Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Druhy dřeva na mečových pochvách

PDF

V návaznosti na dříve zveřejněný článek Druhy dřeva na rukojetích mečů jsme se rozhodli shromáždit publikované informace o druzích dřev použitých na raně středověkých pochvách. Tento detail je v publikacích často přehlížen coby nepodstatná nadbytečnost, maximálně je zmíněno několik málo exemplářů (Geibig 1991: 104-5; Hošek – Košta – Žákovský 2019; Kainov 2012: 53). Dosud nejobsáhlejší prací na poli zkoumaných pochev 9.-12. století představuje Geibigův článek o mečích z Haithabu (1999), při zohlednění období stěhování národů zejména práce týmů Tegela (Tegel et al. 2016) a Hanecy (Haneca – Deforce 2020), které zmapovaly více než 120 pochev. V následujícím příspěvku se budeme soustředit na evropské pochvy jednobřitých i dvoubřitých mečů z období 8.-12. století, které s rozsahem 37 kusů budou zajímavým rozšířením dříve zmíněných prací. Nutno dodat, že v našem katalogu chybí většina analyzovaných pochev, které udává Opravil (2000). Tato práce se vyznačuje vnitřními nesrovnalostmi, které zabraňují bližší identifikaci; můžeme pouze konstatovat, že v některé z mečů z Mikulčic – Valů (hroby 280, 341, 375, 425, 438, 500, 580, 715, 717, 805) byly nepochybně analyzovány s tím výsledkem, že dvě pochvy byly jasanové, jedna javorová, jedna borovicová a jedna z blíže neurčeného listnáče.

Náš katalog můžeme uvést tvrzením, že pochvy byly kompozitními organickými výrobky, které různým způsobem kombinovaly dřevo, textil a kůži. Základem všech mečových pochev raného středověku je dřevěný korpus, vyrobený ze dvou dlouhých, identických prkének o tloušťce blízké 1-5 mm. Prkénka, záměrně vytvořená z kmene tak, aby letokruhy procházely napříč jejich kratšími stranami, byla uvnitř vydlabána do tvaru čepele a následně byla potahována. Lze předpokládat, že volba materiálů a způsob nakládání s nimi cílilo na snadné opracování, nízkou váhu a dobré chování během používání (např. pochva byla schopna zadržet rány zbraní, viz Androshchuk 2014: 107). Pojďme se nyní podívat, jaké druhy dřev máme v Evropě 8.-12. století zachovány.

Schématické znázornění částí kmene, které byly volené k výrobě pochev a ratišť.
Zdroj: Tegel et al. 2016: Fig. 3A.

Dřevěný korpus pochvy. Výroba: Roman Král, Královo řemeslo.


Prozkoumané pochvy

Buk:

  • Bíňa, Slovensko (Nevizánsky 2006: 292).
  • Grimstrup, Dánsko (Stoumann 2009: 46, 290).
  • Haithabu – přístav, meč č. 2, Německo (Geibig 1999: 41).
  • Haithabu – přístav, meč č. 4, Německo (Geibig 1999: 41).
  • Haithabu – přístav, meč č. 5, Německo (Geibig 1999: 41).
  • Kaldus, hrob č. 364 (Kaźmierczak – Rybka 2010: 175).
  • Mikulčice, hrob 90, Česká republika (Hošek – Košta – Žákovský 2019: 160).
  • Mikulčice, hrob 265, Česká republika (Hošek – Košta – Žákovský 2019: 161).
  • Opolany – Kanín, hrob č. 184, Česká republika (Hošek – Košta – Žákovský 2019: 199).
  • Rajhradice – Stráně nad Habřinou, hrob 71, Česká republika (Opravil 2000: 173).
  • Rajhradice – Stráně nad Habřinou, hrob 316, Česká republika (Hošek – Košta – Žákovský 2019: 233).
  • Vipperow, Německo (Schoknecht 1966: 200).

Dub:

  • Cronk Moat, Ostrov Man, Velká Británie (Bersu – Wilson 1966: 68).
  • Haithabu – přístav, meč č. 1, Německo (Geibig 1999: 41).
  • Hollingstedt, Německo (Brandt 2007: 302). Datováno k roku 1200.
  • Londýn, Westminsterský palác, Velká Británie (Dunning – Evison 1961: 126).
  • Trummen, Švédsko (Digitaltmuseum 2022).

Olše:

  • Flintinge Å, Dánsko (Pentz 2009: 172, 191).
  • Haithabu – přístav, meč č. 3, Německo (Geibig 1999: 41).
  • Haithabu – přístav, meč č. 6, Německo (Geibig 1999: 41).
  • Haithabu – přístav, meč č. 11, Německo (Geibig 1999: 41).

