Prak v antike so zameraním na Grécko a Rím

Je mi velkou ctí publikovat příspěvek Prak v antike so zameraním na Grécko a Rím, sepsaný fanouškem projektu Dušanem Kováčem. Příspěvek si klade za cíl zmapování praků a projektilů v antickém Řecku a Římu. Pevně věřím, že si čtení tohoto článku užijete. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v […]

K původu „svatováclavské přilby“

V prosinci 2016 byl ve středočeských Lázních Toušeň nalezen výjimečný meč Petersenova typu S, vyznačující se bohatou dekorací. Ačkoli se tento typ objevuje na lokalitách od Irska po Rusko, jedná se o první exemplář v České Republice. V rámci spolupráce s Jiřím Koštou a Jiřím Hoškem, kterým jsem pomáhal zmapovat analogie tohoto meče, jsem měl […]

Přilba z Kyjeva

Čtenářům těchto stránek bych chtěl představit článek o prozatím posledním nezmapovaném nálezu přilby doby vikinské, a sice fragmentu z Kyjeva. Tento předmět, který je uložen v Národním muzeu historie Ukrajiny pod inventárním označením DRA 1065, dlouho unikal pozornosti badatelů, a proto je spíše málo znám. Obestírá jej několik otazníků, které si níže popíšeme. Článek si […]

Meče Petersenova typu M

Jelikož řada vikinských mečů se vyznačuje dekorací, která kvalitní rekonstrukce značně prodražuje, byl jsem svými kolegy osloven, zda bych nemohl zveřejnit některé nezdobené kusy, které by bylo možné snadněji rekonstruovat. Moje volba padla na Petersenův typ M. Vzhledem k jednoduchosti má tento typ mezi skandinávskými meči četné zastoupení, a protože jde dnes o často přehlížený typ, […]

Slovanský štít z hradiště Lenzen

„V Praze se zhotovují sedla, uzdy a málo trvanlivé štíty užívané v jejich zemích.“Ibrahím ibn Jákub, 10. století S radostí toužíme čtenářovi přednést čerstvé informace, které k nám dorazily od německých kolegů Erika Panknina a Reinera Liebentrauta, a sice detaily ohledně štítu, který byl nalezen v západoslovanském hradišti Lenzen (Braniborsko). Před samotným popisem objektu je […]

Zdobené miniatury štítů z Birky

Drahý čtenáři, po krátké předvánoční odmlce se opět hlásíme s plodem spolupráce skupin Herjan a Marobud. Tentokrát jde o slovenský překlad studie Wladyslawa Duczka o štítových miniaturách z Birky. Práci jsme doplnili o aktuální informace a některé další zajímavé nálezy a paralely. „Kruhové prívesky zo strieborného plechu s razenými vzormi“ je práce, která se snaží ukázat […]

Textilní vazby vikinské Skandinávie

Je mi ctí čtenářům představit práci Elišky Chudomelové (skupina Herjan), která se věnuje textilním vazbám užitým na fragmentech nalezených ve skandinávských hrobech doby vikinské. Tato práce, která jako první pojednává o problematice v českém jazyce, je určena reenactorům, kteří chtějí věrohodně rekonstruovat oděvy jednotlivých skandinávských zemí. Pevně doufáme, že se Vám práce bude líbit! Dokument […]

Lov sobů na Lendbreenu

Třebaže oteplování naší planety sebou nese mnoho negativních dopadů, archeologii poskytla tato globální hrozba přinejmenším jednu drobnou satisfakci – a sice možnost zkoumat nálezy, které byly ukryty pod ledem. Z toho důvodu svévolně vzniklo odvětví archeologie, jež hledá, vyprošťuje a konzervuje právě takové objekty ukryté pod ledovci, takzvaná glaciální archeologie. A ačkoli je toto odvětví […]

Náramky a prsteny z Birky

Je mi potěšením zveřejnit tímto způsobem překlad mého přítele Samuela Grolicha ze slovenské skupiny Herjan. Dokument se týká náramků a prstenů nalezených ve švédském obchodním středisku Birce, a to včetně popisů jednotlivých typů předmětů a dalšího detailního komentáře. Samuelova část popisuje šperky nalezené v hrobech, kterou jsem doplnil o popis náramků a prstenů z tzv. […]

Norské saxy a bojové nože

Po článcích o bojových nožích z Haithabu, Švédska a Ruska mám tu čest představit přehled norských dlouhých nožů doby vikinské. Každý exemplář je opatřen krátkým popisem a pokud možno obrázkem. Kromě nožů jsou rozebrány také pochvy. Článek je možné prohlédnout či stáhnout zde: English summary This article is a short summary of what we know […]

„Přátelství s bohem“

Amulety doby vikinské a jejich symbolika English summary: The article, „Friendship With the God,“ is about amulets of the Viking Age and their symbolism. The main point revolves around the Viking Age statues, hlutir and heillir, which are known from the Old Norse written sources, and their function. In the light of other mentions from Old […]

Armadura lamelar na Escandinávia Viking

Traduzido por: Stephany Palos, Hrafnar e ReenactmentBR. Essa é uma tradução autorizada de um artigo publicado por Tomáš Vlasatý, colega historiador e recriacionista histórico da República Tcheca do projeto Forlǫg, sobre o uso da armadura lamelar na Escandinávia durante a Era Viking, especialmente durante os séculos X e XI d.C. Se você gostou deste artigo, você pode apoiar o […]

Organická pouzdra na sekery 9.-12. století

Sekery patří ve vikinském reenactmentu stále mezi oblíbené zbraně a nářadí. Často však na festivalech vídáme zbraně položené do trávy a odložené napospas rzi. Každý zálesák však musí potvrdit, že aby byla sekera stále ostrá a v dobrém stavu, je třeba nějaké pouzdro a zejména pečlivého majitele. Pouzdra na sekery jsem dlouho hledal, ale kromě […]

Jan Petersen

Můj přítel Šimon Tesař, který studuje norštinu, se rozhodl napsat shrnující článek o významném norském archeologovi Janu Petersenovi, jehož jméno je v českém prostředí poměrně neznámé. Tuto práci jsme doplnili obrázky a přeložili jsme ji do angličtiny. Doufáme, že se Vám článek bude líbit! Článek si můžete stáhnout zde (v českém PDF): My friend Šimon Tesař […]

Inspiromat #17, baltofinský bojovník

„Nevidím žádný smysl ve vlastnictví hezkého kostýmu, který nejste schopni obhájit před ostatními.“ Edvards Puciriuss V tomto dílu inspiromatu se podíváme na Edvardse Puciriusse, známého lotyšského reenactora a řemeslníka žijícího v estonském Talinnu. Byly to vlastně níže přiložené Edvardsovy fotografie, které ve mě vzbudily zájem o tvorbu inspiromatů, ale zaneprázdněný Edvards dlouho neměl čas si popovídat […]

Veslování – řízení, zvyky a ochrana

Je mi ctí, že mohu čtenářům těchto stránek nabídnout jedinečný článek mého přítele a zkušeného námořníka Dalibora Grimma, který má název „Veslování – řízení, zvyky a ochrana“. Článek volně navazuje na příspěvek „Plavba na lodi: historie a současnost“ a svým experimentálním přístupem je určen pro badatele, reenactory (budoucí veslaře) i všechny zájemce o jedinečný svět historické mořeplavby. Článek […]

Inspiromat #11, maďarský bojovník

V jedenáctém dílu inspiromatu se podíváme na vynikající rekonstrukci staromaďarského bojovníka, kterého představuje mladý ruský reenactor Nikita Bolbikov. Nikitovi je v době sepsání článku 22 let, pochází z Moskvy a historické rekonstrukci se věnuje devátým rokem. Začínal – stejně jako většina ruských reenactorů – u rekonstrukce Birky. Postupem času, když jsi pořídil vybavení, zjistil, že […]

Rozhovor s Jiřím Koštou

Dnes jsem měl možnost setkat se s Jiřím Koštou, předním českým odborníkem na problematiku raně středověkých mečů. Diskuze, která mezi námi proběhla, ve mě vzbudila zájem o tvorbu speciálních článků zaměřených na rozhovory s odborníky, řemeslníky a obecně zajímavými lidmi. Tento článek bude prvním z nich. Mgr. Jiří Košta je kurátorem sbírky raného středověku v […]

Sokolnictví vikinského období

Tento víkend jsem se svými příteli navštívil hrad Křivoklát, kde jsme měli možnost setkat se se sokolníkem, pohovořit o jeho práci a vyfotit se dravcem. V některých z nás zanechala tato zkušenost tak hluboký otisk, že jsem se rozhodl přeložit článek norského archeologa Frans-Arne Hedlunda Stylegara Viking Age hawking, který volně navazuje na můj příspěvek „Sokolnictví vendelského období“. […]

Přilba z Lokrume

Když jsem nedávno napsal článek o vikinských přilbách a uvědomil jsem si, že jsem zatím neviděl zrekonstruovaný fragment z Lokrume, nečekal jsem, že se repliky dočkám tak rychle. Můj běloruský přítel Dmitrij Chramcov (známý též jako Truin Stenja), zručný kovář a šperkař, o jehož variaci přilby z Tjele jsem již dříve napsal, vyrobil dle mého názoru zajímavou […]

Lamelové zbroje ze Snäckgärde?

Otázka lamelových zbrojí je populární jak mezi odborníky, tak mezi reenactory a laiky. Sám jsem se jí několikrát zabýval a shromáždil jsem odbornou literaturu. Tím spíše mě zaujaly prakticky neznámé nálezy z gotlandského Snäckgärde u Visby, které se sice nezachovaly, ale jsou popsány knězem Nilsem Johanem Ekdahlem (1799–1870), kterého lze mimo jiné nazvat prvním gotlandským vědeckým archeologem. […]

Hrob Langeid 8

názorný příklad elitního norského hrobu ze začátku 11. století „Ale když později přední muži poznali, jak [je moc Óláfa Haraldssona] zbavuje svobody, odešli mnozí ze země, většinou ke králi Knútovi, a každý z nich předstíral jiný účel své cesty. Všichni však, kdo přišli ke Knútovi a chtěli vstoupit do jeho služeb, dostali plné ruce zlata. […]

Vikinské přilby

Téma vikinských přileb patří mezi populární a přitom neprobádanou kapitolu raně středověkého vyzbrojení. O problematiku se dlouhodobě zabývám, o čemž svědčí také mé články o fragmentech přileb z Tjele („Přilba z Tjele“) a Birky („Fragmenty přilby z Birky?“, „Další fragment přilby z Birky?“). Proto jsem se rozhodl sepsat ucelený článek, který by mapoval všechny doklady skandinávských […]

Dvůr Hákona Starého Hákonarsona

Tímto článkem bych chtěl prezentovat pozoruhodný článek své kamarádky Markéty Ivánkové, který se zabývá strukturou norského dvora za vlády Hákona Hákonarsona (1217–1263). Práce, která tématicky nesouvisí s dobou vikinskou, musí nutně zaujmout každého zájemce o skandinávský středověk. Autorka svým poutavým jazykem a zejména svými znalostmi otvírá kapitolu, která byla českému publiku dosud uzavřená. Markéta Ivánková vystudovala […]

Baltské široké bojové nože

Při toulkách Pobaltím jsem v muzeích spatřil něco, co jsem pokládal za neuvěřitelné – masivní sekáče baltských bojovníků. Rozhodl jsem se, že o těchto nožích napíši krátký článek, který zařadím do série o raně středověkých bojových nožích. Mým cílem není tvorba katalogu všech nálezu, což by při mé neznalosti baltských jazyků byl nemožný úkol, spíše bych […]

Ovinky nohou

Jakožto reenactor se pravidelně setkávám s problémem ovinek nohou. Je obvyklé, že se ovinky vyrábějí co možná nejlevněji – to znamená ustřižením několika proužků vlny, které se sešijí k sobě a obšijí, aby se nepáraly. Článek, který tímto prezentuji a který je překladem článku Petera Beatsona, ukazuje, že tento způsob není nejvhodnější, a názorným způsobem […]

Náhrdelník ze Senji

Roku 1905 byl na severonorském ostrově Senja (lze též objevit jako Botnhamn či Hillesøy) objeven velkolepý poklad, který sestával ze dvou masivních stříbrných náhrdelníků a dvou stříbrných řetízkových náhrdelníků se sekerovitými přívěsky a křížkem. Menší z masivních náhrdelníků vyvolal a dosud vyvolává velký zájem. Jeho unikátnost spočívá v tom, že má na spodní straně rozšířených plošek u […]

Nášlapní ježci

Při listování v publikacích o nálezech z Haithabu / Hedeby jsem narazil na zajímavost, o které jsem doposud věděl pouze málo – nášlapné ježky (lat. tribulus, česky též „vraní noha“, viz terminologii v Žákovský 2009: 115). V Haithabu bylo objeveno celkem osm kusů. Nášlapní ježci se obecně „skládají ze čtyř různě dlouhých a profilovaných ramen, která jsou uspořádána […]

Bojové nože z Haithabu

Čtenářům těchto stránek tímto předkládám další článek ze série o saxech neboli bojových nožích. V následujícím překladu se můžete seznámit s nálezy z Haithabu / Hedeby. Článek si můžete přečíst či stáhnout kliknutím na následující odkaz: Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se […]

Vikinské saxy z Upplandu a Västmanlandu

Před dvěma měsíci jsem zveřejnil svou rozsáhlou práci, která se zabývá staroruskými saxy a bojovými noži. A nyní bych rád zveřejnil práci, která ve mě vzbudila zájem o saxy. Jedná se o článek švédského archeologa Niklase Stjerny. Bibliografický záznam článku je: Stjerna, N. (2007). Viking-age seaxes in Uppland and Västmanland : craft production and eastern connections. In: […]

Skandinávské mačky

Po celou dobu mého působení na scéně českého reenactmentu se pravidelně setkávám s problémem klouzajících bot. Někteří reenactoři mají gumové podrážky, ale – řekněme si to otevřeně – nejedná se o zrovna dvakrát dobové řešení. Jiní si nechávají podbít kožené podrážky kovovými hřeby, což také není ideální řešení, protože podbití není u skandinávských bot dochováno. Kožené […]

Píseň o Hildebrandovi

Píseň o Hildebrandovi (Hildebrandslied) je jednou z nejstarších německých písemných památek. Vypráví o tragickém setkání bojovníků – otce Hildebranda a syna Hadubranda, kteří se navzájem neznají. Hrdinská látka je starého data a pochází z konce 5. století – soudě podle skandinávských písemných pramenů (kronik, ság, eddických příběhů a runových nápisů) byly hrdinské příběhy z dob Atilly, Odoakera a […]

Ženský hrob z Ejstrupholmu

Tento příspěvek je překladem článku Spændende kvindegrav fra Ejstrupholm („Zajímavý ženský hrob z Ejstrupholmu“), který byl publikován Christinou N. Johansenovou na webových stránkách jejího vikinského blogu vikingebloggen.blogspot.com. Tento překlad jsem doplnil o další podrobnosti. Pojednává o hrobu významné ženy, která byla v 1. polovině 9. století pohřbena poblíž dánského Ejstrupholmu. Zájemce odkazuji na tento detailnější článek […]

Atgeirr – luštění vikinské halapartny

„Atgeirr – solving the viking halberd“ Summary This article comments the knowledge we have about Old Norse weapon called atgeirr (atgeir in modern Icelandic). Many experts and reenactors believe that atgeirr represents a weapon similar to a halberd or a bill. However, the thesis of Mr. McMullen, as well as my own research, points to the conclusion that […]

Raně středověká šídla

V poslední době jsem v publikacích a na internetu náhodně narazil na několik raně středověkých šídel, které ve mně vzbudily zájem o sepsání kratšího článku. Ten bych chtěl věnovat všem řemeslně zaměřeným čtenářům těchto stránek. V tomto článku se nechci zabývat přehledovým zpracováním všech nástrojů, které máme k dispozici z raně středověké Evropy. Namísto toho […]

Přilba z Tjele

Za pomoc srdečně děkuji Mogensi Larsenovi. Roku 1850 nalezl mladý farmář v lese Lindum Storskov u dánského Tjele neobvyklý nález – velký soubor kovářských nástrojů. Díky místním orgánům se sada dostala do kodaňského muzea, kde byla analyzována. Nález byl obšírněji publikován celkem třikrát, nejprve roku 1858 (Boye 1858), posléze roku 1939 (Ohlhaver 1939) a konečně […]

Amulet kladiva z Flekstadu

Norský detektorář Magne Øksnes se během letošních Velikonoc vydal na pozvání Nilse Flekstada na farmu Flekstad, která leží ve farnosti Kvam v kraji Nord-Trøndelag. A během následujícího hledání objevil stříbrný amulet Þórova kladiva. Celkově jde o 14. amulet kladiva, který byl nalezen v Norsku, přičemž jenom polovina z nich je vyrobena ze stříbra. Jedinečnost nálezu názorně demonstruje prohlášení archeologa Larse […]

Saxy a bojové nože z východní Evropy

Čtenáře těchto stránek bych rád upozornil, že jsem sepsal článek s názvem „Saxy a bojové nože východní Evropy“, ve kterém shromažďuji všechny známé informace o raně středověkých bojových nožích z území Ruska a Ukrajiny. V níže přiložené práci o 28 stranách můžete najít katalog staroruských saxů včetně rozměrů, fotek, nákresů a interpretace. Článek je možné […]

„Ze zlatníkova úhlu pohledu“

Řemeslně nadaným čtenářům těchto stránek bych chtěl předložit překlad článku Iris Aufderhaarové „From the goldsmith’s point of view : Gilding on metals during the first millennium AD – techniques and their development in the Germanic area“. Tento článek pojednává o germánských zlatících technikách používaných v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Okrajově se dotýká také vikinské Skandinávie, přičemž […]

Další fragment přilby z Birky?

Po sepsání článku o možných fragmentech východní přilby z Birky („Fragmenty přilby z Birky?“) mne můj ruský přítel Pavel Voronin upozornil na další podezřelý fragment, který byl nalezen v oblasti tzv. Posádky (Garrison/Garnison; Bj 596). Pavel mi také poskytl své vlastní fotky, které pořídil ve Státním historickém muzeu (SHM) ve Stockholmu. To bylo téměř vše, co jsem […]

Zrcátka z Birky

„Jejich sestra se jmenovala Guðrún. Byla to jedna z nejkrásnějších a nejchytřejších žen, jaké kdy žily na Islandě. Milovala tolik nádheru, že ve srovnáni s ní se zdálo jen dětskou cetkou vše, čím se pyšnily ostatní ženy. Nad jiné byla rozvážná a výřečná a štědrá.“ (Sága o lidech z Lososího údolí, kap. 32) Při svém bádání se opakovaně […]

Hlazení a žehlení oděvu

Poslední rok se detailněji zabývám dobovým textilem a snažím se prokázat, že dobové oděvy byly módní, zdobené a udržované. Tento můj zájem mě přivedl také k deskám z velrybí kosti a skleněným hladítkům, které jsou často interpretovány jako žehlicí prkna a žehličky. Při pátrání na internetu jsem objevil aktuální práci Eva Isaksen Hvalbeinsplater fra yngre jernalder […]

Lyry ve staré Skandinávii

Již dlouhou dobu jsem příznivcem dobových lyr. Kromě sledování různých internetových videí jsem v průběhu let sesbíral materiály, které se týkají konstrukce a používání tohoto úžasného nástroje. Když jsem měl minulý víkend možnost vyzkoušet si hru na pokusnou rekonstrukci, znovu se ve mně probudila ona tajná vášeň a rozhodl jsem se, že si v budoucnu […]

