Před několika měsíci jsem sepsal článek, který jsem pojmenoval „Oheň, požáry a žhářství v době vikinské“. Šlo o aktuální výlev, který jsem skloubil se zmínkami z pramenů a který měl sloužit pouze mým potřebám. Vzhledem ke dvěma nedávným požárům (zde a zde) ve vikinských skanzenech jsem se rozhodl článek zveřejnit a odsoudit tak žhářství, ke kterému úmyslně dochází (účastníci wolinského festivalu jistě vědí své).
Nejen, že dotyčný spálením historických staveb porušuje zákon, ale ničí úsilí mnoha lidí a brání laické veřejnosti, aby se vzdělávala o minulosti. Zakládání požárů ve skanzenech nesmí být řešením dlouhodobých sporů, které by se měly řešit diplomaticky u kulatého stolu.
V některých případech (třeba v případě napadení dřeva) badatelé zapalují stavby záměrně a pod dohledem, přičemž zkoumají nejrůznější aspekty požáru. Jde o nezvyklou a přesto zajímavou metodu experimentální archeologie.
Článek si můžete stáhnout prostřednictvím tohoto odkazu:
Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.
