Rozměry kontinentálních a skandinávských štítových puklic

Zatímco mečům, jejich rozměrům a anatomickým zákonitostem se věnuje ze strany akademiků i šermířů velká pozornost, totéž nelze říci o štítech, které stojí v ústraní, což je překvapivé zejména proto, že původně šlo o neméně důležité součásti vybavení. Jak je uvedeno v článku „Méně známé aspekty vikinského štítu“, výroba štítu si žádala desítky hodin přípravy kvalitních základních surovin a postupy byly zvoleny s maximálním ohledem na následné použití.

V níže uvedeném textu představujeme soubor více než 55 štítových puklic 9.-11. století. Cílem není přinést kvantitu, ale naznačit typické rozměry pomocí náhodných exemplářů, které mohou pomoci uživatelům a výrobcům těchto široce rozšířených předmětů raně středověkého reenactmentu. Sekundárním cílem je shromáždit nálezy z Haithabu, Birky a Gnězdova, oblíbených míst mezi reenactory. Kromě místa původu nás bude zajímat typologické zařazení (R562, R563, R564, R565, stojící mimo Ryghovu typologii), výška, průměr s krempou a bez ní a tloušťka. Geograficky se budeme držet Skandinávie a kontinentální Evropy. Protože někteří puklice z Britských ostrovů následují vlastní vývojovou linii, uvedené závěry pro ně neplatí.

Pokud jste reenactor nebo výrobce, můžete přeskočit na závěrečné poznámky pro reenactory.

Chronologie a typologie skandinávských štítových puklic. Hjardar – Vike 2011: 185.


Výběrový katalog

Německo

Haithabu, komorový hrob I
Typologie: R564.
Celková výška: 8 cm.
Průměr s krempou: 16 cm.
Průměr bez krempy: 11,3 cm.
Tloušťka: 0,3-0,4 cm (krempa).
Literatura: Arents – Eisenschmidt 2010: 94.

Haithabu, komorový hrob I, Arents 1992b: Taf. 93.3; Arents – Eisenschmidt 2010: Taf. 32.3.

Haithabu, komorový hrob V
Typologie: R564.
Celková výška: 7,1 cm.
Průměr s krempou: 15 cm.
Průměr bez krempy: 11,3 cm.
Tloušťka: 0,3-0,45 cm (krempa).
Literatura: Arents – Eisenschmidt 2010: 101.

Haithabu, komorový hrob V, Arents 1992b: Taf. 96.1; Arents – Eisenschmidt 2010: Taf. 37.4.

Haithabu, komorový hrob VI
Typologie: R564.
Celková výška: 6,8 cm.
Průměr s krempou: 14,5 cm.
Průměr bez krempy: 10,9 cm.
Tloušťka: 0,3 cm (krempa).
Literatura: Arents – Eisenschmidt 2010: 103.

Haithabu, komorový hrob VI, Arents 1992b: Taf. 97.1; Arents – Eisenschmidt 2010: Taf. 38.1.

Haithabu, komorový hrob VII
Typologie: R564.
Celková výška: 8,2 cm.
Průměr s krempou: 13 cm.
Průměr bez krempy: 10,6 cm.
Tloušťka: 0,4 cm (krempa).
Literatura:
Arents – Eisenschmidt 2010: 104.

Haithabu, komorový hrob VII, Arents 1992b: Taf. 98.1; Arents – Eisenschmidt 2010: Taf. 39.1.

Haithabu, komorový hrob VIII
Typologie: R564.
Celková výška: 8,3 cm.
Průměr s krempou: 16,1 cm.
Průměr bez krempy: 11,8 cm.
Tloušťka: 0,4 cm (krempa).
Literatura:
Arents – Eisenschmidt 2010: 106.

Haithabu, komorový hrob VIII, Arents 1992b: Taf. 99.2; Arents – Eisenschmidt 2010: Taf. 40.2.

Haithabu, komorový hrob X
Typologie: R562.
Celková výška: 5,2 cm.
Průměr s krempou: 12,3 cm.
Průměr bez krempy: 9,5 cm.
Tloušťka: 0,4 cm (krempa).
Literatura:
Arents – Eisenschmidt 2010: 108.

Haithabu, komorový hrob X, Arents 1992b: Taf. 100; Arents – Eisenschmidt 2010: Taf. 42.1.

Haithabu, lodní komorový hrob 
Typologie: R564.
Celková výška: 5,2-5,7 cm.
Průměr s krempou: 14 cm.
Průměr bez krempy: 11 cm.
Literatura:
Arents – Eisenschmidt 2010: 114; Müller-Wille 1976: 50.

Haithabu, lodní komorový hrob, Müller-Wille 1976: Abb. 24.1-3.

Haithabu, lodní komorový hrob
Typologie: R564.
Celková výška: 6,5-7 cm.
Průměr s krempou: 13,5 cm.
Průměr bez krempy: 9,5 cm.
Literatura:
Arents – Eisenschmidt 2010: 114; Müller-Wille 1976: 50.


Haithabu, lodní komorový hrob, Müller-Wille 1976: Abb. 24.4-6.

Haithabu, lodní komorový hrob
Typologie: R564.
Celková výška: 7,3-8,6 cm.
Průměr s krempou: 14,9-15 cm.
Průměr bez krempy: 11-12 cm.
Literatura:
Arents – Eisenschmidt 2010: 117; Müller-Wille 1976: 78-9.


Haithabu, lodní komorový hrob, Müller-Wille 1976: Abb. 35.1-3.

Haithabu, lodní komorový hrob
Typologie: R564.
Celková výška: 7,5 cm.
Průměr s krempou: 15,3-16,3 cm.
Průměr bez krempy: 11,7-12,7 cm.
Literatura:
Arents – Eisenschmidt 2010: 117; Müller-Wille 1976: 78-9.


Haithabu, lodní komorový hrob, Müller-Wille 1976: Abb. 35.4-6.

Oldenburg
Typologie: R565.
Celková výška: 6,4 cm.
Průměr s krempou: 15,3 cm.
Literatura:
Kempke 1991: 40; Rudziński 2009: 66.


Oldenburg, Kempke 1991: Abb. 22.

Arkona
Typologie: R564.
Celková výška: 6,4 cm.
Průměr s krempou: 13,6 cm.
Literatura: Berlekamp 1974: 239; Rudziński 2009: 66.


Arkona, Berlekamp 1974: Abb. 23b.

Arkona
Typologie: R564.
Celková výška: 5,6 cm.
Průměr s krempou: 13,2 cm.
Literatura: Berlekamp 1974: 239; Rudziński 2009: 66.


Arkona, Berlekamp 1974: Abb. 23d.

Raelswiek
Celková výška: 5 cm.
Průměr s krempou: 11 cm.
Literatura: Herrmann 1985: Abb. 143b; Rudziński 2009: 66.


Raelswiek, Herrmann 1985: Abb. 143b; Herrmann 2005: Abb. 171w.


Rusko a Ukrajina

Ščukovščina
Typologie: R565 / Kirpičnikov II.
Celková výška: 7.8 cm.
Průměr s krempou: 15,6 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 1; Rudziński 2009: 67.

Zaozerje
Typologie: R565 / Kirpičnikov II.
Celková výška: 8.5 cm.
Průměr s krempou: 17,5 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 4; Rudziński 2009: 67.

Staraja Ladoga
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Průměr s krempou: 15 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 5; Rudziński 2009: 67.

Gnězdovo
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Celková výška: 6,2 cm.
Průměr s krempou: 14,5 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 8; Rudziński 2009: 67.

Gnězdovo
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Celková výška: 7,3 cm.
Průměr s krempou: 16 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 9; Rudziński 2009: 67.

Gnězdovo
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Celková výška: 6,5 cm.
Průměr s krempou: 14,7 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 10; Rudziński 2009: 67.

Gnězdovo
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Celková výška: 8 cm.
Průměr s krempou: 15,3 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 11; Rudziński 2009: 67.