Na sněmu: Studie rituálního prostoru

Nedávno se na mě obrátila kamarádka Markéta Chvalkovská s prosbou, zda bych mohl zveřejnit její zpracování přednášky „At the Assembly: Elite Rituals and the Creation of Ritual Space“, kterou roku 2014 pronesla Alexandra Sanmark v rámci Royal Scone Conference. Prosbě jsem s radostí vyhověl a překlad jsem s Markétou důkladně prodiskutoval. Problematika sněmů je přes svou zajímavost spíše opomíjena. Vyžaduje […]

Potištěné textilie ve východní Evropě

Již nějakou dobu se zabývám dobovou módou a možnostmi její rekonstrukce. Proto jsem byl uchvácen, když se na Facebooku objevila práce Savelyevy Ekateriny z Moskvy, která vyrábí překrásné potištěné hedvábné a vlněné kostýmy. Zároveň mi však vrtalo hlavou, zda je potisk textilií podložen dobovými prameny, nakolik byl rozšířený a zda je adekvátní při rekonstrukci raného středověku. […]

Výstava „Vikingové a Baltové : severská sága“

Čtenáře těchto stránek bych chtěl seznámit s výstavou „Vikingové a Baltové : severská sága“ (Викинги и Балты: Северная Сага), která probíhá od 7. února do 12. dubna v Národním historickém muzeu v běloruském Minsku. Nejobsáhlejším článkem o této výstavě, který jsem byl schopen nalézt, je ten, který na svém webu publikoval jistý „maystra“. Tento článek jsem se rozhodl […]

Nález ze Skaunu

Tímto článkem bych Vás chtěl seznámit s nálezem ze Skaunu, který se nachází v norském Sør-Trøndelagu. Dne 14. srpna 2014 se 34letý detektorář Magnus Meistad, který je členem Detektorářského klubu z Trondheimu (Trondheim Metallsøkerklubb), vydal do vsi jménem Buvika, ve které v mládí vyrůstal. Vytipoval si lokalitu na pozemcích farmáře Arnta Olstada, kde chtěl kolem nově registrované mohyly hledat mince. Na kopci Mannsfjellet, asi […]

Tuniky se čtvercovými výstřihy

Pro všechny, kteří rádi zkoumají a rekonstruují raně středověké odívání, jsem přeložil článek „Square Neck Tunics“, který napsal Gavin Archer v roce 2013. Archer se velice podrobně věnuje otázce původu těchto tunik, jejich dataci, kontinentálním paralelám, lemování a zapínání výstřihů a konečně jejich rekonstrukci. Přestože ukazuje, že šlo o etablovanou součást anglosaské módy, zmiňuje také, […]

Zatmění Slunce roku 1030

Již od mládí jsem nadšencem do astronomie, a přestože jsem se nerozhodl věnovat tomuto oboru, rád se k němu vracím. Zejména mě pak zajímá, jakým způsobem byla chápána kosmická tělesa a astronomické jevy v minulosti. Pokud je o dobu vikinskou, dobových popisů o pozorování nebe je málo (viz např. tento článek), i když nemůžeme pochybovat […]

Skaldská poezie ve vztahu k Dánsku

Pravidelní čtenáři těchto stránek si mohli povšimnout, že s oblibou cituji skaldskou poezii, kterou se již mnoho let zabývám. Není proto překvapivé, že jsem se v rámci předmětu „Dánská literatura“ rozhodl napsat seminární práci s názvem „Skaldská poezie ve vztahu k Dánsku“. Je třeba říci, že jde o téma, které by vydalo na samostatnou knihu. Práce […]

Staroirská báseň Pangur Bán

Kočka v Knize z Kellsu. Dublin, Trinity College, MS 58, 76v, kolem roku 800. Po dokončení článku „Vztah pána k domácím zvířatům“ jsem narazil na staroirskou báseň Pangur Bán (v angličtině nazývanou také jako The Scholar and his Cat), která pochází z konce 9. století a která pojednává o soužití mnicha-písaře a jeho bílého kocoura Pangura. […]

Staroseverské stoly a stolky

Můj kamarád a spolubojovník Jan Zbránek mne oslovil s otázkou, jaké známe dobové stoly. Protože jsem se tímto problémem již trochu zabýval, nabídl jsem mu spolupráci, jejímž výsledkem by byl samostatný článek o používaných stolech a stolcích. Můžeme říct, že se zachovalo několik sedaček, lavic či židlí z vikinské Skandinávie, konkrétní nálezy pocházejí například z […]

Úvod do staroseverských podzbrojí

Na žádost mnoha reenactorů, kteří se zabývají raně středověkým bojem, jsem se spolu se svými kolegy Romanem Králem, Janem Zajícem, Janem Bělinou a dalšími rozhodl sepsat článek, který by poskytoval obsáhlý komentář k užívání podzbrojí a textilních zbrojí raného středověku. Vzhledem k tomu, že neexistuje jediný archeologický nález, jsme nuceni složitě spekulovat a vycházet z […]

„Skald Þorbjǫrn vytesal runy“

    aneb vznik runového kamene Během listování v odborných publikacích jsem náhodně narazil na článek, který mne velice zaujal. Jeho název zní „Majzlíkem nebo perlíkem : Jak byly ryty runy?“ (Med mejsler eller pikhammer : Hvorledes blev runer ristet?) a byl sepsán dánským archeologem Olem Thirupem Kastholmem Hansenem ve spolupráci s kameníkem Erikem Sandquistem, který […]

Báseň „Dnes v noci je ostrý vítr“

Jakmile člověk začne bádat v pramenech, které nějak vypovídají o době vikinské, narazí dřív nebo později na texty anglosaské, irské, říšské, franské, arabské, byzantské, staroruské či perské provenience. Osobně jsem se v poslední době zaměřil na staroirské texty, které podle mého názoru stojí poněkud stranou. Jeden z nejstarších staroirských textu tvoří anonymní báseň, která nese název […]

Sokolnictví vendelského období

(Tento text reprezentuje článek, který jsem před dvěma roky napsal pro projekt Vendel. Přestože jsem od sepsání narazil na mnoho doplňujících údajů ohledně raně středověkého sokolnictví, s hlavními body tohoto článku dodnes souhlasím a myslím, že vystihuje také sokolnictví doby vikinské [na které poukazují řídké výjevy na runových kamenech či četné básnické opisy jako „velitel […]

Franská výzbroj ve Skandinávii

Při psaní článků se několik let průběžně setkávám s úryvky naznačujícími dovoz franského bojového vybavení do Skandinávie. Proto jsem se rozhodl tyto úryvky sebrat a okomentovat je. Na úvod je třeba ještě říci, že podobný článek již existuje (Valerie D. Hampton – Viking Age Arms and Armor Originating in the Frankish Kingdom), ale domnívám se, že je příliš […]

„Dobrodruh a pecivál“: klíč ke staroseverské mužnosti

„Nebezpečí je koření života a člověk občas musí zariskovat. Právě proto stojí za to žít.“ Anthony Hopkins, V zajetí rychlosti (2005) Často se sám sebe táži, čím je studium doby vikinské prospěšné a co si z něj může odnést obyčejný člověk 21. století. Jistě, člověk pochopí souvislosti, nahlédne do života předků a může se pokochat […]

Paraziti v době vikinské

V posledních několika dnech jsme měli možnost se na internetu dočíst, že dánští vědci zveřejnili studii (Søe et al. 2014), ve které stojí, že „vikingové z Viborgu trpěli střevními parazity, které jim způsobovali velké bolesti a které možná stáli za jejich nadměrnou agresivitou“. K tomuto názoru bych se rád vyjádřil, i když nejde o můj […]

Osvětlení v době vikinské

„Šťastní jsou lidé, kterým je dopřáno sedět u ohně.“ Sága o Grettim, kap. 38. „Oheň je nejlepší            pro syny lidí a jasný sluneční svit, zdraví pro toho,              kdo umí ho získat, aniž s hanbou by žil.“ Výroky Vysokého, strofa 68. V České republice 21. […]

Seveřané ve Španělsku?

Od března roku 2014 se objevují zprávy, že se na jedné galicijské pláži (mezi obcemi San Román de Vale a O Vicedo) po bouřce objevily dvě vyplavené rulové kotvy (127 a 66 kg) a nejméně padesát pazourkových balastových kamenů, které mohly pocházet ze severských lodí. Kameny byly vyplaveny na pláži, na které se nachází mohylovitý útvar; […]

Královská síň z Asky

Rád bych čtenáře těchto stránek seznámil s článkem Geophysical Investigations on the Viking Period Platform Mound at Aska in Hagebyhöga Parish, Sweden („Geofyzikální výzkum vikinské vyvýšené mohyly ve švédské lokalitě Aska u Hagebyhöga“), který dne 8. 12. 2014 vyšel v časopise Archaeological Prospection. Autory článku jsou Martin Rundkvist (Univerzita v Umeå) a Andreas Viberg (Stockholmská univerzita). […]

Náhrdelníky z kančích zubů

Tímto článkem bych chtěl prezentovat překlad příspěvku, který napsal můj anglický kamarád David Constantine alias Halldór Magnússon. Překlad jsem pořídil záměrně, protože se domnívám, že by mohl zaujmout i české publikum. Cílem článku je vyvrátit mýtus o používání kančích zubů starými Seveřany. Překlad jsem již dříve publikoval na stránkách skupiny Marobud a sklidil pozitivní i negativní […]

Mořští netvoři ve světle pramenů

„Vídávány bývají také v Islandu na vodách potvory náramně hrozné, kteréž se lidem ukazují, a často ti, kteříž je spatřují, sotva pro hrůzu při životu zachováni bývají.“ Daniel Wetter : Islandia aneb krátké vypsání ostrova Islandu, rok 1613 Ve svém článku o vikinských plavbách jsem se snažil vystihnout základní praktické informace k cestování na dobových plachetnicích, přesto jsem […]

„Valkýra“ z Høje Hyld

S radostí mohu čtenářům oznámit, že při detektorovém průzkumu v dánském Høje Hyld byla nalezena další figurka „valkýry“. O závěsném šperku ženské postavy informovalo 1. prosince 2014 Vikinské muzeum v Ladby (Vikingemuseet Ladby) skrze svou facebookovou stránku. Šperk je vyroben z pozlacené slitiny mědi (bronzu) a je vysoký 3,5 cm. Stejně jako u postavy z Revninge, […]

Medailon z doby Haralda Modrozuba?

Ve svém článku „Jómští vikingové v severním Polsku“ jsem před několika měsíci napsal, že současní historikové vybízejí po hledání jakékoli spojitosti ústí Odry s Dánskem za vlády krále Haralda Modrozuba v 2. pol. 10. století. Během tohoto podzimu se ve Švédsku objevil nález, který by tuto spojitost mohl potvrzovat. Okolnosti nálezu připomínají spíše pohádku. Jedenáctiletá Maja Sielski […]

Několik poznámek k používání „širokých seker“

Jestliže v podnázvu těchto stránek stojí „Vikingové, reenactment a věda“, pak tento článek bude rozhodně patřit mezi ty, které reenactment zásadním způsobem ovlivní. Za poslední rok jsem totiž odbojoval několik bitev s obouruční sekerou (tzv. danaxem) a pln dojmů jsem se rozhodl napsat tento článek, kterým bych chtěl nabourat či upravit tradiční vidění reenactorů, podle […]

Raně středověké hoblíky

Na facebookové skupině Doba vikinská padl dotaz, zda Seveřané používali hoblíky. V diskuzi, která se pod dotazem rozeběhla, padlo zhruba následující: na rozdíl od pořízů, které máme dochované v několika desítkách nálezů a přinejmenším ve dvou různých tvarech („rovné“ a „prohnuté“), neznáme žádný severský nález hoblíku s dlouhým plazem. Nutno však poznamenat, že „rovné“ pořízy, které […]

Staroseverská literatura – výpisky

Se čtenáři těchto stránek bych se chtěl podělit o své zpracované výpisky ze semináře „Staroseverská literatura“, který na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vede přední český odborník na staroseverskou kulturu Jiří Starý. Ve výpiscích naleznete i zpracované referáty a odkazy na naskenované handouty. Pokoušel jsem se o co největší zjednodušení výkladu, aby výpisky pochopil každý. Je možné, […]

Raně středověké pily

Tímto příspěvkem bych chtěl čtenářům představit svůj překlad článku „Saws in the Early Medieval period“, který napsal můj anglický kamarád David Constantine. Článek je na Davidových stránkách dostupný ve dvou variantách (první, druhá); překlad byl pořízen z novější, revidované verze. Článek se zaměřuje zejména na západoevropské a severoevropské pily. Rozhodně lze najít druhy evropských raně středověkých pilek, které […]

Cesta do Valhally: život a smrt staroseverských elit

S veškerou svou úctou a respektem věnuji tento článek svému věrnému příteli Kryštofu Haldovi. Valhalla. Síň padlých bojovníků, která se stala synonymem pro poslední místo odpočinku hrdinů. V populární literatuře a filmech se její jméno skloňuje ve všech pádech, zatímco odborná literatura podává suchý religionistický obraz, který se, alespoň pokud je mi známo, příliš nevyjadřuje […]

„Staroseverské“ přednášky

Čtenáře těchto stránek bych chtěl prostřednictvím tohoto seznamu informovat o nastávajících i proběhlých přednáškách o starém Severu. 17. 10. 2015 – Přednáška religionisty Jana Kozáka, který v rámci 2. ročníku festivalu Open Square vystoupí se svou přednáškou „Imaginární světy: Jiné světy v mýtech a legendách Vikingů“. Více informací se můžete dozvědět zde. Report zde. Říjen 2015 – […]

Nohavice v době vikinské

Úvod V médiích a popularizační literatuře panují tendence vyobrazovat středověk jako dobu hrubosti, surovosti a jednoduchosti. A o době vikinské toto platí dvojnásob. Těžko bychom v laické veřejnosti hledali člověka, který by si staré Seveřany v době vikinské spojoval s čistotou, komfortem a zdobeností. Opak je však pravdou, jak si můžeme ukázat právě na příkladu nohavic. Různé […]

Fragmenty přilby z Birky?

Birka je díky zhruba dvěma tisícům hrobů známa mezi odbornou i laickou veřejností jako nejbohatší vikinské sídliště Skandinávie. Součástí komplexu je také tzv. Posádka, která je v literatuře označována jako Garrison/Garnison a která se nachází pod Pevností (Borg) poblíž severní brány (tzv. Královská brána). Jedná se o areál s velice drahými předměty, ve kterém sídlila vojenská posádka Birky. V Posádce se […]

Kruhová pevnost Vallø Borgring

S radostí mohu čtenářům těchto stránek oznámit, že se na počátku září v dánských médiích objevila zpráva, že byla s největší pravděpodobností nalezena nová kruhová pevnost. Ta je označována jako „Vallø Borgring“ a leží na ostrově Sjælland, západně od města Køge na poli poblíž dálnice (souřadnice 55°28’11.0″N 12°07’19.0″E). V odborné literatuře se o této lokalitě diskutovalo již roku 1875, přesto zůstala donedávna nepovšimnuta a podařilo se […]

Festival Vikingové

Čtenáře těchto stránek bych rád upozornil, že 23. – 26. září 2014 se uskuteční festival Vikingové, který pořádá Skandinávský dům ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze. Na programu jsou dva přednáškové a dva promítací večery, přičemž návštěva jedné přednášky bude stát 40,- Kč, návštěva promítání 60,- Kč. První přednáškový večer s názvem „Staroseverské literární […]

Christianizace norského království

V tomto příspěvku bych chtěl čtenáři představit text, který se vyjadřuje k problematice přijetí křesťanství v Norsku. Článek si můžete stáhnout prostřednictvím tohoto odkazu: Zájemce dále odkazuji na následující tituly: BAGGE, Sverre; NORDEIDE, Sæbjørg Walaker. Království norské. In: BERENDOVÁ, Nora (ed.). Christianizace a utváření křesťanské monarchie. Skandinávie, střední Evropa a Rus v období 10.-12. století, Praha 2013: […]

Barvené oblečení

V tomto článku bych čtenáři rád prezentoval překlad zajímavého článku Thora Ewinga ‘í litklæðum’ – Coloured Clothes in Medieval Scandinavian Literature and Archaeology (originál zde). Pevně věřím, že jste si čtení tohoto dokumentu užijete. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a […]

Přednášky o Birce

Tímto článkem bych čtenáři rád prezentoval dvě své přednášky o Birce, které jsem přednášel roku 2013 a 2014 slovenské skupině Herjan. První přednáška se zabývá Birkou samotnou, reáliemi a historickým kontextem, zatímco druhá se zabývá Birkou a jejími kontakty s východní Evropou. Birka – úvod a kontext Birka a východní Evropa Útok na Birku Zánik […]

Hnefatafl jako bitevní simulátor

Hru hnefatafl nemusím v našem prostředí detailně představovat, protože je mezi reenactory i „laiky“ poměrně známá a na českém internetu o ní existuje několik solidních článků (např. zde a zde). Proto bych se v tomto článku rád pozastavil pouze nad jejími pravidly a možným významem pro samotné staré Seveřany. Nerad bych čtenáře zatěžoval složitými detaily, ale je […]

Raně středověké břitvy

Tímto příspěvkem bych chtěl čtenáři prezentovat sebrané informace o břitvách (zavíracích nožích) z raně středověké Evropy. Tento typ předmětu stál velmi dlouho mimo zájem reenactorů i badatelů, a tak je na místě jej zmapovat. Prudentiova Psychomachie, BnF Ms. Latin 8085, 55v. 870–899. Biblia Sancti Petri Rodensis. BNF Latin 6 (3), 45r. Břitvy z Birky Greta […]

Letní škola „Viking Mythology and Religion“

Rád bych Vás informoval o letní škole vikinské mytologie a náboženství, která se právě koná (od 16. do 31. července 2014) na univerzitě v dánském Århusu. Oficiální pozvánku můžete nalézt zde. Zhruba čtyřicet studentů bakalářských a magisterských studií si během čtrnácti dní vyslechnou přednášky světových odborníků, mezi které patří Margaret Clunies Ross (Sydney), Judith Jesch (Nottingham), Steven […]

Signalizace v boji: trubky a rohy

Úvod Minulý týden jsem se setkal se slovenským amatérským řezbářem a hudebníkem Filipem. Během naší konverzace mi ukázal své výrobky, mezi kterými byly také dřevěné, zhruba půlmetrové trubky, které byly vyrobeny rozpůlením, vydlabáním a následným slepením. Okamžitě se mi takové řešení zalíbilo a řekl jsem si, že je to dobrá alternativa k troubicím rohům. A to […]

Vikinské šicí potřeby

Rád bych Vám prezentoval překlad článku o vikinských potřebách k šití. Původní článek sepsala Rebecca Lucas a je k dispozici online. Autorka stručně informuje o ženském vybavení, mezi které patřily nůžky, nože, jehly a jehelníčky, zřejmě také náprstky, vřetena, motovidla a truhly, krabičky a košíky, ve kterých se předměty uchovávaly. Překlad článku si můžete stáhnout prostřednictvím […]

Výstava „Vikingové: život a legenda“

Rád bych čtenáře těchto stránek upozornil na putovní výstavu „Vikingové: život a legenda“. Jedinečná expozice vikinských předmětů byla loni vystavena v Kodani (od 22. června do 17. listopadu 2013), letos byla vystavena v Londýně (od 6. března do 22. června 2014) a následně se přemístí do Berlína (kde bude vystavena od 10. září do 4. ledna 2015). Zájemci, […]

