Seveřané ve Španělsku?

Větší kotva

Od března roku 2014 se objevují zprávy, že se na jedné galicijské pláži (mezi obcemi San Román de Vale a O Vicedo) po bouřce objevily dvě vyplavené rulové kotvy (127 a 66 kg) a nejméně padesát pazourkových balastových kamenů, které mohly pocházet ze severských lodí. Kameny byly vyplaveny na pláži, na které se nachází mohylovitý útvar; od roku 2011 se spekuluje o tom, zda náhodou nejde o stavbu typu motte. Doktorka Irene García Losquiño z Univerzity v Aberdeenu nyní shání peníze, aby mohla lokalitu prozkoumat. Domnívá se totiž, že motte je ve skutečnosti longphort, pobřežní pevnost postavená z lodí, kterou známe pouze z Irska. Přestože výzkum ještě nezačal, v internetových médiích se čile odkazuje na „vikingy, kteří se usadili ve Španělsku a postavili pevnost“.

Menší kotva.

Myslím si, že bychom neměli dělat ukvapené závěry. A současně (alespoň dočasně) bychom neměli spojovat nálezy lodního vybavení s možnou fortifikací; prozatím můžeme říct jen to, že se jedná o archeologicky zajímavou lokalitu, která se může datovat do středověku. Spojitost se Skandinávci pokládám za výstřel do tmy, protože žádná konkrétní vodítka nebyla nalezena – pazourkové kotvy mohou naznačovat původ někde v širokém pásu od Británie po Skandinávii a motte by mohlo odkazovat na normanskou aktivitu. Ke kotvám bych se ještě rád vrátil, protože jsem je opomenul zmínit při sepisování článku „Plavba na lodi: historie a současnost“. Železné kotvy byly největším kovaným výrobkem doby vikinské (některé kusy byly delší než 1,5 m a vážily přes 25 kg) a soudobé prameny ukazují, že byly poměrně drahé, a proto se používaly jen na velkých mořských lodích. Na menších lodích a člunech byly používány kotvy kamenné, ačkoli toto rozdělení nelze považovat za bernou minci. Kamenné kotvy se samozřejmě mohly používat i na velkých lodích, ale nedosahovaly takové efektivity. Osobně pochybuji, že na základě kotev můžeme stanovit kulturní okruh, se kterým máme co do činění.

Irene García Losquiño v rozhovoru pro Univerzitu v Aberdeenu říká, že ačkoli máme písemné prameny o zřídkavých nájezdech na Španělsko zhruba v letech 840–1100, neexistuje žádná archeologická studie, která by se problematikou Seveřanů ve Španělsku zabývala. Domnívá se také, že „v mezinárodním měřítku existuje pouze vágní povědomí o tom, že tam vikingové byli“. V tom s doktorkou Losquiño souhlasím, nicméně výzkum ukazuje, že nedostatek studií o tomto tématu je přímo úměrný počtu severských kontaktů s Pyrenejským poloostrovem. Neil Price zakončuje svůj článek The Vikings in Spain, North Africa and the Mediterranean odstavcem:

Pokud se podíváme na skandinávskou aktivitu v Ibérii z delší perspektivy, tak vikinské kontakty s muslimským a křesťanským zřízením ve Španělsku byly minimální, navzdory velkolepé expedici z let 859–62 a nepochybně násilným nájezdům z desátého a jedenáctého století. Naprosto opačné zkušenosti měla franská království a nemůžeme pochybovat o tom, že Španělsko a západní Středomoří tvořilo jihozápadní periférii vikinského světa. Povědomí o Gibraltarském průlivu a o tom, co leží dále, se však ve Skandinávii neztratilo a bylo obnoveno již ve dvanáctém století norskými pokusy o nový druh útoku na Islám: křížové výpravy.“ (Price 2008: 468)

Mimo válečných kontaktů se spekuluje také o obchodu s otroky. Toponomastický výzkum naznačuje, že místní jména Lormanos, LordemanosLodimanos („seveřané“) mohou případně také odkazovat na skandinávské aktivity. Vzhledem k povaze vzájemných (velice příležitostných) vztahů není překvapující, že severské artefakty na území Španělska prakticky chybí – jedinou výjimku tvoří parohovinová krabička (relikviář) z 10. století, která je uložena v Léonu (obrázek vpravo). Proto budeme čekat na jarní výzkum doktorky Losquiño, který třeba přinese zvrat v archeologickém poznání severských aktivit na Pyrenejském poloostrově.