Gnězdovo
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Celková výška: 7 cm.
Průměr s krempou: 15 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 12; Rudziński 2009: 67.

Gnězdovo
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Celková výška: 7 cm.
Průměr s krempou: 16 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 13; Rudziński 2009: 67.

Gnězdovo
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Celková výška: 7 cm.
Průměr s krempou: 13,7 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 14; Rudziński 2009: 67.

Gnězdovo
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Průměr s krempou: 14,5 cm.
Literatura: Kirpičnikov 1971: Cat. No. 15; Rudziński 2009: 67.

Gnězdovo, Kainov 2019: Рис. 75.

Šestovica
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Celková výška: 6-6,5 cm.
Průměr s krempou: 13-13,2 cm.
Průměr bez krempy: 11 cm.
Literatura: Androščuk – Zocenko 2012: Fig. 191; Kirpičnikov 1971: Cat. No. 18; Rudziński 2009: 68.


Šestovica, Blifeld 1952: Рис. 6.

Kyjev
Typologie: R562 / Kirpičnikov I.
Celková výška: 6 cm.
Průměr s krempou: 14 cm.
Průměr bez krempy: 12 cm.
Literatura:
Androščuk – Zocenko 2012: 81.

Kyjev, Androščuk – Zocenko 2012: Fig. 46.


Švédsko

Birka, Bj 581
Typologie: R562.
Celková výška: 6 cm.
Průměr s krempou: 13,5 cm.
Literatura: Arbman 1943: 189.

Birka, Bj 581
Typologie: R562.
Celková výška: 6 cm.
Průměr s krempou: 15,5 cm.
Literatura: Arbman 1943: 189.

Birka, Bj 628
Typologie: R564.
Celková výška: 5,5 cm.
Průměr s krempou: 16 cm.
Literatura: Arbman 1943: 208-9.

Birka, Bj 628
Typologie: R564.
Průměr s krempou: 14,8 cm.
Literatura: Arbman 1943: 208-9.

Birka, Bj 798
Typologie: R564.
Celková výška: 8 cm.
Průměr s krempou: 15,5 cm.
Literatura: Arbman 1943: 289.

Birka, Bj 798
Typologie: R564.
Celková výška: 10 cm.
Průměr s krempou: 17 cm.
Literatura: Arbman 1943: 289.

Birka, Bj 644
Typologie: R563.
Celková výška: 6 cm.
Průměr s krempou: 15,5 cm.
Literatura: Arbman 1943: 224.

Birka, Bj 914
Typologie: R563.
Průměr s krempou: 12-13 cm.
Literatura: Arbman 1943: 357.

Birka, Bj 944
Typologie: R563.
Průměr s krempou: 13,5 × 15 cm.
Literatura: Arbman 1943: 368.

Birka, Bj 955
Typologie: R562.
Průměr s krempou: 15,5 cm.
Literature: Arbman 1943: 379.

Birka, Bj 958
Typologie: R562.
Průměr s krempou: 14,5 cm.
Literatura: Arbman 1943: 383.

Birka, Bj 985
Typologie: R563.
Celková výška: 5 cm.
Průměr s krempou: 14,8 cm.
Literatura: Arbman 1943: 411.

Birka, Bj 1035
Typologie: R565.
Celková výška: 6,2 cm.
Průměr s krempou: 14 cm.
Literatura: Arbman 1943: 432.

Birka, Bj 1098
Typologie: R564.
Celková výška: 8,8 cm.
Průměr s krempou: 15,5 cm.
Literatura: Arbman 1943: 458.

Birka, bez hrobového čísla
Typologie: R565.
Celková výška: 6,5 cm.
Průměr s krempou: 15 cm.
Literatura: Arbman 1943: 432.

Birka, Arbman 1940: Taf. 16-18.

Tuna, Alsike, hrob VI
Typologie: R564.
Celková výška: 6 cm.
Průměr s krempou: 16,3 cm.
Literatura:
Arne 1934: 32.


Tuna, Alsike, hrob VI, Arne 1934: Taf. X.3.

Tuna, Alsike, hrob XII
Typologie: R562.
Celková výška: 6 cm.
Průměr s krempou: 13.2 × 13.8 cm.
Literatura:
Arne 1934: 44.


Tuna, Alsike, hrob XII, Arne 1934: Taf. XIX.2.

Vendel, mohyla II
Typologie: R564.
Celková výška: 7,
cm.
Průměr s krempou:
15,25 cm.
Literatura:
Stolpe 1927: 18-19.

Štítové komponenty z mohyly Vendel II. Stolpe 1927: Pl. XI.


Norsko

Gjermundbu
Typologie: R562.
Průměr s krempou: 13,7 cm.
Literatura:
Grieg 1947: 19-22.

Gjermudbu. Katalog UNIMUS.

Kolkjøn
Celková výška:
5,7 cm.
Průměr s krempou: 15,1 cm.
Literatura: Katalog UNIMUS.


Kolkjøn (C19723). Katalog UNIMUS.

Skjefte
Typologie: R564.
Celková výška:
8 cm.
Průměr s krempou: 15,3 cm.
Literatura: Katalog UNIMUS.


 Skjefte (C13976). Katalog UNIMUS.

Kyrkhus
Typologie: R562.
Průměr s krempou: 14,2 cm.
Průměr bez krempy: 10,2 cm.
Literatura: Katalog UNIMUS.

Kyrkhus (S2584). Katalog UNIMUS.

Bjoraa
Typologie: R565.
Průměr s krempou: 15,4 cm.
Literatura: Katalog UNIMUS.

Bjoraa (C27132). Katalog UNIMUS.


Lotyšsko

Tirská bažina
Průměr s krempou: 13,1 cm.
Průměr bez krempy: 10,5 cm.
Literatura:
Urtans 1961: 222; Warming et al. 2020: 171-2.

Tirská bažina, Kiulkys 2010: 2 pav.


Francie

L’Ile de Groix
Celková výška: 9 cm.
Průměr s krempou a výstupky: 17,37 cm.
Průměr bez krempy: 12,8 – 13,3 cm.
Tloušťka: 0,7 cm (kupole), 0,5 cm (krempa).
Literatura:
Arbman – Nilsson 1969: 181-2; Du Chatellier – Le Pontois 1908: 22-3; Müller-Wille 1978: 53.


L’Ile de Groix, Du Chatellier – Le Pontois 1908: Fig. 6; Müller-Wille 1978: Abb. 4.6.

L’Ile de Groix
Celková výška: 9,8 cm.
Průměr s krempou a výstupky: 17,5 cm.
Průměr bez krempy: 14,5 cm.
Tloušťka: 0,6-0,7 cm.
Literatura:
Arbman – Nilsson 1969: 180-1; Du Chatellier – Le Pontois 1908: 24; Müller-Wille 1978: 53.


L’Ile de Groix, Du Chatellier – Le Pontois 1908: Fig. 7; Müller-Wille 1978: Abb. 4.1.

L’Ile de Groix
Průměr s krempou a výstupky: 17-17,5 cm.
Průměr bez krempy: 13-13,5 cm.
Tloušťka: 0,4 cm.
Literatura: Arbman – Nilsson 1969: 183; Du Chatellier – Le Pontois 1908: 24; Müller-Wille 1978: 53.


L’Ile de Groix, Du Chatellier – Le Pontois 1908: Fig. 10; Müller-Wille 1978: Abb. 4.5.


Velká Británie

Cumwhitton, hrob 4
Typologie: R562.
Celková výška: 7,5 cm.
Průměr s krempou: 14,5 cm.
Průměr bez krempy: 11,7 cm.
Literatura:
Paterson et al. 2014: 97-9.


Cumwhitton, hrob 4, Paterson et al. 2014: Fig. 77.

Ballateare
Průměr s krempou: 15,4 cm.
Literatura:
Bersu – Wilson 1966: 59.


Shield remains from Ballateare. Bersu – Wilson 1966: Fig. 36; Hjardar – Vike 2011: 187.


Dánsko

Rends
Typologie: R562.
Průměr s krempou: 16,5 cm.
Literatura:
Brøndsted 1936: 122-3; Pedersen 2014a: 100-1; Pedersen 2014b: 98-99, Pl. 44.


Pozůstatky štítu z Rendsu. Pedersen 2014b: Pl. 44.


Závěrečné poznámky pro reenactory

První poznámka, která musí být nutně učiněna, se týká distribuce. Jen ve Skandinávii známe tisíce nálezů puklic – do roku 1927 bylo v Norsku známo 3410 kusů (Grieg 1947: 20-1), tedy asi dvakrát více než mečů (Petersen 1919: 6). Pokud by počet puklic zůstal dodnes dvojnásobný oproti počtu mečů, norský materiál by čítal asi 7000-8000 kusů. V každém případě je počet puklic vyšší než počet mečů, což je možné nejen z důvodu kombinování s jinými zbraněmi, ale také hromaděním puklic v některých monumentálních hrobech, například lodní hrob z norského Gokstadu obsahoval pozůstatky 64 štítů, zatímco hrob z Myklebostu 58 puklic (Grieg 1947: 19, 21). V kontextu střední a východní Evropy je třeba zdůraznit, že kovové puklice jsou neobvyklým nálezem, který lze takřka ve všech případech přímo spojit se skandinávským nebo franským kulturním okruhem (Rudziński 2009). Slovanské štíty velmi pravděpodobně kovovými puklicemi nedisponovaly.

Zatímco moderní puklice jsou často lisovány z plechu o homogenní tloušťce a kvalitě, experiment Rolfa Warminga z roku 2019 ukázal, že k výrobě původní puklice a hřebíků bylo potřeba asi 40 kg bažinné železné rudy. Tavením rudy byla získána houba o hmotnosti 4,5 kg, ze které byl po vykování získán ingot o hmotnosti 1,5 kg. Není proto divu, že existují i ​​dřevěné alternativy, které jsou na výrobu výrazně méně náročné. Malé rozměry originálních puklic naznačují nejen možnou snahu o minimalizaci výrobních nákladů, ale především snahu o co možná nejlehčí výrobek: puklice typu R564 z neznámé lokality v Opplandu (T20534) váží v poškozeném stavu 0,3111 kg, puklice typu R562 ze stejné lokality váží 0,2776 kg, pozůstatky puklice typu R562 z lokality Drognes Nedre (C60102) váží 0,3326 kg (katalog UNIMUS). Hmotnost byla rozložena nerovnoměrně tak, že se největší tloušťka nacházela v horní části kopule, odkud se směrem ke krempě ztenčovala (Bäckheden 2006: 10). Tento efekt souvisel s výrobním procesem a měl praktický význam – kumulace hmoty blízko absolutního středu štítu v oblasti umba mimořádně zvyšuje ovladatelnost celého štítu. Výše uvedené příklady svědčí o běžné tloušťce kolem 0,3-0,4 cm na krempě a 0,6-0,7 cm ve středu, ačkoli některé jsou tenčí (Kainov 2019: 205). Tato tloušťka, stejně jako vyztužující manžeta kolem krčku puklice z komorového hrobu I v Haithabu, názorně svědčí o záměrném využívání puklic k zachytávání ran.


Výroba puklice typu R564. Society for Combat Archeology.

