Pravidelným čtenářům těchto stránek i náhodným návštěvníkům předkládám výběr dřevěného nádobí ze slovanského Německa, ve kterém bylo nalezeno množství organiky. Pokud bychom se neomezovali na tento region a zahrnuli bychom oblast celého Německa, předložený materiál by se rozšířil o krájecí prkénko z Büderichu (Waurick – Böhme 1992: 37) a talíře a nádoby z Niederungsburgu (Janssen – Janssen 1999: 13-14, 21-22). Do výběru byly zahrnuty pouze lépe zachované nálezy, přičemž exempláře fragmentární povahy byly vyřazeny. Do výčtu nezahrnujeme vědra, která tvoří početnou skupinu.
Z přehledu je patrné, že nálezy tvoří poměrně rozsáhlý korpus předmětů používaných ke skladování, přípravě a servírování pokrmů a nápojů. Samozřejmě ne všechny typy se úspěšně zachovaly, a tak chybí například dřevěné čutory. Z materiálu jednoznačně vyplývá, že kultura stolování byla vyspělá. Dřevo je opracované, často zdobené, v případě kruhových tvarů soustružené. Některé nádobí je víceúčelové; například poháry lze překrýt víčkem a slouží jako krabička.
Seznam může sloužit jako revize pro akademické účely a současně se z něj mohou inspirovat reenactoři, kteří cílí na korektní ztvárnění raně středověkého stolování. Jde o příklad pro sousední regiony, ve kterých se dřevěné nálezy vlivem jiných podmínek nezachovaly v takových počtech, například Čechy.
Seznam není kompletní a může být editován. Pokud byly některé předměty opomenuty, prosíme Vás o upozornění.
Lžíce
Groß Raden (Schuldt 1985: Abb. 123).
Parchim-Löddigsee (Paddenberg 2012: Taf. 44).
Ralswiek (Herrmann 2005: Abb. 44c).
Wiesenau (Szabó – Grenander-Nyberg – Myrdal 1985: Abb. 75; fotku pořídil Erik Panknin).
Misky a mísy
Raddusch (Ullrich 2003: Abb. 48).
Behren-Lübchin (Schuldt 1965: Taf. 32).
Behren-Lübchin (Schuldt 1965: Taf. 32).
Behren-Lübchin (Schuldt 1965: Taf. 32).
Groß Raden (Schuldt 1985: Abb. 125.12).
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Taf. 1.18).
Groß Raden (Schuldt 1985: Abb. 124.1).
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Taf. 1.17).
Brandenburg (Wehner 2012: 337).
Parchim-Löddigsee (Keiling 1981: Abb. 8g; Paddenberg 2012: Taf. 45).
Schönfeld (Wetzel 1985: Abb. 51.1).
Niemegk (fotku pořídil Erik Panknin).
Berlín – Špandava (fotky pořídil Erik Panknin).
Lenzen (Biermann – Goßler 2013: Abb. 12).
Poháry
Deetz (Wehner 2012: 337).
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Taf. 2.6).
Parchim-Löddigsee (Paddenberg 2012: Taf. 45).
Groß Raden (Schuldt 1985: Abb. 145).
Alt-Lübeck (Neugebauer 1964: Abb. 35).
Behren-Lübchin (Schuldt 1965: Taf. 32).
Groß Raden (Schuldt 1985: Abb. 125.9).
Wiesenau (fotku pořídil Erik Panknin).
Naběračky a čerpáky
Tornow, Calau (Herrmann 1971: Bild 34; fotku pořídil Erik Panknin).
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Taf. 2.14).
Groß Raden (Schuldt 1985: Abb. 125.16).
Groß Raden (Schuldt 1985: Abb. 125.14-15).
Groß Raden (Schuldt 1985: Abb. 124.2).
Behren-Lübchin (Schuldt 1965: Taf. 32).
Raddusch (Ullrich 2003: Abb. 51a).
Parchim-Löddigsee (Paddenberg 2012: Taf. 44).
Wiesenau (Puhle 2001: 85; fotku pořídil Erik Panknin).
Storbeck (Faust et al. 1979: 74/107).
Magdeburg (Puhle 2001: 94).
Brohna (Coblenz et al. 1985: 107/29).
Eythra (archaeo3d.de).
Eythra (archaeo3d.de).
Schönfeld (Wetzel 1985: 40.1-2, Abb. 52.3).
Ketzin (Wehner 2012: 335).
Talíře
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Taf. 1.15).
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Taf. 1.16).
Alt-Lübeck (Neugebauer 1964: Abb. 35).
Tácy
Berlín – Špandava (Klaus Göken, Museum für Vor und Frühgeschichte Staatliche Museen zu Berlin).
Groß Raden (Schuldt 1980: Abb. 48; Schuldt 1985: Abb. 125.18).
Korýtka
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Taf. 1.1; Puhle 2001: 83).
Groß Raden (Schuldt 1985: Abb. 125.8).
Groß Strömkendorf (Wietrzichowski 1993: Taf. 12).
Lenzen (Kennecke 2015: Abb. 67).
Berlin-Spandau (Kaczmarek – Szczepanik 2020: 200).
Metličky
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Taf. 2.12; Puhle 2001: 82).
Krabičky a dózy
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Abb. 2; Wehner 2012: 337).
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Taf. 1.4).
Brandenburg (Grebe – Kirsch 2015: Taf. 2.7-10).
Behren-Lübchin (Schuldt 1965: Taf. 38; Schuldt 1980: Abb. 40).
Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu, Buymeacoffee nebo Paypalu.
Bibliografie
Biermann, Felix – Goßler, Norbert (2013). Handel und Handwerk in der früh- und hochmittelalterlichen Westprignitz. In: Brather, Sebastian et al. (eds.). Slawen an der unteren Mittelelbe, Wiesbaden, 213-223.
Coblenz, Werner et al. (1985). Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik. 4. Lieferung: Bezirke Cottbus, Dresden, Karl-Marx-Stadt, Leipzig.
Faust, Erika et al. (1979). Corpus archäologischer Quellen zur Frühgeschichte auf dem Gebiet der Deutschen Demokratischen Republik. 3. Lieferung: Bezirke Frankfurt, Potsdam, Berlin, Berlin.
Herrmann, Joachim (1971). Zwischen Hradschin und Vineta: Frühe Kulturen der Westslawen, Leipzig.
Herrmann, Joachim (2005). Ralswiek auf Rügen. Die slawisch-wikingischen Siedlungen und deren Hinterland. Teil III – Die Funde aus der Hauptsiedlung, Schwerin.
Grebe, Klaus – Kirsch, Kerstin (2015). Die Holzbearbeitung. In: Grebe, Klaus et al. (eds). Die Brandenburg im slawischen Mittelalter: Ergebnisse der Ausgrabungen zwischen 1961 und 1983, Wünsdorf, 143-151.
Janssen, Walter – Janssen, Brigitte (1999). Die frühmittelalterliche Niederungsburg bei Haus Meer, Kreis Neuss: archäologische und naturwissenschaftliche Untersuchungen, Köln.
Kaczmarek, Łukasz – Szczepanik, Paweł (2020). Słowianie Połabscy, Gniezno – Szczecin.
Keiling, Horst (1981). Ein jungslawischer Siedlungsplatz am ehemaligen Löddigsee bei Parchim. In: Bodendenkmalpflege in Mecklenburg 1980, 121-138.
Kennecke, Heike (2015). Burg Lenzen : Eine frühgeschichtliche Befestigung am westlichen Rand der slawischen Welt, Materialien zur Archäologie in Brandenburg 9, Rahden.
Neugebauer, Werner (1964). Alt-Lübeck, ein Forschungsbericht. Der Burgwall Alt-Lübeck – Geschichte, Stand und Aufgaben der Forschung. In: Offa. Berichte und Mitteilungen zur Urgeschichte 21/22, 127–257.
Paddenberg, Dietlind (2012). Die Funde der jungslawischen Feuchtbodensiedlung von Parchim-Löddigsee, Kr. Parchim, Mecklenburg-Vorpommern, Wiesbaden.
Puhle, Matthias (2001). Otto der Große. Magdeburg und Europa. Eine Ausstellung im Kulturhistorischen Museum Magdeburg vom 27. August – 2. Dezember 2001. Katalog der 27. Ausstellung des Europarates und Landesausstellung Sachsen-Anhalt, Band II Katalog, Mainz.
Schuldt, Ewald (1965). Behren-Lübchin. Eine spätslawische Burganlage in Mecklenburg, Berlin.
Schuldt, Ewald (1980). Handwerk und Gewerbe des 8. bis 12. Jahrhunderts in Mecklenburg, Schwerin.
Schuldt, Ewald (1985). Groß Raden. Ein slawischer Tempelort des 9.-10. Jahrhunderts in Mecklenburg, Berlin.
Szabó, M. – Grenander-Nyberg, G. – Myrdal, J. (1985). Die Holzfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. In: Elisenhof 5, Die Ergebnisse der Ausgrabung der frühgeschichthchen Marschensiedlung beim Elisenhof in Eiderstedt 1957/58 und 1961/64, Frankfurt am Main – Bern – New York, 1-218.
Ullrich, Michael (2003). Slawenburg Raddusch: eine Rettungsgrabung im Niederlausitzer Braunkohlenabbaugebiet, Wünsdorf.
Waurick, Götz – Böhme, H. W. (1992). Das Reich der Salier, 1024-1125. Katalog zur Ausstellung des Landes Rheinland-Pfalz, Sigmaringen.
Wehner, Donat (2012). Das Land Stodor. Eine Studie zu Struktur und Wandel der slawenzeitlichen Siedlungsräume im Havelland und in der nördlichen Zauche, Rahden / Westf.
Wetzel, Günter (1985). Die archäologischen Untersuchungen in den Gemarkungen Schönfeld und Seese, Kreis Calau. In: Schönfeld und Seese: Beiträge zur Ur- und Frühgeschichte der Niederlausitz, Berlin, 13-117.
Wietrzichowski, Frank (1993). Untersuchungen zu den Anfängen des frühmittelalterlichen Seehandels im südlichen Ostseeraum unter besonderer Berücksichtigung der Grabungsergebnisse von Groß Strömkendorf, Wismar.