Objev velkomoravské zdobené sekery ze Znojma

Je naší radostnou povinností informovat čtenáře o novém unikátním nálezu – první zdobené velkomoravské bradatici z Moravy, jejíž fotografie nám byly zaslány na počátku května roku 2021, bezprostředně po jejím nalezení. Hlava sekery byla nalezena detektorářem, který ji spolu se souřadnicemi a dalšími údaji odevzdal Jihomoravskému muzeu ve Znojmě. Vzhledem k doposud neprozkoumané možnosti, že se jedná o hrobový nález, není možné blíže přiblížit místo nálezu, můžeme však uvést, že nález pochází z místa, které je od lokality Hradiště vzdáleno do 10 km vzdušnou čarou.

Následující článek má posloužit jako předběžné popsání artefaktu pro širší veřejnost, přičemž v budoucnu bude připravena verze pro tisk, která bude kolektivním dílem pracovníků Jihomoravského muzea ve Znojmě a autora těchto webových stránek a která bude obsahovat detailnější fotografie a odborné analýzy.


Popis sekery

Typologie a datace

Hlava sekery, kterou jsme měli možnost prozkoumat, je lokálně zkorodovaná, avšak působí kompaktním a pevným dojmem. Nabývá tvaru, který je tradičně označovaný jako velkomoravská bradatice s dlouhými trny. Jde o lehkou průbojnou válečnou sekeru s mírně zkoseným ostřím vůči ose topora. Poulík (1948: 33) a Hanuliak (2004: 145-6) tento tvar pojmenovávají jako typ I; dle třídění Hrubého (1955: 170, Ob. 28.1), Dostála (1966: 70), Ruttkaye (1976: 306-7) a Luňáka (2018: 126-7) odpovídá námi zkoumaná sekera typu IA. Nadolski tomuto tvaru přisoudil označení Id (Nadolski 1954: 41, Tab. XIII.3) a Bartošková jej označuje jako IV.Ac (Bartošková 1988: 7, Obr. 1). Nejpřesnějším dosud zavedeným systémem je Kotowiczova kombinační typologie, v níž lze sekeru přiřadit k typu IB.5.30, který je definován jako úzká asymetrická sekera s čepelí tvarovanou do brady, jež má násadovou část opatřenou trny po obou stranách a z vrchního pohledu zužovaný kladivovitý tlouk (Kotowicz 2018: 107-9). Zmínit můžeme také definici typu IV.Ac podle Bartoškové, podle níž jde o moravskou bradatici s delším zúženým týlem zakončeným svislou obdélníkovou ploškou a hrotitými ostny při násadním otvoru (Bartošková 1988: 7). Seker identického tvaru existují stovky kusů, které jsou rozprostřené zejména na Moravě, Slovensku a Polsku, omezeněji v Čechách, Maďarsku a na Balkáně (Kotowicz 2018: 108).

Konkrétní zkoumaný exemplář patří mezi větší známé kusy. Podle Dostála (1966: 70) se sekery tohoto tvaru se zpravidla pohybují v délce 150-200 mm, Hanuliak (2004: 145) uvádí jako nejběžnější hodnotu délku 150-170 mm s možnými přesahy na obou stranách. Ruttkay (1976: 307) eviduje délky variující mezi 138 a 207 mm. Hrubý (1955: 170) u staroměstkého souboru udává délku až 210 mm.

Rámcově lze nález řadit mezi 2. pol. 8. století a 10. století (Kotowicz 2018: 107-9), avšak v moravském kontextu můžeme s vysokou mírou jistoty hovořit o velkomoravském horizontu, tedy o době fungování znojemského Hradiště (Klíma 2000; Klíma 2009). Těžištěm bradatic na Moravě je nepochybně celé 9. století (viz diskuzi v Luňák 2018: 151-3).

Schematický nákres typu IB.5.30 dle Kotowicze. Kotowicz 2018: 107.