O křidélkách na vikinských kopích

Tento článek byl významně rozšířen v článku Kombinační typologie křidélek kopí. Jako reenactor se s replikami kopí s navařenými křidélky (také nazývanými karolinská kopí) setkávám po celou svou „historickou“ kariéru a poslední dva roky jsem i hrdý majitel jednoho kusu této zajímavé zbraně. V souboru zbraní jde o poměrně častý nález. Jeho původ byl předmětem polemik, dnes […]

Plavaní u starých Seveřanů

Plavání je činnost stará jako lidstvo samo a čtenáři může přijít poněkud zvláštní, že jsem se o podobném tématu rozhodl psát. Byl jsem totiž konfrontován s názorem, že staří Seveřané v době vikinské neplavali. Jako argument přitom slouží názor, že v chladné vodě nelze plavat. A k tomu bych se rád krátce vyjádřil. Množství staroseverských slov, […]

Oheň, požáry a žhářství

Před několika měsíci jsem sepsal článek, který jsem pojmenoval „Oheň, požáry a žhářství v době vikinské“. Šlo o aktuální výlev, který jsem skloubil se zmínkami z pramenů a který měl sloužit pouze mým potřebám. Vzhledem ke dvěma nedávným požárům (zde a zde) ve vikinských skanzenech jsem se rozhodl článek zveřejnit a odsoudit tak žhářství, ke […]

Odlévání bronzu v době vikinské

Jednou z věcí, které dnes nejvíce obdivujeme na době vikinské, jsou krásné kovové šperky. Jednou jsem byl svědkem odlévání šperků a toto řemeslo mne natolik uchvátilo, že jsem se pokusil zjistit více. Na internetu jsem nalezl článek švédského archeologa Anderse Söderberga, který jsem přeložil. Můžete se v něm dozvědět mnoho zajímavých poznatků z experimentální archeologie […]

Mužské pláště v době vikinské

Na facebookové skupině Doba vikinská před časem padl dotaz, jak vypadaly vikinské pláště. Z toho důvodu jsem přeložil relevantní kapitolu z knihy Thora Ewinga Viking Clothing, ke které jsem připojil své poznámky. Je potřeba připomenout, že článek popisuje typy, které jsou ve většině případů mužské. Ženy zřejmě častěji používaly přehozy, o nichž se můžete dočíst zde. […]

Výroba piva v době vikinské

Tento článek jsem napsal těsně před loňskými Vánocemi a zveřejnil jej na těchto stránkách. Díky velké pozitivní odezvě jsem se rozhodl článek umístit i na tyto stránky, v mírně upravené podobě. Na začátku článku se zabývám druhy alkoholických nápojů, které staří Seveřané konzumovali, a v druhé polovině popisuji pravděpodobný postup vaření piva. Rád bych poděkoval […]

Družiny a bojová bratrstva

Co má společného výjev vlčího humanoida z roku 600, runový kámen vztyčený na padlého vojevůdce a ságy pojednávajících o bojových bratrstvech? To se dozvíte v mém článku, který vám tímto dávám k dispozici. Zabývám se v něm staroseverskými, pohanskými družinami a bratrstvy, ze kterých můžeme v pramenech spatřit pouze obrysy. Zájemce o křesťanské družiny, které již […]

Kámen z Röku

Kámen z Röku (Ög 136) není třeba nijak dlouze představovat, protože se jedná o velice známý kámen, zřejmě nejznámější ze všech. Nápis na tomto kameni, který byl vyryt někdy okolo roku 800, je nejstarším a nejdelším nápisem zaznamenaným v mladším fuþarku. Obsah textu je však komplikovaný, existuje několik čtení a jistí si nemůžeme být ani funkcí textu, protože […]

Štítonošky a bojové ženy

Polský archeolog Leszek Gardeła nedávno publikoval svůj nový článek ‚Warrior-women‘ in Viking Age Scandinavia? V něm popisuje jak hroby obsahující ženské kosterní pozůstatky společně se zbraněmi, tak písemná svědectví o reálných i nadpřirozených bojových ženách. Podle mého názoru tento článek perfektně reflektuje současné tendence v rekonstrukci (není žádné tajemství, že se Gardeła dříve věnoval reenactmentu), které jsou ovlivněny prezentací […]

Pokrývky hlavy v době vikinské

Před nějakým časem jsem na požádání přeložil kapitolu z knihy Thora Ewinga Viking Clothing, která se týká ženských a mužských pokrývek hlavy. Překlad si můžete stáhnout zde v PDF podobě: Ačkoli se hloubkově nezajímám o dějiny odívání a mou největší zkušeností je překlad článků a jejich zpřístupnění českým čtenářům, nemohl jsem si odpustit nevyslovit se […]

Jídlo a stravovací návyky

Problematika dobového jídla patří při rekonstrukci vůbec k těm nejzákladnějším. Z toho důvodu jsem se rozhodl sepsat článek, který by mapoval nejen jídlo, které bylo dostupné různým vrstvám staroseverské společnosti, ale také stravovací návyky. Myslím, že úroveň dobovosti stravování je na českých historických akcích solidní (samozřejmě nelze nakázat jednotlivcům, co mají jíst; nakonec vše záleží na […]

Ochrana končetin: tehdy a dnes

Každý dnešní bojovník má potřebu chránit si ruce a nohy, které potřebuje ve svém reálném životě. Přesto se domnívám, že je možné chránit si je dobovým způsobem a neuchylovat se k replikování předmětů, které nemají předlohu v archeologických nálezech. Mnoho lidí dnes nosí pod kalhotami chrániče kolen, které nejsou vidět a zároveň poskytnout dostatečnou ochranu. […]

Kyje a palcáty v době vikinské

Minulý rok jsem sepsal rozsáhlý článek o vikinských zbraních, do kterého jsem zahrnul meče, sekery, kopí, saxy a luky, tedy konvenční staroseverské militárie. Tento rok jsem ve spolupráci s polským archeologem Arkadiem Michalakem, který se věnuje studiu středověkých palcátů, vytvořil práci shrnující fenomén úderných zbraní ve Skandinávii, kterou chci doplnit svůj předchozí článek. Docházím v ní […]

Jómští vikingové v severním Polsku

Tématika jómských vikingů je ve středoevropských poměrech velmi populární, jelikož se mělo jednat o „nadpřirozeně silné“ bojové bratrstvo sídlící v severopolském Wolinu. V této lokalitě dnes stojí skanzen a každoročně se zde pořádá slovansko-vikinský festival, který patří k největším na světě. Ale jak se k jómským vikingům staví vědecké bádání? V posledních padesáti letech probíhaly ve […]

