Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Přilba z Tjele

PDF

Za pomoc srdečně děkuji Mogensi Larsenovi.

Roku 1850 nalezl mladý farmář v lese Lindum Storskov u dánského Tjele neobvyklý nález – velký soubor kovářských nástrojů. Díky místním orgánům se sada dostala do kodaňského muzea, kde byla analyzována. Nález byl obšírněji publikován celkem třikrát, nejprve roku 1858 (Boye 1858), posléze roku 1939 (Ohlhaver 1939) a konečně roku 1984 (Munksgaard 1984). Teprve v posledním zmiňovaném zpracování byl zveřejněn ve své úplnosti.

Zvláště zajímavým artefaktem je fragment přilby, který byl původně považován za kování sedla. Elisabeth Munksgaardová však rozpoznala hodnotu fragmentu. I přesto se jedná o často přehlížený nález, který, pokud je mi známo, nikdy nebyl podroben detailní analýze a odborné rekonstrukci. To je také důvod, proč vznikl tento článek.

Obě strany masky. Zdroj fotografií: Arnold Mikkelsen: Nationalmuseet, Denmark. Licens: CC-BY-SA.

Munksgaardová podává několik důležitých informací:

Křídlovitý předmět není kováním sedla, ale obočím a nánoskem přilby, které jsou vyrobeny z železa a bronzu. (…) Bohužel nejsme schopni posoudit, jak přilba z Tjele vypadala. V nálezu nebyly objeveny stopy po kroužkovém pletivu nebo železných plátech, ze kterých by mohl být vyroben zbytek přilby. Nalezlo se však osm fragmentů tenkých železných pásků o šířce kolem 1 cm a o různé délce, které mohly sloužit ke spojení plátů.“ (Munksgaard 1984: 87)

Munksgaardová se spíše než popisu fragmentu věnuje jeho srovnání s přilbou z Gjermundbu, kterou pokládá za nejbližší analogii. Z toho vyplývá, že fragment považuje za masku brýlové přilby s nízkým zvonem, který byl podle jejího názoru používán zhruba do roku 1000 (Munksgaard 1984: 88). Dataci upravuje Lundová (2006: 325, 339), která nález z Tjele zařazuje do období let cca 950–970. Myšlenku, že fragment pochází z brýlové přilby, explicitně zastává také Tweedle (1992: 1126), podle něhož lze předpokládat, že k jednokusové masce byly původně nanýtovány samostatné očnice. Tomu by nasvědčovala díra v rozšířené části nánosku.

Velikost masky není nikde explicitně uvedena, ale podle Munksgaardové a Tweedleho je pravděpodobná šířka 12 cm a výška 7 cm (Munksgaard 1984: 87, fig. 4; Tweedle 1992: 1128, fig. 561). Uprostřed obočí, přímo na úpatí nánosku, se nachází díra pro nýt. Na obočí se dnes nachází minimálně jeden patrný bronzový pásek. Ještě v době nálezu však maska byla zdobena stříbrnými a bronzovými pásky, jak naznačuje Boye (1858: 197-8):

Trojramenné kování ze železa, v jehož středu se nachází otvor pro nýt. Jedno z ramen, které je široké a bylo původně ještě širší, je poničené a je rovněž opatřeno otvorem pro nýt. Dvě ostatní ramena jsou užší srpkovitě tvarované, a jejich povrch je pokryt ornamentovanými pásky ze stříbra a bronzu, které se střídají. Jedno z těchto ramen je nyní částečně odlomeno, avšak druhé je kompletnější a má délku 2 ¾ palce [7,19 cm]. Na nevzdálenějším konci tohoto ramene se nachází kulatá ploška, která je ve středu zlomena a v níž se nacházel otvor pro nýt. Kování mohlo být umístěno na zadní straně sedla.

Z popisku vyplývá několik důležitých detailů. Maska byla 14-16 cm dlouhá a na úrovni obočí byla upevněna ke zvonu třemi nýty, způsobem identickým k přilbě z Gjermundbu. Celý povrch obočí byl zdoben pásky ze slitiny mědi a stříbra, které se střídaly. K ochraně nosu byly pomocí nýtů upevněny očnice. Jelikož očnice postrádáme, nedokážeme říci, zda byly rovněž zdobeny, avšak přilba z Gjermundbu tuto možnost nevylučuje.

Co se týče konstrukce, nejbližší analogií je přilba z norského Gjermundbu. Její základ tvoří obvodový pás, vykrojený v oblasti masky, do níž jsou vnýtovány čtvrtiny, které tvoří zvon. Tyto čtvrtiny k sobě nedoléhají a skrz škvíry mezi nimi jsou vedeny nýty, které upevňují pásky urvnitř a vně přilby. Osm úzkých pásků, o nichž hovoří Munksgaardová, mohou představovat právě tyto výztuhy.

Ač jde o pouhý fragment, význam tohoto nálezu nelze podceňovat. Rozšiřuje hranice našeho poznání, a tak můžeme udělat lepší obrázek o ochranném odění doby vikinské, jeho zdobení, tvůrcích i příjemcích. A to jak na úrovni vědeckého bádání, tak na úrovni historické rekonstrukce.


Rekonstrukce

Jedinou korektní možností pro rekonstrukci zvonu je v případě této přilby zvon helmy z Gjermundbu. Pásová konstrukce zvonu není možná z toho důvodu, že její nejmladší použití evidujeme v 8. století. Pokud jde o masku, v minulosti nebyla informace o stříbrných zdobeních známa, a to z toho důvodu, že Boyeho kniha byla digitalizována až v nedávných letech. Proto na bojištích potkáváme přilby, které stříbrnou dekoraci postrádají. Počet pásků na jednom rameni mohl být blízký 10 kusům.

Přibližná rekonstrukce masky z Tjele.

Verze 1: dvojbarevné zdobení obočí. Výroba: Kvetun.

Verze 2: dvojbarevné zdobení obočí a očnic. Výroba: Early Medieval Shop.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Bibliografie

BOYE, V. (1858). To fund af smedeværktøi fra den sidste hedenske tid i Danmark (Thiele-Fundet og Snoldelev-Fundet). In: Annaler for Nordisk Oldkyndighed og Historie, København: 191–200.

LUND, J. (2006). Vikingetidens værktøjskister i landskab og mytologi
(Viking Period tool chests in the landscape and in mythology). Fornvännen
101, Stockholm: 323–341.

MUNKSGAARD, E. (1984). A Viking Age smith, his tools and his stock-in-trade. In: Offa 41, Neumünster: 85–89.

OHLHAVER, H. (1939). Der germanische Schmied und sein Werkzeug. Hamburger Schriften zur Vorgeschichte und Germanischen Frühgeschichte, Band 2, Leipzig.

TWEDDLE, D. (1992). The Anglian Helmet from 16-22 Coppergate, The Archaeology of York. The Small Finds AY 17/8, York.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *