Článek, který zde prezentuji a který je defacto kritikou repliky, jsem napsal již roku 2013 a vztahuje se primárně k době vendelské (kterou rovněž rekonstruuji). Domnívám se však, že otázka historického skla je zajímavá i ve vztahu k době vikinské, jelikož bylo nalezeno několik pohárů (většinou trychtýřů). Lze se oprávněně domnívat, že skleněné nádoby zastávaly v době vikinské stejnou funkci jako v době vendelské. Zájemci o vikinské sklo mne mohou zkontaktovat a já jim pošlu materiály k nalezeným nádobám.
Při sepisování článku „Picí nádoby“ mě přepadla myšlenka pořídit si vlastní repliku skleněného poháru doby vendelské. Můj původní záměr byl nechat si ho vyrobit na zakázku, ale po delším hledání na internetu jsem narazil na internetový obchod http://historickesklo.cz/. Na tomto serveru můžete naleznout repliky několika skleněných nádob nalezených ve Skandinávii, včetně pohárů z doby stěhování národů, doby vendelské i doby vikinské. Po konverzaci s majitelkou obchodu, paní Annou Frýbortovou, jsem nabyl přesvědčení, že jsou poháry zhotoveny co nejpůvodnějšími technikami a jedná se o věrné repliky.
Zakoupená replika poháru
Můj výběr se omezil na tyto dva poháry (pohár č. 1; pohár č. 2), přičemž zvítězil první uvedený, který stojí 700 Kč. Internetový obchod inzeruje, že se jedná o „pohár zdobený pěti taženými nálepy s horní i dolní polovinou ovinutou skleněnou nití“, přičemž tažené nálepy jsou ve skutečnosti čtyři. Je vyroben z lesního, to jest draselného skla nazelenalé barvy a svým vzhledem silně připomíná nálezy z hrobů Valsgärde 6 a 8. Obchod dále referuje o dataci a lokaci následovně: „6. – 7. století Norsko, Valsgärde, Uppland, Lofoten“. Přiznávám, že nevím, zda byly podobné poháry nalezeny na norských Lofotách, ale přinejmenším datování do 7. století a umístění do naleziště Valsgärde odpovídá.
Parametry:
Výška: 26,5 cm
Průměr ústí: 10,8 cm
Průměr paty poháru: 4,5 cm
Maximální objem: 0,7 l
Vlastní zkušenost a zhodnocení
Začněme nejprve kvalitou provedení a historickou přesností. Je pravdou, že pohár není dokonalou replikou. Jak píši ve svém článku, draselné sklo nebylo pro výrobu pohárů používáno do 9. století. Originály byly ze sodného skla, měly zelené či modré zbarvení, pocházely z oblasti švédského Upplandu a byly pohřbeny v období let 600 a 700. Velikostně replika přibližně odpovídá předloze, a proto můžeme říci, že po vizuální stránce je replika zdařilá.
Z mého pohledu má pohár několik výhod i nevýhod. Začněme nevýhodami. Jedná se o křehký předmět, který nelze bezproblémově přenášet. Užívání poháru je navíc ztíženo faktem, že jej nelze stabilně postavit. Musí být tedy neustále držen. Nezapomeňme však, že takový pohár byl velmi vzácný (nevýhodou je též vysoká cena) a pití z něj bylo symbolickou událostí. Přikláním se tedy k závěru, že si jej hodovníci předávali. To také implikuje, že musel být speciálně uskladněn ve vodorovné poloze. Hlavní výhody poháru spatřuji v jeho snadné údržbě a konstrukci – skleněná nit efektivně zabraňuje sklouznutí a rozbití. Pohár jakožto drahý předmět dobře reflektoval vlastníkovo vysoké postavení, což mohlo být považováno za výhodu. Panovník se jeho vlastnictvím přibližoval svým západoevropským protějškům, čímž se mohl v jejich očích nobilitovat. Jako další výhodu vidím fakt, že skleněné nádoby v dnešním re-enactingu představují alternativu k mainstreamovým rohům a dřevěným nádobám.
Na závěr apeluji na případného kupce, aby svůj pohár volil moudře podle archeologických nálezů, pokud možno konzultoval výrobu s prodejcem a posléze používal pohár ve správných příležitostech – např. při skládání přísah. Rozhodně se nejednalo a nemá jednat o běžně užívanou nádobu a pití z ní bylo chápáno jako posvěcování mnohem hlubších vztahů mezi vládcem a družiníkem.
Fotografie
Za pořízení velmi kvalitních fotografií děkuji Vojtěchu Kruntovi.
Kontakty
Prodejce historického skla: info@historickesklo.cz
Autor fotografií: Vojtěch Krunt
