Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Nánosek přilby ze Stromovky

V souvislosti s tvorbou Katalogu evropských přileb 9.-12. století jsem 24.11.2021 při instalaci nové permanentní výstavy Národního muzea ohledal obě přilby ze Stromovky. K mému překvapení nánosek není součástí expozice, a proto nemohl být ohledán. K jeho dokumentaci došlo 22.6.2022 v terezínském depozitu za přítomnosti kurátora Tomáše Sekyrky. V souladu s muzejními pravidly nebudu publikovat fotografie a následující studie bude obsahovat pouze již zveřejněné obrázky a můj nákres.

Pozice Stromovky na mapě Evropy.


Nálezová situace a současná pozice

Při zemních pracích v Královské oboře – Stromovce roku 1938 narazili dělníci na depot, sestávající ze dvou analogických přileb s barmicemi, kroužkové košile, kroužkových, kožených a plechových fragmentů. Velikost nálezů naznačuje, že přilby byly vloženy do sebe a zbroj byla uložena dovnitř menší přilby. Zbroj jsem v minulosti publikoval v článku Zbroj z pražské Stromovky.

Nález byl ohlášen Archeologickému ústavu v Praze, který depot téhož roku předal Národnímu muzeu. Kompletní nález spadá pod Oddělení starších českých dějin. Nánosek nese inventární číslo H2-60754 (dříve dep. č. 1149) a dle literatury náleží k přilbě č. 2 (menší, vnitřní), jejíž zvon přilby má inventární číslo H2-60752 (dříve č. dep. 1150). Nánosek je uložen v terezínském depozitu a byl publikován celkem třikrát (Bravermanová et al. 2019: 265, 269-270, Obr. 57; Hejdová 1964: 50-1; Šnajdrová 2014: 31-2, Obr. 3).

Vzhledem k povaze nálezu se depot v minulosti dlouhodobě datoval mezi 7.-12. století (Hejdová 1964: 49-54; Klučina – Marsina – Romaňák 1985: 70). Takovou dataci již není možné podpořit. S narůstajícím korpusem analogických přileb (Kainov 2019: 189-191, Рис. 71; Macháček et al. 2021: 160, 440, 670; Pieta 2015: 27-30, Obr. 17.1-2; Macků – Pilná 2021) se ukazuje, že datace této skupiny směřuje do 3. třetiny 9. století a 1. poloviny 10. století, jak poznamenala též Profantová (2016: 134). Přilby lze řadit do pozdního velkomoravského období a do povelkomoravského horizontu.

Nánosník ze Stromovky. Zdroj: Šnajdrová 2014: 32, Obr. 3.
Větší rozlišení též: Národní muzeum – Historické muzeum, www.esbirky.cz.

Fotografie zadní strany nánosku ze Stromovky. Zdroj: Bravermanová et al. 2019: Obr. 57.

Kresba zadní strany nánosku ze Stromovky. Zdroj: Hejdová 1964: 50.


Popis

Do rukou se nám dostává nánosek, který z čelního pohledu nabývá tvaru písmene T a který je prohnutý v obou směrech tak, aby kopíroval tvar okraje přilby a nositelova nosu. Nánosek je vyrobený z jednoho kusu a nevykazuje žádné známky použití barevného kovu. Působí pevným a subtilním dojmem dobře zachovaného artefaktu, pouze na hranách je částečně okorodovaný.

Délka horizontálního břevna z čelního pohledu činí 14,25 cm (dle Šnajdrové 14 cm), přičemž délka v oblouku na vnější straně jest 16,3 cm (dle Hejdové 16,5 cm), na vnitřní straně 15,8 cm. Horní hrana břevna je rovná, ale spodní hrana ramen břevna (umístěná nad očima nositele) má tendenci rozřiřovat směrem do středu, což sleduje jediný cíl – kopírování zakřivení obočí a poskytnutí lepší ochrany kořenu nosu. Kompletní výška artefaktu dosahuje 7,83 cm (dle Hejdové a Šnajdrové 7,9 cm). Váha předmětu: 94 g. Ochrana nosu je dlouhá 6,2 cm, v nejužším místě je široká 1,48 cm (dle Hejdové 1,5 cm) a směrem ke konci se rozšiřuje na přibližně 1,6 cm (dle Hejdové 1,7 cm). Při porovnání s mužským obličejem je nánosek dostatečně dlouhý, aby dosahoval ke špičce nosu, je velmi úzký a nepřekáží ve výhledu. Ramena nánosku jsou natolik dlouhá, že končí na úrovni jařmových kostí. Při pohledu zboku má vrchní část ochrany nosu na délce 1,1 cm vertikální orientaci, zatímco níže položená část je vůči vrchní části vyhnutá až o 20°. Na konci nánosku se nachází drobný, 0,35 cm široký a 0,2 cm dlouhý šipkovitý výstupek, který připomíná obdobný útvar na nánosku svatováclavské přilby, kde je interpretován jako možný zapilovaný háček (Bravermanová et al. 2019: 288). Háček je použit na nánosku analogické přilby ze zámku Kozel (Macků – Pilná 2021).

Na pohledové straně obou linií nánosku je ve středech umístěna drobná hranka označující nejtlustší část, zatímco směrem k okrajům se nánosek mírně svažuje. Vnitřní strana je hladká. Ochrana nosu má poměrně konstantní tloušťku až 0,35 cm, což platí i pro střed horizontálního břevna. Konce tohoto břevna jsou ztenčena na mocnost 0,21 cm. Nánosek byl ke zvonu přilby připevněn pomocí nýtů, které byly umístěny na úroveň hranky ve středu horizontálního břevna. Nýtů se na nánosku nacházelo přinejmenším pět. Při osobním ohledání jsem nabyl dojmu, že původní číslo mohlo být vyšší, a z toho důvodu je potřeba provést rentgenové snímkování. Na pohledové straně nejsou stopy po nýtech takřka patrné, na rozdíl od lépe čitelné vnitřní strany, jejíž kresbu zveřejnila Hejdová ve své práci. Rozestupy nýtů nebyly pravidelné; pokud si nýty při pohledu na vnitřní stranu pojmenujeme N1-N5 zleva doprava, jsou rozestupy následující: N1-N2 = 3,075 cm, N2-N3 = 3,381 cm, N3-N4 = 4,765 cm, N4-N5 = 2,799 cm. Z nýtů jsou dodnes patrné pouze otvory s průměrem 0,23 cm, ačkoli otvor N2 se zdá být stále vyplněn dříkem nýtu. Otvor N3 není dokonale vycentrovaný do středu nánosku.

Přibližná kresebná rekonstrukce nánosku ze Stromovky. Autor: Michal Havelka, baba_jaga_atelier.

Nánosky tvaru T se zdají být u přileb skupiny Stromovka běžně užívané. Dokumentace Hejdové naznačuje, že depot ze Stromovky obsahoval ještě jeden menší fragment druhého nánosku (Hejdová 1964: 51), který se v současné chvíli není k dohledání. Torzo nánosku se zachovalo také v hrobu Дн-86/Серг-1901 z Gnězdova (Kainov 2019: 189). Na čelní stranu přilby byl na obvodový pás zřejmě třemi či čtyřmi nýty připevněn nánosek, z nějž do dnešního dne zbylo pouze horizontální břevno celkové délce 12 cm a středové výšce 1,8 cm. Ramena nánosku byla opatřena středovou hrankou. Ochrana nosu, po níž zbyl pouze pahýl o šířce 2,3 cm, byla odstraněna před uložením přilby do hrobu. Nejbližší analogii námi zkoumaného nánosku představuje ochrana obličeje přilby z Bojné (Pieta 2015: 27-30, Obr. 17.1), která má identický tvar, středová zesílení i počet nýtů. Přilba z Bojné je přilbě č. 2 ze Stromovky podobná i v jiných ohledech. Není bez zajímavosti zmínit, že horní hrana nánosku je srovnaná do stejné hladiny jako držák kroužkového závěsu, který na konce nánosku přímo navazuje.

Přilba z Bojné. Zdroj: Pieta 2015: Obr. 17.1.

Jistou podobu k nánosku ze Stromovky si udržuje nánosek, který je součástí přilby objevené na zámku Kozel (Macků – Pilná 2021). 0,1-0,3 cm tlustý nánosek je tvaru písmene T, má délku 13 cm a šířku ramen 2,1 cm. Ochrana nosu je dlouhá přibližně 5,7 cm a má konstantní šířku 1,8 cm. Nánosek, jehož ramena kopírují zaoblení přilby a který je prohnutý tak, aby pokračoval v linii zvonu, je zakončen 0,8 cm vysokým háčkem s maximální tloušťkou 0,5 × 0,4 cm, jehož špice se nachází až 1 cm od hlavní části nánosku. Střed ramen nánosku je zesílen decentní středovou hranou. Nánosek byl k přilbě připevněn nejméně pěti nýty. Na povrchu nacházíme zdobení vytvořené z dvojic šipek, mezi nimiž se nachází nepatrné prohlubně, jež zřejmě byly vyplněny kontrastním barevným kovem.

Přilba ze zámku Kozel. Zdroj: Macků – Pilná 2021: Obr. 7.


Poděkování

Ohledání přilby a jejích komponentů v letech 2021-2 by nebylo možné bez kurátorů Národního muzea, jmenovitě Jiřího Košty a Tomáše Sekyrky, kterým tímto děkuji za ochotu. Díky si zaslouží rovněž Michal Havelka (baba_jaga_atelier), který je autorem kresleného schématu.

Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Bravermanová, M. – Havlínová, A. – Ledvina, P. – Perlík, D. (2019). Nová zjištění o přilbě a zbroji zv. svatováclavské. In: Archeologie ve středních Čechách 23, 235–310.

Hejdová, Dagmar (1964). Přilba zvaná „svatováclavská“. In: Sborník Národního muzea v Praze, A 18, no. 1–2, 1–106.

Kainov 2019 = Каинов, С. Ю. (2019). Сложение комплекса вооружения Древней Руси X – начала XI в. (по материалам Гнёздовского некрополя и поселения). Диссертация на соискание ученой степени кандидата исторических наук, Том I, Москва. 7

Klučina, P. – Marsina, R. – Romaňák, A. (1985). Vojenské dějiny Československa, 1. díl (do roku 1526), Praha.

Macháček et al. (2021). Břeclav – Pohansko X. Sídelní areál na Severovýchodním předhradí. Archeologické výzkumy v letech 2008-2016, Brno.

Macků, Pavel – Pilná, Veronika (2021). An early-medieval helmet of the Stromovka-Gnezdovo-Bojná type from the collections of the Kozel chateau. In: Archaeologia historica 46, 2, 445-466.

Pieta, Karol (2015). Včasnostredoveké mocenské centrum Bojná – výskumy v rokoch 2007–2013. In: Pieta, K. – Robak, Z. (eds.). Bojná 2 – Nové výsledky výskumov včasnostredovekých hradísk, Nitra, 9–49.

Profantová, Naďa (2016). Chronologie časně slovanského a starohradištního osídlení Čech na příkladu Prahy a jejího zázemí. In: Boháčová, I. – Šmolíková, M. (eds.). Praha archeologická, Praha, 129-146.

Šnajdrová, Evženie (2014). Arma ofensiva et defensiva. Historické zbraně a zbroj ze sbírky Národního muzea, Praha.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.