Archeologický materiál týkající se tašek, brašen a peněženek z území historického Dánska ve vikinském období není rozsáhlý. Nejznámější příklady pracovních tašek pocházejí z Haithabu a Viborgu (Petersen 2005: 407-409, Fig. 24; Schietzel 2014: 265; Ulbricht 1978: Taf. 42.1-2; Westphal 2006: 80, Taf. 59.1-4; viz také článek Rekonstrukce „vikinské tašky“). Jmenovat můžeme nejméně dvě kování brašen (Jensen 1993), měšce z Haithabu (Groenman-van Waateringe 1984: 37-38, Taf. 23-25) a peněženku z Iholmu, o níž jsme již dříve referovali v článku Peněženka z dánského Iholmu. Je obvyklé, že reenactoři prahnoucí po nálezech brašen a peněženek se soustředí na nálezy ze sousedních zemí, zejména Švédska (Arbman 1940: Taf. 128-136; Gräslund 1984; Zachrisson 2006).
Tento dánský korpus následujícím článkem obohacujeme o znovuobjevenou peněženku z Trelleborgu, která byla publikována pouze jednou, Poulem Nørlundem roku 1948. Peněženka spadá do kategorie skládacích exemplářů a má četné analogie ve švédské Birce.
Kontext a popis nálezu
Kožený fragment, níže prezentovaný jako pozůstatek peněženky, byl nalezen ve vlhkém bahně na dně studny v severozápadním rohu vnitrobloku č. 4 pevnosti Trelleborg u Slagelse na dánském ostrově Sjælland; tato studna je označena jako „jáma č. 50“ (Nørlund 1948: 130, 294). Ve stejné studni byly objeveny následující předměty: kovové součásti nářadí, součást dřevěného nástroje podobného saním, žernov a šíp (Nørlund 1948: Tav. XVIII.1, 3-5, XX.6, XLIII.19, LII.9). Datování jámy je řazeno do doby vikinské (Nørlund 1948: Tav. Va).
Pozice Trelleborgu na mapě Evropy.
Jámy v trelleborském komplexu. Jáma č. 50 se nachází v severozápadní části vnitrobloku jihovýchodního bloku domů. Převzato z: Nørlund 1948: Tav. Va.
Jedinou publikací, o níž víme, že o předmětu referuje, je Nørlundova monografie Trelleborg z roku 1948, v níž je předmět označen jako Q 131g (Nørlund 1948: 130, Tav. XXIX.10). Nørlund zvažuje přiřazení k botě, které sám označuje za problematické, a nakonec naznačuje, že by mohlo jít o dánskou imitaci peněženek z Birky. V práci se nachází pouze jedna nepříliš kvalitní fotografie s přibližným měřítkem 2/3, které vzhledem k formátu knihy 33 × 24 cm naznačuje, že kožený fragment je veliký zhruba 16,36 × 9,33 cm. Dle autora je kůže velmi jemná.
Jediná dostupná fotka peněženky z Trelleborgu. Převzato z: Nørlund 1948: Tav. XXIX.10.
Fotografie vyobrazuje kožený pás tvořící tělo (vnější díl) peněženky, který se na jedné straně zužuje do špičky. Na okrajích tohoto pásu se nacházejí pozůstatky kapsy (vnitřního dílu), přičemž můžeme vidět zahnutí okrajů. Tělo peněženky bylo zdobeno tím způsobem, že výrobce vytvořil dvě řady širokých prořezů, každá minimálně o deseti kusech uskupených do párů, s cílem vést kontrastní řemínek každým párem prořezů tak, aby docházelo ke střídavému efektu. Otlačky těchto řemínků, které byly vedeny zevnitř, jsou na kůži stále patrné. Řady prořezů jsou vůči tvaru kůže umístěné nesymetricky a vyplnují pouze jednu polovinu.
Nejméně na dvou částech okraje nacházíme „třásně“, které jsou pozůstatkem prořezů původní dekorace kapsy. Ze vzhledu můžeme říci pouze tolik, že prořezy byly umístěné podél obou delších stran, což indikuje, že kapsa byla jedna a nebyla ve středu půlená. Tvar „třásní“ je zvlněný způsobem, který naznačuje, že k provlékání bylo pravděpodobně užito tří řemínků, podobně jako u analogií z Birky. Okraje nenaznačují použití poutek ke stažení či jiných řemínků určených pro srolování peněženky. Podoba a případná povrchová úprava řemínků, které byly provlákány oběma díly, není známa. Současný stav a umístění nálezu nejsou známy a je dost dobře možné, že nález mezitím utrpěl dramatické poškození.
Navržená rekonstrukce peněženky z Trelleborgu s přihlédnutím k nálezům z Birky. Vytvořil Tomáš Cajthaml. Originál peněženky je více hrotitý.
Verze peněženky z Trelleborgu. Výrobce: Sándor Tar.
Analogie
Jak vyplývá z výše uvedeného, nejbližší analogie trelleborské peněženky byly objeveny ve švédské Birce, konkrétně v hrobech Bj 523, 543, 709, 710, 715, 717, 746, 750 (2 ex.), 804, 837, 845, 904, 956, 965, 1037, 1149, s jistou mírou pravděpodobnosti také Bj 503, 724, 727, 731, 776, 808 a 834 (Arbman 1940: Taf. 130-133; Gräslund 1984: 143-144). Nejzachovalejší exempláře pocházejí z hrobů Bj 750, Bj 543 a Bj 904. Lépe zachovaná peněženka z hrobu Bj 750 byla konstruována identicky jako trelleborský nález, s tím rozdílem, že byla vybavena více kapsami a po okrajích byla opatřena poutky. Prořezy byly na přeskáčku vyplněny třemi řadami kožených proužků, takže výsledek působil šachovnicovým dojmem. Proužky a poutka byly zdobeny plátkovým zlatem. Zlaté proužky jsou známé také z hrobů Bj 543, 727, 776 a 808. Nález z hrobu Bj 904, jenž má dělenou kapsu, zlacené proužky postrádá, a tak se nápadně podobá dánskému kusu. Velikost peněženek z Birky je takřka identická s nálezem z Trelleborgu – délka nálezu z Bj 543 činí zhruba 17 cm (Arbman 1943: 169), šířka peněženky z Bj 750 je 10 cm (Arbman 1943: 271) a rozměry peněženky z Bj 904 jsou 18,5 × 9,3 cm (Arbman 1943: 353). Datace hrobů s těmito peněženkami v Birce směřuje do prvních tří čtvrtin 10. století (Gräslund 1984: 145).
Peněženky z hrobů Bj 750, Bj 904 a Bj 543. Převzato z Arbman 1940: Taf. 130, 132-133.
Výroba peněženky. Zdroj: Václav Maňha, Dřevo krásné, dřevo mé.
Ozdobné provlékání kontrastních řemínků prořezy jistě není orientálním způsobem dekorace, jak možná naznačoval Nørlund (1948: 130). Právě naopak, nacházíme je u germánských brašen přinejmenším od 6. století (Fremersdorf 1955: 93, 137, Taf. 92; Pirling 1973); v případě kovového víka brašny z franského hrobu č. 10 z Kolíně-Müngersdorfu je imitována protkávana kůže a propletená aplikace na peněžence z Iholmu je potažena zlacenou fólií. Podobná provlékaná víceřadá dekorace je zachována na pouzdru hřebenu z hrobu Bj 1074 z Birky (Arbman 1940: Taf. 136), na okrajích rukavic z hrobu č. 8 v Bazilice svatého Ulricha a Afry v Augsburku (Peek – Nowak-Böck 2016: Abb. 28-29), z hrobu č. 58 z Trossingenu (Peek – Nowak-Böck 2016: 385-390, Abb. 26) a z Kolínského dómu (Gillich et al. 2008: 10) a na opascích z z hrobu č. 8 v Bazilice svatého Ulricha a Afry v Augsburku, Saint-Quentinu (France-Lanlord 1961; Werner 1977: Taf. 34, 36, 38-39) a Saint-Denis (Fleury – France-Lanord 1998: 166-8).
Pokud jde o skládané peněženky, jedná se o běžný fenomén této doby. Kromě nálezů z Birky a Iholmu z období 9.-11. století zmiňme nálezy z Bringsverdu (C23116), Elisenhofu (Grenander-Nyberg 1985: 234, 247, Taf. 76), Hnězdna (Kurnatowska 2008: 354), Roswinkelu (Pleyte 1883; Gräslund 1984: Abb. 16.2; Vlasatý 2024a) či Sigtuny (Vlasatý 2024b).
Navržený způsob skládání peněženek z Birky. Převzato z Gräslund 1984: Abb. 16.1.
Poděkování a závěr
Peněženka z Trelleborgu je teprve druhým nálezem peněženky, který je nám znám z vikinského Dánska, a je proto vzácným nálezem. Rozhodně náleží mezi kvalitní výrobky a pokud byla zdobena zlacenými řemínky, řadila se mezi nejlepší kusy svého druhu. Hodnota nálezu spočívá nejen v rozšíření materiálu, ale také ve znalosti, že typ peněženek, který byl dosud znám pouze z Birky, lze uplatnit při rekonstrukci dánských poměrů.
Poděkování při zpracování článku si zaslouží Tomáš Cajthaml, který nezištně vytvořil krásnou grafiku. Rovnocenné zásluhy připisujeme Zdeňku Benešovi a Klaudii Karpińské, kteří nám zaslali potřebnou literaturu.
Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.
Bibliografie
Arbman, Holger (1940–1943). Birka I. Die Gräber. Text (1943), Tafeln (1940), Stockholm.
Gräslund, Anne-Sofie (1984). Beutel und Taschen. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:1. Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 141-154.
Fleury, Michel – France-Lanord, Albert (1998). Les trésors mérovingiens de la basilique de Saint-Denis, Woippy.
France-Lanlord, Albert (1961). Die Gürtelgarnitur von Saint-Quentin. In: Germania 39, 412-420.
Fremersdorf, Fritz (1955). Das fränkische Reihengräberfeld Köln-Müngersdorf, Berlin.
Gillich, Antje – Peek, Christine – Planck, Dieter – Walter, Susanne (2008). Kleidung im frühen Mittelalter: Am liebsten schön bunt! (Porträt Archäologie), Esslingen am Neckar.
Grenander-Nyberg, Gertrud (1985). Die Lederfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. In: Szabo, M. – Grenander-Nyberg, G.- Myrdal, J. (eds.). Die Holzfunde aus der frühgeschichtlichen Wurt Elisenhof. Elisenhof Band 5, Frankfurt – Bern – New York.
Groenman-van Waateringe, Willy (1984). Die Lederfunde von Haithabu, Neumünster.
Jensen, Vivi (1993). Misundelsesværdigt Nedsættelse. In: Skalk, nyt om gammelt, 4, 14-15.
Kurnatowska, Zofia (2008), Początki i rozwój państwa. In: Kobusiewicz, Michał (ed.). Pradzieje Wielkopolski: od epoki kamienia do średniowiecza, Poznań, 297–395.
Nørlund, Poul (1948). Trelleborg, København.
Peek, Christian – Nowak-Böck, Britt (2016). Die Untersuchungen an organischen Materialien des Grabes 58 von Trossingen (Lkr. Tuttlingen) – Vorbericht. In: Fundberichte aus Baden-Württemberg, Bd. 36, Esslingen am Neckar, 367-404.
Petersen, Margit (2005). Læder og pelsværk. In: Iversen, Mette et al. (eds.). Viborg Søndersø 1018-1030 : arkæologi og naturvidenskab i et værkstedsområde fra vikingetid, Moesgård, 393-414.
Pirling, Renate (1973). Der Fund einer Ledertasche aus Grab 2268 des fränkischen Friedhofes von Krefeld-Gellep. In: Archäologisches Korrespondenzblatt 3, 81-84.
Pleyte, Willem (1883). Nederlandsche Oudheden van de vroegste tijden tot op Karel den Groote, Leiden.
Schietzel, Kurt (2014). Spurensuche Haithabu, Neumünster – Hamburg.
Ulbricht, Ingrid (1978). Die Geweihverarbeitung in Haithabu. Die Ausgrabungen in Haithabu 7, Neumünster.
Vlasatý, Tomáš (2024a). Brašna z holandského Roswinkelu. In: Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [2024-01-15]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/brasna-z-holandskeho-roswinkelu/.
Vlasatý, Tomáš (2024b). Peněženka ze švédské Sigtuny. In: Project Forlǫg – Reenactment and science [online]. [2024-02-14]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/penezenka-ze-svedske-sigtuny/.
Werner, Joachim (Hrsg.) (1977). Die Ausgrabungen in St. Ulrich und Afra in Augsburg 1961-1968, Augsburg.
Westphal, Florian. (2006), Die Holzfunde von Haithabu. Die Ausgrabungen in Haithabu 11, Neumünster.
Zachrisson, Inger (2006). Väskan från Röstahammaren i Ås och gravfältets etniska tillhörighet. In: Fornvännen 101, 19-28.
