Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Přilba typu Stromovka z Pohanska

PDF

Úvod

Když byla na konci září 2021 představena dlouho očekávaná a četnými ilustracemi vybavená monografie „Břeclav – Pohansko. X., Sídelní areál na Severovýchodním předhradí : archeologické výzkumy v letech 2008-2016“ z dílny profesora Macháčka a jeho týmu (Macháček et al. 2021), začala se tato kniha šířit nejen mezi akademiky, ale rovněž napříč reenactorskými komunitami, které docenily zejména každodenní předměty a zbraně, kvalitu ilustrací a textových popisů.

Přítel a kolega reenactor Roman Král mne záhy upozornil na fragment, který jsem sám přehlédl a který je v knize veden jako nerozpoznaný „plech“ (inv. č. P300446). Jednalo se o pozůstatek charakteristického obvodového pásu přilby typu Stromovka s četnými nýty a zubatým držákem barmice. Nález jakékoli raně středověké helmy je v Evropě vzácný, a proto jsem okamžitě informoval autory knihy Jiřího Macháčka a Petra Dreslera, kteří naše určení připustili a pozvali nás k osobnímu ohledání do Pohanska. K naší výpravě se připojil také Miloš Bernart, který se v minulosti obrannými prvky 9.-11. století zabýval a měl možnost osobně ohledat přilby ze Stromovky (viz Bernart 2010). Zásluhou Miloše byl v knize rozpoznán ještě druhý fragment (inv. č. P292730), uvedený jako „ozdobné kování“ (Macháček et al. 2021: 160), s velkou pravděpodobností původně pocházející ze stejné helmy.

K osobnímu prozkoumání obou fragmentů došlo v pátek 1.10.2021 za přítomnosti pracovníků Petra Dreslera a Pavla Čápa, kteří se nás mile ujali a ochotně nám zpřístupnili veškeré nálezy, o něž jsme projevili zájem. Fotografování obstaral Miloš Bernart, já osobně jsem byl zodpovědný za zaznamenání metrických údajů, zatímco Roman Král porovnal fragmenty se svou reprodukcí přilby. O tom, že se jednalo o pozůstatky přilby, nebylo žádných pochyb.

Níže přiložený příspěvek vzniká se svolením autorů jmenované knihy, přičemž společně s profesorem Macháčkem jsme fragmenty publikovali tiskem v odbornějším duchu a s detailnějšími analýzami (Vlasatý et al. 2023).

Pozice hradiště Pohansko na mapě České republiky.


Přilba z Pohanska

Objev

Oba fragmenty byly nalezeny při archeologických vykopávkách na Severovýchodním předhradí hradiště na Pohansku roku 2015. Jeden z nich (P300446) pocházel z objektu 238 (Macháček et al. 2021: 440, 670), druhý byl nalezen v přilehlém čtverci B56–48 (Macháček et al. 2021: 161-1). Vzdálenost mezi oběma nálezy činila nanejvýše nižší jednotky metrů, a proto se lze domnívat, že se jednalo o torza téhož výrobku. V objektu 238 bylo dále objeveno nejméně deset kroužků, přináležitost k barmici je však vzhledem k jejich velkému průměru diskutabilní; část kroužků byla sekundárně upravena na přívěšek, což nesvědčí pro toto užití.

Plán čtverce B56–48, ve kterém byly nalezeny oba fragmenty. Zdroj: Macháček et al. 2021: Obr. 110. 

Datace obou fragmentů je shodná s datováním celého předhradí, které směřuje do období od konce 9. po 1. pol. 10. století (Macháček et al. 2021: 138-140). Při následném stratigrafickém a radiokarbonovém datování nejbližšího okolí se podařilo stanovit, že helma byla uložena do sídlištního objektu před rokem 900 (Vlasatý et al. 2023: 310-311).

Fotografie obou fragmentů. Fotografii pořídil Miloš Bernart.

Fotografie obou fragmentů z vrchního pohledu, který naznačuje zakřivení původní helmy.
Fotografii pořídil Miloš Bernart.

