Jómští vikingové v severním Polsku

Brána skanzenu ve Wolinu

Tématika jómských vikingů je ve středoevropských poměrech velmi populární, jelikož se mělo jednat o “nadpřirozeně silné” bojové bratrstvo sídlící v severopolském Wolinu. V této lokalitě dnes stojí skanzen a každoročně se zde pořádá slovansko-vikinský festival, který patří k největším na světě. Ale jak se k jómským vikingům staví vědecké bádání?

V posledních padesáti letech probíhaly ve Wolinu rozsáhlé archeologické práce, které vyvrátily přítomnost stálé skandinávské posádky a potvrdily pouze severské řemeslné dílny. To je v kontrastu s písemnými prameny, které naopak přítomnost vojenské posádky potvrzují. Jedná se tedy o tradiční spor archeologie a historie, přičemž jedni se domnívají, že jómští vikingové představují fiktivní vojenský útvar vymyšlený ve vrcholném středověku, který nemá oporu v archeologických nálezech (tento postoj u nás zaujímá například Lubomír Košnar), zatímco druzí se domnívají, že dánský král Harald zabral Wolin a dosadil na něj krátkodobou vojenskou posádkou. Umírnění jazykové se snaží najít kompromis a (zcela jistě oprávněně) tvrdí, že jómští vikingové představují posádky kruhových hradů, které nechal postavit Harald Modrozub kolem roku 980.

Nová generace badatelů v čele s Leszekem Pawełem Słupeckim a Jakubem Morawiecem se na základě velice detailního průzkumu písemných materiálů (viz Morawiecovu práci Wolin w średniowiecznej tradycji skandynawskiej) domnívá, že dánské osídlení je možné, ale pouze v období let 967-1007. Poukazují na fakt, že archeologové odmítají osídlení na základě “aktu založení” města; archeologové mají zcela jistě pravdu, že Wolin byl založen a opevněn dávno před možným skandinávským obsazením. Současní autoři proto tvrdí, že “aktem založení” je třeba chápat změnu politického zřízení a začlenění do dánské sféry vlivu. Autoři samotní vybízejí po hledání jakékoli spojitosti ústí Odry s Dánskem, které by jejich tvrzení podpořilo.

Byv ovlivněn touto koncepcí, rozhodl jsem se loni sepsat práci s názvem “Jómští vikingové v severním Polsku – realita a mýtus“, ve které se snažím nastínit politické ambice skandinávských vládců v 2. polovině 10. století. I kdyby má práce neměla vědeckou hodnotu, může českému čtenáři poskytnout relevantní překlady ság, ze kterých si může udělat vlastní názor. Přestože akceptuji názor archeologů o neexistenci reálných nálezů podporujících písemné prameny, četnost a různorodost literárních zmínek mě přesvědčila o možném dánském osídlení Wolinu. K těm nejpřesvědčivějším patří 4. strofa Hákonardrápy Tinda Hallkelssona, který popisuje, jak Norové zabíjejí meči Slovany, kteří by mohli reprezentovat nájemné slovanské jednotky pod dánským velením, které je zmíněno v 6. stofě.

Od napsání této práce uplynulo více než rok, během něhož jsem se osobně setkal s Jakubem Morawiecem a pasivně jsem se zúčastnil workshopu o jómských vikinzích, který rozšířil mé obzory. Proto jsem od některých názorů, které v práci prezentuji, již upustil. Zájemcům o téma jómských vikingů zároveň vzkazuji, že jsem otevřen diskuzím a že mám k dispozici množství zajímavé literatury k tématu.

Práci, na které jsem intenzivně pracoval přes dva měsíce, si můžete stáhnout zde:


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.

17. června 2014

2 komentáře: “Jómští vikingové v severním Polsku”

  1. […] Již jsme naznačili, že Vallø Borgring stojí na strategicky výhodném místě na soutoku dvou říček (Køge Å). Na základě analýzy terénních rozdílů bylo naznačeno, že do míst tohoto soutoku mohl zasahovat malý fjord, ve kterém se mohl nalézat přístav. Tento fjord mohl být spojen s 5,5 km vzdálenou mořskou zátokou Køge Bugt. Po souši mohl být udržován kontakt s Roskilde, ve kterém měl založit Harald Modrozub v 80. letech 10. století královské sídlo a kostel, a také s pevností Trelleborg u Slagelse, která se rovněž nachází na ostrově Sjælland. Přístav mohl zajišťovat snadnou a rychlou dopravu do Skåne (během šesti hodin plavby) a také na východ do pobaltských obchodních center (např. Wolin-Jómsborg). […]

Napsat komentář: Medailon z doby Haralda Modrozuba? | Forlǫg Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

patreon - sponzoring

Rozvoj tohoto webu je mou prací na plný úvazek. Pokud se Vám tento projekt líbí a chtěli byste mne v jeho tvorbě podpořit, můžete se stát mým sponzorem prostřednictvím Patreonu.

The development of this site is my full-time job. If you like this project and would like to support me in its creation, you can become my Patreon sponsor.

KONTANTUJTE MĚ! - CONTACT ME!

Máte-li jakýkoli dotaz, nabídku či připomínku, můžete mne jednoduše zkontaktovat skrze kontaktní formulář. Těším se na Vaše zprávy!

If you have any questions, offers or comments, you can simply contact me via the contact form. I look forward to your messages!