Metrické údaje

Celková délka hlavy sekery činí 189 mm, váha v nálezovém stavu před konzervací 327 g. Na nálezu není patrný přikorodovaný textil. Délka čepele od vrchního okraje násadového otvoru po dnes zaoblený horní roh břitu činí 135 mm, po střed břitu 136 mm a po spodní roh břitu 137 mm. Předpokládaná šířka břitu včetně rekonstruovaného horního rohu je 61 mm, délka zaobleného břitu nezjištěna. Čepel se ztečnuje do ostra; ve vzdálenosti 50 mm od vrchního okraje násadového otvoru činí tloušťka čepele 10 mm. Zhruba 82 mm čepele je tenčí nebo rovno 10 mm. Délka brady dosahuje 74 mm, přičemž počátek brady je umístěn ve vzdálenosti 63 mm od spodního okraje násadového otvoru. Výška krčku čepele na úrovni násadového otvoru je 16,5 mm, zatímco tloušťka krčku v tomto místě činí 23 mm.

Násadový otvor vajíčkovitého tvaru se jeví jako mírně kónický – u horního ústí měří 32 × 27 mm, u spodního ústí 31 × 29 mm. Je orientován tak, aby topůrko svíralo s horní hranou čepele úhel větší než 90° (zhruba 100-105°) a celá čepel byla mírně skloněna směrem dolů, což znásobovalo průbojnost zbraně. Otvor je lemován dlouhými poničenými trny. Na levé straně z pohledu od tlouku je poničený horní trn a rozpětí trnů činí 70 mm, na pravé straně je poničený dolní trn a rozpětí je 67 mm. Rozpětí původních trnů při symetrickém provedení lze odhadnout na 87 mm. Trny mají v polovině svých výšek tloušťku variující kolem 2 – 3 mm, odkud se zužují zhruba na 1-1,5 mm na koncích. Maximální tloušťka zbraně na úrovni středu trnů je 34 mm. Střed trnů je spíše zaoblený, není zvýrazněný ostrým žebrem. Při pohledu do násadového otvoru spatřujeme na ose levých trnů rozsáhlý pás odděleného materiálu podobného šupině. Nabízí se možnost, že jde o pozůstatek po svaření oka (Kotowiczova varianta 5; Kotowicz 2018: 27), která je u velkomoravský bradatic rovněž známa (Pleiner 1967: 79). Vajíčkovitý tvar oka rovněž může směřovat k možnosti, že oko nebylo probito. Tato možnost musí být potvrzena či vyvrácena dalšími analýzami. V oku nejsou patrné stopy dřeva. Původně hlava sekery mohla být opatřena listnáčovým topůrkem s délkou 600-900 mm, na něž byla pravděpodobněji nasazena zespoda (Kotowicz 2018: Pl. XIX-XXIV; Poláček et al. 2000: 199, Abb. 22-27).

Zadní část sekery je vybavena tloukem, který je podobně jako čepel mírně ohnutý směrem dolů. Délka tlouku od horního okraje násadového otvoru je 21 mm, od spodního okraje 18 mm. Výška tlouku u násadového otvoru činí 21 mm. Tlouk při pohledu svrchu připomíná tvar přesýpacích hodin. Samotná úderná plocha tlouku je rozšířená, z bočního pohledu zaoblená, 23 mm vysoká a 9 mm tlustá.

Dekorace

Z obou stran čepele se při její horní hraně projevuje dekorace ve formě větévky s listy paprsčitě směřujícími k násadovému otvoru (levá strana) a od něj (pravá strana). Na levé straně z pohledu od tlouku je viditelná ve vzdálenosti 25 mm od násadového otvoru a má délku 31 mm (14 paprčitých listů při frekvenci 5 listů / 10 mm). Na opačné straně je dekorace méně patrná, a to ve vzdálenosti 43 mm od násadového otvoru a na délce 14 mm. Délka listů v obou případech variuje mezi 4 – 6 mm. Další stopy po dekoraci nebyly nalezeny na žádné ploše sekery (ohledány byly všechny plochy čepele, trny a tlouk). Je možné, že rentgenová analýza prokáže její existenci i v dalších oblastech. Dekorace se zdá být sekána pomocí rovného kovového nástroje (technika viz Kotowicz 2018: 37), rýhy nejsou hluboké a korozí musely značně utrpět. Zda byla dekorace původně vyplněna jiným kovem, není v tuto chvíli známo, žádný kontrastní kov není okem patrný.

Dekorace je u bradatic tohoto typu neobvyklým rysem, který v současné chvíli není znám u žádné další bradatice z území Moravy (Luňák 2018: 74-6). V sousedním Polsku, kde jsou sekery velmi precizně revidovány (Kotowicz 2014; Kotowicz 2018), lze prvky, které lze označit za dekorace, nalézt v raném středověku pouze u 3% nálezů (Kotowicz 2011: 106). Geograficky nejbližší zdobený exemplář bradatice představuje nález z Bojné, jehož krček je zdoben dvěma příčnými linkami (Kouřil 2008: Obr. 3.7). Další analogii představuje detektorový nález ze vsi Bašnice, objevený roku 2019 a publikovaný na tomto webu (Vlasatý 2020). Bašnická miniaturní sekerka je tausovaná stříbrným drátem, který je uspořádán do jednoduchých a zdvojených linek, shluků čárek, ptáčků, křížků, větévek a trojúhelníčků. Za rozměrově a vzhledově nejbližší analogii však můžeme označit bradatici z polské lokality Barkowice Mokre, datovanou do 9. století (Góra–Kotowicz 2008-2009; Kotowicz 2011: 107; Kotowicz 2014: 15). Tato sekera je zdobena jednoduchými linkami uspořádanými do polí, která jsou vyplněna šrafováním, přičemž výsledek odpovídá motivu větévky. Další porovnatelný kus, který můžeme zmínit, pochází z polské lokality Bardy (Kotowicz 2014: 15); tato sekera z 9. století je na krčku, trnech a části tlouku zdobena rýhami, které jsou vyplněné drátem ze slitiny mědi.

Sekery z lokalit Barkowice Mokre (vlevo) a Bardy (vpravo). Kotowicz 2014: Tabl. 2.1-2.

Sekera z Bašnic. Muzeum východních Čech v Hradci Králové.

Motiv větévky, který lze spatřit na sekerách ze Znojma, Bašnic a Barkowic, byl užíván ke zdobení militárií od rané doby římské po 13. století (Kotowicz 2018: 39). Mimořádně populárním se stal ve středozápadní Evropě v době merovejské, karolinské a otonské (např. Robak 2017: 125; Wachowski 1992: 80-1; osobní diskuze se Zbigniewem Robakem). Ve velkomoravském a povelkomoravském horizontu se na území České republiky kromě seker uplatňoval na mečích (Hošek – Košta – Žákovský 2019: 245; Hrubý 1955: Obr. 27.2), přilbách (Macků – Pilná 2021), opaskových přezkách a záponách (Kalousek 1971: Obr. 13.2), průvlečkách a nákončích (Robak 2017: 144), ostruhách a jejich garniturách (Profantová – Kavánová 2003: 120), křížcích (Klanica 1974: Obr. 2) a keramice (Sláma 1977: Abb. 5.58-61, 64, 69, 70).


Poděkování

Za upozornění na mimořádný nález srdečně děkujeme slečně Lucii Bejčkové, která současně nezištně pomohla s dokumentací. Za přístup k nálezu, možnost předběžné publikace a laskavé přijetí jsme hluboce zavázáni archeoložce Aleně Nejedlé z Jihomoravského muzea ve Znojmě, v jejíž režii bude následné vypublikování sekery tiskem, s nímž rádi vypomůžeme. Poděkovat bychom také chtěli skupině historického šermu Voron, která nám při návštěvě Znojma vytvořila domácí atmosféru.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Bartošková, Andrea (1988). Slovanské depoty železných předmětů v Československu, Praha.

Dostál, Bořivoj (1966). Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě, Praha.

Hanuliak, Milan (2004). Veľkomoravské pohrebiská. Pochovávanie v 9.–10. storočí na území Slovenska, Nitra.

Hošek, Jiří – Košta, Jiří – Žákovský, Petr (2019). Ninth to mid-sixteenth century swords from the Czech Republic in their European context, Praha – Brno.

Hrubý, Vilém (1955). Staré Město. Velkomoravské pohřebiště „Na Valách“. Monumenta Archaeologica III, Praha.

Góra, Mieczysław – Kotowicz, Piotr (2008-2009). Ornamentowany czekan z wczesnośredniowiecznej osady obronnej w Barkowicach Mokrych koło Sulejowa. In: Prace i Materiały Muzeum Archeologicznego i Etnograficznego w Łodzi. Seria Archeologiczna 44, 237-263.

Kalousek, František (1971). Břeclav-Pohansko. 1, Velkomoravské pohřebiště u kostela : archeologické prameny z pohřebiště, Brno.

Klanica, Zdeněk (1974). Práce klenotníků na slovanských hradištích, Praha.

Klíma, B. F. (2000). Slovanské výšinné hradiště sv. Hypolita ve Znojmě – velkomoravské mocenské centrum JZ Moravy. In: Klíma, B. (red.). Staroslovanská Morava. Sylaby přednášek ze semináře pro učitele ZŠ a SŠ. Drobné studijní texty – svazek 2, Brno, 55-70.

Klíma, B. F. (2009). Jedinečný archeologický objev na Hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: Sborník prací PdF Maasarykovy univerzity, řada společenských věd č. 23, 3-14.

Kotowicz, Piotr (2011). Early Medieval Ornamented Axes from the Territory of Poland. In: Studia Universitatis Cibiniensis. Series Historica VIII, 105-132.

Kotowicz, Piotr N. (2014). Topory wczesnośredniowieczne z ziem polskich : Katalog źródeł, Rzeszów.

Kotowicz, Piotr N. (2018). Early Medieval Axes from Territory of Poland, Kraków.

Kouřil, Pavel (2008). Archeologické doklady nomádského vlivu a zásahu na území Moravy v závěru 9. a v 10. století. In: Štefanovičová, T. – Hulínek, D. (ed.). Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska, Bratislava, 113-135.

Luňák, Petr (2018). Velkomoravské sekery, Brno: Masarykova univerzita [disertační práce].

Macků, Pavel – Pilná, Veronika (2021). Raně středověká přilba typu Stromovka – Gnězdovo – Bojná ze sbírek státního zámku Kozel. In: Archaeologia historica 46/1, Brno.

Nadolski, Andrzej (1954). Studia nad uzbrojeniem polskim w X, XI i XII wieku, Łódź.

Pleiner, Radomír (1967). Die Technologie des Schmiedes in der großmährischen Kultur. In: Slovenská archeológia 15/1, 77-188.

Poláček, L. – Marek, O. – Skopal, R. (2000). Holzfunde aus Mikulčice. In: Poláček, L. (ed.). Studien zum Burgwall von Mikulčice IV, Brno, 177-302.

Poulík, Josef (1948). Staroslovanská Morava, Praha.

Profantová, Naďa – Kavánová, Blanka (2003). Mikulčice – pohřebiště u 6. a 12. kostela, Brno.

Robak, Zbigniew (2017). The Origins and the Collapse of the Blatnica-Mikulčice Paradigm. In: Slovenská archeológia LXV/1, 99-162.

Ruttkay, Alexander (1976). Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei II. In: Slovenská archeológia 24/2, 245-395.

Sláma, Jiří (1977). Mittelböhmen im frühen Mittelalter. I. Katalog der Grabfunde, Praha.

Vlasatý, Tomáš (2020). Zdobená bradatice z Hořicka. In: Projekt Forlǫg : Reenactment a věda [online]. [2021-05-22]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/sekera-z-horic/.

Wachowski, Krzysztof (1992). Kultura karolińska a Słowiańszczyzna Zachodnia, Wrocław.

22. května 2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

patreon - sponzoring

Rozvoj tohoto webu je mou prací na plný úvazek. Pokud se Vám tento projekt líbí a chtěli byste mne v jeho tvorbě podpořit, můžete se stát mým sponzorem prostřednictvím Patreonu.

The development of this site is my full-time job. If you like this project and would like to support me in its creation, you can become my Patreon sponsor.

KONTAKTUJTE MĚ! - CONTACT ME!

Máte-li jakýkoli dotaz, nabídku či připomínku, můžete mne jednoduše zkontaktovat skrze kontaktní formulář. Těším se na Vaše zprávy!

If you have any questions, offers or comments, you can simply contact me via the contact form. I look forward to your messages!