Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors
Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors

Sekera „z muzea ve Falköpingu“

Zdravím Vás, přátelé!

Jak asi víte, jsem velkým fanouškem seker a sbírám veškeré informace o raně středověkých sekerách. Tentokrát bych rád představil fascinující sekeru, která bohužel není na akademické půdě tak známá, ačkoli jde o pozoruhodný a cenný kousek. Pojďme se ni podívat!

Sekera „z muzea ve Falköpingu“ (Paulsen 1956: 64, Abb. 25d).

Sekeru publikoval jediný badatel, Peter Paulsen, roku 1939 (Paulsen 1939: 37, 53, Abb. 21.4) a následně v roce 1956 (Paulsen 1956: 40, 64, Abb. 25d). Oba zdroje sdílejí stejný obrázek a popis. Všechny informace, které nám Paulsen poskytuje, jsou následující:

Zdobená sekera. Čepel je prolamovaná a vyplněná palmetou. Oblast nad a pod násadovým otvorem je zvláště zdůrazněna vývalky. Trny kolem násadového otvoru jsou trojúhelné. Tlouk je mírně skloněné dolů.“ (Paulsen 1956: 40)

Sekera má údajně inventární číslo 1108:59 a měla by být uložena v muzeu ve švédském Falköpingu. Když jsme kontaktovali pracovnici tohoto muzea, paní Cecilii Jensen (červen 2017), popřela, že by předmět patřil do sbírek muzea. Sekera chybí i v katalogu SHM (Statens historiska museum; Státní historické muzeum). Zdá se, že objekt již není k dispozici, byl zničen nebo se nachází v soukromé sbírce.

Sekera náleží ke Kotowiczovu kombinačnímu typu IA.6.33, který se vyznačuje úzkým, symetrickým ostřím a knoflíkovým tloukem. Jak uvádí Paulsen, čepel je prolamovaná a zdobená prořezávaným rostlinným ornamentem. Krček a tlouk jsou zdobeny vývalky. Na základě analogií, které budou popsány později, lze sekeru rámcově datovat do 10.-11. století. Velikost lze zhruba odhadnout (Paulsen uvádí přibližné měřítko) na 10–11 cm × 4,5–5,5 cm, bohužel však nemůžeme zaručit, že je tato velikost správná. Není známo, zda byla sekera zdobena barevnými kovy.

Nejbližší analogie sekery náleží ke Kirpičnikovovu typu I (Kirpičnikov 1966: 33) a lze je nalézt v dnešním Rusku (Kavkaz, Kubáň, Střední Volha, Rjazaň a Tatarstán). Tento region byl pravděpodobně místem výroby a typ se odtud šířil do Kyjevské Rusi a Skandinávie. V důsledku toho nacházíme poměrně velké množství typologicky podobných seker až po Skandinávii a Polsko (Kotowicz 2018: 117-8; Vlasatý 2016). Sekera, která je tvarem i výzdobou nejblíže, pochází z oblasti středního Povolží poblíž Kazaně a je datována do 11. století (Williams 2014: 88, obr. 20). Sekera „z Falköpingského muzea“ je však unikátní svou prolamovanou čepelí s palmetou, která připomíná čtyři dánské a švédské sekery z 10.–11. století (Kotowicz 2013: 49). Nejbližší exemplář s prolamovanou čepelí pochází ze sbírky Krasnodarského státního historického a archeologického muzea (viz zde). Podobný Kotowiczův kombinační typ IB.6.33 (v podstatě verze s asymetrickou čepelí) je u Kotowicze datován zhruba do 10. – poloviny 12. století (Kotowicz 2018: 117-8). Do 10. století je datován také čakan z hrobu Bj 644 v Birce (Vlasatý 2016).

Výběr seker Kirpičnikovova typu I ze Skandinávie, Německa a Ruska.

1 – Falköping, Švédsko (Paulsen 1956: 64, Abb. 25d); 2 – Birka, Švédsko (SHM); 3 – Rjazaňská oblast, Rusko (detektorový nález); 4 – Simunde, Gotland, Švédsko (Thunmark-Nylén 1998: Taf. 260, 7); 5 – Tåby, Švédsko (SHM); 6 – Gotland, Švédsko (Paulsen 1956: 41, Abb. 13c); 7 – Söderköping, Švédsko (Paulsen 1956: 41, Abb. 13a); 8 – Haithabu, Německo (Westphalen 2002: Taf. 17, 4); 9 – Broby, Švédsko (SHM).

Sekera z oblasti středního Povolží kolem Kazaně, datovaná do 11. století (Williams 2014: Fig. 20).


Rekonstrukce

Můj kamarád Carlos Benavides z Chile vytvořil krásnou vizuální rekonstrukci sekery a vytiskl 3D model, který lze použít pro replikaci sekery. V případě zájmu o model kontaktujte Carlose. Dovolte mi také říci, že případné zavádějící údaje jsou způsobeny nedostatkem informací z předchozích výzkumů.

Musíme uvést, že na základě tohoto článku vznikla roku 2021 povedená reprodukce, kterou Oleg Kozlenkov nabízí na svém e-shopu True History shop.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte nám napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Bibliografie

Kotowicz, Piotr N. (2013). The Sign of the Cross on the Early Medieval Axes – A Symbol of Power, Magic or Religion? In: Weapons Brings Peace? Warfare in Medieval and Early Modern Europe, Wratislavia Antiqua 18, Wrocław: 41–55.

Kotowicz, Piotr N. (2018). Early Medieval Axes from Territory of Poland, Kraków.

Kirpičnikov 1966 = Кирпичников А. Н. (1966). Древнерусское оружие: Вып. 1. Мечи и сабли IX–XIII вв., АН СССР, Москва.

Paulsen, Peter (1939). Axt Und Kreuz bei den Nordgermanen, Berlin.

Paulsen, Peter (1956). Axt und Kreuz in Nord- und Osteuropa, Bonn.

Thunmark-Nylén, Lena (1998). Die Wikingerzeit Gotlands II : Typentafeln, Stockholm.

Vlasatý, Tomáš (2016). „Sekeru s sebou“, katalog seker z Birky, komentář a srovnání. In: Projekt Forlǫg: Reenactment a věda [online]. [cit. 2020-02-01]. Dostupné z: https://sagy.vikingove.cz/sekery-birka/

Westphalen, Petra (2002). Die Eisenfunde von Haithabu. Die Ausgrabungen in Haithabu 10, Neumünster.

Williams, Gareth (ed.) (2014). Vikings: Life and Legend, London.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *