Opasek z Frøylandu

Úvod

Oproti švédským kusům patří norské opasky doby vikinské ke všeobecně špatně známým a zřídkakdy replikovaným nálezům. Případný zájemce, který se chce o tomto typu předmětů dozvědět více, je odkázán na kombinování více zdrojů poznání, mezi nimiž vynikají následující:

  • Petersenova práce Vikingetidens Redskaper (Nářadí doby vikinské), která opaskům věnuje samostatnou podkapitolu (Petersen 1951: 490-500). Opaskové komponenty můžeme nalézt také v dalších Petersenových pracích (1955: Fig. 67, 69).

  • Knihy mapující vykopávky v Kaupangu (Blindheim – Heyerdahl-Larsen 1995; Blindheim – Heyerdahl-Larsen – Ingstad 1999; Skre 2007; Skre 2011).

  • Digitální katalog norských muzeí UNIMUS.

Zájemce však musí být předem varován, že významná část opaskového kování, zejména pocházející z mohyl Gokstad a Borre (Myhre – Gansum 2003; Nicolaysen 1882), je kováním koňských postrojů, a že velká část přezek a nákončí je odlita ze slitiny mědi či stříbra, což vyžaduje zakázkovou výrobu. V níže přiloženém příspěvku přiblížíme jednu z lépe zachovaných přezek, pocházející z počátku 9. století.


Kontext nálezu a jeho popis

Přezka, kterou budeme popisovat, byla nalezena v hrobu z Frøylandu z norského Rogalandu. Hrob, který byl součástí větší skupiny hrobů a jehož inventář se dnes nachází ve stavangerském muzeu, je označen inventárním číslem S2222. Mohyla se rozkládá na západním svahu jezera Frøylandsvatnet a byla prozkoumána roku 1899 konzervátorem Torem Helliesenem, který o ní téhož roku informoval (Helliesen 1899: 46). Při objevu bylo zjištěno, že 6 m široká a 1,5 m vysoká mohyla zvaná Skjærehaug, která byla nepochybně výrazně staršího data a která byla v 2. pol. 20. století stále patrná, byla v době vikinské opětovně využita pro konstrukci hrobu o rozměrech 2 × 0,75 m. Hrob byl vyplněn kameny a následujícím inventářem:

  • a. meč typu H

  • b. přezka ze slitiny mědi, která je předmětem této práce

  • c. přezka ze slitiny mědi (Petersen 1951: 491-2)

  • d. stříbrná prolamovaná páska s raženým dekorem, která byla obtočena kolem oválného předmětu, možná rohu (Hernæs 1994: Fig. 4)

  • e. sekera typu B

  • f.-g. dva srpy (Petersen 1951: 127)

  • h. udidlo

  • i. dvě křížovitá kování uzdečky ze slitiny mědi, zakončené zvířecími hlavami, se zachovanými pruhy kůže a nýty ze slitiny mědi ze zadní strany (Petersen 1951: 30-1)

  • j.-k. železné přezky z koňského postroje, které jsou vybaveny destičkami trojúhelníkového tvaru (Petersen 1951: 31)

  • l. železný předmět podobný oboustranné teslici (Lillehammer 1995: 167; Petersen 1951: 226)

  • m. železný disk s otvorem, možné vřeteno (Lillehammer 1995: 167)

  • n. křížovité kování s kroužkem, pocházející z truhly (Petersen 1951: 454)

  • o. panty truhly

  • p. nýty

  • q. plech ze slitiny mědi

  • r. železný plech a fragmenty kování

  • s. železné nýty

  • t. březová kůra

  • u. hřeby pocházející zřejmě z velké truhly

  • v. nespálené kosti

Výběr předmětů nalezených v hrobu z Frøylandu. Zdroj: Helliesen 1899; katalog UNIMUS.

Na základě této výbavy se hrob považuje za mužský (Petersen 1951: 454, 496). Datace směřuje k počátku 9. století (Bakka 1993: 293; Hernæs 1994: 113; Petersen 1951: 496), přestože se obecně přijímá celé 9. století (Lillehammer 1995: 167; Petersen 1951: 31, 492). Vybavení vysílá jasné poselství o tom, jak byl zesnulý prezentován – jako bojovník, jezdec, štědrý hospodář, sedlák a truhlář – tedy jako člověk mnoha pozitivních kvalit a dovedností (Guldberg 2014: 64-77). Hernæs výbavu hodnotí jako křesťanskou, a to kvůli křížovitému tvaru kování uzdečky a truhly (Hernæs 1994: 94-6), což je vnímáno jako problematický závěr (Walaker Nordeide 2011: 298).


Přezka z Frøylandu. Zdroj: Helliesen 1899; Hernæs 1994; katalog UNIMUS.

Podél meče ležely dvě přezky ze slitiny mědi (b.-c.), a proto je možné, že některá z nich souvisela s řemením meče (tomuto čtení byl nakloněn sám Helliesen). Přezka označena jako b. je tvarově podobná písmeni D a v současné době je slepena z pěti fragmentů. Samotná přezka je zhruba 33 mm dlouhá a 35 mm široká, přičemž vnitřní prostor je 16 mm dlouhý a 24 mm široký. Konce oblouku přezky jsou mírně rozšířené a představují zvířecí hlavy – tento dekor je Hernæsem interpretován jako ptačí hlavy provedené v Salinově zvěrém stylu III, typickém pro vendelské období (Hernæs 1994: 96), zatímco Bakka a Petersen celek považují za irskou produkci (Bakka 1993: 293; Petersen 1951: 496), s čímž se lze na základě novějšího bádání shodnout (Heen-Pettersen 2014). Analogické použití zvířecích hlav na opaskové přezce můžeme najít u nálezu s inv. č. T14431 (Petersen 1951: 496). Osička, která je integrální součástí odlitku, je široká zhruba 2 mm a spočívá na ní torzo jazýčku ze slitiny mědi, který zapadal do drážky na vnitřní straně protilehlého oblouku. Na vnější straně je pak střed oblouku vybaven dekorativním půlkruhem. Vnitřní strana oblouku je v prostor mezi drážkou a zvířecími hlavami zdobena zhruba 14 linkami, zatímco vnější část je lemována jednou obdovodou linkou.

Nejpozoruhodnější částí přezky je pozůstatek koženého opasku, který je stále ovinut kolem osičky a přehnutý napůl, přičemž se v něm nachází otvor pro jazýček. Kůže, která by podobným způsobem objímala osičku, je naprosto unikátním nálezem, ke kterému by se špatně hledaly analogie. V přehnutém stavu má kůže rozměr 21 mm na šířku a 23 mm na délku; 21 mm korensponduje s šířkou původního opasku. Opasek se zdá být vyroben z velmi tenké kůže (zřejmě kolem 1 mm či dokonce méně) a je zachovaný díky dvěma slabým destičkám ze slitiny mědi, které objímaly obě vrstvy kůže. Tyto destičky nyní absentují, ale v době objevu byly patrné. Destičky byly ke kůži připevněny pomocí dvou nýtů ze slitiny mědi. Navržený systém upevnění opasku můžete vidět v následujícím schématu:

Schématický nákres přezky z Frøylandu a jejího upevnění.
Autor: Michal Havelka, baba_jaga_atelierVětší rozlišení zde.

Nález z Frøylandu není v reenactmentu zcela neznámý – jeho imitace prodávají obchody Klesarven či Drakkaria. Je však nutno říci, že přezky těchto opasků jsou vyrobené z jiných slitin, v nestejných rozměrech, v porovnání s originály nejsou dobře vymodelované a postrádají původní systém upevnění opasku (destičky s nýty). Často se u těchto opasků používají také nákončí, která se u původního opasku nenalezla. Z těchto důvodů je potřeba před těmito levnými napodobeninami varovat.


Pevně věřím, že si čtení tohoto článku užijete. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Bibliografie

Bakka, Egil (1993). Gauselfunnet og bakgrunnen for det. In: Solberg, Bergljot (red.). Minneskrift Egil Bakka, Bergen, 248-304.

Blindheim, Charlotte – Heyerdahl-Larsen, Birgit (1995). Kaupang-funnene. Bind II, Gravplassene i Bikjholbergene/Lamoya; Undersøkelsene 1950-1957. Del A, Gravskikk, Oslo.

Blindheim, Charlotte – Heyerdahl-Larsen, Birgit – Ingstad, A. S. (1999). Kaupang-Funnene. Bind 2 – Del B, C, Gravplassene i Bikjholbergene/Lamoya ; Undersøkelsene 1950-1957 ; Oldsaksformer. Kulturhistorisk tilbakeblikk (Del B) ; Tekstilene (Del C), Oslo.

Guldberg, S. C. (2014). The Smith on the Edge of Worlds: New perspectives on technology and ideology in the Late Norwegian Iron Age, University of Oslo.

Heen-Pettersen, A. M. (2014). Insular artefacts from Viking-Age burials from mid-Norway. A review of contact between Trøndelag and Britain and Ireland, Internet Archaeology 38.

Helliesen, Tor (1899). Oldtidslevninger i Stavanger Amt, b. Riskekvaervens sogn. In: Stavanger Museums Årbok 1899, Stavanger.

Hernæs, Per (1994). Kristen inflytelse i Rogalands vikingtid. In: Vea, M. S. (ed.). Rikssamlingen og Harald Hårfagre. Historisk seminar på Karmøy 10. og 11. juni 1993, Kopervik, 75-117.

Lillehammer, Grete et al. (1995). Museoteket ved Arkeologisk museum i Stavanger: Rogalandsfunn fra istid til middelalder, Stavanger.

Myhre, Bjørn – Gansum, Terje (2003). Skipshaugen 900 e. Kr. : Borrefunnet 1852-2002, Borre.

Nicolaysen, Nicolay (1882). Langskibet fra Gokstad ved Sandefjord = The Viking-ship discovered at Gokstad in Norway, Kristiania.

Petersen, Jan (1951). Vikingetidens Redskaper, Oslo.

Petersen, Jan (1955). Vikingetidens smykker i Norge, Stavanger.

Skre, Dagfinn (2007). Kaupang in Skiringssal, Århus.

Skre, Dagfinn (2011). Things from the Town. Artefacts and Inhabitants in Viking-age Kaupang, Aarhus & Oslo.

Walaker Nordeide, Sæbjørg (2011). The Viking Age as a period of religious transformation: the Christianisation of Norway from AD 560 – 1150/1200, Turnhout.

5. dubna 2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

patreon - sponzoring

Rozvoj tohoto webu je mou prací na plný úvazek. Pokud se Vám tento projekt líbí a chtěli byste mne v jeho tvorbě podpořit, můžete se stát mým sponzorem prostřednictvím Patreonu.

The development of this site is my full-time job. If you like this project and would like to support me in its creation, you can become my Patreon sponsor.

KONTAKTUJTE MĚ! - CONTACT ME!

Máte-li jakýkoli dotaz, nabídku či připomínku, můžete mne jednoduše zkontaktovat skrze kontaktní formulář. Těším se na Vaše zprávy!

If you have any questions, offers or comments, you can simply contact me via the contact form. I look forward to your messages!