Na III. nádvoří Pražského hradu byl roku 1928 objeven hrob bojovníka, umístěný 50 cm pod povrchem. Jáma o rozměrech 292 × 154 × 78 cm byla opatřena výdřevou z dubových prken a byla překryta víkem z měkkého dřeva (Borkovský 1969: 136-7; Sláma 1977: 105). U nohou kostry se nacházelo malé vědro, u pravé nohy pak meč a bojová sekera. U levého boku byly nalezeny dva nože a kožený váček s křesadlem, kamínkem a břitvou. Datace hrobu směřuje do 2. pol. 9. či 1. pol. 10. století (Hošek – Košta – Žákovský 2019: 218).
Silně zkorodované křesadlo, které bylo zničeno spolu s dokumentací během povodní roku 2002, bylo přibližně trojúhelníkového tvaru s rovnou základnou a tenkými rameny dekorovanými trojlaločnými výstupky s otvory umístěnými do každého lalůčku. Právě dekorace činí křesadlo unikátním a neznáme k němu analogie; absence domácích analogií někdy ústí v navržení severského původu artefaktu (Borkovský 1946: 126; Beranová – Lutovský 2009: 177; Krumphanzlová 1974: 73-4). Celková délka činila 9,7 cm, šířka ve středu 3,8 cm, šířka na koncích 2,5 cm a tloušťka 0,5-0,8 cm (Borkovský 1946: 126; Sláma 1977: 105). Dle Borkovského, který jako první publikoval rozměry, fotku a přibližnou rekonstrukci, byly vnitřní otvory oddělené (Borkovský 1946: 126, Obr. 3.4, Obr. 4).
Borkovský 1946: Obr. 3.4, Obr. 4.
Sláma přebírá text a podobu rekonstrukce od Borkovského, ale zobrazuje kresbu zrcadlově obráceně a připojuje vlastní nákres předmětu (Sláma 1977: 105, Abb. 25.1). V rekonstrukci dochází k jediné drobné korekci, a sice že mezi trojlaločnými výstupky na vrcholu je užší mezera.
Beranová a Lutovský publikují zcela jinou verzi rekonstrukce, na které již výstupky nepůsobí trojlaločným dojmem a vnitřní otvory jsou spojené do jednoho (Beranová – Lutovský 2009: 177, Obr. 168.9).
Beranová – Lutovský 2009: Obr. 168.9.
Naposledy zmíněná verze byla využita pro experimentální tvorbu křesadla, které se nezištně zhostil slovenský kovář Dávid Kuzmiak. Výroba se vzhledem k ručnímu pilování otvorů a okrajů ukázala být pracnou záležitostí.
Verze vytvořená Dávidem Kuzmiakem na základě nákresu Beranové a Lutovského.
Když bylo takto vyrobené křesadlo prezentováno Jiřímu Koštovi, kurátorovi sbírek Národního muzea, který se v minulosti hrobem na III. nádvoří zabýval, pan Košta konstatoval, že prezentovaný nákres zcela jistě není korektní a že křesadlo původně odpovídalo ostatním lokálním tvarům křesadel (Krumphanzlová 1974: 73-4) – tj. ramena nebyla kompletně uzavřena -, avšak bylo na rozdíl od ostatních kusů zdobeno. Takové řešení dávalo smysl zejména proto, že by odpadlo pracné pilování vnitřních otvorů a že by křesadlo lépe typologicky zapadalo do místní produkce. Z toho důvodu není třeba hledat původ tohoto výrobku v zahraničí, jak bylo činěno v minulosti. V každém případě musela být výroba pracná a v konečném důsledku se jedná o nejzdobnější křesadlo, jaké je z raně středověkých Čech známo.
Návrh Jiřího Košty, umělecky zpracován Michalem Havelkou, baba_jaga_atelier.
Pevně věřím, že si čtení tohoto článku užijete. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.
Literatura
Beranová, Magdalena – Lutovský, Michal (2009). Slované v Čechách. Archeologie 6.-12. století, Praha.
Borkovský, Ivan (1946). Hrob bojovníka z doby knížecí na Pražském hradě. In: Památky archeologické 42, 122-131.
Borkovský, Ivan (1969). Pražský hrad v době přemyslovských knížat, Praha.
Hošek, Jiří – Košta, Jiří – Žákovský, Petr (2019). Ninth to mid-sixteenth century swords from the Czech Republic in their European context, Praha – Brno.
Krumphanzlová, Zdenka (1974). Chronologie pohřebního inventáře vesnických hřbitovů 9.–11. věku v Čechách. In: Památky archeologické 35, 34–110.
Sláma, Jiří (1977). Mittelböhmen im frühen Mittelalter. I. Katalog der Grabfunde, Praha.
2 Responses
V článku je špatně použitá terminologie. Křesadlo je kámen, o který se křeše (třeba pazourek). Zde se píše především o ocílce, kterou se o křesadlo křesalo.
Dobrý den,
děkuji za komentář. Bohužel s Vámi nemohu souhlasit. Slova křesadlo je v archeologické terminologii synonymem ocílky, viz Lutovský, Michal (2001). Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, str. 148.
Mějte pěkné svátky.
S pozdravem
Vlasatý