Obecně lze říci, že raně středověké puklice nepřesahují průměr 21,5 cm včetně krempy; největší nález který evidujeme pochází z lokality Millhill (21,4 cm; Harrison 2000: 68), přičemž krempa se podílí na obvodu celými 10 centimetry. Největší kontinentální puklicí je nález z L’Ile de Groix (19 cm, Arbman – Nilsson 1969: 184). Těcho rozměrů však puklice dosahují zřídka. Martin Jonsson shromážil přes 40 skandinávských puklic typu R565 s měřitelnými rozměry: průměr s krempou variuje mezi 12-17,8 cm a výška mezi 5,5-9,1 cm (Jonsson 2011: 12-136). Autor přitom udává zajímavá srovnání průměrů a mediánů u jednotlivých typů – R565: průměr 14,1 cm, medián 13,9 cm, R564: průměr 14,7 cm, medián 14,8 cm, R562: průměr 14,4 cm, medián 14,6 cm. K podobnému číslu (průměr 13,5-15,5 cm, výška 5,5-7 cm; Kainov 2019: 205) směřují Kainovovy závěry ohledně puklic typu R562 z Gnězdova. Jonssonovo pozorování můžeme potvrdit: výše zmíněných 19 puklic typu R564 dosahuje průměru 14,99 cm, zatímco 21 puklic typu R562 má průměr 14,53 cm. Proto se zdá, že puklice s krčky, které vycházejí z merovejských modelů a často je od nich nelze zcela odlišit (Hübener 1989), dosahují větších průměrů než puklice bez krčků, což musí souviset s jejich výrobním procesem. Řada puklic s krčkem (R562 a R564) a některé vzorky R565 mají prohnutou krempu, která je vhodná pro umístění na konvexní štít. Na tento fenomén se musí zaměřit další výzkum.

Rozdíly ve velikosti puklic poukazují na myšlenku, že byly vyrobeny na míru konkrétní ruce nositele a stejně by se mělo přistupovat k jejich reprodukcím. Tuto teorii podporuje i fakt, že puklice jsou někdy oválné, jak ukazují nálezy z Ralswieku či hrobu Bj 944 v Birce, které spíše kopírují tvar sevřené dlaně. Rovněž otvor štítu nalezeného v Trelleborgu je oválný a má rozměry 9,1 × 10,5 cm (osobní diskuze s Rolfem Warmingem). Zatímco u trelleborského štítu byly okraje otvoru neobroušené, štíty z Gokstadu touto praktickou úpravou disponovaly (osobní diskuze s Rolfem Warmingem). Zajímavým a doposud nezdůrazněným aspektem štítů, který musí být předmětem dalšího zkoumání, je počet nýtů držící puklici – v případě sudého počtu madlo (které je připevněno dvěma protilehlými nýty) půlí otvor symetricky, zatímco při lichém počtu nýty naznačují že madlo je umístěno asymetricky.  Při lichém počtu nýtů a asymetricky umístěné rukojeti je pravděpodobné, že štít lze uchopit pouze jedním způsobem, nikoli dvěma jako u symetricky umístěné rukojeti. Při letmém pohledu na materiál ze Skandinávie a staré Rusi se zdá, že v těchto oblastech dominuje sudý počet nýtů. Z výše uvedeného je vidět, že neexistuje žádný poměr mezi průměrem celkového štítu a průměrem puklice, protože velikost štítu závisí na výšce člověka (zhruba polovina výšky nositele ± 6 cm), zatímco průměr puklice od šířky dlaně.

Vnitřní prostor námi sebraných kontinentálních a skandinávských puklic dosahuje průměru 9,5-15 cm, nejběžněji kolem 10,5-11,5 cm, přičemž krempa je obvykle 2 cm široká. Z toho vyplývá, že rukojeti štítů byly průměrně delší než rukojeti mečů, které se nejčastěji pohybují mezi 8,5-9,5 cm, resp. 9-10 cm (Androshchuk 2014: 105; Hošek – Košta – Žákovský 2021: Fig. 79). Hloubka puklic je taková, že počítá s výškou zaťaté pěsti, a zejména typ R564 disponuje významnou rezervou. Nezdá se však jako pravděpodobné, že by uživatelé nosili na štítových rukou rukavice – cílem bylo mít nad lehkým štítem dokonalou kontrolu a uplaťnovat jemnou motoriku. Pro dosažení maximálního možného výkonu je nezbytně nutné, aby otvor v desce štítu co možná nejtěsněji doléhal na zaťatou pěst. Na základě experimentů a každodenní praxe doporučujeme puklice s vnitřním průměrem kopule asi o 2 cm větším, než je šířka uživatelovy dlaně.

Různě velké puklice v porovnání s dlaní o šířce 9,5 cm. Nejmenší puklice (vlevo, vnitřní průměr kupole 11,5 cm) se osvědčila nejlépe, střední puklice (průměr 12,5 cm) je stále použitelná, největší puklice (vpravo, průměr 13,5 cm) je nevhodná.

Vizuálně přiměřené puklice odpovídající originálům.
Výroba: Society for Combat ArchaeologyAuthentic Viking ShieldsKim HjardarPeter Kocúr.


Vizuálně naddimenzované puklice.
Výroba: DrakkariaMedievalUALarpMedievalMI2MedievalWorkshop.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Androshchuk, Fedir (2014). Viking Swords : Swords and Social aspects of Weaponry in Viking Age Societies, Stockholm.

Androščuk – Zocenko 2012 = Андрощук Ф. O. – Зоценко В. (2012). Скандинавские древности Южной Руси: каталог, Paris.

Arbman, Holger (1940–1943). Birka I. Die Gräber. Text (1943), Tafeln (1940), Stockholm.

Arbman, Holger – Nilsson, Nils-Ove (1969). Armes scandinaves de l’époque Viking en France. In: Meddelanden från Lunds Universitets historiska Museum (1966–1968), 163–202.

Arents, Ute (1992a). Die wikingerzeitlichen Grabfunde von Haithabu. Teil 2: Katalog, Kiel.

Arents, Ute (1992b). Die wikingerzeitlichen Grabfunde von Haithabu. Teil 3: Tafeln, Kiel.

Arents, Ute – Eisenschmidt, Silke (2010). Die Gräber von Haithabu. Die Ausgrabungen in Haithabu, Band 15, Band II (Katalog, Listen, Tafeln und Beilagen), Neumünster.

Arne, T. J. (1934). Das Bootgräberfeld Von Tuna in Alsike, Uppland, Stockholm.

Arwidsson, Greta (1986). Schilde. In: Arwidsson, Greta (ed.). Birka II:2: Systematische Analysen der Gräberfunde, Stockholm, 38–44.

Bäckheden, Anna (2006). Beslag eller buckla : En studie av platta järnfragment från hallhuset i Birkas Garnison, Stockholm [vysokoškolská práce]. Dostupné z: http://su.diva-portal.org/smash/get/diva2:189477/FULLTEXT01.pdf

Berlekamp, Hansdieter (1974). Die Funde aus den Grabungen im Burgwall von Arkona auf Rügen in den Jahren 1969-1971. In: Zeitschrift für Archäologie 8, 211-254.

Bersu, Gerhard – Wilson, David M. (1966). Three Viking Graves in the Isle of Man. The Society for Medieval Archaeology Monograph Servies: No 1, London.

Blifeld 1952 = Блiфельд, Д. I. (1952). Дослiдження в с. Шестовiцi // Археологiчнi пам’ятки УРСР, Т. ІІІ., Киiв, 123–130.

Brøndsted, Johannes (1936). Danish inhumation graves of the Viking Age. In: Acta Archaeologica VII: 81–228.

Du Chatelier, P. – Le Pontois, L. (1908). La Sépulture Scandinave à Barque de L’Ile de Groix, Quimper.

Grieg, Sigurd (1947). Gjermundbufunnet : en høvdingegrav fra 900-årene fra Ringerike, Oslo.

Harrison, S. H. (2000) The Millhill burial in context. Artefact, culture and chronology in the ‘Viking West’. In: Acta Archaeologica 71, 65-78.

Herrmann, Joachim (1985). Die Slawen in Deutschland. Geschichte und Kultur der Slawischen Stämme westlich oder Neiße vom 6. bis 12. Jahrhundert. Ein Handbuch, Berlin.

Herrmann, Joachim (2005). Ralswiek auf Rügen. Die slawisch-wikingischen Siedlungen und deren Hinterland. Teil III – Die Funde aus der Hauptsiedlung, Schwerin.

Hjardar, Kim – Vike, Vegard (2011). Vikinger i krig, Oslo.

Hošek, Jiří – Košta, Jiří – Žákovský, Petr (2019). Ninth to mid-sixteenth century swords from the Czech Republic in their European contextPart II, Swords of medieval and early renaissance Europe as a technological and archaeological source, Praha – Brno.

Hübener, Wolfgang (1989). Über merowingerzeitliche Schildbuckel. In: Acta praehistorica et archaeologica, Bd. 21, 85-98.

Jonsson, Martin (2011). Vikingatidens Sköldbucklor. En studie av Ryghs typ 565, Stockholm [university thesis].

Kempke, Torsten (1991). Starigard/Oldenburg. Hauptburg der Slawen in Wagrien, 3. Die Waffen des 8. – 13. Jahrhunderts, Neumünster.

Kirpičnikov 1971 = Кирпичников А. Н. (1971). Древнерусское оружие: Вып. 3. Доспех, комплекс боевых средств IX—XIII вв., АН СССР, Москва.

Kiulkys, Daumantas (2010). Senojo ir vidurinio geležies amžiaus skydai Lietuvoje. In: Archaeologia Lituana 11, 33-114.

Müller-Wille, Michael (1976) Das Bootkammergrab von Haithabu (Berichte über die Ausgrabungen in Haithabu 8), Neumünster.

Müller-Wille, Michael (1978). Das Schiffsgrab von der Île de Groix (Bretagne): ein Exkurs zum Bootkammergrab von Haithabu. In: Berichte über die Ausgrabungen in Haithabu 12, 48-84.

Paterson, C. – Parsons, A. J. – Newman, R. M. – Johnson, Nick – Howard-Davis, Ch. (2014). Shadows in the sand : excavation of a Viking-age cemetery at Cumwhitton, Cumbria, Lancaster.

Pedersen, Anne (2014a). Dead Warriors in Living Memory. A study of weapon and equestrian burials in Viking-age Denmark, AD 800-1000, Publications from the National Museum. Studies in Archaeology & History Vol. 20:1 1. (Text), Copenhagen.

Pedersen, Anne (2014b). Dead Warriors in Living Memory. A study of weapon and equestrian burials in Viking-age Denmark, AD 800-1000, Publications from the National Museum. Studies in Archaeology & History Vol. 20:1 2. (Catalogue), Copenhagen.

Petersen, Jan (1919). De Norske Vikingesverd: En Typologisk-Kronologisk Studie Over Vikingetidens Vaaben. Kristiania.

Rudziński, Paweł M. (2009). Tarcza we wczesnośredniowiecznej Polsce na tle europejskim : od plemienia do państwa. In: Acta Militaria Mediaevalia, t. 5, s. 21–78.

Stolpe, Hjalmar (1927). Le Nécropole de Vendel, Stockholm.

Urtans 1961 = Уртан, В. А. (1961). Древние щиты на территории Латвийской ССР // Советская Археология, 1, 216-224.

Warming, R. F. et al. (2020). Shields and hide. On the use of hide in Germanic shields of the Iron Age and Viking Age. In: Germania, 97, 154-225.

11. listopadu 2021

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

patreon - sponzoring

Rozvoj tohoto webu je mou prací na plný úvazek. Pokud se Vám tento projekt líbí a chtěli byste mne v jeho tvorbě podpořit, můžete se stát mým sponzorem prostřednictvím Patreonu.

The development of this site is my full-time job. If you like this project and would like to support me in its creation, you can become my Patreon sponsor.

KONTAKTUJTE MĚ! - CONTACT ME!

Máte-li jakýkoli dotaz, nabídku či připomínku, můžete mne jednoduše zkontaktovat skrze kontaktní formulář. Těším se na Vaše zprávy!

If you have any questions, offers or comments, you can simply contact me via the contact form. I look forward to your messages!