Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Doplněk Androščukova katalogu švédských mečů doby vikinské

Od publikování Androščukova vynikajícího katalogu mečů vikinského Švédska, který byl nejprve zveřejněn v ruštině (2013) a posléze přepracován do angličtiny (2014), uplynula takřka dekáda. Během tohoto období došlo k nalezení či publikování nejméně čtyř nových mečů či jejich fragmentů. Současně jsme ve starší literatuře nalezli tři kusy, které nebyly do katalogu zahrnuty, a proto jsme se rozhodli tyto nově detektované meče evidovat formou krátkého příspěvku, který může být kdykoli doplněn. K tomuto soupisu je připojen seznam mečů, které v Androščukově práci chybně označeny.


Nově detekované meče

Sigtuna

Roku 2014 byla archeologicky prozkoumána lokalita Götes Mack v Sigtuně. Při vykopávkách byla mimo jiné nalezena polovina záštity (inv. č. F 181:248:11) s přibližnou délkou 5 cm a vahou 24 gramů (Hed Jakobsson 2017: 59, 388, Fig. 67; Androščuk 2021: 35). Záštita byla odlita ze slitiny mědi, přičemž ve slitině byly nalezeny stopy stříbra a možného pozlacení. Odlití se výrobci nezdařilo a záštita byla vyhozena coby nepodarek. Hed Jakobsson hodnotí ornament, který se nachází na ploše záštity, jako styl Mammen či Ringerike, ale nejbližší analogií je Kirpičnikovův typ A-místní. Datace kusu směřuje do 11. století, zřejmě jeho první poloviny.

Fragment záštity ze Sigtuny. Hed Jakobsson 2017: Fig. 67.

Birka

Při opětovném ohledání okolí hrobu Bj 750 byl nalezen mladší hrob, který hrob Bj 750 překrýval a který obsahoval tři zbraně – meč (inv. č. 1880), sekeru a kopí. Meč je záměrně rozlomen a jeho čepel je ohnuta. Čepel byla nalezena roku 2013, rukojeť o rok později. Jílec náleží k hybridnímu typu – zřejmě vychází z typu K nebo N, jeho koruna hlavice je dutá a řap je roznýtován na vrcholu koruny. Délka záštity 10,2 cm, délka podstavy 6,9 cm, délka rukojeti 6,5 cm, výška koruny 2,5 cm, šířka čepele 5 cm, délka čepele minimálně 50 cm (Andersson – Näversköld – Vedin 2015: 19, 109). Vzhledem ke kontextu nálezu lze celý soubor datovat do 2.-3. čtvrtiny 10. století, případně 2. třetiny 10. století.

Meč z Birky. Převzato z https://vikingar.historiska.se/.

Skärlöv, Öland

Zřejmě bezkontextový nález, nalezený v 19. století, sestává z duté koruny hlavice meče, která byla k podstavě připevněna pomocí dvou nýtů a současně byl na jejím vrcholu roznýtován řap (Salin 1935: 102, 104, Fig. 260). Koruna byla odlita ze slitiny mědi. Dle Salina byla hlavice přechovávána v muzeu v Göteborgu. Z lokality Skärlöv je známo také 5 čepelí, nalezených roku 1863, které jsou uloženy ve Státním historickém muzeu ve Stockholmu (SHM 3104) a které Androščuk do svého katalogu zahrnul. Hlavice náleží k neobvyklé skupině mečů, která je blízká typu S, V a W a kterou lze datovat k přelomu 10. a 11. století. Do dnešního dne jsme byli schopni najít pouze čtyři paralely, které pocházejí z území dnešního Estonska, Lotyšska a Norska a z nichž jedna je kompletní (Tomsons 2019: 69-70; Zozulja – Kainov 2022: Fig. 3).

Koruna meče z lokality Skärlöv a porovnání s mečem z lokality Siguldas.
Salin 1935: Fig. 260; Atgāzis 2019: 10. att. tab.

Trummen

Meč, který byl nalezen v září roku 1970 v jezeře Trummen a který je součástí sbírky Smålandského muzea ve Växjö (inv. č. M 21698), patří mezi nejzachovanější švédské meče doby vikinské. Typologicky naleží k exemplářům typu X, datovatelným do 10.-11. století. Celková délka meče 92 cm, délka mírně prohnuté čepele 78 cm, šířka čepele 6 cm, délka záštity 12 cm. Rukojeť je kryta dokonale zachovanou dřevěnou rukojetí s decentní řezbou. Na čepeli nacházíme částečně zachované pozůstatky dubové pochvy.

Meč z jezera Trummen. Převzato z Digitaltmuseum 2022.

Tuna Alsike XII

Do Androščukova katalogu nebyla zahrnuta dvoubřitá čepel z hrobu Tuna Alsike XII (Arne 1934: 44, Taf. XIX.1). Tato má maximální šířku 4,65 cm a je zachovaná ve dvou fragmentech s délkami 26,6 a 14 cm. Vzhledem k přiloženému třmenu a dlouhému noži směřuje datace k pol. 10. století, případně do 3. čtvrtiny 10. století.

Čepel z Tuny Alsike. Převzato z Arne 1934: Taf. XIX.1.

Norrtuna

Při zkoumání mohyl v lokalitě Norrtuna roku 2022 byly v jednom hrobě nalezeny dva meče. Jeden z mečů disponuje širokými jílcovými komponenty a odpadlou pyramidovou hlavicí, z čehož lze usuzovat, že původně přináležel k Petersenovu typu H/I. Druhý meč sestává z neosazené čepele. Oba meče byly zabodnuty do země. Pokud jde o dataci, je pravděpodobnější starší horizont doby vikinské, od 8. do 10. století.

Osazený meč z lokality Norrtuna. Zdroj: Arkeologerna, Statens historiska museer.

Neosazená čepel z lokality Norrtuna. Zdroj: Arkeologerna, Statens historiska museer.


Chybně označené meče

Lund, KM 66166:1903

Záštita meče, která byla objevena v letech 1974-5 v sídlištní vrstvě lokality PK banken v Lundu, tvarově nepřináleží typu Z, jak se Androščuk domníval (Androshchuk 2014: 362). Velikostně, tvarově i dekorativně odpovídá záštitě typu S. Polemika o příslušnost této záštity je zajímavá zejména proto, že dům, ve kterém byl předmět nalezen, lze dendrochronologicky datovat do let 1010-1016 ±5 let a byl zničen ve 30. letech 11. století.

Záštita z Lundu. Zdroj: Mårtensson 1976: 388, Fig. 341, Pl. XV.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Andersson, G. – Näversköld, K. O. – Vedin, E. (2015). Arkeologisk efterundersökning av grav Bj 750 och intilliggande ytor, RAÄ 118, Adelsö sn, Uppland, Stockholm.

Androščuk 2013 = Андрощук, Федор (2013). Мечи викингов, Киев.

Androščuk 2021 = Андрощук, Федір (2021). Десятинна церква : відома і невідома, Київ.

Androshchuk, Fedir (2014). Viking Swords : Swords and Social aspects of Weaponry in Viking Age Societies, Stockholm.

Arne, T. J. (1934). Das Bootgräberfeld Von Tuna in Alsike, Uppland, Stockholm.

Atgāzis, Māris (2019). Tuvcīņas ieroči Latvijā 10.- 13.gadsimtā, Rīga.

Digitalt Museum 2022 = Svärd. In: digitaltmuseum.se. [2022-03-26]. Dostupné z: https://digitaltmuseum.se/021028789200/svard.

Hed Jakobsson, Anna (2017). I Sigtunas utkant : slutundersökningsrapport över gravar och bebyggelse vid Götes Mack, Uppsala.

Mårtensson, A. W. (1976). Uppgrävt förflutet för PKbanken i Lund. Archaeologica Lundensia, VII, Lund.

Salin, Bernhard (1935). Die altgermanische Thierornamentik : typologische Studie über germanische Metallgegenstände aus dem IV. bis IX. Jahrhundert, Stockholm.

Tomsons, Artūrs (2019). Zobeni Latvijas teritorijā no 7. līdz 16. gadsimtam, Rīga.

Zozulja – Kainov 2022 = Зозуля, С. С. – Каинов, С. Ю. (2022). Мечи типа «W» на территории Древней Руси // Археологические вести 36, Санкт-Петербург, 107-129.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *