Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Hypotetická rekonstrukce nálezu avarské přilby ze Zlínska

Michal Pavlišta, skupina Sklaveni

V roce 2018 byl v rámci výstavy „Hledači ztraceného času“ na půdě Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně představen veřejnosti nález přilby a lamelové zbroje. Tento nález evropského významu byl učiněn detektoráři roku 2015 na prudkém jihozápadním svahu Rysova a následně putoval do rukou archeologů. Děkujme jim za to! Do dnešního dne je helma publikována pouze jednou, a to zběžně (Čižmář et al. 2019: 191).

Objev jsem bohužel zaznamenal až zpětně, a tak jsem se na výstavu nemohl vydat. Jediné informace, které jsem měl k dispozici, byly založeny na vlastním čtení fotografií z výstavy od novinářů.

Zdroj fotografie: Dalibor Glück, ČTK.

Zdroj fotografie: Muzeum jihovýchodní Moravy.

Zkontaktovaná kurátorka výstavy, doktorka Jany Langová, doplnila informace, které byly patrné z fotografií. Nález, který je nyní uložen v otrokovickém depozitáři, bude podrobněji publikován doktorkou Langovou, které děkujeme za poskytnuté informace.

Zvon přilby dnes sestává ze čtyř trojúhelných segmentů, jejichž výška činí 17-18 cm a šířka přibližně 13,2 cm. Okraje segmentů nejsou na fotografiích výrazně tvarované, a vizuální zařazení na jejich základě proto není možné (viz Kubik 2017). Samotný vrchol segmentů pod tulejí je zužovaný. Typologicky by bylo možné přilbu řadit mezi hruškovitě tvarované žebrové přilby s osmidílným zvonem, přičemž nejpodobnějšími exempláři by mohly být přilby z Lagereva (Mažitov 1977: 30, Табл. I,236) a Astrachaňské oblasti (Papakin 2017: Рис. 3.8). Doktorka Langová zastává názor, že přilba byla tvořena šesti segmenty. Z našeho úhlu pohledu to je méně pravděpodobná varianta, nicméně dokud přilba není důkladněji publikovaná, důvěřujeme jejímu popisu jakožto autoritě, která měla možnost předmět osobně ohledat.

Nýtování segmentů bylo provedeno více než pěti kusy nýtů s hříbkovou hlavou a relativně uniformním rozestupem. Nýtky jsou vyrobeny ze slitiny mědi, což není unikátní rys – v některých případech jsou nýty kompletně z neželezné slitiny (přilba z Bežty), jindy jsou železné a potažené neželezným plechem (přilba ze Stolbišče). Přilba má po spodním obvodu dírky, související s upevněním výstelky či kroužkového závěsu. Frekvence otvorů se zdá být přinejmenším 4 ks / segment. Otvory na obvodu jsou menších rozměrů, než nýtové otvory mezi segmenty. U spodního okraje jednoho segmentu jsou patrné tři výrazné nýty, ktré by mohly pocházet z nánosku tvaru T. Nánosky tohoto tvaru byly nalezeny na množství helem 7.-8. století, namátkou jmenujme přilby z Lagereva, Kazazova (Kubik 2016: 92, Fig. 12), Permského muzea (Kubik 2016: Fig. 5), Bežty a Stolbišče (Kainov 2017). Vrcholek zvonu byl překryt tulejí, která dnes chybí nebo není kompletní.

Datování pracovníků muzea a Čižmářovy publikace naznačuje užívání v 8. století (Čižmář et al. 2019: 191). Zmíněné analogie z Lagereva a Astrachaňské oblasti je možné zařadit k přelomu 7.-8. století. Části lamelové zbroje z téže lokality mají paralely z maďarského naleziště Kunszentmartón, které jsou datované do 7. století (Csallány 1933: Pl. V). Obě militárie lze vysvětlit pomocí avarských aktivit.

Jedno z mála vyobrazení avarského bojovníka. Váza pokladu z Nagyoszentmiklós, 7. století.
Převzato z László – Rácz 1977: 2. kép.


