Raně středověké hoblíky

pořízNa facebookové skupině Doba vikinská padl dotaz, zda Seveřané používali hoblíky. V diskuzi, která se pod dotazem rozeběhla, padlo zhruba následující: na rozdíl od pořízů, které máme dochované v několika desítkách nálezů a přinejmenším ve dvou různých tvarech (“rovné” a “prohnuté”), neznáme žádný severský nález hoblíku s dlouhým plazem. Nutno však poznamenat, že “rovné” pořízy, které byly uchyceny způsobem ukázaným vpravo, mohly posloužit stejnému účelu – používaly se při stavbě lodí a při opracování menších ploch. Naopak klasické hoblíky s dlouhým plazem se hodí při opracování delších ploch, například prken.

To, že se hoblíky nenalezly, vůbec neznamená, že se nepoužívaly – zkrátka nejsou archeologicky dochovány. Archeologické nálezy ze západní Evropy potvrzují, že se hoblíky používaly, a to v relativně neměnné podobě. Badatelé se domnívají, že se tytéž hoblíky mohly používat i ve Skandinávii. Domnívají se tak na základě Básně o Arinbjǫrnovi (kolem roku 962) od skalda Egila Skallagrímsona, ve které je použito slovo lokarr, které je zřejmě výpůjčkou ze staroanglického locer (“hoblík”). Egil výraz používá v kenningu ómunlokarr (“hoblík hlasu”, tj. jazyk); podobný kenning používá i skald Hallar-Stein (12. století): óðar lokarr (“hoblík básnictví”, tj. jazyk). Básníci si pohrávají s metaforou jazyka jakožto nástroje, který tvaruje a ohlazuje slova, stejně jako hoblík opracovává dřevo. Staroseverská literatura zachovává také slovo lokarspánn (“hoblina”).

V případě, že chceme rekonstruovat severské hoblíky, se však nemáme o co opřít. Nejlepším řešením tak zřejmě zůstává replikování západoevropských hoblíků, což na základě vztahu locer – lokarr jistě nebude zcestné. Můj anglický kamarád David Constantine, který se zabývá řemeslnou výrobou raného středověku, napsal o západoevropských hoblících krátký článek, který jsem pro Vás přeložil.

Článek si můžete stáhnout prostřednictvím tohoto odkazu:
Raně středověké hoblíky

 

DOPLNĚK:
Na Době vikinské posléze padl dotaz, jakým způsobem se ohlazovaly šípy. Dospěly jsme k tomu, že ze Skandinávie podobné škrabadlo nebo specializovaný hoblík není znám, přestože v jedné polostrofě Písně o Rígovi (strofa 28:1–4) je ohlazování zmíněno:

Seděl hospodář,          tětivu pletl,
ohýbal luk,       ohlazoval šípy (ǫrvar skefti).

Z důvodu tohoto ohlazování (skafa) se “střela” staroseversky označuje jako skaft (doslova tedy “ohlazená tyčka”), což je patrné i z anglického shaft. K tomuto ohlazování mohl dobře posloužit nástroj, který máme dobře zdokumentovaný ze staré Rusi. Jde o zakřivené škrabadlo (lze jej nalézt po zadání hesla “Костяные струги”) vyrobené z kostí, parohů nebo dřeva, na jehož vrchní straně se nacházejí zářezy pro umístění nože. Pro více informací, rozměry a obrázky nálezů a rekonstrukcí přejděte sem.

15. listopadu 2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

patreon - sponzoring

Rozvoj tohoto webu je mou prací na plný úvazek. Pokud se Vám tento projekt líbí a chtěli byste mne v jeho tvorbě podpořit, můžete se stát mým sponzorem prostřednictvím Patreonu.

The development of this site is my full-time job. If you like this project and would like to support me in its creation, you can become my Patreon sponsor.

KONTANTUJTE MĚ! - CONTACT ME!

Máte-li jakýkoli dotaz, nabídku či připomínku, můžete mne jednoduše zkontaktovat skrze kontaktní formulář. Těším se na Vaše zprávy!

If you have any questions, offers or comments, you can simply contact me via the contact form. I look forward to your messages!