Multifunkční hřebeny z Birky

V nedávné době jsem byl svým sponzorem Michaelem Wellerem upozorněn na zajímavý nález z Birky, který jsem roky přehlížel a který má potenciál stát se poměrně populárním v reenactmentu, ačkoli do dnešního dne jsem neviděl jeho zdařilou reprodukci – multifunkční hřeben. Tento zajímavý nález bych chtěl v níže přiloženém článku stručně popsat, zmínit analogie a vyjádřit se k otázce multifunkčnosti historických nástrojů.


Dva hřebeny z Birky

V hrobech Bj 715 a Bj 955 nacházíme dva hřebeny nestandardní konstrukce, které nejsou zahrnovány do prací o hřebenech; informace o nich nezahrnuje Ambrosiani (Ambrosiani 1981; Ambrosiani 1984) ani Ashby (Ashby 2011), zmiňuje je pouze Arbman (Arbman 1940: Taf. 163.11; Arbman 1943: 248-9, 349-380) a Hårdh (Hårdh 1984: 158). Tyto dva hřebeny jsou konstruovány následovně : panely tvořící zuby jsou kratší a nedosahují hřbetu tvořeného střenkami, a tak na hřbetu vzniká horizontální drážka, která je vyplněna ocelovým páskem, který sloužil coby ocílka a který střenky hřebenu přečnívá o 0,7-1 cm. Kovový pásek kopíruje tvar střenek hřebenu. V případě hřebenu z Bj 955 je hřeben spojen třemi nýty, které se zdají procházet skrz kovový pásek. Bezpečí zubů během křesání bylo zajištěno díky přítomnosti pouzder. Správné určení těchto multifunkčních hřebenů v archeologickém materiálu je obtížné a vyžaduje dobře zachované kusy, které nepocházejí z kremačních hrobů. Při pečlivém ohledání by ocílky měly být rozpoznatelné díky specifickému rozměru a tvaru písmene D.

V současné době jsou nám z doby vikinské známé pouze dva exempláře:

Kostrový mužský hrob Bj 955 (Arbman 1940: Taf. 163.11; Arbman 1943: 349-38, Abb. 329; Hårdh 1984: 158; katalog SHM)
Hřeben má délku 12,2 cm a je spojen třemi nýty. Plocha střenek je zdobena jemným ornamentem sestývajícím z trojúhelníčků, rhombů a vertikálních čárek. Dle katalogu SHM dekorace odpovídá typu hřebenu B1:2, avšak tvar střenek se od tohoto typu odlišuje. Dle Ambrosiani byl hřeben vybaven pouzdrem či jeho fragmenty (Ambrosiani 1984: 166). Hrob dále obsahoval kopí, dlouhý a krátký nůž, štítovou puklici, plášťovou sponu, brousek/prubířský kámen, zbytky textilu, křesadlo, měšec a vybavení pro koně (Arbman 1943: 349-380, Abb. 329). Datace hrobu směřuje do 10. století (Ambrosiani 1981: 75; Ambrosiani 1984: 170).

Kostrový hrob Bj 715 (Arbman 1943: 248-9, Abb. 199; Hårdh 1984: 158; katalog SHM)
Hřeben je zachovaný ve třech fragmentech a je znám primárně z kresby hrobového plánu. Dle Arbmana a Hårdh hřeben sestává ze železného kusu s patrnými parohovými komponenty. Katalog SHM uvádí, že dekorace odpovídá typu hřebenu B1:2, ale má svébytný tvar. Dodává, že součástí hřebenu je slitina mědi; není nemožné, že z této slitiny jsou vytvořeny nýty. Tělo zesnulého bylo uloženo v rakvi společně se závažím, knoflíkem, měšcem, stříbrnou mincí, přezkou, nožem, keramickou nádobou a brouskem/prubířským kamenem.

Hřeben z hrobu Bj 955. Zdroj: Arbman 1940: Taf. 163.11.

Multifunkční hřebeny z Birky jsou unikátními nálezy, ke kterým z doby vikinské prozatím neznáme paralely. Jediným srovnatelným nálezem je dekorovaný hřeben L.U.H.M. 12591:LI 97, který byl nalezen při vykopávkách ulice St. Kungsgatan v Lundu. V tomto případě není ocílka vložena do hřebenu, nýbrž do pouzdra, kterým je hřeben vybaven. Tento nález může být datován do 13. století (Blomqvist 1943: 142, Bild 22; Hårdh 1984: 158).

Středověký hřeben z Lundu. Zdroj: Blomqvist 1943: Bild 22.


Poznámka k multifunkčním nástrojům

Víceúčelnost některých nástrojů, jako je nůž nebo sekera, je více než zřejmá a nemá smysl ji komentovat. Pozornost si oproti tomu zaslouží drobné nástroje, které slučují více kusů nářadí do jednoho celku. Středověký člověk byl člověk praktický, zjednodušující si práci a šetřící prostorem – kapsy se neužívaly vůbec či pouze velmi malé (Hägg 1984: 42-5; Hägg 2015: 260), a tak veškeré vybavení bylo ukládáno do nerozměrných opaskových brašen o maximální velikosti zhruba 15×15 cm. Tím vznikala potřeba nosit méně nástrojů, které by plnily více funkcí.

Představa multitoolu rozhodně není moderní, právě naopak – opakuje se v průběhu tisíciletí. Zmínit můžeme římský 15,5 cm dlouhý skládací nástroj ze stříbra, který kombinuje lžíci, vidličku, nůž a tři menší trnovité a špachtlovité nástroje (Fitzwilliam Museum 2020). Další zajímavý skládací nástroj je vyobrazen na straně 136r rukopisu Ms germ qu 14, jenž je datován k roku 1500 – tento nástroj kombinuje 6 kusů nářadí včetně nože a pilky.

Historické multitooly. Vlevo: římský nástroj z 3. stol. n. l. (Fitzwilliam Museum 2020).
Vpravo: kresba nástroje přibližně z roku 1500 (Universitätsbibliothek Frankfurt am Main, Ms germ qu, 14 fol. 136r).

Z raně středověkých nástrojů, které vykazují skládání více kusů dohromady, lze jmenovat zejména břitvy a otočné nože. Jedna z břitev byla nalezena v hrobu Bj 456 v Birce a je tvořena plechovým pouzdrem, z něhož je možné vyklopit dvě identické břitvy (Arbman 1940: 184.4; Arwidsson 1989: 95). Další břitva se dvěma čepelemi, které jsou zřejmě připevněné pomocí jednoho nýtu, byla nalezena v hrobu IV ve švédské lokalitě Alsike, který lze datovat do 2. pol. 9. století (Arne 1934: 29, Taf. VIII.7). V souvislosti s tím je možné zmínit otočný nůž z Canterbury, který je vybaven dvoustrannou čepelkou – menší čepel, podobná dnešnímu zlamovacímu noži, slouží jako klička, zatímco větší je plnohodnotný nůž vyplňující dekorované pouzdro (Graham-Campbell 1978). Velmi podobné čepelky byly nalezeny také v Yorku a Winchestru (Goodall 1990, 837, Fig. 251.2644, 2648; Ottaway 1989: 887, Fig. 20.2978; Ottaway – Rogers 2002: 2791-3, Fig. 1380). Kličky mnoha dalších břitev byly opatřeny očky na pověšení či byly tvořeny dlouhými pásky, jejichž funkce prozatím nemusí být rozpoznána.

Nahoře: břitva z hrobu Bj 456 v Birce (Arbman 1940: 181.4).
Dole: otočný nůž z Canterbury (Graham-Campbell 1978: Fig. 3b).

Dalšími zajímavými raně středověkými víceúčelovými nástroji jsou alanské spony 9.-10. století, které kombinují funkci spínadla, křesadla, jehlice a pinzety a je možné je pověsit (Belyj 2013). Spony výrazně připomínají antické “spony s kleštěmi” (Zangenfibeln), které jsou známy ve stovkách kusů od 4. stol. př. n. l. po 4. stol. našeho letopočtu (např. Feugère 1985: 426-45; Genčeva 2004: 123).