Javor:

  • Ciepłe, hrob 42, Polsko (Wadyl 2019: 299).
  • Ciepłe, hrob 43, Polsko (Wadyl 2019: 299).
  • Haithabu – přístav, meč č. 7, Německo (Geibig 1999: 41).

Lípa:

  • Borovce, Slovensko (Staššíková-Štukovská 2001: 380).
  • Gulli (C53315), Norsko (Gjerpe 2005: 40-1).
  • Štětínský záliv, Polsko (Garczyński 1961: 384).

Topol / vrba:

  • Skerne, Velká Británie (Cameron 2000: 58).
  • Cumwhitton, Velká Británie (Paterson et al. 2014: 108).
  • Kostice – Zadní Hrúd, Česká republika (Hošek – Košta – Žákovský 2019: 125).

Jasan:

  • Gdaňsk, Polsko (Nadolski 1955).
  • Scar, Velká Británie (Owen – Dalland 1999: 110-111).

Bříza:

  • Dysnes, Island (Ísberg 2020: 70).

Habr:

  • Závada, hrob 23, Slovensko (Bialeková 1982: 140).

Olivovník:

  • Vídeň, pochva Říšského meče, Rakousko (Schulze-Dörrlamm 1995: 35, 117).

Růžovité:

  • Essen (Pothmann 1995: 4, 14).

Zimostráz:

  • Kyjev, Desátkový chrám, Ukrajina (Bredis 1996).

Meč z Vipperowa. Schoknecht 1966: Fig. 115a.


Závěr

Katalog ukazuje, že k výrobě pochev bylo užíváno širší palety místních dostupných druhů dřev, které ve všech případech pocházejí z listnatých stromů (dle četnosti: buk, dub, olše, javor, jasan, lípa, topol / vrba, bříza, habr, olivovník, růžovité, zimostráz). Všeobecná tendence směřuje ke dřevinám, která se snadno opracovávají štípáním a jsou pružná či pevná, a dokud je tato podmínka zachována, samotný druh dřeviny není natolik podstatný (Owen – Dalland 1999: 111). Pochvy z období stěhování národů ukazují stejný obrázek – takřka polovinu všech známých kusů (129 ks) tvoří olšové dřevo, následované bukem, topolem / vrbou, javorem, břízou, lískou, jasanem, jabloní a lípou (Haneca – Deforce 2020). Pochva z hrobu Valsgärde 6, který Haneca a Deforce opomíjí, je vyrobena z jeřábu (Arwidsson 1942: 45-6). Za obecně nejpopulárnější dřeviny pro výrobu raně středověkých dřevěných korpusů můžeme označit olši a buk. Dřevo jehličnatých stromů není u pochev známo ani v jediném případě. Zajímavým příkladem je Island, kde byly možnosti volby dřeva výrazně omezeny, což zdůvodňuje použití břízy, která patřila mezi nejběžnější tamější dřevinu (Zori et al. 2013: 160).

Meč z jezera Trummen. Převzato z Digitaltmuseum 2022.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu


Bibliografie

Arwidsson, Greta (1942). Valsgärde 6, Uppsala.

Bialeková, Darina (1982). Slovanské pohrebisko v Závadě. In: Slovenská archeológia 30/1, 123-164.

Bersu, Gerhard – Wilson, David M. (1966). Three Viking Graves in the Isle of Man. The Society for Medieval Archaeology Monograph Servies: No 1, London.

Brandt, Klaus (2007). Schwert und Scheide von einem mittelalterlichen Schiffshandelplatz dei Hollingstedt, Kreis Schleswig-Flensburg, Schleswig-Holstein. In: Burmeister, Stefan et al. (eds.). Zweiundvierzig: Festschrift für Michael Gebühr zum 65. Geburtstag, Rhaden, 301-306.

Bredis 1996 = Бредiс, Наталія (1996). Технологiчнi дослiдження стародавнього меча з княжого поховального комплексу // Церква Богородиці Десятинна в Києві. Упоряд. П. П. Толочко, Київ, 47.

Cameron, Esther A. (2000). Sheaths and Scabbards in England AD 400-1100. BAR British Series 301, Oxford.

Digitalt Museum 2022 = Svärd. In: digitaltmuseum.se. [2022-03-26]. Dostupné z: https://digitaltmuseum.se/021028789200/svard.

Dunning, G. C. – Evison, V. I. (1961). The Palace of Westminster Sword. In: Archaeologia 98, 123–158.

Garczyński, Władysław (1961). Wczesnośredniowieczny miecz z Zalewu Szczecińskiego. In: Materiały Zachodniopomorskie 7, 381-386.

Geibig, Alfred (1991). Beiträge zur morphologischen Entwicklung des Schwertes im Mittelalter : eine Analyse des Fundmaterials vom ausgehenden 8. bis zum 12. Jahrhundert aus Sammlungen der Bundesrepublik Deutschland, Neumünster.

Geibig, Alfred (1999). Die Schwerter aus dem Hafen von Haithabu. In: Berichte über die Ausgrabungen in Haithabu 33, Neumünster, 9-99.

Gjerpe, Lars Erik (2005). Gravene: en kort gjennomgang. In: Gjerpe, Lars Erik (ed.). Gravfeltet på Gulli. E18-prosjektet Vestfold. Bind I. Varia 60, 24-104.

Haneca, Kristof – Deforce, Koen (2020). Wood use in early medieval weapon production. In: Archaeological and Anthropological Sciences 12:9.

Hošek, Jiří – Košta, Jiří – Žákovský, Petr (2019). Ninth to mid-sixteenth century swords from the Czech Republic in their European context, Praha – Brno.

Ísberg, Marjatta (2020). Víkingaaldarsverð í nærmynd. Íslensk víkingaaldarsverð, gerð þeirra og uppruni. Háskóli Íslands, Reykjavík.

Kainov, S. Yu. (2012). Swords from Gnёzdovo. In: Acta Militaria Mediaevalia VIII, 7-68.

Kaźmierczak, Ryszard – Rybka, Krzysztof (2010). Wczesnośredniowieczny miecz z grobu 364. In: Chudziak, Wojciech (ed.). Wczesnośredniowieczne cmentarzysko szkieletowe w Kałdusie (stanowisko 4), Toruń, 175-179.

Nadolski, Andrzej (1955). Pochwa miecza znaleziona w osadzie miejskiej z XI wieku w Gdańsku. In: Wiadomości Archeologiczne XXII/2, 186–192.

Nevizánsky, Gabriel (2006). Staromaďarské jazdecké pohrebisko v Leviciach-Géni. In: Slovenská archeológia 54/2, 285-328.

Opravil, Emanuel (2000). Holz aus frühmittelalterlichen Gräberfeldern in Mähren. In: In: Poláček, Lumír (ed.). Studien zum Burgwall von Mikulčice IV, Brno, 171-176.

Owen, Olwyn – Dalland, Magnar (1999). Scar: a Viking boat burial on Sanday, Orkney, Tuckwell.

Paterson, C. – Parsons, A. J. – Newman, R. M. – Johnson, Nick – Howard-Davis, Ch. (2014). Shadows in the sand : excavation of a Viking-age cemetery at Cumwhitton, Cumbria, Lancaster.

Pentz, Peter (2009). Bådgraven ved Flintinge Å – og en kammergrav ved Rabjerg. In: Aarbøger for nordisk Oldkyndighed og Historie 2005, 161-208.

Pothmann, Alfred (1995). Das Zeremonialschwert der Essener Domschatzkammer, Münster.

Schoknecht, Ulrich (1966). Bemerkenswerte slawische Gräber aus dem Bezirk Neubrandenburg. In: Bodendenkmalpflege in Mecklenburg, Jahrbuch 1965, 195-206.

Schulze-Dörrlamm, Mechthild (1995). Das Reichsschwert. Ein Herrschaftszeichen des Saliers Heinrich IV. und des Welfen Otto IV., Sigmaringen.

Staššíková-Štukovská, Danica (2001). Vybrané nálezy z pohrebiska v Borovciach z pohľadu začiatkov kostrového pochovávania staromoravských a nitrianskych Slovanov. In: Galuška, L. – Kouřil, P. – Měřínský, Z. (eds.). Velká Morava mezi východem a západem, Brno, 371-388.

Stoumann, Ingrid (2009). Ryttergraven fra Grimstrup : og andre vikingetidsgrave ved Esbjerg, Ribe.

Tegel, Willy et al. (2016). The wood of Merovingian weaponry. In: Journal of Archaeological Science 65, 148-153.

Wadyl, Sławomir (2019). Ciepłe. Elitarna nekropola wczesnośredniowieczna na Pomorzu Wschodnim, Gdańsk.

Zori, Davide et al. (2013). Feasting in Viking Age Iceland: sustaining a chiefly political economy in a marginal environment. In: Antiquity 87, 150-165.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *