Fragmenty kroužkového pletiva z Dánska

Úvod

Nálezy raně středověkých zbrojí stojí v centru zájmu nejen mnoha akademiků a expertů na militárie, ale také několika tisíců reenactorů, kteří dychtivě přijímají informace o každém novém nálezu, kterým mohou podepřít své kostýmy. Ze skandinávských zemí, kterým je v těchto zájmových skupinách věnována velká pozornost, známe pro období 9.-11. století nálezy zbrojí jak z Norska (Gjermundbu; Vike 2000), tak Švédska (Birka, Slite;  Thunmark-Nylén 1995: Abb. 261:78; Tweddle 1992: Fig. 589lm; Vlasatý 2018), zatímco materiál z Dánska čekal na své objevení nejdéle. Ještě v roce 2002 Anne Pedersen uvedla, že v Dánsku žádné nálezy kroužkového pletiva neexistují (Pedersen 2002: 33), což bylo pozoruhodné zejména ve vztahu k dobře zachovaným zbrojím z římského období (např. Wijnhoven – Moskvin 2020). Stejně zajímavá je skutečnost, že v elitních hrobech dánských jezdců nenacházíme ani jednu zbroj (Pedersen 2014).

Fragmenty kroužkového pletiva, které budou předmětem tohoto článku, jsou ve špatném stavu, a proto nejsou příliš detailně publikovány. Doposud byly zveřejněny pouze v dánštině. V následujícím textu bych fragmenty rád uvedl do češtiny a zasadil je do kontextu.


Objev

Aarhus patří spolu s Hedeby a Ribe k nejstarším městům historického Dánska. Jelikož přesné stáří nebylo známé, Muzeum v Moesgårdu v červnu 2009 započalo projekt, který trval do následujícího roku a který si kladl za cíl prozkoumat nejstarší vrstvy centra Aarhusu. Vybráno bylo náměstí Bispetorvet jižně od katedrály, které bylo již roku 1921 archeologicky prozkoumáno po vrstvu ze 13. století.

Archeologický výzkum kromě jiného objevil zajímavou zemnici o rozměru 4 × 4 m, která byla zahloubena do hloubky 0,7 m. Vnitřní strana zdí byla vyložena vertikálně usazenými prkny, která jsou ohořelá, což svědčí o vyhoření stavby. Výkop zemnice byl posléze použit jako odpadní jáma. Ve výkopu zemnice byla nalezena ostruha ze slitiny mědi, splétaný prstýnek ze slitiny mědi, klíč ze slitiny mědi, brož nebo jí podobný předmět, udidlo, korálky, žernov, parohová industrie. Při prosévání hlíny z jámy během května roku 2010 byly objeveny dva železné, silně zkorodované fragmenty, které se během rentgenu ukázaly být tvořené kroužkovým pletivem. Datování nálezu směřuje ke konci 10. století. Předměty se nyní nacházejí v Moesgårdském muzeu pod inventárními čísly FHM 5124 X1463 a FHM 5124 X1430.

Výsledky výzkumu byly publikovány ve zprávě (Poulsen 2010), na blogu (Graabach-Klinge 2009; Krants 2010) i Youtubu (Moesgård Museum 2009). Fragmenty kroužkového pletiva byla publikována samostatně (Pind 2012: 178).

Kresebná rekonstrukce zemnice z Aarhusu. Damm 2005: 22.


Popis

Jak bylo zmíněno výše, kroužkové pletivo nalezené na lokalitě Bispetorvet je tvořeno dvěma drobnými, silně zkorodovanými fragmenty. Větší fragment (FHM 5124 X1463) měří zhruba 5 × 3,5 cm a je spleten ze zhruba osmdesáti kroužků. Vrchní řadu kroužků, reprezentovanou nyní třemi kusy, tvoří kroužky ze slitiny mědi. Původně se mohlo jednat o lem kroužkového úpletu.

Železné kroužky mají vnější průměr přibližně 8,5 mm, zatímco kroužky ze slitiny mědi zhruba 7 mm. Lars Krants Larsen z Moesgård Museum nám sdělil, že tloušťka drátu se pohuje mezi 0,8-1 mm, avšak nelze ji kvůli korozi přesně stanovit.

Fotografie kroužkových fragmentů z Bispetorvet. Pind 2012: Fig. 5.

Rentgen kroužkových fragmentů z Bispetorvet. Krants 2010.

Kresebná rekonstrukce většího fragmentu z Aarhus Bispetorvet.
Autor: Michal Havelka, baba_jaga_atelier.


Použití neželezného pletiva

V katalogu, který byl zveřejněný na jiném místě těchto stránek (Vlasatý 2018), jsme shromážili celkem 21 nálezů evropských kroužkových úpletů 6.-12. století, které jsou kompletně nebo částečně vyrobeny z neželezného materiálu. Materiálem je běžně slitina mědi (proto označení měď, mosaz, bronz), výjimečně zlato. Ať již u víceméně kompletních úpletů nebo u fragmentů, neželezné kroužky obvykle tvoří 110 řad, které slouží jako ozdobné lemy či pruhy u límců, rukávů a spodních okrajů kroužkových zbrojí, závěsů u přileb či praporců. Podobná tendence se nachází také mimo Evropu. Z některých nálezů známe pouze „měděné“ nýtky, nikoli celé kroužky (Evans 1994: 41). Fragmentární povaha svědčí o častém využití těchto kusů pletiv k symbolickým a ochranným účelům. Řídké doklady o používání kroužků z kontrastních materiálů lze nalézt také v ikonografii či písemných pramenech.

Lemovaná kroužková košile. Váha: 4,5 kg. Výroba: Peter Kocúr.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Bibliografie

Damm, Annette (2005). Vikingernes Aros, Højbjerg.

Ehlton, Fredrik (2003). Ringväv från Birkas garnison, Stockholm [vysokoškolská práce]. Dostupné z: http://www.erikds.com/pdf/tmrs_pdf_19.pdf.

Evans, Angela Care (1994). The Sutton Hoo Ship Burial, London.

Graabach-Klinge, Christian (2009). Et brændt grubehus fra vikingetiden. In: Udgravning af Bispetorvet. Dostupné z: https://bispetorvet.wordpress.com/2009/12/04/et-br%C3%A6ndt-grubehus-fra-vikingetiden/.

Krants, Lars (2010). Så er efterbearbejdningen gået igang! In: Udgravning af Bispetorvet. Dostupné z: https://bispetorvet.wordpress.com/2010/05/05/sa-er-efterbearbejdningen-gaet-igang/.

Moesgård Museum (2009) = På sporet af Vikingernes Aros – arkæologisk udgravning på Bispetorvet i Århus, december 2009. In: Youtube.com. Dostupné z:
https://www.youtube.com/watch?v=KsN7lGZXoRI&feature=emb_title.

Pind, L. H. (2012). Ringbrynje fra Aarhus. In: KUML 2012. Årbog for Jysk Arkæologisk Selskab, 171-184.

Pedersen, Anne (2002). Scandinavian Weaponry in the Tenth Century: The Example of Denmark. In: Nicolle, David (ed.). Companion to Medieval Arms and Armour, Woodbridge, 25-35.

Pedersen, Anne (2014). Dead Warriors in Living Memory. A study of weapon and equestrian burials in Viking-age Denmark, AD 800-1000, Copenhagen.

Poulsen, Karin (2010). FHM 5122 Bispetorvet – kloak 2009. Århus by, Århus købstad, Hasle herred, Århus kommune, Århus amt. Bygherrerapport.

Thunmark-Nylén, Lena (1995). Die Wikingerzeit Gotlands I : Abbildungen der Grabfunde, Stockholm.

Tweddle, Dominic (1992). The Anglian Helmet from 16-22 Coppergate, The Archaeology of York. The Small Finds AY 17/8, York.

Vike, Vegard (2000). Ring weave : A metallographical analysis of ring mail material at the Oldsaksamlingen in Oslo, Oslo [vysokoškolská práce]. Dostupné z: 
http://folk.uio.no/vegardav/brynje/Ring_Weave_Vegard_Vike_2000_(translated_Ny_Bj%C3%B6rn_Gustafsson).pdf.

Vlasatý, Tomáš (2018). Ozdobné lemy kroužkových zbrojí. In: Projekt Forlǫg : Reenactment a věda. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/ozdobne-lemy-krouzkovych-zbroji/.

Wijnhoven, M. A. – Moskvin, Aleksei (2020). Digital replication and reconstruction of mail armour. In: Journal of Cultural Heritage 45, 221-233.

4. prosince 2020

Jeden komentář: “Fragmenty kroužkového pletiva z Dánska”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

patreon - sponzoring

Rozvoj tohoto webu je mou prací na plný úvazek. Pokud se Vám tento projekt líbí a chtěli byste mne v jeho tvorbě podpořit, můžete se stát mým sponzorem prostřednictvím Patreonu.

The development of this site is my full-time job. If you like this project and would like to support me in its creation, you can become my Patreon sponsor.

KONTAKTUJTE MĚ! - CONTACT ME!

Máte-li jakýkoli dotaz, nabídku či připomínku, můžete mne jednoduše zkontaktovat skrze kontaktní formulář. Těším se na Vaše zprávy!

If you have any questions, offers or comments, you can simply contact me via the contact form. I look forward to your messages!