Alanské křesadlové spony. Zdroj: Belyj 2013.

Tyto exempláře jsou samozřejmě pouze ukázkami. Věřím, že reenactoři mají velký potenciál změnit pohled na celé skupiny předmětů, protože je rekonstruují a používají. Pokud jste Vy sami objevili nějaký zde nepopsaný nástroj, budeme velmi rádi, když nám napíšete!


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Bibliografie

Ambrosiani, Kristina (1981). Viking Age Combs, Comb Making and Comb Makers in the Light of Finds from Birka and Ribe, Stockholm.

Ambrosiani, Kristina (1984). Kämme. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:1. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 161-176.

Arbman, Holger (1940–1943). Birka I. Die Gräber. Text (1943), Tafeln (1940), Stockholm.

Arne, T. J. (1934). Das Bootgräberfeld von Tuna in Alsike, Uppland, Stockholm.

Arwidsson, Greta (1989). Klappmesser. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:3. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 95–96.

Ashby, S. P. (2011). An Atlas of Medieval Combs from Northern Europe, Internet Archaeology 30. Dostupné z: http://intarch.ac.uk/journal/issue30/ashby_index.html.

Belyj 2013 = Белый, А. В. (2013). Находки двух железных фибул хазарской эпохи на территории Юго-Западного Крыма // ‛Pωμαĩος: сборник статей к 60-летию проф. С. Б. Сорочана. Сост. А. Н. Домановский, Харьков, 418-425.

Blomqvist, Ragnar (1943). Kammar från Lunds medeltid. In: Kulturen: en årsbok till medlemmarna av Kulturhistoriska föreningen för södra Sverige 1942, Lund, 133-162.

Feugère, Michel (1985). Les fibules en Gaule meridionale de la conquite a la fin du Ve sicle apres J.-C., Paris.

Fitzwilliam Museum 2020 = Compound utensil. In: The Fitzwilliam Museum [online]. [2021-01-12]. Dostupné z: https://collection.beta.fitz.ms/id/object/70534.

Genčeva, Eugénia (2004). Les Fibules Romaines de Bulgarie de la fin du 1er s. av. J.-C. à la fin du VIe s. ap. J.-C., Veliko Trnovo.

Goodall, I. H. (1990). Knives. In: Biddle, M. (ed.). Object and Economy in Medieval Winchester, Winchester Studies 7.2, 835–60.

Graham-Campbell, J. A. (1978). An Anglo-Scandinavian ornamented knife from Canterbury, Kent. In: Medieval Archaeology 22, 130-133.

Hägg, Inga (1984). Die Textilfunde aus dem Hafen von Haithabu. Berichte über die Ausgrabungen in Haithabu, Bd. 20, Neumünster.

Hägg, Inga (2015). Textilien und Tracht in Haithabu und Schleswig. Die Ausgrabungen in Haithabu, Bd. 18, Neumünster.

Hårdh, Birgitta (1984). Feuerstahle. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:1. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 155-160.

Ottaway, Patrick (1989). Anglo-Scandinavian ironwork from 16-22 Coppergate, York : c.850-1100 A.D. PhD thesis, University of York.

Ottaway, Patrick – Rogers, N. S. H. (2002). Craft, Industry and Everyday Life: Finds from Medieval York (The Archaeology of York 17/15), York.

12. ledna 2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

patreon - sponzoring

Rozvoj tohoto webu je mou prací na plný úvazek. Pokud se Vám tento projekt líbí a chtěli byste mne v jeho tvorbě podpořit, můžete se stát mým sponzorem prostřednictvím Patreonu.

The development of this site is my full-time job. If you like this project and would like to support me in its creation, you can become my Patreon sponsor.

KONTAKTUJTE MĚ! - CONTACT ME!

Máte-li jakýkoli dotaz, nabídku či připomínku, můžete mne jednoduše zkontaktovat skrze kontaktní formulář. Těším se na Vaše zprávy!

If you have any questions, offers or comments, you can simply contact me via the contact form. I look forward to your messages!