Exkurz do staroseverského tetování

Před několika měsíci jsem se členy facebookové skupiny Doba vikinská diskutoval o podobě a funkci staroseverského tetování. Na základě této diskuze jsem napsal krátký článek, který Vám zde prezentuji. Nakolik je mi známo, existují pouze dvě literární zmínky, které jsou pokládány za důkaz používání tetování. Je to za prvé Ibn Fadlanova Risala (cca 922), jejíž […]

Vztah pána k domácím zvířatům

Rád bych Vás seznámil s dalším ze svých projektů. Jako majitel kocoura jsem se rozhodl prozkoumat archeologické a literární památky, které se týkají vlastnictví domácích zvířat a citů, které k nim chovali jejich staroseverští pánové. Článek si můžete stáhnout prostřednictvím tohoto odkazu: Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, […]

Praporce doby vikinské

Ačkoli otázka praporců byla již dříve shrnuta, byl jsem požádán, abych sepsal článek, který shrnuje dohromady všechny informace, které máme, aby bylo možné vytvořit co nejvěrohodnější rekonstrukci. Zároveň si řekneme také něco o symbolice staroseverských praporců. Jsem si vědom pouze dvou vyobrazení vikinských praporců a několika literárních popisů (zájemce o literární popisy praporců odkazuji na tento článek). […]

Norské obranné majáky

Včera, když jsem projížděl Českým středohořím, mne zaujal pohled na tamější hrady, jejichž ruiny dodnes stojí na některých kopcích. Má bujná fantazie si z tohoto krásného panoramatu vzala inspiraci. Půvabná scenérie mi připomněla Tolkienovskou Středozemi a gondorské majáky, ale také norské obranné majáky postavené králem Hákonem Dobrým, ze kterých se Tolkien musel inspirovat (nebo je možné, že […]

Amulet kladiva z Købelevu

Po nedávném nálezu „ženy z Revninge“ vás informuji o dalším zajímavém dánském nálezu. Detektorář Torben Christjansen v Købelevu na ostrově Lolland nalezl amulet Þórova kladiva s vyrytým runovým nápisem. Kladivo je odlité z bronzu a nese stopy postříbření/cínování a pozlacení. Odhaduje se, že bylo vyrobeno v 10. století. Je vysoké zhruba 2.5 cm. Na aversu kladiva […]

Náramky v době vikinské

Dnes jsem provizorně dokončil koncept svého více než půlročního projektu s názvem „Role a funkce náramků ve staroseverské Skandinávii“. Reenactory předem upozorňuji, že se v práci nezabývám archeologickou typologií vikinských náramků (kterou si zájemce může dohledat zde), nýbrž jejich symbolickou hodnotou z pohledu písemných pramenů. Docházím k závěru, že náramek byl nejdůležitějším vikinským šperkem, zpravidla mužským. Byl […]

Plisování na ženském oděvu

Na žádné současné rekonstrukci spodních šatů jsem plisování dosud neviděl, a když jsem dnes večer spatřil jisté album s rekonstrukcí na VK.com, nedalo mi to a rozhodl jsem se napsat krátký článek doplněný fotografiemi. Odborné informace čerpám z článkůhttp://urd.priv.no/viking/serk.html a http://urd.priv.no/viking/smokkr.html.  Co o plisování víme? To, že se používalo na spodních i svrchních, nebarvených i barvených, lněných i […]

Brousky v době vikinské

„A proto nechť se každý vystříhá toho, házet brouskem po podlaze, neboť Tórovi se přitom hýbá brus v hlavě.“ (Jazyk básnický 25. In: Snorri Sturluson. Edda a Sága o Ynglinzích. Přel. Helena Kadečková. Praha 2003: 114) Tento článek, který chci pojmout jako co nejstručnější shrnutí, je reakce na jiný můj článek (Železo a kámen v kosmologické […]

Železo a kámen v kosmologické perspektivě

Při pročítání knihy Jense Petera Schjødta Initiation between Two Worlds; Structure and Symbolism in Pre-Christian Scandinavian Religion jsem narazil na zajímavou pasáž (str. 237) ohledně používání železa a kamení ve staroseverské mytologii. Nejsem sice religionista, ale přesto se pokusím k tomuto tématu nějakým způsobem vyjádřit. Na první pohled je patrné, že zde máme co dělat s otázkou […]

Bibliografie literatury o době vikinské

Pro čtenáře těchto stránek jsem shromáždil českou odbornou literaturu, která se zabývá problematikou raného a vrcholného středověku ve Skandinávii. Seznam, který se povětšinou skládá z lingvistické či archeologické literatury, s určitostí není kompletní a budu vděčný, když se kdokoli ozve a doplní jej. Většinu z těchto prací mám k dispozici v PDF formátu a jsem […]

Ženská postava z Revninge

Minulé pondělí (2.6.) byl na stránkách Archeologie na dosah zveřejněn můj článek o nedávném dánském nálezu. Článek můžete nalézt na této internetové adrese: http://www.archeologienadosah.cz/o-archeologii/dejiny-oboru/vyznamne-nalezy/zenska-postava-z-revninge Necelých 14 dní po umístění do muzea a zveřejnění nálezu se již objevují první rekonstrukce na prodej. Můj známý a kolega Jan Bana vyrobil jejich poměrně zdařilé repliky – bronzová verze vyjde […]

Zánik Birky

Birka byla v období let c. 750–970 největším skandinávským obchodním centrem, které spojovalo obchodní trasy ze západní Evropy, východní Evropy a arabského i byzantského světa. Kolem roku 970 se však bohaté město Birka začíná vylidňovat, až je nakonec nadobro opuštěna. Teorií o zániku Birky je několik, přičemž každý autor prosazuje svou tezi. Mezi nejpravděpodobnější přitom […]

Připravované překlady do ČJ

V posledních několika letech zažíváme doslova staroseverský boom. Každý rok se v knihkupectvích objevuje minimálně jeden titul, který tématicky zapadá do doby vikinské či skandinávského středověku. Pojďme se podívat, na co se můžeme těšit v několika následujících letech. Na začátku roku 2014 byla vydána Jiřího Starého Zákonem nechť je budována zem. Staroseverské zákony a zákoníky, která […]

Problémy s datací útoku na Lindisfarne

První článek, který zveřejňuji na tomto webu, je přímo tématický. Dnes je tomu přesně 1221 let, co byl podniknut nájezd na klášter v Lindisfarne, který je dnes považován do začátek doby vikinské. Je to grandiózní až přímo symbolické předznamenání dne, kdy jsem po zhruba půlroční odmlce znovu zprovoznil tento server. Na facebookové stránky Marobudu jsem dnes […]