Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Plechem omotaná topůrka lotyšských seker

Když jsme roku 2016 navštívili Národní historické muzeum v lotyšské Rize, spatřili jsme nám do té doby neznámé sekery s topůrky omotanými pásky ze slitiny mědi. Po řadě let bychom se rádi na tento problém podívali z akademického úhlu pohledu, sebrali všechen publikovaný materiál z území dnešního Lotyšska a vyhodnotili jej. Výsledky mohou být užitečné jak badatelům, tak reenactorům, kteří namísto oplechovaných topůrek často kryjí topůrka seker koženým potahem.

Otázkou plechových omotávek se v literatuře dosud zabýval především Māris Atgāzis (1964: 118-119; 2019: 132), jehož závěry budeme hojně využívat. Roku 1964 bylo Atgāzisovi známo celkem 22 exemplářů. Vlivem omezení systematických vykopávek velkých pohřebišť posledním půlstoletí se tento korpus příliš nerozrostl – v níže přiloženém katalogu prezentujeme až 28 nálezů. Všechny jsou provedeny pásem ze slitiny mědi. Až 24-25 nálezů může pocházet z hrobů, přičemž z pohřebiště Aizkraukles Lejasbitēni pochází hned devět kusů. Sekery s omotanými topory se objevují rovněž v hrobech žen (Aizkraukles Lejasbitēni, Ābeļu Boķi, Baižkalna Upmaļi) a dětí (Aizkraukles Lejasbitēni). Sekery jsou uloženy především u pravých nohou zesnulých. Drtivá většina pochází z latgalského území (Aglonas Kristapiņi, Aizkraukles Lejasbitēni, Baižkalna Upmaļi, Bērzpils Bonifacova, Kokneses Pasta muiža, Ludzas Odukalns, Mārcienas Oliņi, Mērdzenes Dzērves, Pildas Nukši, Višķu Maskava, Zvirgzdenes Kivti), ojediněle se nacházejí také na sélském (Ābeļu Boķi) a žemgalském území (Dreņģeri-Čunkāni). Zajímavé nálezy pocházejí z kuronských lokalit Piltenes Pasilciems a Talsu Vilkumuižas ezers, na kterých sekery s touto úpravou působí poněkud neobvykle. Nejstarší příklady omotání jsou známy z 8. století, nejmladší z přelomu 10. a 11. století.

Omotávka se pojí vždy s jednoručními, úzkými, lehkými sekerami. Omotání je provedeno pásky o uniformích šířkách. U starších nálezů 8.-9. století jsou použity užší pásky s šířkou kolem 1 cm, které kryjí topůrko do vzdálenosti 10-20 cm, zatímco u nejmladších nálezů 10. století dosahuje šířka pásků 2-2,5 cm a délka omotané části topůrka činí i 35 cm. Tloušťka použitého plechu variuje mezi 0,05-0,12 cm. Největší počet omotů na jednom toporu je šestnáct. Omoty jsou provedeny odspodu směrem k hlavě sekery, a to zpravidla po směru hodinových ručiček, méně často proti směru (Pildas Nukši). Spodní konec omotávky je fixován někdy patrnými drobnými hřebíčky, horní konec je zasunut pod hlavu sekery, která musela být nasazena shora. Lze očekávat, že celková délka seker činila 60-90 cm, což je nejběžnější hodnota u raně středověkých seker (Kotowicz 2018: 143-146; Poláček – Marek – Skopal 2000: 200-202), tj. omotávka mohla pokrývat až polovinu délky topůrka a úchopová část nebyla omotána. Omotání je obecně přisuzován praktický rozměr a může zabraňovat zlomení topůrka. Dekorativní aspekt omotání je umocněn častým raženým dekorem (linie, jamky) anebo prolamováním.

Nejbližšími zahraničními analogiemi jsou topůrka omotaná širokými železnými bronzovými plechy z Norska, Polska, Ruska, Švédska a Velké Británie (Kotowicz 2008: 452-453; Vike 2016). Nálezů tohoto druhu se ve zmíněných zemí nachází nejméně 21, jak mapuje náš článek Plechem omotaná topůrka severských seker.


Katalog

Geografická distribuce omotaných topůrek na území Lotyšska.

  • Lokalita: Aglonas Kristapiņi, hrob 71.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 12378:173.
    Stručný popis: část topůrka s nasazenou sekerou, omotané nespecifikovaným počtem omotů bronzového pásu. Na okrajích pásku se nachází symetrické zdobení.
    Literatura: Kuniga 2000: 119, XXVI.13 att.

Kuniga 2000: XXVI.13 att.

  • Lokalita: Aglonas Kristapiņi, hrob 264.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 12693.99. Dle Atgāzise A 12695.99.
    Stručný popis: topůrko sekery se stále nasazenou hlavou. Topůrko je patnáctkrát omotané páskem, který je po okraji lemován řadami teček. Spodní konec se zdá být připevněn třemi hřebíčky. Datováno do 10.-11. století.
    Literatura: Atgāzis 2019: 11. att. abb; Kuniga 2000: 81, 161, 41. att., 59. att., XXVI.13 att.

Atgāzis 2019: 11. att. abb.

Kuniga 2000: XXVI.13 att.

  • Lokalita: Aizkraukles Lejasbitēni, hrob 21.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 11822:46.
    Stručný popis: hrob dítěte starého 4-5 let obsahovala sekeru se šestkrát omotaným toporem. Pásek je úzký, nezdobený. Datace 8. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132; Ērkšķe et al 2019; Urtāns 1963: 107-108, 56. att.

Ērkšķe et al 2019: Fig. 1.

  • Lokalita: Aizkraukles Lejasbitēni, hrob 169.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 11823:184.
    Stručný popis: hrob nedospělého člověka obsahoval sekeru s topůrkem nejméně desetkrát omotaným. Pásek je zevnitř ražený tak, že na pohledové straně vystupuje plastický polokulový ornament ve formě řad a kosočtverců. Datace 8. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132, 145; Ērkšķe et al 2019; Urtāns 1963: 72. att.

Ērkšķe et al 2019: Fig. 4.

  • Lokalita: Aizkraukles Lejasbitēni, hrob 215.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 11823:419.
    Stručný popis: ženský hrob obsahující sekeru s nejméně desetkrát omotaným topůrkem. Pásek je zevnitř ražený tak, že na pohledové straně vystupuje plastický polokulový ornament, organizovaný do motivu rybí kosti. Datace 8. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132, 145; Ērkšķe et al 2019; Urtāns 1962: 155. att.

Ērkšķe et al 2019: Fig. 7.

  • Lokalita: Aizkraukles Lejasbitēni, hrob 307.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 11823:915.
    Stručný popis: sekera s topůrkem, které je ovinuto nejméně desetkrát pomocí nezdobeného pásku. Datace 9. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132; Urtāns 1962: 81, 334. att.

Urtāns 1962: 334. att.

  • Lokalita: Aizkraukles Lejasbitēni, hrob 393.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 11847:299.
    Stručný popis: sekera s topůrkem, které je ovinuto nejméně třináctkrát pomocí nezdobeného pásku. Datace 9. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132; Urtāns 1963: 15-17, 136. att.

Urtāns 1963: 136. att.

  • Lokalita: Aizkraukles Lejasbitēni, hrob 400.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 11847:344.
    Stručný popis: hrob dospělého muže obsahoval sekeru s nejméně desetkrát omotaným topůrkem. Datace 9. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132; Ērkšķe et al 2019; Urtāns 1963: 151. att.

Ērkšķe et al 2019: Fig. 6.

  • Lokalita: Aizkraukles Lejasbitēni, hrob 415.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 11847:450.
    Stručný popis: pouze tři fragmenty bronzového omotu, ražené po obvodech. Datace 9. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132; Urtāns 1963: 43-44, 181. att.

Urtāns 1963: 181. att.