Pevně věřím, že jste si čtení tohoto článku užili. Pokud máte poznámku nebo dotaz, neváhejte mi napsat nebo se ozvat níže v komentářích. Pokud se Vám líbí obsah těchto stránek a chtěli byste podpořit jejich další fungování, podpořte, prosím, náš projekt na Patreonu nebo Paypalu.


Použitá a doporučená literatura k tématu

Stránky informující o nálezu:

Výběr z literatury o dobových kotvách:

  • EDBERG, Rune. Ett vikingatida (?) ankare fran Hamngatan i Sigtuna. In: situne dei, 2011: 6673. Online.
  • JESCH, Judith. Ships and Men in the Late Viking Age: The Vocabulary of Runic Inscriptions and Skaldic Verse, Woodbridge 2001: 166169.
  • McGRAIL, Seán. Ancient Boats in North-West Europe: The Archaeology of Water Transport to Ad 1500, London 1998: 253257. Online.
  • WESTERDAHL, Christer. De äldsta fartygsankarena i Norden. In: Marinarkeologisk tidskrift 4/1981. Online.

Edice a překlady písemných pramenů o nájezdech na Španělsko:

  • Rerum Normannicarum fontes Arabici, ed. Alexander Seippel, Oslo 18961928.
  • BIRKELAND, Harris. Nordens historie i middelalderen etter arabiske kilder, Oslo 1954.
  • MELVINGER, Arne. Les premières incursions des Vikings en Occident d’après les sources arabes, Uppsala 1955.
  • SAMARRA’I, Alauddin Ismail. Arabic Sources on the Norse: English Translation and Notes Based on the Texts Edited by A. Seippel in ‘Rerum Normannicarum fontes Arabici’, Wisconsin 1959 (doktorská práce). Online.

Studie o problematice skandinávských aktivit ve Španělsku:

  • CHRISTYS, Ann. Vikings in the South: Voyages to Iberia and the Mediterranean, London 2015.
  • PRICE, Neil. The Vikings in Spain, North Africa and the Mediterranean. In: The Viking World, London – New York 2008: 462469.
  • ROESDAHL, Else. Scandinavia to Spain: a Viking-Age reliquary in León and its meaning. In: The Viking age: Ireland and the West: papers from the proceedings of the fifteenth Viking Congress, Cork, 18-27 August 2005, Dublin 2010: 353360.
  • ROMERO, Eduardo Morales. Historia de Los Vikingos En España, Madrid 2004.
  • SCHEEN, Rolf. Viking raids on the Spanish Peninsula. In: Militaria: Revista de cultura militar, No.8, 1996: 67–88. Online.
  • Vikingerne på Den Iberiske Halvø. Přel. L. Rifbjerg a C. H. Ottesen, Madrid 2004.
1. ledna 2015

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

patreon - sponzoring

Rozvoj tohoto webu je mou prací na plný úvazek. Pokud se Vám tento projekt líbí a chtěli byste mne v jeho tvorbě podpořit, můžete se stát mým sponzorem prostřednictvím Patreonu.

The development of this site is my full-time job. If you like this project and would like to support me in its creation, you can become my Patreon sponsor.

KONTANTUJTE MĚ! - CONTACT ME!

Máte-li jakýkoli dotaz, nabídku či připomínku, můžete mne jednoduše zkontaktovat skrze kontaktní formulář. Těším se na Vaše zprávy!

If you have any questions, offers or comments, you can simply contact me via the contact form. I look forward to your messages!