Pokus

Jak bylo výše naznačeno, před detailním publikováním je jakákoli reprodukce čistě hypotetická. Při výrobě, které se zhostil kovář Halfdan – Filip Turek, jsme se drželi popisu Langové, který se v budoucnu může a nemusí ukázat jako mylný. Na zvon byl namontován nánosek tvaru T, který tvarově odpovídá přilbě z Kazazova. Vrcholek přilby byl zakryt miskovitou tulejí, která má řadu paralel v 6.-7. století a která je vybavená tyčinkou, na níž je připevněn chochol z koňských žíní. K otvorům na okraji zvonu je přišit kožený pás, na kterém visí kroužkový závěs; pozůstatky kroužkového pletiva z území Čech 8. století známe například z vrchu Rubín (Profantová – Stolz 2006: 175). Závěs dosahuje ramen, je podšitý textilií a kryje hrdlo, podobně jako u přilby z Kazazova. Vícesegmentové přilby s tulejkou jsou pro území České republiky navrženým typem ochrany hlavy i v odborné literatuře (Galuška 1991: 57).

V rámci kostýmu je přilba kombinována s krátkou kroužkovou zbrojí, bezpuklicovým štítkem s malbou tzv. hluckého oranta (Galuška 2004: 42), jednoručním kopím a opaskem s avarskou garniturou (garnitura viz Zábojník 1991). Jelikož jde o nepříliš známé období, rád bych poznamenal, že na akademickém poli došlo ohledně avarské kultury v Čechách v posledních 30 letech k významnému průlomu, o který se zasadila především Naďa Profantová. Roku 1992, kdy publikovala svou první rozsáhlou práci, se avarská kultura na území Čech jevila jako vzácná, importovaná a spojená s elitami, ale nyní víme, že je to přesně naopak a že avarská materiální kultura byla na území Čech relativně běžná a byla zde vyráběna (Profantová 1992; Profantová et al. 2020).

Závěrem bych chtěl poděkovat kováři Filipu Turkovi za stvoření přilby a Vám za přečtení.

Ztvárnění bohatého českého válečníka z 8. století.


Bibliografie

Csallány, Dezső (1933). A kunszentmártoni avarkori ötvössír, Szentes.

Čižmář, Ivan et al. (2019). Detektorová prospekce na výšinné lokalitě Rysov u Provodova (okr. Zlín) v roce 2017. In: Vlastivedný zborník Považia XXIX, Žilina, 189-210.

Galuška, Luděk (1991). Velká Morava, Brno.

Galuška, Luděk (2004). Slované – doteky předků. O životě na Moravě v 6.-10. století, Brno.

Kainov, S. Y. (2017). The Helmet from Krasnodar Territory. In: Maksymiuk, K. – Karamian, G. (eds). Crowns, hats, turbans and helmets The headgear in Iranian history volume I: Pre-Islamic Period, Siedlce-Tehran, 255-261.

Kubik, A. L. (2016). Introduction to studies on late Sasanian protective armour. The Yarysh-Mardy helmet. In: Historia I Świat 5, Siedlce, 77-105.

Kubik, A. L. (2017). Hełmy Azji Południowo-Zachodniej pomiędzy VI – VIII w.n.e. Zarys problematyki, Siedlce.

László, Gyula – Rácz, István (1977). Der Goldschatz von Nagyszentmiklós, Budapest

Mažitov 1977 = Мажитов, Н. А. (1977). Южный Урал в VII-XIV вв., Москва.

Papakin 2017 = Папакін, Артем (2017). Шоломи у контексті східних контактів Русі та Польщі (X–початок XI ст.) // Історія давньої зброї. Дослідження 2016. Відп. ред. М. Ф. Дмитрієнко et al., Київ, 351–366.

Profantová, Naďa (1992). Awarische Funde aus den Gebieten nördlich der awarischen Siedlungsgrenzen. In: Daim, Falko (ed.). Awarenforschungen II, Wien, 605-778.

Profantová, Naďa et al. (2020). Tismice jako produkční a nadregionální centrum Čech 8. a 9. století. In: Památky archeologické CXI, 193–271.

Profantová, Naďa – Stolz, Daniel (2006). Chronologie a význam hradiště Rubín u Podbořan ve světle nových raně středověkých nálezů. In: Archaeologia historica 31, 165-180.

Zábojník, Josef (1991). Seriation von Gürtelbeschlaggarnituren aus dem Gebiet der Slowakei und Österreichs (Beitrag zur Chronologie der Zeit des awarischen Kaganats. In: K problematike osídlenia stredodunajskej oblasti vo včasnom stredoveku, Nitra, 219-321.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.