  • Lokalita: Aizkraukles Lejasbitēni, hrob 416.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 11847:460.
    Stručný popis: hrob nedospělého člověka obsahoval sekeru s nejméně jedenáctkrát omotaným topůrkem. Pásek nezdobený. Datace 8.-9. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132; Ērkšķe et al 2019; Urtāns 1963: 44-45, 182. att.

Ērkšķe et al 2019: Fig. 8.

Zdroj: emuzejs.lnvm.lv.

  • Lokalita: Aizkraukles Lejasbitēni, hrob 422.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 11847:500.
    Stručný popis: sekera s nejméně dvanácti omoty na topůrku. Omoty se překrývají, nejvyšší omot je zaveden do oka sekery. Úzký pásek ražený tečkami po obvodu. Datace 9. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132; Urtāns 1963: 58-59, 195. att.

Urtāns 1963: 195. att.

  • Lokalita: Ābeļu Boķi VIII, hrob 9.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 11777:383.
    Stručný popis: sekera je zahrnuta v Atgāzisově textu bez bližšího popisu. Pochází z ženského hrobu.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132; Vankina 1962: 15.

  • Lokalita: Baižkalna Upmaļi, hrob 6.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, 59755.
    Stručný popis: sekera pocházející z ženského hrobu 8. století, která je zdobena kratší omotávkou s jemným, rytým ornamentem.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132.

  • Lokalita: Baižkalna Upmaļi, hrob 28.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, 59773.
    Stručný popis: sekera pocházející z ženského hrobu 8. století, která je zdobena kratší omotávkou z pásku o šířce 11 mm a tloušťce 1,2 mm.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132.

  • Lokalita: Bērzpils Bonifacova.
    Uložení a inv. č.: Historické muzeum v Jēkabpilsu (Jēkabpils Vēstures muzejs).
    Stručný popis: sekera je zahrnuta v Atgāzisově textu bez bližšího popisu. Jedná se o nehrobový nález.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132.

  • Lokalita: Dreņģeri-Čunkāni, hrob 313.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, VI 250f:188.
    Stručný popis: část topůrka sekery se stále nasazenou hlavou. Topůrko je nejméně pětkrát omotané páskem, který je uvolněný a rozpadlý.
    Literatura: Atgāzis 1990: 36; Atgāzis 2019: 11. att. abb.

Atgāzis 2019: 11. att. abb.

  • Lokalita: Kokneses Pasta muiža (Klauenstein).
    Uložení a inv. č.: nezjištěno. V katalogu z roku 1896 je jako inv. č. označeno RM 628.4.
    Stručný popis: sekera známá pouze z jedné fotografie. Její topůrko je omotáno jedenácti omoty. Sekera je zahrnuta v Atgāzisově textu bez bližšího popisu. Hrobový nález, zřejmě objevený roku 1894.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 144; Katalog 1896: Taf. 22.14.

Katalog 1896: Taf. 22.14.

  • Lokalita: Ludzas Odukalns I, hrob 15.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 12000:172. Radiņš nesprávně označuje jako A 12693.99.
    Stručný popis: topůrko sekery se stále nasazenou hlavou. Topůrko je třináctkrát omotané páskem, který je lemován okrajovými linkami. Na některých místech je pásek poškozený. Zdá se, že pásek zasahuje do oka sekery.
    Literatura: MAR 14: 46, Табл. XV.4; Radiņš 1996: 176; Radiņš 2001: Рис. 17.8.

MAR 14: Табл. XV.4.

Radiņš 1996: 176.

  • Lokalita: Ludzas Odukalns II, hrob 30.
    Uložení a inv. č.: nezjištěno.
    Stručný popis: část topůrka sekery, které je nejméně šestkrát omotané páskem. Pásek je lemován okrajovými linkami a prolamován ve tvaru protilehlých písmen T.
    Literatura: MAR 14: 46, Табл. XV.3.

MAR 14: Табл. XV.3.

  • Lokalita: Mārcienas Oliņi, hrob 4.
    Uložení a inv. č.: Muzeum místní historie v Madoně, MNM 191.
    Stručný popis: sekera je zahrnuta v Atgāzisově textu bez bližšího popisu omotávky. V hrobu se nacházely dvě sekery, uzká a široká. Omot se vztahuje k užší, bojové sekeře. Přelom 10. a 11. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 119; Atgāzis 2019: 114, 132.

Atgāzis 2019: 47. att.

  • Lokalita: Mērdzenes Dzērves.
    Uložení a inv. č.: LNVM Rīga, A 8205:17.
    Stručný popis: topůrko sekery se stále nasazenou hlavou. Topůrko je šestnáctkrát omotané páskem, který je lemován okrajovými linkami. Hrobový nález. Datováno do 10.-11. století.
    Literatura: Radiņš 2001: Рис. 17.7.

Radiņš 2001: Рис. 17.7.

Sekera z Mērdzenes Dzērves. Autor fotky: Karel Sýkora.

  • Lokalita: Pildas Nukši, hrob 80.
    Uložení a inv. č.: předmět se v 50. a 60. letech 20. století nacházel v Muzeu místní historie v Ludze (Ludzas Novadpētniecības muzejs).
    Stručný popis: dobře zachovaná sekera 10. století, jejíž topůrko je čtrnáctkrát omotáno páskem. Pásek má šířku 23 mm, tloušťku 0,5 mm a je lemován na okrajích. Pásek zasahuje do oka sekery.
    Literatura: Atgāzis 1964: 119; Šnore – Zaids 1957: 28, 41, 78, Рис. 18, 41.9.

Atgāzis 1964: 5. att.

Šnore – Zaids 1957: Рис. 41.9.

  • Lokalita: Pildas Nukši, neznámý hrob.
    Uložení a inv. č.: neznámé.
    Stručný popis: sekera je zahrnuta v Atgāzisově textu bez bližších detailů. Nebyli jsme schopni ji dohledat v Šnore – Zaids 1957. Katalog LA 1974 (60. tab.) zobrazuje sekeru z lokality Nukši, která je vizuálně mírně odlišná od nálezu z hrobu 80, jde však pravděpodobně o týž nález. Není nemožné, že Atgāzis měl na mysli tento nález.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118.

LA 1974: 60. tab.

  • Lokalita: Piltenes Pasilciems.
    Uložení a inv. č.: nezjištěno.
    Stručný popis: hlava sekery s pozůstatky bronzového pásku v oku.
    Literatura: Atgāzis 2019: 132.

  • Lokalita: Talsu Vilkumuižas ezers.
    Uložení a inv. č.: nezjištěno.
    Stručný popis: v jezeře nalezená hlava sekery s pozůstatky bronzového pásku v oku.
    Literatura: Atgāzis 2019: 132.

  • Lokalita: Višķu Maskava, nehrobový nález.
    Uložení a inv. č.: nezjištěno.
    Stručný popis: část topora dvakrát omotaná bronzovou páskou o šíři 2,5 cm. Zdobené rombickým ornamentem. Datace přelom 10.-11. století.
    Literatura: Vilcāne 1996: 177, 12. att.

Vilcāne 1996: 12. att.

  • Lokalita: Zvirgzdenes Kivti, hrob 102.
    Uložení a inv. č.: nezjištěno.
    Stručný popis: část topora nejméně desetkrát omotaná bronzovou páskou. Zdobené motivem rybí kosti či podobnými linkami. Datováno do 8. století.
    Literatura: Atgāzis 1964: 118; Atgāzis 2019: 132; LA 1974: 155, 81. att; Šnore 1987: 26-27, 44, VIII. tab.

LA 1974: 81. att.

Šnore 1987: VIII. tab.

  • Lokalita: Zvirgzdenes Kivti, hrob 119.
    Uložení a inv. č.: nezjištěno.
    Stručný popis: sekera s částečně zachovaným topůrkem, které je patnáctkrát omotáno pásem. Datace 9. století.
    Literatura: Šnore 1987: 26-27, 47, 18. att.

Šnore 1987: 18. att.


Poděkování

Tento článek by nemohl vzniknout bez pomoci lotyšských kolegů a přátel, kteří nám významnou měrou pomohli. Na prvním místě děkujeme Aije Ērkšķe za poskynutí cenného materiálu z Aizkraukles Lejasbitēni a některé literatury. O článek se významně zasloužil také Edvards Puciriuss, který nám pomohl sehnat některé tituly. Poděkování si zasluhují rovněž Artūrs Tomsons a Artis Āboltiņš.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Atgāzis, Māris (1964). Latgaļu 9.—12. gs. cirvji. In: Arheoloģija un etnogrāfija 6, Rīga, 105-125.

Atgāzis, Māris (1990). Pētījumi Dreņģeru-Čunkānu kapulauka un aizsardzības izrakumi Plūdoņu II apmetnē. In: Zinātniskās atskaites sesijas materiāli par arheologu un etnogrāfu 1988. un 1989. gada pētījumu rezultātiem, Rīga, 34-43.

Atgāzis, Māris (2019). Tuvcīņas ieroči Latvijā 10.- 13. gadsimtā, Rīga.

Ērkšķe, Aija et al. (2019). Axe in the Iron Age Child Burials (7th – 12th century AD) in the territory of Latvia: Gender, Sex or Status. In: 25th EAA Annual Meeting : 25 years Beyond Paradigms, 4-7 September, 2019, Bern, Bern, 64-65.

Katalog 1896 = Katalog der Ausstellung zum X archäologischen Kongress in Riga 1896, Riga 1896.

Kotowicz, P. N. (2008). Nie tylko żeleźca. O rzadziej postrzeganych elementach średniowiecznych toporów. In: “Ad oderam fluvium”: księga dedykowana pamięci Edwarda Dąbrowskiego, Zielona Góra, 441–465.

Kotowicz, Piotr N. (2018). Early Medieval Axes from Territory of Poland, Kraków

Kuniga, Ināra (2000). Kristapiņu kapulauks: 8. gs. beigas – 12. gs., Rīga.

LA 1974 = Latvijas PSR arheoloģija, Rīga

MAR 14 = Материалы по археологии России 14. Древности Северо-Западного края. Т. I. Вып. 2. Люцинский могильник. С XV таблицами рисунков и 36 политипажами. С.-Петербург, 1893.

Poláček, L. – Marek, O. – Skopal, R. (2000). Holzfunde aus Mikulčice. In: Poláček, L. (ed.). Studien zum Burgwall von Mikulčice IV, Brno, 177–302.

Radiņš, Arnis (1996). Ceļvedis Latvijas senvēsturē, Rīga.

Radiņš 2001 = Радиньш, Арнис (2001). Погребальный обряд и инвентарь латгальских захоронений 10-13 веков // Archaeologia Lituana 2, Vilnius, 65-118.

Šnore – Zaids 1957 = Шноре, Э. Д. – Зейдc, Т. Я. (1957). Нукшинский могильник. Материалы и исследования по археологии Латвийской ССР, Рига.

Šnore, Elvīra (1987). Kivtu kapulauks, Rīga.

Urtāns, Vladislavs (1961). Pārskats par arheoloģiskajiem izrakumiem Aizkraukles Lejasbitēnu kapulaukā 1961. gadā, Rīga.

Urtāns, Vladislavs (1962). Pārskats par arheoloģiskajiem izrakumiem Aizkraukles Lejasbitēnu kapulaukā 1962. gadā, Rīga.

Urtāns, Vladislavs (1963). Pārskats par arheoloģiskajiem izrakumiem Aizkraukles Lejasbitēnu kapulaukā 1963. gadā, Rīga.

Vankina, Lūcija (1962). Arheoloģiskie izrakumi Boķu kapulaukā 1961. gadā. In: Referātu tēzes, Rīga, 14-15.

Vike, Vegard (2016). «Det er ikke gull alt som glimrer» – bredøkser med messingbeslått skaft fra sen vikingtid. In: VIKING – Norsk arkeologisk årbok, LXXIX, Oslo, 95–116.

Vilcāne, Antonija (1996). Višķu Maskavas kapulauks (8.-12. gs). In: Arheoloģija un etnogrāfija 18, Rīga, 162-180.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.