Zdobená bradatice z Hořicka

V květnu roku 2019 byla v České Republice nalezena výjimečná militárie, která prozatím nebyla publikována tiskem – stříbrem tausovaná bradatice z Hořicka ve východních Čechách. V tomto příspěvku bychom tento nález rádi okomentovali, zasadili jej do kontextu středoevropské zbrojní tradice a jako první přinesli jeho digitální podobu, která lépe poslouží k docenění tohoto vzácného artefaktu veřejností.


Okolnosti nálezu a prezentace v médiích

Informace, které jsou prozatím k dispozici, nejsou příliš jednoznačné. S jistotou můžeme říci, že sekera byla nalezena v okolí Hořicka na pomezí Jičínska a Královéhradecka v květnu roku 2019. Přesnou lokalitu archeologové tajili z důvodu probíhajícího ohledání okolí, nyní je však známo, že místem nálezu je ves Bašnice. Nálezce ji objevil pomocí detektoru na neoraném poli poblíž lesa v hloubce zhruba 15 cm pod úrovní terénu, a protože se mu nezdála příliš atraktivní, ponechal ji na blízkém pařezu, kde ji objevil spolupracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové. Ten v artefaktu rozpoznal raně středověkou sekeru, a jakmile sloupl kus koroze, objevil stříbrnou výzdobu a nález ohlásil. Na místě byla provedena sonda, která neobjevila známky pohřebiště, archeologové nicméně nevylučují přítomnost rozoraného hrobu.

Přibližné místo nálezu v rámci České republiky.

Předmět od května do července plnil hledáčky českých online médií. Zásadní informace o nálezu přinesly webové stránky Muzea východních Čech v Hradci Králové („Nový nález Tauzované sekyry“, „Tajemství ptačí sekery“, „Jak se konzervovala unikátní ptačí sekerka“), které informovaly o nálezu, konzervaci a vystavení exponátu. Informaci o nálezu převzaly veřejnoprávní média ČT24 („Hradečtí archeologové objevili unikátní sekeru. Je zdobená stříbrem“) a Rozhlas.cz („Sekera ne za dva zlatý, ale nevyčíslitelné hodnoty. To je artefakt z 9. století zdobený stříbrem“, „Co už o sobě prozradila vzácná sekera z dob Velkomoravské říše? A kdy ji uvidí veřejnost?“, „Nález, který nemá v Česku obdoby. Na Královéhradecku našli sekeru z raného středověku“). Pozadu nezůstaly ani deníky iDnes („Pole vydalo unikát, stříbrem zdobenou sekeru z dob Velké Moravy“), Deník N („Nálezce na Jičínsku objevil stříbrem zdobenou sekeru z dob Velké Moravy“), Novinky.cz („Archeologové našli unikátní, stříbrem zdobenou sekeru z dob Velké Moravy“), Lidovky.cz („Archeologové našli velkomoravskou sekeru, která v Česku nemá obdoby. Naleziště raději neprozradili“) a lokální weby Deník.cz („Jedinečný nález. Muž „zakopl” u lesa o vzácnou sekeru z dob Velké Moravy“), Hořice.org („Na Hořicku byla nalezena vzácná zdobená sekera z období Velké Moravy“), Hradecký deník („Muž „zakopl“ u lesa o vzácnou sekeru z dob Velké Moravy“), Jičínský deník („Bradatice z období Velké Moravy je unikátním nálezem“) a Hradecká drbna („V hradeckém kraji našli velkomoravskou sekeru, v ČR nemá obdoby“). V neposlední řadě o nálezu informovaly weby sciencemag.cz  („Výjimečná sekera z velkomoravské doby“), instory.cz („Archeologové objevili vzácnou sekeru z devátého století. Je zdobená stříbrem“), Propamatky.info („Na Hořicku byla nalezena vzácná zdobená sekera z období Velké Moravy“) a dokonce Parlamentní listy („Hořice: Na Hořicku byla nalezena vzácná zdobená sekera z období Velké Moravy“) a Sputnik News („Archeologové v České republice předvedli jedinečný objev. Nic takového jinde ve střední Evropě není“).


Zběžný popis nálezu a jeho analogie

Na přelomu let 2019 a 2020 byla sekera očištěna ultrazvukovým skalpelem a mikropískováním a byla konzervována (detaily z konzervace viz Muzeum východních Čech v Hradci Králové 2020). Po očištění vynikl původní tvar sekery i její dekorace.

Fotografie mapující konzervaci sekery.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové. 

Sekera z Hořicka, která je místními odborníky přiřazována k vágně definovaným „velkomoravským bradaticím“, představuje dobře zachovaný exemplář Kotowiczova typu IB.5.34 (Kotowicz 2018: 110-111), jde tedy o úzkou hlavu sekery s nesymetrickou čepelí tvarovanou do brady, má násadovou část opatřenou trny po obou stranách a je vybavena kladivovitým tloukem s knoflíkovou koncovkou. Kotowicz popisuje dvě základní podvarianty tohoto typu – první má zploštělý tlouk a objevuje se v období 8.-10. století ve střední, východní a jižní Evropě, zatímco druhá má hříbkovitý tlouk a lze ji nalézt v období 7.-10. století pouze ve střední Evropě (Kotowicz 2018: 110). Není pochyb o tom, že sekera z Hořicka přináleží k podvariantě s hříbkovitým tloukem, který se v 7.-8. století užíval v avarském prostředí, avšak o století později zdomácněl ve slovanském prostředí, a tak jej můžeme v 9. a 10. století potkávat v dnešní České Republice, Slovensku a Polsku (Kotowicz 2018: 111). Tvarově nejbližší analogii reprezentuje sekera z polské lokality Barkowice Mokre (Lodžské vojvodství), která se odlišuje pouze čepelí zdobenou sekaným geometrickým ornamentem a tloukem s profilovaným krčkem (Kotowicz 2014: 15-16, Tabl. II.2; Kotowicz 2018: Pl. XII.4). Právě profilovaný krček tlouku je nejběžnější dekorativní úpravou seker tohoto typu, ale sekera z Hořicka tento rys postrádá. Další blízké analogie hořické sekery, které přináleží k typu IB.5.34, avšak nemají tak vysoké trny a úzkou čepel, pocházejí ze slovenské Bojné (Kouřil 2008: Obr. 3.7), moravských Mikulčic (Kouřil 2006: Obr. 4.6-7), české Staré Kouřimi (Profantová 2005: Obr. 8C.3) a polské lokality Niedźwiedź (Kotowicz 2014: 89, Tabl. LIII.5). Pokud bychom odhlédli od kladivovitého tlouku, do našeho hledáčku se rázem dostane bradatice typu IB.5.30, která je rozšířena od Polsko po Albánii, ale největší koncentrace – čítající zřejmě významně přes 100 kusů – je úzce spjata s velkomoravským obdobím na Moravě, Slovensku, v Polsku, Rakousku a Česku (Hrubý 1955: 170; Kotowicz 2018: 104-109; Ruttkay 1976: 306). Je evidentní, že typy IB.5.34 (kladivovitý tlouk) a IB.5.28 (lopatovitý tlouk) tvoří pouze boční větve dominantního typu IB.5.30, jinými slovy tvar sekery z Hořicka nasvědčuje výrobě na Velké Moravě, Čechách či Polsku.

Nejbližší tvarové analogie hořické sekery:
Kotowiczův typ IB.5.34 s hříbkovitým tloukem. 

Zleva nahoře: Barkowice Mokre (Kotowicz 2014: Tabl. II.2); Bojná (Kouřil 2008: Obr. 3.7); Mikulčice (Kouřil 2006: Obr. 4.7); Niedźwiedź (Kotowicz 2014: Tabl. LIII.5); Stará Kouřim (Profantová 2005: Obr. 8C.3); Mikulčice (Kouřil 2006: Obr. 4.6).

 


Vymapování seker typu IB.5.34 s hříbkovitým tloukem z 9.-10. století.

Co činí sekeru výjimečnou, je tausie provedená stříbrným drátem. Podstata tausie (též inlay) spočívá v tom, že na povrchu předmětu jsou vysekány drážky, které jsou vyplňovány kontrastním materiálem v určitém motivu. Na rozdíl od plátování, kde je dražší kov plošně nanesen na podklad, drážky korespondují s motivem. Obě strany čepele hořické sekery jsou lemovány jednoduchými linkami, které jsou na straně u břitu zdvojeny. Linky jsou v pravidelných odstupech překříženy shluky kolmých čárek (v počtu 5-7). V prostoru, které linky vymezují, je znázorněna dvojice ptáčků s křížky. Motivy nejsou symetrické; na jedné straně jsou ptáčci doplněny další linky překřížené shluky čárek. Trny jsou zdobeny vertikálními linkami, které jsou překřížené jak shluky čárek, tak velkým křížem se stromečkovým vzorem. Boční strany tlouků zdobí centrální linky překřížené shluky čárek, které lemují shluky čar obkružující tlouk. Vrchní i spodní část jsou zdobeny trojúhelníčky, které jsou na straně čepele vyplněné stříbrem, na straně tlouku jsou prázdné.

Symbolika ptáčka se objevuje u řady elitních předmětů vytvořených velkomoravskou a přemyslovskou kulturou – opasky, gombíky, rukojeti nožů, vědra, nákončí pochev, sekery, prsteny a dekorativní terčíky (Vlasatý 2020). Rozhodně šlo o symbol s pozitivním významem. Je velmi pravděpodobné, že ptáček byl na Velké Moravě zakomponován do křesťanské symboliky, jak nasvědčují liturgické nádoby (Kavánová 2014), nicméně se zdá, že jeho význam není svázán pouze s křesťanstvím. Snad mohl mít jisté postavení v dynastickém mýtu nebo mýtu o stvoření. Další možný výklad lze spojovat s faktem, že člověk má významný předpoklad asociovat se se zvířetem, se kterým si je biobehaviorálně podobný, mohl ptáček pro vyšší společenskou vrstvu vyjadřovat odraz některých žádoucích kvalit. Hořickou sekeru lze na základě této symboliky spojit s kulturním okruhem velkomoravského a raného přemyslovského období.

Skutečnost, že sekera je vykládaná jiným kovem, je pracovníky hradeckého muzea považována za unikátní rys, který nemá obdobu. Je pravdou, že bradatice typu IB.5.30 (s přidruženými typy IB.5.34 a IB.5.28) jsou zdobené vzácně, avšak několik analogií existuje. Tou nejbližší je sekera z polské lokality Bardy, která patří k typu IB.5.30 a která je na trnech a krčku a tlouku vykládána drátem ze slitiny mědi (Kotowicz 2014: Tabl. II.1; Kotowicz 2018: 34-35). I tato sekera je v Polsku považována za unikát, a z důvodu absence analogie se dosud spekulovalo o skandinávském vlivu, o kterém – jak se domníváme – není třeba díky hořické sekeře diskutovat (Kotowicz 2018: 35). Sekera z Hořicka je dlouhá 10,8 cm, břit je široký 3 cm dlouhý a oko široké kolem 2 cm, což je výrazně méně, než je u typu IB.5.30 obvyklé (běžně 15-20 cm na délku), avšak sekera z Bardy dosahuje podobných rozměrů (délka 13,4 cm, šířka břitu 4,6 cm, průměr oka 2,1 cm). Za zmínku stojí také délka trnů, který je 4,75 cm. Jiří Košta, kurátor Národního muzea, se na základě této velikosti domnívá, že se jednalo o miniaturu sekery, která byla vytvořena pro dětský pohřeb. Stejný názor má Naďa Profantová, která poukazuje na drobnost sekery typu IB.5.34 z hrobu č. 79 ze Staré Kouřimi (osobní diskuze s Naďou Profantovou). Další zdobenou sekerou, avšak bez aplikovaného drahého kovu, je zmíněný sekera z polské lokality Barkowice Mokre. Kotowicz navrhuje možnost, že sekané drážky na některých sekerách mohly být původně vyplněny drahým kovem a postupem času opadaly (Kotowicz 2018: 34), ale zda toto byl případ i sekery z Barkowic, není možné říci. Fakt, že obě zdobené bradatice se nacházejí v Polsku, ve kterém byla tradice zdobení seker zavedenější, může naznačovat konexe velkomoravského prostředí s územím dnešního jižního Polska, ale vylučovat nemůžeme ani možný polský původ hořické sekery. Další zdobenou bradaticí, která byla zřejmě plošně dekorována neželezným kovem, je sekera z hrobu 221 objeveném ve slovenské lokalitě Borovce (Staššíková-Šťukovská – Brziak 1995). Z území České republiky jsou doposud známy pouze tři nálezy raně středověkých seker zdobených neželezným kovem – jednou je čakan z hrobu 120 ze Staré Kouřimi, jehož původ je kladen do Chazarského chanátu či dnešního Iránu (Macháček 2000), druhou je atypicky tvarovaná širočina z hrobu 1994 v Mikulčicích, která shořela při požáru depozitu (Luňák 2018: 79-80), třetí je sekera českého typu z hrobu 22/05 z Klecan, která je zdobena dvěma pásky z různých měděných slitin (Profantová 2010: 72-74; 2015: Tab. 18.3, Fototab. 16.6).


Sekera typu IB.5.30 zdobená drátem ze slitiny mědi, lokalita Bardy, Polsko.
Kotowicz 2014: Tabl. II.1.

Sekera z Bašnic představuje 65. sekeru datovatelnou do období 8.-10. století, nalezenou v českém prostředí (Profantová 2019: Abb. 4). Na základě tvaru a výzdoby lze sekeru zařadit do období let 800-950, přičemž období 9. století se přihlédnutí k analogiím jeví jako pravděpodobnější. Sekeru z lokality Barkowice Mokre lze datovat do první poloviny 9. století (Kotowicz 2018: 111), zatímco sekera z Bardy je datována do období od začátku 9. po přelom 9./10. století (Kotowicz 2014: 15). Velkomoravské sekery typu IB.5.30 a přidružených typů jsou datovány zánikovým horizontem do období od 9. po začátek 10. století. V českém prostředí, ve kterém byla sekera nalezena, symbolika ptáčků dobíhala ještě v 1. pol. 10. století, stejně jako tomu bylo v Polsku (Vlasatý 2020).


Digitální rekonstrukce

Ve spolupráci s chilským strojním grafikem a reenactorem Carlosem Benavidesem jsme připravili digitální rekonstrukci hořické sekery. Obrázky rekonstrukce a video nabízíme volně k šíření a je možné je stáhnout prostřednictvím následujícího odkazu:

 


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Literatura

Hrubý, Vilém (1955). Staré Město: Velkomoravské pohřebiště „Na Valách“, Praha.

Kavánová, Blanka (2014). Rekonstrukce relikviáře z Mikulčic. In: Kouřil, Pavel (ed.). Cyrilometodějská misie a Evropa – 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu, Brno, 114-117.

Kotowicz, Piotr N. (2014). Topory wczesnośredniowieczne z ziem polskich : Katalog źródeł, Rzeszów.

Kotowicz, Piotr N. (2018). Early Medieval Axes from Territory of Poland, Kraków.

Kouřil, Pavel (2006). Zu einigen Äußerungen der materiellen Nomadenkultur auf dem Mikulčicer Burgwall. K některým projevům nomádské hmotné kultury na mikulčickém hradě. In: Přehled výzkumů Archeologického ústavu AV ČR v Brně 47, Brno, 69–76.

Kouřil, Pavel (2008). Archeologické doklady nomádského vlivu a zásahu na území Moravy v závěru 9. a v 10. století. In: Štefanovičová, T. – Hulínek, D. (ed.). Bitka pri Bratislave v roku 907 a jej význam pre vývoj stredného Podunajska, Bratislava, 113–135.

Luňák, Petr (2018). Velkomoravské sekery, Brno: Masarykova univerzita [disertační práce].

Macháček, Jiří (2000). 07.02.02. Streitaxt. In: Wieczorek, A. – Hinz, H.-M. (eds.). Europas mitte um 1000, Katalog, Stuttgart, 162.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové (2020). Jak se konzervovala unikátní ptačí sekerka. In: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, navštíveno 8.3.2020, dostupné z https://www.muzeumhk.cz/aktuality/748-jak-se-sanovala-unikatni-ptaci-sekerka.html.

Profantová, Naďa (2005). Elita v zrcadle dětských pohřbů 9. a 10. století v Čechách. In: Študijné zvesti AÚ SAV 37, 63-78.

Profantová, Naďa et al. (2010-2015). Klecany. Raně středověká pohřebiště, 1. svazek (2015), 2. svazek (2010), Praha.

Profantová, Naďa (2019). Neue Funde von Waffen und Reitzeug aus Mittel- und Ostböhmen. In: Poláček, L. – Kouřil, P. (Hrsg.). Bewaffnung und Reiterausrüstung des 8. bis 10. Jahrhunderts in Mitteleuropa. Waffenform und Waffenbeigaben bei den mährischen Slawen und in den Nachbarländern, Brno, 263–282.

Ruttkay, Alexander (1976). Waffen und Reiterausrüstung des 9. bis zur ersten Hälfte des 14. Jahrhunderts in der Slowakei (II). In: Slovenská Archeológia XXIV / 2, Bratislava.

Staššíková-Šťukovská, Danica – Brziak, Peter (1995). Pôvod povrchových vrstiev železnej sekery z pohrebiska v Borovciach. In: Študijné zvesti AÚ SAV, 31, 1995, 193–202.

Vlasatý, Tomáš (2020). Specifický typ moravského opasku. In: Projekt Forlǫg : Reenactment a věda. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/specificky-typ-moravskeho-opasku/

8. března 2020

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

patreon - sponzoring

Rozvoj tohoto webu je mou prací na plný úvazek. Pokud se Vám tento projekt líbí a chtěli byste mne v jeho tvorbě podpořit, můžete se stát mým sponzorem prostřednictvím Patreonu.

The development of this site is my full-time job. If you like this project and would like to support me in its creation, you can become my Patreon sponsor.

KONTANTUJTE MĚ! - CONTACT ME!

Máte-li jakýkoli dotaz, nabídku či připomínku, můžete mne jednoduše zkontaktovat skrze kontaktní formulář. Těším se na Vaše zprávy!

If you have any questions, offers or comments, you can simply contact me via the contact form. I look forward to your messages!