverských slov, […]

Félag aneb „pokládání peněz“

„Jest dobře míti společenství [félag] s králem.“ Sága o Egilu Skallagrímssonovi, kap. 18. (Saga o Egilovi, synu Skallagrímově. Přel. Karel Vrátný, Praha 1926: 41) „Není vždy nutné          dávat náramný dar. I za málo možno získat vděk. Kousek chleba          a skloněný kalich mi druha [félagi] daroval.“ Výroky Vysokého, strofa […]

Oheň, požáry a žhářství

Před několika měsíci jsem sepsal článek, který jsem pojmenoval „Oheň, požáry a žhářství v době vikinské“. Šlo o aktuální výlev, který jsem skloubil se zmínkami z pramenů a který měl sloužit pouze mým potřebám. Vzhledem ke dvěma nedávným požárům (zde a zde) ve vikinských skanzenech jsem se rozhodl článek zveřejnit a odsoudit tak žhářství, ke […]

Replika poháru doby vendelské

Článek, který zde prezentuji a který je defacto kritikou repliky, jsem napsal již roku 2013 a vztahuje se primárně k době vendelské (kterou rovněž rekonstruuji). Domnívám se však, že otázka historického skla je zajímavá i ve vztahu k době vikinské, jelikož bylo nalezeno několik pohárů (většinou trychtýřů). Lze se oprávněně domnívat, že skleněné nádoby zastávaly v době […]

Výroba piva v době vikinské

Tento článek jsem napsal těsně před loňskými Vánocemi a zveřejnil jej na těchto stránkách. Díky velké pozitivní odezvě jsem se rozhodl článek umístit i na tyto stránky, v mírně upravené podobě. Na začátku článku se zabývám druhy alkoholických nápojů, které staří Seveřané konzumovali, a v druhé polovině popisuji pravděpodobný postup vaření piva. Rád bych poděkoval […]

Družiny a bojová bratrstva

Co má společného výjev vlčího humanoida z roku 600, runový kámen vztyčený na padlého vojevůdce a ságy pojednávajících o bojových bratrstvech? To se dozvíte v mém článku, který vám tímto dávám k dispozici. Zabývám se v něm staroseverskými, pohanskými družinami a bratrstvy, ze kterých můžeme v pramenech spatřit pouze obrysy. Zájemce o křesťanské družiny, které již […]

Jídlo a stravovací návyky

Problematika dobového jídla patří při rekonstrukci vůbec k těm nejzákladnějším. Z toho důvodu jsem se rozhodl sepsat článek, který by mapoval nejen jídlo, které bylo dostupné různým vrstvám staroseverské společnosti, ale také stravovací návyky. Myslím, že úroveň dobovosti stravování je na českých historických akcích solidní (samozřejmě nelze nakázat jednotlivcům, co mají jíst; nakonec vše záleží na […]

Plavba na lodi: historie a současnost

Minulý rok jsem se zúčastnil vikinského festivalu ve Wolinu a po skončení festivalu jsem s dalšími 14 novodobými vikingy absolvoval pětidenní plavbu na replice oseberské lodi (replika 1:2) patřící skupině Flota Jarmeryka (která je také autorem doprovodných fotek). Chtěl bych se s vámi podělit o své jedinečné zážitky, které chci konfrontovat s dobovými popisy plaveb. Na úvod […]

Jómští vikingové v severním Polsku

Tématika jómských vikingů je ve středoevropských poměrech velmi populární, jelikož se mělo jednat o „nadpřirozeně silné“ bojové bratrstvo sídlící v severopolském Wolinu. V této lokalitě dnes stojí skanzen a každoročně se zde pořádá slovansko-vikinský festival, který patří k největším na světě. Ale jak se k jómským vikingům staví vědecké bádání? V posledních padesáti letech probíhaly ve […]

Exkurz do staroseverského tetování

Před několika měsíci jsem se členy facebookové skupiny Doba vikinská diskutoval o podobě a funkci staroseverského tetování. Na základě této diskuze jsem napsal krátký článek, který Vám zde prezentuji. Nakolik je mi známo, existují pouze dvě literární zmínky, které jsou pokládány za důkaz používání tetování. Je to za prvé Ibn Fadlanova Risala (cca 922), jejíž […]

Vztah pána k domácím zvířatům

Rád bych Vás seznámil s dalším ze svých projektů. Jako majitel kocoura jsem se rozhodl prozkoumat archeologické a literární památky, které se týkají vlastnictví domácích zvířat a citů, které k nim chovali jejich staroseverští pánové. Článek si můžete stáhnout prostřednictvím tohoto odkazu: Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, […]

Praporce doby vikinské

Ačkoli otázka praporců byla již dříve shrnuta, byl jsem požádán, abych sepsal článek, který shrnuje dohromady všechny informace, které máme, aby bylo možné vytvořit co nejvěrohodnější rekonstrukci. Zároveň si řekneme také něco o symbolice staroseverských praporců. Jsem si vědom pouze dvou vyobrazení vikinských praporců a několika literárních popisů (zájemce o literární popisy praporců odkazuji na tento článek). […]

Norské obranné majáky

Včera, když jsem projížděl Českým středohořím, mne zaujal pohled na tamější hrady, jejichž ruiny dodnes stojí na některých kopcích. Má bujná fantazie si z tohoto krásného panoramatu vzala inspiraci. Půvabná scenérie mi připomněla Tolkienovskou Středozemi a gondorské majáky, ale také norské obranné majáky postavené králem Hákonem Dobrým, ze kterých se Tolkien musel inspirovat (nebo je možné, že […]

Náramky v době vikinské

Dnes jsem provizorně dokončil koncept svého více než půlročního projektu s názvem „Role a funkce náramků ve staroseverské Skandinávii“. Reenactory předem upozorňuji, že se v práci nezabývám archeologickou typologií vikinských náramků (kterou si zájemce může dohledat zde), nýbrž jejich symbolickou hodnotou z pohledu písemných pramenů. Docházím k závěru, že náramek byl nejdůležitějším vikinským šperkem, zpravidla mužským. Byl […]

Ženská postava z Revninge

Minulé pondělí (2.6.) byl na stránkách Archeologie na dosah zveřejněn můj článek o nedávném dánském nálezu. Článek můžete nalézt na této internetové adrese: http://www.archeologienadosah.cz/o-archeologii/dejiny-oboru/vyznamne-nalezy/zenska-postava-z-revninge Necelých 14 dní po umístění do muzea a zveřejnění nálezu se již objevují první rekonstrukce na prodej. Můj známý a kolega Jan Bana vyrobil jejich poměrně zdařilé repliky – bronzová verze vyjde […]

Stagnace českých historických akcí

(Dodatek post scriptum: Po zveřejnění tohoto textu na Facebooku jsem byl nucen stáhnout jej, protože se mnoha lidem nelíbil – přestože mluvím sám za sebe a jsem otevřen debatě prostřednictvím komentářů/zpráv, stejně se k mým uším doneslo, že jsem byl pomlouván. Proto věz, čtenáři, že mým cílem není rozeštvávat komunitu, ale poskytnout nový pohled na […]

Problémy s datací útoku na Lindisfarne

První článek, který zveřejňuji na tomto webu, je přímo tématický. Dnes je tomu přesně 1221 let, co byl podniknut nájezd na klášter v Lindisfarne, který je dnes považován do začátek doby vikinské. Je to grandiózní až přímo symbolické předznamenání dne, kdy jsem po zhruba půlroční odmlce znovu zprovoznil tento server. Na facebookové stránky Marobudu jsem dnes […]