Metrické údaje

Větší fragment, inv. č. P300446.
Fragment představuje prohnutý okraj přilby a sestává ze tří základních částí – fragmentu zvonu, obvodového pásu a držáku barmice. Maximální výška fragmentu činí 37,5 mm, zatímco délka z čelního pohledu 65,32 mm a po vnitřním obvodu 63 mm. Šířka obvodového pásu je uniformní a dosahuje 27-28 mm. Tloušťka tohoto pásu se pohybuje v rozmezí 1,15-1,7 mm. Na vrchní části obvodového pásu se nachází 10 nýtů, které pás spojují s fragmentem zvonu. Nýty mají kulovitou, 3 mm vysokou hlavu o průměru 4-4,8 mm. Hlavičky jsou posázené jedna vedle druhé tak hustě, že rozestup není měřitelný. Tloušťka přes nýty v nejtlustším místě dosahuje 6,6 mm. Na vnitřní straně nejsou nýty takřka patrné. Fragment zvonu je v současném stavu až 10 mm vysoký a přesahuje obvodový pás o 6,4 mm. Tloušťka silně okorodovaného plechu je blízká 1,5 mm.

Na spodní straně obvodového pásu je připevněn oboustranný držák barmice se zachovanými třemi zuby (čtvrtý zub je torzovitý). Výška držáku na vnitřní části činí 14,72 mm, na přední nanejvýše 14,15 mm. Zuby jsou široké 6,7-7,6 mm, zatímco otvory mezi nimi mají šířku 3,9 mm a výšku 3,7-4,7 mm. Hrana obvodového pásu je zarovnána s horní hranou otvorů mezi zuby. Zuby mají z bočního pohledu tvar zploštělého písmene U a nejsou viditelně vyplněny drátem. Tloušťka držáku barmice přes zuby činí 4,8-5,7 mm. Držák je připevněn dvěma nýty, z nichž jeden má hlavu o průměru 5,4 mm. Nýty se zdají být posazeny méně hustě, než je tomu u spojení obvodového pásu a zvonu.

Kresba fragmentu P300446. Zdroj: Macháček et al. 2021: Tab. 246.10.

Fotografie fragmentu P300446. Fotografie byla laskavě zapůjčena Jiřím Macháčkem.

Fotografie zadní strany fragmentu P300446. Fotografii pořídil Miloš Bernart.

Menší fragment, inv. č. P292730.
30,05 mm dlouhý fragment horní části obvodového pásu a spodní části zvonu. Díly jsou snýtovány 5 nýty s průměrem hlav 3,66-4,6 mm. Tvar hlaviček odpovídá většímu fragmentu. Výška fragmentu je 9,61 mm, tloušťka přes nýty 5,98 mm. Fragment je prohnutý analogicky k většímu fragmentu.

Kresba fragmentu P292730. Zdroj: Macháček et al. 2021: Tab. 246.3.

Fotografie fragmentu P292730. Fotografii pořídil Miloš Bernart.

Komentář k původnímu vzhledu

Přilba, která se zdá být záměrně rozbita před uložením, lze bez obtíží přiřadit k typu Stromovka. Ačkoli její kompletní podobu neznáme, z dostupných fragmentů lze komentovat některé její aspekty.

Vzhledem ke konstrukci držáku barmice a četným nýtům užitých při spojování obvodového pásu a zvonu se jako nejbližší analogie jeví obě přilby ze Stromovky (Hejdová 1964: 49-54), přilba z Gnězdova (Kainov 2019: 189-191, Рис. 71) i přilba z Bojné (Pieta 2015: 27-30, Obr. 17.1-2), nikoli však redukovaná varianta z kozelského archivu (Macků – Pilná 2021). Výška držáku barmice variující mezi 14-15 mm je v podstatě identická s nálezy z Gnězdova (15 mm) a Stromovky (14 mm) – můžeme dodat, že výška držáků bez zubů obvykle odpovídá výšce ramen nánosku. Tloušťka plechu pohanského nálezu koresponduje s tloušťkami jiných měřitelných kusů, kupříkladu přilba ze zámku Kozel nabývá tloušťky 1-1,9 mm.

Obvodový pás o šířce 27-28 mm je oproti analogiím výrazně užší – pás přilby z Gnězdova dosahuje šířky 38-43 mm, zatímco u jedné přilby ze Stromovky až 52 mm. K podobné kontradikci dochází u spodní řady hlaviček, která není tak hustá, jak je u analogií běžné. Držák barmice má současně výraznější zuby a otvory mezi nimi, než je tomu u přilby z Gnězdova.

Fotografie fragmentu P300446 přiloženého na reprodukci přilby.

Srovnání přileb typu Stromovka.
1 – Kozel, 2 – Bojná, 3 – Gnězdovo, 4-5 – Stromovka, 6 – Pohansko.


Důsledky

Nejen, že tento nález rozšiřuje korpus přileb 9.-12. století na území České republiky z 8 na 9, ale především jde o první přilbu z moravského území, kterou lze pravděpodobně spojit s obdobím Velké Moravy. Doposud jedinou potenciální velkomoravskou přilbou, kterou jsme měli k dispozici, byla přilba ze slovenské Bojné, náležící do stejné skupiny. Obě tyto přilbice jasně naznačují, že při kresebných a jiných rekonstrukcích velkomoravských bojovníků by měly být preferovány modely ze skupiny Stromovka, nikoli mnohosegmentové přilby s tulejkou a bez nánosku (např. Galuška 1991: 57).

Nález z Pohanska potvrzuje dataci do poslední třetiny 9. a 1. pol. 10. století, která byla navržena ještě před rozeznáním této přilby (Vlasatý rukopis). Nadto zdůrazňuje důležitost literatury, která obsahuje kvalitní ilustrace, kresby a popisy. Zdůraznit také musíme roli poučených reenactorů, kteří jsou schopni díky svému praktickému zaměření rozpoznat některé důležité nálezy.

Konečná poznámka, která musí zaznít, se vztahuje k množství přileb typu Stromovka ve středoevropském prostoru. Jde celkově již o pátý nález na území bývalého Československa, přičemž dva nálezy byly učiněny v posledních 12 měsících. Zcela jistě se v českých a slovenských archivech musí nacházet další neurčené fragmenty těchto helem, a já apeluji na všechny akademiky, kteří mají na starosti velkomoravské lokality v těchto zemích, aby provedli důkladnou revizi.

Rekonstrukce velkomoravského bojovníka. Zdroj fotografie: Peter Kocúr.


Poděkování

Mé srdečné poděkování zasluhují Jiří Macháček a Petr Dresler, bez jejichž kvalitní knihy a ochotného přístupu by nemohlo dojít k tomuto důležitému objevu. Za pohoštění na archeologické základně na Pohansku děkuji rovněž panu Čápovi. Jsem velmi zavázán přátelům Romanu Královi a Miloši Bernartovi, kteří pomohli nálezy určit a podíleli se na dokumentaci, při které jsme zažili mnoho zábavy. Na posledním místě děkuji Pavlu Macků za možnost sdílet podobu přilby z kozelského depozitu, která je právě v procesu publikace.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Bernart, Miloš (2010). Raně středověké přílby, zbroje a štíty z Českých zemí, Praha: Univerzita Karlova.

Hejdová, Dagmar (1964). Přilba zvaná „svatováclavská“. In: Sborník Národního muzea v Praze, A 18, no. 1–2, 1–106.

Galuška, Luděk (1991). Velká Morava, Brno.

Kainov 2019 = Каинов, С. Ю. (2019). Сложение комплекса вооружения Древней Руси X – начала XI в. (по материалам Гнёздовского некрополя и поселения). Диссертация на соискание ученой степени кандидата исторических наук, Том I, Москва.

Macků, Pavel – Pilná, Veronika (2021). An early-medieval helmet of the Stromovka-Gnezdovo-Bojná type from the collections of the Kozel chateau. In: Archaeologia historica 46/2, Brno.

Macháček, Jiří et al. (2021). Břeclav – Pohansko X. Sídelní areál na Severovýchodním předhradí. Archeologické výzkumy v letech 2008-2016, Brno.

Pieta, Karol (2015). Včasnostredoveké mocenské centrum Bojná – výskumy v rokoch 2007–2013. In: Pieta, K. – Robak, Z. (eds.). Bojná 2 – Nové výsledky výskumov včasnostredovekých hradísk, Nitra, 9–49.

Vlasatý rukopis = Vlasatý, Tomáš (2021). Datování a původ přileb skupiny Stromovka – Bojná – Gnězdovo, nepublikováno.

Vlasatý, Tomáš et al. (2023). A Carolingian Helmet from Pohansko near Břeclav (Czech Republic). Its Archaeological Context and Social Interpretation. In: Medieval Archaeology 67, 2, 302-331.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *