Dnes Vám, čtenářům, přinášíme exkluzivní překlad práce ruských reenactorů, kteří po detailním prozkoumání kožených nálezů z Birky navrhli rekonstrukci tamější obuvi. Původní článek můžete nalézt zde. Jedná se o velmi cenný nález, jelikož boty z vikinského Švédska téměř absentují a reenactoři se musí uchylovat k rekonstrukci bot z Ladogy, Haithabu nebo Yorku. Jediné další boty, které z období 9.-12. století z území pevninského Švédska známe, pocházejí z lokalit Gammalby, Lund, Sigtuna, Vendel XIII a jsou zpravidla špatně publikované, pokud vůbec (Blomqvist 1945; Gezelius 1959).
Roku 2013 byl proveden podvodní archeologický průzkum okolo ostrova Björkö. Skupina badatelů z Námořního historického muzea (Sjöhistoriska museet) ve Stockholmu tehdy ze dna jezera Mälaren vyzdvihla řadu organických předmětů, mezi kterými byly dřevěné části lodí, oděvní šperky, hospodářské předměty i neidentifikovatelné artefakty. Následné očistění některých kožených fragmentů odhalilo švy, které archeologům umožnily interpretovat předměty jako pozůstatky bot. V prosinci roku 2017 byly tyto fragmenty publikovány v práci (Olsson 2017), s jejímiž některými závěry bychom Vás chtěli seznámit.
Závěry publikace
Během vykopávek bylo pod vodou nalezeno celkem šest značně poškozených fragmentů. Některé z nich nesou známky řezů či stehů. Například nálezy č. 171, 172 a 183 tvoří okraje, které jsou ořezané, ale neobsahují žádné švy. Tyto fragmenty jsou možná výrobním odpadem. Nález č. 101 tvoří dva fragmenty nalezené pohromadě. Oba mají švy, ale nejsou k sobě žádným způsobem připevněny.
Obr. 1: Nález č. 161. Neidentifikovatelný kožený nález; stav před konzervací. Zdroj: Olsson 2017: 280, Fig. 238.
Po skončení terénních prací byl jako první prozkoumán nález č. 161, který se skládá ze dvou k sobě přiléhajících částí (Obr. 1). Nález č. 172 byl nalezen na témže místě a mohl s předchozím nálezem souviset, ačkoli to nelze tvrdit s jistotou. K nálezu č. 161 lze bezpečně přiřadit pouze dvě zmíněné části, z nichž každá sestává z několika více či méně poškozených fragmentů. Tyto vykazují známky řezů a stehů současně. Není jasné, jak byly tyto části poskládány, ale z přítomnosti charakteristických ozdobných stehů, zahnutého okraje a řemínku můžeme předpokládat, že se jedná o část boty.
Obr. 2: 1. část nálezu č. 161 po očištění.
Zdroj: Olsson 2017: 280, Fig. 239.
Obr. 3: 1. část nálezu č. 161 po očištění : söm = šev, invik = zahnutý okraj.
Zdroj: Olsson 2017: 281, Fig. 242.
Materiál první části nálezu č. 161 byl v minulosti vážně poničen, což je důvod, proč se na jejím povrchu nacházejí otvory (Obr. 2). Jak lze spatřit na schématu výše (Obr. 3), tato část se skládá z fragmentů A, B, C a D. Fragmenty B a D jsou pravděpodobně součástmi jednoho celku, zatímco u zbývajících dvou fragmentů nelze totéž tvrdit s jistotou. Fragment B má jak zachované zahnuté okraje, tak stopy stehů a řemínku. Fragment A, který je lépe zachovaný, vykazuje známky řezů, avšak žádné stopy stehů, a proto jej lze hodnotit jako výrobní odpad.
Obr. 4: 2. část nálezu č. 161 po očištění.
Zdroj: Olsson 2017: 280, Fig. 240.
Obr. 5: 2. část nálezu č. 161 po očištění : söm = šev, invik = zahnutý okraj, trä = dřevo. Zdroj: Olsson 2017: 281, Fig. 243.
Druhá část je lépe zachovaná než část předchozí (Obr. 4, 5). Tvoří ji fragment obdélníkového tvaru se švy a zahnutými okraji. V kůži se nachází zasunutý malý kousek dřeva, zřejmě dřevěný kolíček (Obr. 5). Dva stehy, které se nacházejí uprostřed tohoto fragmentu, byly zřejmě dekorativní, protože se nezdá, že by měly funkční úlohu. Právě tato druhá část může představovat zachovaný fragment svrchní části boty. Z doby vikinské i ze středověku známe vrchní části bot, které jsou zdobené tímto způsobem. Část koženého řemínku, jenž se zachoval, mohl sloužit k lepší fixaci boty na chodidlo. Více informací publikace neobsahuje.
Naše závěry
Samozřejmě se jedná pouze o fragmenty, které mají omezenou vypovídající hodnotu, ale přesto jsou velmi cennými střípky, které pomohou při rekonstrukci materiální kultury středního Švédska. První část zřejmě odpovídá botě s bočním švem a obšitou, kulatou patou (typ podešve 3.2 podle Groenman-van Waateringe; viz Obr. 8). Není možné stanovit typ vázání, ale je pravděpodobné, že otvory byly umístěny poměrně nízko. Druhá část zřejmě představuje botu s bočním švem a podešví kompletně obšitou kolem dokola (typ podešve 3.1 či 3.2 podle Groenman-van Waateringe; viz Obr. 8). Na svrchní části byla zdobena švem, jehož typ nelze stanovit. Na nártu se nacházel jazýček ve tvaru písmene W, což je rys, který můžeme nalézt na několika raně středověkých botách (např. lokality Wedelspang, Elisenhof, Haithabu), stejně jako zahnutý okraj (např. lokality Wedelspang, Deventer či Dorestad). Vzhledem k tomu, že není jednoznačné, zda obě tyto části patřily ke stejnému produktu, je možné tyto prvky použít samostatně nebo dohromady. V každém případě máme možnost volby mezi těmito dvěma známými druhy obuvi. Při odděleném použití první a druhé části se nám nabízí snadnější hledání analogií v korpusu evropského dobového odívání, zatímco při kombinací obou prvků a minimálním doplněním chybějících částí lze získat botu následujícího vzhledu (Obr. 6, 7). Při snaze o chronologické ukotvení můžeme použít práci od Volkenové, která přesvědčivě ukazuje, že boty identické módy byly užívány v letech 850-975 (Volken 2014: 127-129).
Obr. 6: Rekonstruovaný vzhled při kombinaci všech fragmentů.
Viz PDF verzi Antona Bodrova.
Obr. 7: Rekonstruovaný vzhled. Kresebná rekonstrukce založená na analogickém nálezu z Deventer. Zdroj: Goubitz 2007: 137: Fig. 4.
Obr. 8: Podešve typů 3.1 a 3.2.
Zdroj: Groenman-van Waateringe 1984: 32: Abb. 16:4-5.
Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.
Zdroje
Blomqvist, Ragnar (1945). En medeltida skotyp. In: Kulturens årbok 1945, 138-156.
Gezelius, Lars (1959). Hammarbyskon – ett uppländskt gravfynd. In: TOR – Meddelanden från Uppsala universitets museum för nordiska fornsaker 5, 205-219.
Goubitz, Olaf (2007). Stepping through time : archaeological footwear from prehistoric times until 1800, Zwolle.
Groenman-van Waateringe, Willy (1984). Die Lederfunde von Haithabu, Neumünster.
Olsson, Andreas (2017). Maritima Birka : Arkeologisk rapport över marinarkeologiska undersökningar av kulturlager och pålanläggning i vattenområdet utanför Svarta jorden på Björkö 2004–2014, Arkeologisk rapport 2017:13 Stockholm. Online.
Volken, Marquita (2014). Archaeological Footwear: Development of Shoe Patterns and Styles from Prehistory til the 1600’s, Zwolle.
